.

0 (hodnocen0 x )

(0.5) Půjčeno:1x 

BK

1. vyd.

Praha : Grada, 2001

254 s. : il.

ISBN 80-7169-781-8 (brož.)

Obsahuje ilustrace, fotografie, grafy, tabulky, bibliografické citace, předmluvu, úvod, přílohu, věcný rejstřík, údaje o autorovi

Selhání mnohočetné orgánové - příručky

000109075

PŘEDMLUVA 11 // ÚVOD 13 // SEZNAM ZKRATEK POUŽITÝCH V TEXTU 15 // 1. HISTORICKÉ POZNÁMKY 19 // 2. NÁZVOSLOVÍ, VYMEZENÍ POJMŮ 23 // 3. ETIOLOGIE A PATOGENEZE 29 // 3.1 Obecný úvod 29 // 3.1.1 Primární MODS 29 // 3.1.2 Sekundární MODS 30 // 3.2 Jednotlivé složky zúčastněné v patogenezi SIRS/MODS 33 // 3.2.1 Hemokoagulace, systém komplementu a kallikrein-kininový systém 34 // 3.2.1.1 Hemokoagulační systém 34 // 3.2.1.2 Systém komplementu a kallikrein-kininový systém 38 // 3.2.2 Buněčná složka zánětu a její mediátory 39 // 3.2.2.1 Mastocyty (žírné buňky, heparinocyty) 39 // 3.2.2.2 Monocyty a makrofágy (histiocyty) 39 // 3.2.2.3 Mediátory nespecifické imunity - cytokiny // a regulační faktory 40 // 3.2.2.4 Neutrofilní granulocyty 43 // 3.2.3 Specifická imunita 44 // 3.2.4 Metabolity kyseliny arachidonové (eikosanoidy) 45 // 3.2.5 Kyslíkové radikály a reperfuzní poranění 46 // 3.2.5.1 Reperfuzně-reoxygenaění poranění 47 // 3.2.6 Oxid dusnatý 48 // 3.2.7 Některé další mechanismy 50 // 3.2.7.1 Opioidy 50 // 3.2.7.2 Fibronektin 50 // 3.2.7.3 Endoteliny 50 // 3.2.7.4 Inhibitory 50 // 3.2.8 Úloha genových regulací 51 // 3.2.9 Obecné hormonální a metabolické změny 51 // 3.2.9.1 Metabolismus kyslíku 54 // 6 Syndrom multiorgánové dysfunkce // 3.2.10 Vliv infekce 56 // 3.2.11 Úloha gastrointestinálního traktu - „střevní hypotéza“ 58 // 3.2.12 Fenomén dvojího úderu 61 // 3.3 Souhrn 62 // 4. PATOLOGICKO-ANATOMICKÉ ZMĚNY 69 // 5. VÝSKYT 73 // 6. PRŮBĚH ONEMOCNĚNÍ 73 // 6.1 Primární MODS 73 // 6.2 Sekundární MODS 77 // 6.2.1 Selhání plic - syndrom akutní dechové tísně // (acute respiratory distress syndrome - ARDS) 78 // 6.2.1.1 Incidence 78 // 6.2.1.2 Etiologie a patogeneze 79 // 6.2.1.3 Diagnostika, klinický obraz 83 // 6.2.2 Selhání oběhu 88 // 6.2.2.1 Makrocirkulace 88 //

6.2.2.2 Mikrocirkulace 90 // 6.2.3 Krevní systém 91 // 6.2.3.1 Diseminovaná intravaskulární koagulace 92 // 6.2.4 Selhání ledvin 96 // 6.2.4.1 Patogeneze 96 // 6.2.4.2 Klinický průběh a laboratorní změny 98 // 6.2.5 Selhání jater 190 // 6.2.5.1 Patogeneze W0 // 6.2.5.2 Laboratorní a klinické změny 101 // 6.2.6 Selhání gastrointestinálního traktu 102 // 6.2.6.1 Perfuze splanchnické oblasti a její hodnocení 102 // 6.2.6.2 Projevy dysfunkce GIT 103 // 6.2.6.3 Postižení slinivky břišní 104 // 6.2.7 Centrální nervový systém 106 // 6.2.8 Periferní nervový systém, pohybový aparát 107 // 6.2.8.1 Polyneuropatie kriticky nemocných 107 // 6.2.8.2 Myopatie kriticky nemocných 109 // 6.2.8.3 Postižení vazivové tkáně a kloubů 109 // 6.2.9 Metabolické změny 110 // 6.2.9.1 Metabolismus bílkovin 110 // 6.2.9.2 Metabolismus sacharidů 112 // 6.2.9.3 Metabolismus tuků 113 // 6.2.9.4 Poruchy vnitřního prostředí 113 // 6.2.9.5 Hodnocení metabolických změn 116 // 6.2.9.6 Hodnocení utilizace kyslíku 119 // 6.2.10 Imunitní systém 122 // 6.2.11 Infekce a multiorgánová dysfunkce 123 // 6.2.11.1 Normální flóra, potencionální patogeny, // kolonizace, infekce 123 // 6.2.11.2 Některé komunitní infekce vedoucí k MODS 126 // 6.2.11.3 Nozokomiální nákazy při SIRS/MODS 127 // 6.2.12 Celkový vzhled 132 // 6.2.12.1 Syndrom kapilárního úniku (capillary leak syndrome) 132 // 6.2.12.2 Kožní změny 132 // 6.3 Souhrnný pohled na multiorgánové selhávání 133 // 6.3.1 Zhodnocení závažnosti multiorgánové dysfunkce 133 // 6.3.2 Rizikové faktory spolupodmiňující rozvoj a průběh MODS 140 // 6.4 MODS u dětí 146 // 7. PROGNÓZA 151 // 8. LÉČBA 155 // 8.1 Léčba primárního MODS 155 // 8.2 Léčba sekundárního MODS - obecné zásady 157 // 8.3 Odstranění příčin vyvolávajících MODS 158 //

8.3.1 Neinfekční příčiny 158 // 8.3.2 Léčba primární a sekundární infekce 159 // 8.3.2.1 Odstranění ložiska infekce 159 // 8.3.2.2 Antibiotika, chemoterapeutika a antimykotika 160 // 8.3.2.3 Intravenózni imunoglobuliny (1VIG) 163 // 8.3.2.4 Imunostimulancia 164 // 8.3.2.5 Prevence nozokomiálních nákaz, selektivní bakteriální dekontaminace 165 // 8.4 Podpora selhávajících systémů 167 // 8.4.1 Podpora plicních funkcí 167 // 8.4.1.1 Oxygenoterapie a distenční léčba 167 // 8.4.1.2 Umělá plicní ventilace (UPV) 167 // 8.4.1.3 Podpůrné postupy 174 // 8.4.1.4 Plicní vazoaktivní látky 175 // 8.4.1.5 Méně běžné a experimentální metody 177 // 8.4.2 Podpora oběhu 179 // 8.4.2.1 Náplň krevního řečiště 179 // 8 Syndrom multiorgánové dysfunkce // 5.4.2.2 Farmakologická podpora oběhu 182 // 8.4.2.3 Antiarytmická léčba 185 // 5.4.2.4 Ovlivnění mikrocirkulace 185 // 8.4.3 Celková dodávka a spotřeba kyslíku 186 // 8.4.3.1 Normální a supranormální parametry oběhu // a kyslíkového metabolismu 188 // 8.4.4 Ovlivnění krevního systému a hemokoagulace 190 // 8.4.4.1 Obecná péče o hemokoagulační rovnováhu 190 // 8.4.4.2 Substituce plazmatických faktorů 191 // 8.4.4.3 Substituce krevních elementů 191 // 8.4.5 Podpora renálních funkcí 194 // 8.4.5.1 Konzervativní terapie 194 // 8.4.5.2 Mimotělní eliminační metody 195 // 8.4.6 Péče o gastrointestinální trakt a splanchnickou oblast 197 // 8.4.6.1 Podpora funkce trávicí trubice 197 // 8.4.6.2 Podpora jaterních funkcí 200 // 8.4.7 Nutriční podpora při multiorgánové dysfunkci 201 // 8.4.7.1 Celková dodávka energie 201 // 8.4.7.2 Jednotlivé substráty 203 // 8.4.7.3 Parenterální, enterální a kombinovaná výživa 208 // 8.4.7.4 Specifické aspekty výživy, imunonutrice 212 //

8.5 Další symptomatická péče 215 // 8.5.1 Ošetřovatelská péče 215 // 8.5.2 Analgosedace a svalová relaxace 215 // 8.6 Modulace zánětové odezvy 217 // 8.6.1 Kortikosteroidy 217 // 8.6.2 Blokátory eikosanoidů 220 // 8.6.2.1 Nesteroidní antiflogistika (NSAID) 220 // 8.6.2.2 Inhibitory tromboxanu 220 // 8.6.2.3 Inhibitory leukotrienů 220 // 8.6.3 Blokátory kalciových kanálů 220 // 8.6.4 Antihistaminika 221 // 8.6.5 Inhibitory NO 221 // 8.6.6 Zametače-scavengery kyslíkových radikálů 222 // 8.6.6.1 Enzymová antioxidancia 223 // 8.6.6.2 Nízkomolekulární antioxidancia 223 // 8.6.7 Ovlivnění hemokoagulace 225 // 8.6.8 „Antimediátorové“ terapie 225 // 8.6.8.1 Protilátky proti endotoxinu 226 // 8.6.8.2 Snížení syntézy TNF: pentoxifyllin 226 // 8.6.8.3 Antagonisté uvolněného TNF 227 // 5.6.8.4 Antagonisté interleukinů 228 // 8.6.8.5 Antagonisté PAF 228 // 8.6.5.6 Eliminační metody 228 // 8.6.9 Antiproteázy 230 // 8.6.10 Další možnosti ovlivnění zánětu 231 // 8.6.11 Otazníky kolem modulace zánětové odezvy 231 // 8.7 Některá úskalí terapie MODS 233 // 9. ZÁVĚR 239 // PŘÍLOHA: PŘEHLED ZÁKLADNÍCH VYŠETŘENÍ // A FYZIOLOGICKÝCH HODNOT 241 // DOPORUČENÉ MONOGRAFIE 245 // VĚCNÝ REJSTŘÍK 247