Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 18.05.2024. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(5.2) Půjčeno:31x 
BK
Vydání první
Praha : Odeon, 1966
2 svazky (430; 446 stran) ; 25 cm

objednat
Estetická knihovna ; svazek 1, 2
němčina
Přeloženo z němčiny
Oba svazky v nákladu 4000 výtisků
Obsahuje bibliografické odkazy a rejstřík
000130575
Obsah // Jan Patočka: Hegeluv filosofický a estetický vývoj 8 // G. W. F. Hegel: Přednášky o estetice 57 Úvod do estetiky 59 // I. Vymezení a zajištění estetiky 59 // 1. Přírodní krása a krása umění 59 // 2. Vyvrácení některých námitek proti estetice 60 // II. Způsoby vědeckého probírání krásna a umění 67 // 1. Empirická danost jako východisko probírání 67 // 2. Idea jako východisko probírání 71 // 3. Sjednocení empirického a ideového hlediska 71 // III. Pojem uměleckého krásna 72 // A. Obvyklé představy o umění 73 // 1. Umělecké dílo jako výtvor lidské činnosti 73 // 2. Umělecké dílo je vzato ze smyslového světa, aby promlouvalo ? smyslům člověka 77 // 3. Účel umění 83 // a. Princip napodobení přírody 83 // b. Citové vzrušení 85 // c. Vyšší substanciální účel 86 // B. Historická dedukce pravého pojmu umění 91 // 1. Kantova filosofie 91 // 2. Schiller, Winckelmann, Schelling 94 // 3. Ironie 95 // IV. Rozdělení 98 // 1. Idea uměleckého krásna neboli ideál 101 // 2. Vývoj ideálu ve zvláštní formy uměleckého krásna 102 // 3. Soustava jednotlivých umění 105 // Díl první: Idea uměleckého krásna neboli ideál 111 // Úvod 113 // 1. Umění v poměru ke konečné skutečnosti 115 // 2. Umění v poměru ? náboženství a filosofii 118 // 3. Rozdělení 121 // První kapitola: Pojem krásna vůbec 122 // 1. Idea 122 // 2. Jsoucno ideje 125 // 3. Idea krásna 125 // Druhá kapitola:
Přírodní krásno 128 // A. Přírodní krása jako taková 128 // 1. Idea jako život 128 // 2. Přirozený život jako něco krásného 132 // 3. Způsoby nahlížení na přirozený život 136 // B. Vnější krása abstraktní formy a abstraktní jednoty smyslové látky 138 // 1. Krása abstraktní formy 138 // a. Pravidelnost 138 // b. Zákonitost 140 // c. Harmonie 141 // 2. Krása jako abstraktní jednota smyslové látky 142 // C. Nedostatečnost přírodního krásna 143 // 1. Nitro v bezprostřednosti jako pouze vnitřní 144 // 2. Závislost bezprostředního jednotlivého jsoucna 146 // 3. Omezenost bezprostředního jednotlivého jsoucna 147 // Třetí kapitola: Umělecké krásno neboli ideál 149 // A. Ideál jako takový 149 // 1. Krásná individualita 149 // 2. Poměr ideálu ? přírodě 153 // B. Určitost ideálu 161 // I. Ideální určenost jako taková 161 // 1. Božství jako jednota a obecnost 161 // 2. Božství jako kruh bohů 162 // 3. Klid ideálu 162 // II. Jednání 163 // 1. Všeobecný stav světa 164 // a. Individuální samostatnost a heroická doba 164 // b. Přítomné prozaické poměry 172 // c. Rekonstrukce individuální samostatnosti 173 // 2. Situace 174 // a. Nesituovanost 176 // b. Určitá situace bez konfliktu 176 // c. Kolize 178 // 3. Jednání 185 // a. Všeobecné mocnosti ovládající jednání 187 // b. Jednající individua 190 // c. Charakter 197 // III. Vnějšková urcenost ideálu 202 // 1. Abstraktní vnějškovost
jako taková 203 // a. Pravidelnost, symetrie, harmonie 203 // b. Jednota smyslového materiálu 206 // 2. Soulad konkrétního ideálu s jeho vnějškovou realitou 206 // a. Pouhá o sobe jsoucí jednota mezi subjektivitou a přírodou 207 // b. Jednota vytvořená lidskou činností 208 // c. Totalita duchovních poměrů 213 // 3. Vnější stránka ideálního uměleckého díla v poměru ? obecenstvu // a. Uplatnění vzdělanosti vlastní doby 214 // b. Zachování historické věrnosti 216 // c. Opravdová objektivita uměleckého díla 217 // C. Umělec 222 // 1. Fantazie, génius a nadšení 223 // a. Fantazie 223 // b. Talent a génius 224 // c. Nadšení 226 // 2. Objektivita zobrazení 227 // a. Objektivita, která je pouze vnějšková 227 // b. Nerozvinutá nitmost 228 // c. Opravdová objektivita 228 // 3. Manýra, sloh a původnost 229 // a. Subjektivní manýra 229 // b. Sloh 230 // c. Původnost 231 // Díl druhý : Vývoj ideálu ve zvláštní formy umělecké krásy 235 Úvod 237 // První oddíl: Symbolická umělecká forma 241 // Úvod: O symbolu vůbec 243 // 1. Symbol jakožto znak 244 // 2. Částečná shoda mezi tvarem a významem 244 // 3. Částečná neshoda mezi tvarem a významem 244 // a. Pochybnost symbolu 245 // b. Pochybnost symboliky v mytologii a umění 246 // c. Vymezení pojmu symbolického umění 248 // 4. Rozdělení 250 // a. Nevědomá symbolika 253 // b. Symbolika vznešeného 253 // c. Vědomá symbolika srovnávací umělecké
formy 254 // První kapitola: Nevědomá symbolika 256 // A. Bezprostřední jednota významu a tvaru 256 // 1. Náboženství Zoroastrovo 257 // 2. Nesymbolický ráz Zoroastrova náboženství 259 // 3. Neumělecké pojetí a podání Zoroastrova náboženství 260 // B. Fantastická symbolika 262 // 1. Indické pojetí Brahmy 263 // 2. Smyslovost, neuměřenost a zosobňovací činnost 263 // 3. Názor na očistu a pokání 269 // C. Vlastní symbolika 270 // 1. Egyptský názor na mrtvé a jeho podání; pyramidy 274 // 2. Kult zvířat a zvířecí masky 275 // 3. Upíná symbolika: Memnonové, Isis a Osiris, Sfinx 275 // Druhá kapitola: Symbolika vznešeného 278 // A. Panteismus umění 280 // 1. Indická poezie 280 // 2. Mohamedánská poezie 281 // 3. Křesťanská mystika 284 // B. Umění vznešenosti 284 // 1. Bůh jako tvůrce a pán světa 285 // 2. Odbožštěný konečný svět 286 // 3. Lidské individuum 286 // Třetí kapitola: Vědomá symbolika srovnávací umělecké formy 288 // A. Srovnání, jež vycházejí od vnějšku 290 // 1. Bajka 291 // 2. Parabola, přísloví, apolog 295 // a. Parabola 295 // b. Přísloví 296 // c. Apolog 296 // 3. Metamorfózy 297 // B. Srovnání, která počínají významovou stránkou zpodobení 298 // 1. Hádanka 299 // 2. Alegorie 300 // 3. Metafora, obraz, přirovnání 302 // a. Metafora 302 // b. Obraz 305 // c. Přirovnání 306 // C. Zánik symbolické umělecké formy 313 // 1. Náučná báseň 314 // 2. Popisná
poezie 315 // 3. Staroveký epigram 315 // Druhý oddíl: Klasická umelecká forma 317 // Úvod: 0 klasicnosti vůbec 319 // 1. Samostatnost klasicnosti jako vzájemné prostoupení duchovna a jeho přírodní podoby 321 // 2. Řecké umění jako skuteěné jsoucno klasického ideálu 324 // 3. Postavení vytvářejícího umělce v klasické umělecké formě 325 // 4. Rozdělení 327 // První kapitola: Proces utváření klasické umělecké formy 329 // 1. Ponížení živocišnosti 330 // a. Zvířecí oběti 331 // b. Lovy 331 // c. Proměny 332 // 2. Boj starých a nových bohů 335 // a. Orákula 337 // b. Staří bohové ve své odlišnosti od nových 338 // c. Přemožení starých bohů 342 // 3. Pozitivní uchování záporně kladených momentů 343 // a. Mystérie 343 // b. Uchování starých bohů v uměleckém podání 344 // c. Přírodní podklad nových bohů 345 // Druhá kapitola: Ideál klasické umělecké formy 348 // 1. Ideál klasického umění vůbec 349 // a. Ideál vzešlý ze svobodné umělecké tvorby 349 // b. Noví bohové klasického ideálu 351 // 2. Okruh zvláštních bohů 354 // a. Mnohost božských individuí 354 // b. Nedostatek systematického členění 355 // c. Základní charakter okruhu bohů 355 // 3. Jednotlivá individualita bohů 356 // a. Látka individualizace 357 // b. Mravní základ uchován 361 // c. Přechod ? půvabnému a rozkošnému 362 // Třetí kapitola: Rozklad klasické umělecké formy 363 // 1. Osud 363
// 2. Rozklad bohů jejich antropomorfismem 364 // a. Nedostatek vnitřní subjektívnosti 364 // b. Předmětem nového umění je teprve přechod ke křesťanství 366 // c. Rozklad klasického umění v jeho vlastním oboru 368 // 3. Satira 369 // a. Rozdíl mezi rozkladem klasického a rozkladem symbolického umění 369 // b. Satira 370 // c. Římský svět jako půda satiry 371 // Třetí oddíl: Romantická umělecká forma 373 // Úvod: O romantičnu vůbec 375 // 1. Princip vnitřní subjektivity 376 // 2. Podrobnější momenty obsahu a formy romanticna 376 // 3. Poměr obsahu ke způsobu podání 380 // 4. Rozdělení 382 // První kapitola: Náboženský okruh romantického umění 383 // 1. Děje Kristova spasení 385 // a. Zdánlivá zbytečnost umění 386 // b. Nutnost umění 386 // c. Nahodilá zvláštnost vnějšího zjevu 386 // 2. Náboženská láska 388 // a. Pojem absolutna jakožto lásky 389 // b. Duše citová 389 // c. Láska jako romantický ideál 389 // 3. Duch náboženské obce 391 // a. Mučedníci 391 // b. Vnitřní pokání a obrácení 394 // c. Zázraky a legendy 395 // Druhá kapitola: Rytířství 396 // 1. Čest 399 // a. Pojem cti 399 // b. Urážbvost 401 // c. Satisfakce 401 // 2. Láska 402 // a. Pojem lásky 402 // b. Kolize lásky 403 // c. Nahodilost lásky 404 // 3. Věrnost 406 // a. Věrnost služby 406 // b. Subjektivní samostatnost při svazku věrnosti 406 // c. Kolize věrnosti 407 // Třetí kapitola: Formální samostatnost
individuálních zvláštností 408 1. Samostatnost individuálního charakteru 410 // a. Formální pevnost charakteru 410 // b. Charakter jako vnitřní, ale nevypěstěná totalita 412 // c. Substanciální zájem při stanovení formálního charakteru 414 // 2. Dobrodružnost 415 // a. Nahodilost účelů a kolizí 416 // b. Komické traktování nahodilosti 418 // c. Romanesknost 419 // 3. Rozklad romantické umělecké formy 420 // a. Subjektivní umělecké napodobení toho, co je dáno 421 // b. Subjektivní humor 423 // c. Konec romantické umělecké formy 425
(OCoLC)42088812
(OCoLC)42115694
(OCoLC)903088715
cnb002444503

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC