Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 04.06.2022. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(8) Půjčeno:8x 
BK
1. vyd.
Praha : Univerzita Karlova, 1983
362, XVII s. ; 29 cm

objednat
Skripta pro posluchače filozofické fakulty Univerzity Karlovy
000124596
Úvodní slovo // 1. Jazyk» jeho fünkce« jeho fungování ..znakové soustavy // 15 // 1.1 Jazyk a jazykověda. Postavení jazykovědy neži // vědami. Vztah jazykovědy k ostatním vědám // 1.1.1 Jazyk, řeč, jazykověda // 1.1.1.1 Lidské řeč // 1.1.1.2.1 Jazyk // 1.1.1.2.2 Jazyk, text // 1.1.2 Místo jazykovědy mezi vědami // 1.1.2.1 Klasifikace věd, stupnice věd // 1.1.2.2 Místo jazykovědy v této stupnici // 1.1.2.2.1 Jazykověda jako věda společenská // 1.1.2.2.2 Obecná jazykověda jako abstraktní teoretická věda // 1.1.2.2.3 Konkrétní teoretické jazykovědné disciplíny // 1.1.2.2.4 Aplikace jazykovědy. Komplexní vědy teoretické vybudované na základě aplikace // 1.1.2.2.5 Vztahy jazykovědy k jiným vědám // 1.1.2.2.5.1 Vědy a disciplíny hierarchicky nižší // 1.1.2.2.5.2 Pomezní disciplíny // 1.1.2.2.5.3 Vedlejší disciplíny jazykovědy a disciplíny sousední // 1.1.2.2.5.4 Paleografie a epigrafika // 1.1.2.2.5.5 Textová kritika // 1.1.2.2.5.6 Metrologie, numismatika // 1.1.2.2.5.7 Filozofie jazyka // 1.1.2.2.5.8 Intersekce jazykovědy, teorie komunikace // a teorie informace, obecná sémiologie // 1.1.2.2.5.9 Sociologie jazyka, antroponymie, etnolingvistika, psycholingvištika // 1.1.2.2.5.9.1 Sociolingvistika // 1.1.2.2.5.9.2 Antroponymie // 1.1.2.2.3.9.3 Etnolingvistika // 1.1.2.2.5,9.4 Psychologické lingvistika, psycholingvistika, logizující lingvistika // 1.1.2.2.5.9.5 Jazykověda a estetika // 1.1.2.2.6 Jazykověda a filologie, jazykověda a gramatika // 1.1.3 Funkce jazyka a textu /J. Svobodové/ // 1.2 Členení jazyka a fungování jazykového znaku // 1.2.1 Jazykové roviny a hierarchizace jazykových // jednotek // 1.2.1.1 Úvodem. Jazykové roviny a jazykové plány //
1.2.1.2.1 Jednotky distinktivní a delimitativní. Plémy a meriamata - Foném a hláska - Pojem fonologického protikladu, pojem merismatu - Slabika, takt - Pojem plému relativního // 1.2.1.2.2 Významové jednotky a jejich roviny // 1.2.1.2.2.1 Sémiony a subsémiony - Subsémiony - amalgam - nulový exponent - plérém - morfologické protiklady // 1.2.1.2.2.2 Slovo jako sémion, lexém, slovní druh - Problém slova - Slovní druh // 1.2.1.2.2.3 Komplexní semiony // 1.2.1.2.2.3»! Komplexní onomatologické jednotky // 1.2.1.2.2.3.2 Prémorfologické formace // 1.2.1.2.3 Pojem kryptokategorie // 1.2.1.3 Episemion, jeho jazykové modely, jeho formy. // Rovina syntaktická // 1.2.1.3.1 Syntaktická rovina a její subroviny // 1.2.1.3.2 Pojem větného členu // 1.2.1.3.3 Větné dvojice a vztahy mezi jejich prvky // 1.2.1.3.3.1 Shoda // 1.2.1.3.3.2 Неkсе 84 // 1.2.1.3.3.3 Přimykání 84 // 1.2.1.3.3.4 Přiřazování Aoordinace/ 85 // 1.2.1.3»3.5 Predikace /přisuzování/ 85 // 1.2.1.3.4 Paradigmatické a syntagmatické vztahy 86 // 1.2.1.3.5 Hôrpersyntaktická rovina. Promluva, diskurs 87 // « Nadvětné vztahy, odkazování, diafora 68 - Funkční perspektiva výpovědi 89 // 1.2.1.3.6 Sémantické a jiné funkce prozodických a // konfigurativních vlastností 91 // 1.2.1.3.6.1 Znakové funkce proeminence, melodie, pausy 91 // 1.2.1.3.6.2 Delimitativní signály 93 // 1.2.1.4 Jazykovědné disciplíny odpovídající hierarchii // rovin 94 // 1.2.1.4.1.1.1) Fonetika 94 // 1.2.1.4.1.1.2 Fonologie, syntagmatická fonologie, kvan- 94 // titativní fonologie, fenologická typologie 94 // 1.2.1.4«1.2 Grafetika a grafemika // 1.2.1.4.2 Morfofonologie // 1.2.1.4.3 Lexikologie, morfologie, plérématika // 1.2.1.4.4 Syntax a syntagmatiká // 1.2.1.4.4.1 Závislostní syntax. Lexiko-eyntaktická syntagmatika //
1.2.1.4.4.2 "Nezávislostní" syntax, frázová gramatika // I 1.2.1.4.5 Hypersyntax // 1.2.1.4.6 Akcentologie, intonologie // 1.2.2 Jazykový znak, jeho podstata a fungování // 1.2.2.1 K vývoji studia znakových soustav. Druhy znaků // 1.2.2.1.1 Od stoiků k Saussurovi // 1.2.2.1.2 Peirce a jeho klasifikace znaků 4 // 1.2.2.1.2.1 Indexy a indicie /symptomy/ // 1.2.2.1.2.2 Ikona, diagram 101 // 1.2.2.1.2.3 Symbol, znak konvenční /"arbitraire"/ 102 // 1.2.2.1.3 Aliquid stat pro aliquo. Trojúhelník Ogáenův.102 // Tzv. "unilaterálnost" 104 // 1.2.2.2 Naše pojetí znaku a jeho fungování 104го го // -61.2.2.2.1 Image acoustique - concept? /Saussure/ 104 // 1.2.2.2.1.1 Interni znakový vztah, externí mimoznakový // vztah IO5 // 1.2.2.2.1.2 Externí systémový vztah, lexikální pole, lexikální třída 107 // 1.2.2.2.1.3 Komponentová analýza. Obsah a rozsah denotótu /I22213I A. Krejzová/ 109 // 1.2.2.2.2 Potenciálita a okkurrence /jazyk a text/, denotace a designace, komponentová analýza цз // na úrovni okkurrenční. - Sémiotika a okkurrenční sémantika // .2.1 Designace skrze denotaci Hg // .2.2 Sémiotika, okkurrenční sémantika 120 // 1.2.2.2.2.3 Komponentová analýza na úrovni okkurrenční. // Noém /1.2.2.2.2.4 Synergie/ 120 // 1.2.2.2.3 Některé terminologické ,,rovnice" 122 // 1.2.2.2.4 Podrobněji k otázce "bilateràlnosti" znaku 124 - Symptomaticlsý znak I25 - Vlastní jméno I25 - Shifters /zařazovače/ 126 - Znaky kategoriální, gramatické 126 // 1.2.2.2.3 Metajazyk, metadesignace /metadesignát, metatext/. Kódy substitutivní 127 // 1.2.2.2.6 Konotace - kodesignace I30 // 1.2.2.2.7 Pojem obsahu I3I // 1.2.2.2.7.1 "Ontologický referent". Smysl I3I // 1.2.2.2.7.2 Smysl episemionu, proeminence a FPV 132 // 1.2.2.2.7.3 Pragmatický obsah výpovědi 132 //
1.2.2.2.7.4 hypotéza geneze jazykového projevu. Znovu k schématu jazykové komunikace I34 // 1.2.2.2.8.1 Asymetrie jazykového znaku 136 // 1.2.2.2.8.1.1 Karcevskij, Skalička, Coseriu, Guiraud 137 // 1.2.2.2.8.1.2 Homonymie, paronymie, synonymie, polysémie, kryptokategorie, Synkretismus, dubleta, supietivismus 137 // 1.2.2.2.8.1.3 Asymetrie na rovině okkurrenční, okkurrenční synonymie, okkurrenční substituce, pragmatické synonymie // 1.2.2.2.8.1.4 Asymetrie a prémorfologické formace. Asymetrie a desyntaktizace // 1.2.2.2.8.1.5 Asymetrie a nulový znak, asymetrie a // prázdný znak // 1.2.2.2.8.2 Sémiologie, sémiotika, sémantika proti onomasiologii // 1.2.2.2.8.3 Redundance a ekonomie v jazyce a v textu. // Sémantická hustota textu. Kondenzace - koncentrace, amplifikace - diluce // 1.2.2.2.8.4 Otázka vágnosti v jazyce // 1.2.2.2.8.5 Problém centra a periférie v jazyce // 1.2.2.2.9 K otázce motivovanosti znaku // 1.2.2.2.9.1.1 - ’íege.t // 1.2.2.2.9«1.2 Relativní motivace // 1.2.2.2.9.2 Mluvnická stavba jazyka a struktura // myšlení // 1.2.2.2.9.3 Tzv. sémantická filozofie // 2. K dějinám a metodám jazykovědy 158 // 2.1 Cesta k vědecké jazykovědě // 2.1.1 Předvědecká etapa. Od starověku do 18. století 158 // 2.1.2 Cesta k historickosrovnávací metodě 163 // 2.1.3 Ustavení historickosrovnávací metody 163 // 2.2 Metody a pracovní postupy novější jazykovědy 166 // 2.2.1 Mladogramatikové a jejich kritikové 166 // 2.2.1.1 Úvodem 166 // 2.2.1.1.1 Mladogramatikové 167 // 2.2.1.1.2 Omezení platnosti hláskových zákonů. Metody historické rekonstrukce 169 // 2.2.1.1.2.1 Omezení platnosti hláskových zákonů 169 // 2.2.1.1.2.2 К metodám historické rekonstrukce 170 // 2.2.1.1.2.2.1 Význam srovnávaných elementů 170 // 2.2.1.1.2.2.2 Výskyt 170 // 2.2.1.1.2.2.3 Kritérium starobylosti 170 //
2.2.1.1.2.2.4 Kritérium založené na hláskových zákonech 170-82.2.1.1.2.2.5 Faktor analogický a morfofenologický 171 // 2.2.1.1.2.2.6 Metoda relativní chronologie 172 // 2.2.1.1.3»1 Hugo Schuchardt I73 // 2.2.1.1.3.2 Areólnl jazykověda, lingvistická geografie, dialektologie, vlnová teorie I73 // 2.2.1.1.3.2.1 Dialektologie 173 // 2.2.1.1.3.2.2 Lingvistická geografie I74 // 2.2.1.1.3.2.3 Vlnová teorie 176 // 2.2.1.1.3«3 Metoda "slov a věcí" 178 // 2.2.2 Současná doba 178 // 2.2.2.1 Strukturalismus 178 // 2.2.2.1.1 Úvodem 178 // 2.2.2.1.2 Saussure, škola ženevská, Bally, Sechehaye, Frei, Godel, Engler, De Mauro. Od Ballyho ke studiu lexématických struktur, "polí" 178 // 2.2.2.1O Škola pražská 182 // 2.2.2.1.4 Kodaňské škola 187 // 2.2.2.1.5 Strukturalismus americký I90 // 2.2.2.1.5.1 Edward Sapir 190 // 2.2.2.1.5.2 L. Bloomfield I90 // 2.2.2.1.5.З Linguistic Circle of New York 191 // 2.2.2.1.5.4 Harrisův distribucionalismus I9I // 2.2.2.1.5.5 Michiganská škola. C. C. Fries 193 // 2.2.2.1.5.6 Transformační a generativní gramatika 194 // 2.2.2.1.5«7 Tesnière a Guillaume jako předchůdci dynamické lingvistiky 200 // 2.2.2.1.5.7.1 L. Tesnière, valence, aktanty, pojem translace a jeho vztah k "transformaci" generativistů 200 // 2.2.2.1.5.7.2 Gustave Guillaume, psychosystematika /jazyk/ a psychomechanika /genese/. Guillaumisté 204 // 2.2.2.2 Kvantita, frekvence, matematické metody 209 // 2.2.2.2.1 Úvodem 209 // 2.2.2.2.2 až 2.2.2.2.4 Teoreticko-množinný způsob, entropie, statistika 211 // 2.2.2.2.5 Použití statistiky lexika 211-92.2.2.2.5- Frekvenční seznamy pro aplikaci didaktickou 211 // 2.2.2.2. .2 Statistická zkoumání diferenciace románských jazyků. Sergijevskij, Křepinský. Zipf. Trnka 212 // 2.2.2.2.5.3 Glottochronologie a její kritika 214 // 2.3 К problematice umělých jazyků 217 //
3 Klasifikace jazyků a srovnávací .jazykověda 221 // 3.1 Srovnávací studium historické /diachrónni/. Genealogická klasifikace. Jazykové rodiny 221 // 3.1.1 Jazyková rodina indoevropská 223 // 3.1.1.1 Větve indoevropská rodiny 223 // 3.1.1.2. Problém bližších příbuzenských vztahů mezi ie. jazyky 23I // 3.1.1.2.1 Tradiční pojem jazyků ’’kentumových" a "satemových" 231 // 3.1.1.2.2 Dělení Porzigovo 232 // 3.1.1.2.3 Dělení Schleicherovo 232 // 3.1.1.2.4 Složitější pohledy 232 // 3.1.2 Semito-hamitská jazyková rodina 238 // 3.1.3 Uraloaltajské jazyky 241 // 3.1.4 Nostratická hypotéza 241 // 3.1.5 Jiné jazykové rodiny, Sumerové, Ligurové, Etruskové, Iberové, Saskové. Jazyky asijské, africké, americké 24I // 3.2 Pojem jazykového kontaktu 245 // 3.2.1 Jazykový kontakt, bilingvismus, transfúze, substrát, adstrát, superstrát, substituce jazyků 245 // 3.2.2 Pojem jazykového svazu 249 // 3.2.3 Pojem kreolského jazyka 252 // 3.3 Srovnávací studium synchronní 253 // 3.3.1 Pojem "stavu" jazyka 253 // 3.3.2 Metoda analytické komparace. Mathesius, Havránek aj. 254 // 3.3.2.1 Porovnávání v plénu systémovém a v plánu funkčním 254 // 3.3.2.2 Teoretická konfrontace diferenční 255 // 3.3.2.3 Praktická konfrontace. Pojem transpozice ve "srovnávací stylistice". Jednotka komparace, jednotka překladu. Překladatelské postupy 256 // 3.4 Klasifikace typologické. F. Schlegel, A. W. Schlegel, W. Humboldt, H. Steinthal a vrstevníci, V. Skalička, E. Sapir, typologie významová, postulát typologie // pragmatické a narratologické 257 // 3.5 Sociolingvistické klasifikace jazyků 263 // 4. Problém jazykového vývoje a změny 265 // 4.1 Otázka vzniku jazyka 265 // 4.2 O vývoji jazyka 266 // 4.2.1 O všeobecné změně a vývoji 266 //
4.2.2 Problém vztahu vnějších a vnitřních faktorů ve vývoji jazyka 267 // 4.2.3 íýziologické předpoklady jazyka a řeči. K otázce změn vyplývajících z faktorů fyziologických 276 // 4.2.4 Nestejná tempa rozvoje jednotlivých rovin a složek jazyka 277 // 4.2.4.1 Složka lexikální 278 // 4.2.4.2 Vývoj fonematického a gramatického systému jazyka // 4.2.4.2.1 Fenologický systém a jeho hláskový suport 281 // 4.2.4.2.2 Vývoj gramatické stavby jazyka 286 // 4.2.4.2.2.1 Změny v morfologii 286 // 4.2.4.2.2.2 Změny v oblasti syntaxe 288 // 4.2.5 Souvislost a interakce změn v různých rovinách // systému 289 // 4.2.6 Změna typu 290 // 4.2.7 Diferenciační a integrační pochody v jazyce. Vznik // subsystému a dialektu, zánik dialektu 291 // 4.2.8 Otázka zákonitosti a náhody ve vývoji jazyka 292 // 5 Subkódy jazyka // 294 // 5.1 "Funkční jazyk", subsystém, subkod // 5.1.1 Pojem, terminologie, subkód a jazyk // 5.1.2 Společenské funkce subsystémů, nositelé subsystémů /J. Svobodové/ 298 // 5.2 Subsystémy vertikální a horizontální 300 // 5.2.1.1 Vertikální subsystémy 300 // 5.2.1.2 Asymetrie vztahu mezi funkcí a prostředkem /subkódem/, J. Sv. a J. Š. 302 // 5.2.1.3 Sociokulturní využití dialektu nebo cizího // jazyka. Diglosie 304 // 5.2.1.4 Nedostatek vertikálního členění 305 // 5.2.1.5 Vertikální subsystémy a využívání prostředků // extralingvietických 305 // 5.2.1.6 Pojem normy 306 // 5.2.1.7 Kodifikace a jazyková politika 307 // 5.2.2 Subsystémy vydělitelné na ose horizontální 308 // 5.2.2.1 Osa "horizontální’’ jako osa dodatkové odborné kompetence // 5.2.2.2 Vnitřní členění horizontálních subsystémů 309 // 5.2.2.2.1 Vnitřní tématická stratifikace subsystémů 309 // 5.2.2.2.2 Vertikální členění horizontálního subsystému 309 //
5.2.2.2.3 Paralelní horizontální subsystémy 3H // 5.2.2.2.4 К otázce vztahu horizontálního a areélního // členení jazyka 311 // 5.2.2.3 Pražská škola a horizontální subsystémy 312 // 5.2.2.4 Migrace mezi subsystémy. Banalizace termínů 312 // 5.2.2.5 Cizí jazyk jako odborný kód 313 // 5.2.2.6 Odborná terminologie a dialekt 314 // 5.2.3 Areélní členění jazyka // 5.2.4 Specifické terminologické systémy v dialektech 316 // $.2.5 Regionální varianta jazyka může být členěna vertikálně. 316 // 5.2.6 Stato-ethnické varianty jazyka 316 // 5.3 Konotativní vlastnosti a symptomatické funkce subsystémů 316 // 5.4 Subkódy mluvené a subko’dy psané 317 // 5.4.1 Norma mluvená a norma psaná jako subsystémy jazyka 317-125.4.2 Norma mluvené a "hovorové" útvary jazyka 319 // 5.4.3 К poměru fenologické soustavy a grafiky 319 // 5.4.3.1 Grafika a fonologická soustava 319 // 5.4.3.2 К dějinám písma a pravopisných systémů 320 // 5.4.3.3 Některé zvláštní grafické a záznamové systény 327 // 5.4.3.3.1 Notační systém tlumočnický /J. Svobodová/ 327 // 5.4.3.3.2 Systémy stenografické 332 // 5.4.З.З.З Jiné notační systémy /znaky logiky, aritmetiky, substitutivní znaky algebraické, "Morseova abeceda", notace hudební, Braillovo písmo 335 // 5.4.4 Sociální úloha písma 339 // 5.5 Básnický "jazyk" a metrické systémy 340 // 5.6 Je třeba odlišovat subkód, žánr, komunikativní sféru // a typ textu 341 // 6. Styl« stylistika // 6.1 К vývoji pojmu "styl". Rétorika 342 // 6.2 Styl jako výběr a uspořádání jazykových prostředků 346 // 6.3.1 Stylistické protiklady a synergie na ose syntagmatické 347 // 6.3.2 Paradigmatika stylistických protikladů a syntagmatike З47 // 6«3»3 Jazykové roviny a stylistické protiklady 348 // 6.3.3.1 Úroveň jednotek distinktivních 348 //
6.3.3.2 Úroveň sémionu a subsémionu 348 // 6.3.3.3 Úroveň syntagmatu a episemionu 349 // 6.З.З»4 Úroveň promluvy a diskursu. // Kompozice 350 // 6.3.3.5 Subsystémy jazyka a styl 350 // 6.3.3.6 Okkurrenční synonymie z hlediska stylistického 351 // 6.4 Stylometrie 351 // 6.5 Stylistika genetická a stylistika textu 351 // 6.6 Stylistika jako disciplína jazykovědné 351 // 6.7 Problém vztahu formy a obsahu, problém znakovosti-13sty lu 352 // 6.8 Styl individuální, subjektivní, objektivní a kolektivní a subsystém 353 // 6.9 Dodatek. Individualistické teze. Croce, Vossler, neolingvisté 354 // Poznámky a dodatky 356 // Seznam literatury
(OCoLC)39586967
cnb000008240

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC