Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 05.11.2022. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(16) Půjčeno:14x 
BK
Vyd. 2.
Praha : Triton, 2008-
sv. : il. (některé barev.) ; 24 cm

objednat
ISBN 978-80-7387-157-4 (1. část ; váz.)
Obsahuje bibliografii na s. [918]-924 a rejstřík
1. část obecná. 2008. 976 s.-
000134656
Obsah // Předmluva 25 // 1 Přehled základní anatomie a fyziologie (Zdeněk Ambler) 27 // 1.1 Cévní zásobení mozku 33 // 1.2 Struktura a funkce neuronu 37 // 1.3 Neuroglie 47 // 1.4 Nervový vzruch a komunikace mezi neurony 49 // 1.5 Základní principy funkčního uspořádání centrálního nervového systému 53 // 2 Motorický systém (Zdeněk Ambler) 57 // 2.1 Anatomie a fyziologie motorického systému 57 // 2.1.1 Reflexní míšní odpovědi 60 // 2.1.2 Rytmické lokomoční pohyby 64 // 2.1.3 Cílená motorika 65 // 2.1.4 Neuromuskulární spojení 75 // 2.1.5 Neurotransmitery motorického systému 77 // 2.1.6 Svalový tonus 77 // 2.2 Neurologické vyšetření motorického systému 78 // 2.2.1 Vyšetřování reflexů 84 // 2.2.2 Vyšetření stoje a chůze 97 // 2.3 Základní příznaky léze motorického systému 99 // 2.3.1 Některé patologické typy chůze 101 // 2.4 Základní motorické syndromy při postižení různých struktur 105 // 3 Extrapyramidový systém (Evžen Růžička) 111 // 3.1 Definice 111 // 3.2 Historie 112 // 3.3 Anatomie a fyziologie 112 // 3.3.1 Anatomie a motorická funkce systému bazálních ganglií 112 // 3.3.2 Patofyziologické podklady extrapyramidových pohybových poruch 116 // 3.3.3 Úloha systému bazálních ganglií při regulaci psychiky a kognitivních funkcí 118 // 3.4 Vyšetření 120 // 3.4.1 Vyšetření u hypokinetických poruch 120 // 3.4.2 Vyšetření u dyskinetických poruch (abnormálních pohybů) 122 // 3.5 Symptomy extrapyramidových poruch 123 // 3.5.1 Hypokinetické příznaky 123 // 3.5.2 Hyperkinetické (dyskinetické) příznaky 124 // 3.6 Extrapyramidové syndromy 125 // 3.6.1 Parkinsonský syndrom 125 // 3.6.2 Syndromy tremoru 125 // 3.6.3 Choreatické syndromy 127 // 3.6.4 Balismus 128 // 3.6.5 Dystonické syndromy 128 // 3.6.6 Myoklonické syndromy 129 // 3.6.7 Tiky 131 //
4 Mozeček (Evžen Růžička, Zdeněk Ambler) 143 // 4.1 Definice 143 // 4.2 Historie 143 // 4.3 Přehled anatomie a fyziologie 144 // 4.4 Mozečkové příznaky 150 // 4.4.1 Ataxie 150 // 4.4.2 Pasivita 152 // 4.4.3 Mozečkový tremor 152 // 4.4.4 Poruchy řeči 152 // 4.4.5 Okohybné poruchy 153 // 4.4.6 Stoj a držení těla 153 // 4.4.7 Chůze 153 // 4.5 Vyšetření mozečkového systému 154 // 4.6 Mozečkové syndromy 156 // 4.6.1 Paleocerebelární syndrom 157 // 4.6.2 Neocerebelární syndrom 158 // 4.6.3 Smíšený (globální) mozečkový syndrom 158 // 4.7 Diferenciální diagnóza mozečkových poruch 158 // 4.7.1 Senzitivní ataxie 159 // 4.7.2 Vestibulární poruchy stoje a chůze 159 // 4.7.3 Thalamická ataxie, parietální ataxie 160 // 4.7.4 Frontální ataxie 160 // 4.8 Chorobné příčiny mozečkových poruch 161 // 5 Senzitivní systém (Josef Bednařík) 167 // 5.1 Úvod 167 // 5.2 Základy anatomie senzitivního systému 167 // 5.2.1 Receptor a primární senzitivní jednotka 169 // 5.2.2 Hlavní sekundární (centrální) senzitivní dráhy 173 // 5.2.3 Thalamokortikální systém 175 // 5.3 Obecná patofyziologie senzitivní dysfunkce 176 // 5.3.1 Negativní symptomy 176 // 5.3.2 Pozitivní symptomy 177 // 5.3.3 Definice senzitivních symptomů 178 // 5.3.4 Somatosenzitivní psychofyzické funkce 179 // 5.4 Vyšetření citlivosti 180 // 5.4.1 Anamnéza 181 // 5.4.2 Testování citlivosti 181 // 5.4.3 Obecné principy senzitivního testování 182 // 5.4.4 Vyšetření základních senzitivních modalit 183 // 5.5 Klinické senzitivní syndromy 189 // 5.5.1 Periferní senzitivní syndromy 189 // 5.5.2 Centrální senzitivní syndromy 194 // 6 Bolest (Josef Bednařík) 199 // 6.1 Charakteristika, definice 199 // 6.2 Anatomie a patofyziologie bolesti 200 // 6.2.1 Receptory a periferní aferentní dráhy bolesti 200 // 6.2.2 Zadní rohy míšní a sekundární senzitivní neurony 201 //
6.2.3 Thalamokortikální projekce bolesti 204 // 6.2.4 Endogenní kontrola bolesti 204 // 6.2.5 Patofyziologické modely a klasifikace bolesti 205 // 6.2.6 Klinické bolestivé syndromy 211 // 6.3 Léčba bolesti 214 // 6.3.1 Základní zásady 214 // 6.3.2 Farmakologické léčba bolesti 216 // 6.3.3 Nefarmakologické léčebné postupy 220 // 7 Hlavové nervy (Josef Bednařík, Zdeněk Ambler) 223 // 7.1 Nervus olfactorius (n. I.) a čich 225 // 7.1.1 Úvod a terminologie 225 // 7.1.2 Základy anatomie a fyziologie n. I. a čichové dráhy 226 // 7.1.3 Vyšetření 228 // 7.1.4 Klinické syndromy, jejich topika a etiologie 230 // 7.2 Nervus opticus (n. II.) a zraková dráha 233 // 7.2.1 Úvod a terminologie 233 // 7.2.2 Základy anatomie a fyziologie zrakové dráhy 233 // 7.2.3 Vyšetření zrakového nervu a zraku 239 // 7.2.4 Klinické syndromy, jejich topika a etiologie 249 // 7.3 Okohybné nervy a okulomotorika 262 // 7.3.1 Úvod, terminologie 262 // 7.3.2 Základy anatomie a funkce okohybných nervů 263 // 7.3.3 Vyšetření okohybných nervů a okulomotoriky 276 // 7.3.4 Klinické syndromy, jejich topika a etiologie 288 // 7.4 Nervus trigeminus 310 // 7.4.1 Základy anatomie a funkce 310 // 7.4.2 Vyšetření 313 // 7.4.3 Klinické syndromy, jejich topika a etiologie 316 // 7.5 Chuť a její poruchy 320 // 7.5.1 Úvod 320 // 7.5.2 Základy anatomie a funkce 320 // 7.5.3 Vyšetření 320 // 7.5.4 Klinické syndromy, jejich topika a etiologie 321 // 7.6 Nervus facialis (n. VII.) 322 // 7.6.1 Základy anatomie a funkce 322 // 7.6.2 Vyšetřen í 326 // 7.6.3 Klinické syndromy, jejich topika a etiologie 330 // 7.7 Vestibulokochleární systém 334 // 7.7.1 Sluch a pars cochlearis n. vestibulocochlearis (n. VIII.) 334 // 7.8 Vestibulární systém 348 // 7.8.1 Úvod 348 // 7.8.2 Anatomie a fyziologie vestibulárního systému 350 // 7.8.3 Vyšetření u nemocných se závratí 357 //
7.8.4 Speciální neurootologické vyšetření pacienta se závratí a poruchami rovnováhy 362 // 7.8.5 Základní vestibulární syndromy 368 // 7.8.6 Diferenciální diagnóza závratí 374 // 7.8.7 Léčba závratí 383 // 7.9 Nervus glossopharyngeus (n. IX.) a vagus (n. X.) 387 // 7.9.1 Úvod 387 // 7.9.2 Základy anatomie a funkce n. IX 387 // 7.9.3 Základy anatomie a funkce n. X 388 // 7.9.4 Vyšetření 389 // 7.10 Nervus accessorius (n. XI.) a hypoglossus (n. XII.) 393 // 7.10.1 Základy anatomie a funkce 393 // 7.10.2 Vyšetření 394 // 7.10.3 Klinické syndromy, jejich topika a etiologie 397 // 8 Poruchy vědomí (Josef Bednařík) 399 // 8.1 Úvod a definice 399 // 8.2 Patofyziologie poruch vědomí 400 // 8.2.1 Lucidita 401 // 8.2.2 Patofyziologie deliria 402 // 8.2.3 Patofyziologie kómatu 403 // 8.3 Klasifikace 403 // 8.4 Kvantitativní poruchy vědomí 404 // 8.4.1 Diagnostika 404 // 8.4.2 Léčba 432 // 8.4.3 Prognóza 432 // 8.5 Kvalitativní poruchy vědomí 433 // 8.5.1 Klasifikace 433 // 8.5.2 Delirium 434 // 9 Poruchy řeči (Evžen Růžička, Josef Bednařík) 443 // 9.1 Definice 443 // 9.2 Anatomie a fyziologie 444 // 9.3 Základní projevy poruch řeči 447 // 9.3.1 Poruchy plynulosti řeči 447 // 9.3.2 Poruchy artikulace a prozodie 447 // 9.3.3 Parafázie 448 // 9.3.4 Agramatismus a paragramatismus 448 // 9.3.5 Stereotypie a automatismy 448 // 9.3.6 Anomie 449 // 9.3.7 Mutismus 449 // 9.3.8 Poruchy porozumění mluvené řeči 449 // 9.3.9 Poruchy psaní a čtení 449 // 9.4 Vyšetření u poruch řeči 450 // 9.5 Klasifikace a klinické syndromy poruch mluvené řeči 453 // 9.5.1 Brocova afázie 454 // 9.5.2 Wernickeova afázie 455 // 9.5.3 Kondukční afázie 457 // 9.5.4 Transkortikální afázie 458 // 9.5.5 Anomická afázie 460 // 9.5.6 Globální afázie 462 // 9.5.7 Subkortikální afázie 463 // 9.6 Klasifikace a klinické syndromy poruch psané řeči 464 // 9.6.1 Poruchy písemné exprese (agrafie) 464 //
9.6.2 Poruchy percepce písma (alexie) 465 // 9.7 Klasifikace a klinické syndromy poruch mluvy (artikulace a fonace) 466 // 9.7.1 Klasifikace dysartrií podle lokalizace primární léze 466 // 9.7.2 Diferenciální diagnostika afázií a dysartrií 467 // 10 Poruchy kortikálních (symbolických) funkcí (Evžen Růžička) 469 // 10.1 Apraxie 469 // 10.1.1 Definice apraxie 469 // 10.1.2 Klasifikace apraxií 470 // 10.1.3 Vyšetření u apraxie 471 // 10.1.4 Varianty apraxie podle lokalizace příčinné léze 472 // 10.2 Agnozie 475 // 10.2.1 Definice agnozie 475 // 10.2.2 Klasifikace agnozií 475 // 10.3 Paměť a její poruchy 479 // 10.3.1 Definice 479 // 10.3.2 Složky paměti 479 // 10.3.3 Stadia paměti 481 // 10.3.4 Paměť a učení 482 // 10.3.5 Amnézie 482 // 10.3.5.1 Definice 482 // 11 Lobární mozkové syndromy (Josef Bednařík) 485 // 11.1 Úvod 485 // 11.2 Frontální lalok 494 // 11.2.1 Anatomické a fyziologické poznámky 494 // 11.2.2 Klinické projevy léze frontálního laloku 495 // 11.3 Temporální lalok 498 // 11.3.1 Anatomické a fyziologické poznámky 498 // 11.3.2 Klinické projevy léze temporálního laloku 499 // 11.4 Parietální lalok 501 // 11.4.1 Anatomicko-fyziologické poznámky 501 // 11.4.2 Klinické projevy léze parietálního laloku 501 // 11.5 Okcipitální lalok 503 // 11.5.1 Anatomicko-fyziologické poznámky 503 // 11.5.2 Klinické projevy léze okcipitálního laloku 503 // 11.6 Diskonekční syndromy 504 // 12 Kmenové syndromy (Zdeněk Ambler, Josef Bednařík) 507 // 12.1 Postižení mezencefala 512 // 12.2 Postižení pontu 516 // 12.3 Postižení prodloužené míchy 521 // 13 Míšní syndromy (Josef Bednařík) 525 // 13.1 Úvod 525 // 13.2 Základy anatomie páteře a míchy 525 // 13.2.1 Páteř 525 // 13.2.2 Cévní zásobení míchy 525 // 13.2.3 Vertebromedulární topografie 529 // 13.2.4 Vertebroradikulární topografie 531 //
13.2.5 Anatomie míchy a míšních obalů 533 // 13.3 Horizontální a vertikální topika míšní 536 // 13.3.1 Obecné principy 536 // 13.3.2 Vertikální míšní topika 540 // 13.3.3 Horizontální topika míšní 542 // 14 Autonomní nervový systém (Josef Bednařík) 545 // 14.1 Základy anatomie a funkce 545 // 14.2 Diagnostika poruch autonomního nervového systému 549 // 14.2.1 Klinická manifestace poruch autonomního nervového systému 549 // 14.2.2 Laboratorní diagnostika poruch autonomního nervového systému 551 // 15 Sfinkterové a sexuální poruchy (Zdeněk Ambler, Josef Bednařík) 561 // 15.1 Dysfunkce močového měchýře 561 // 15.1.1 Základy anatomie a fyziologie 561 // 15.1.2 Močová inkontinence a retence 564 // 15.1.3 Neurogenní močová inkontinence 566 // 15.1.4 Neurogenní močová retence 568 // 15.1.5 Medikamentózní léčba neurogenní inkontinence 569 // 15.2 Dysfunkce defekace 570 // 15.2.1 Základy anatomie a fyziologie 570 // 15.2.2 Zácpa a inkontinence stolice 572 // 15.3 Sexuální dysfunkce 573 // 15.3.1 Základy anatomie a fyziologie 573 // 15.3.2 Neurogenní sexuální dysfunkce 575 // 15.3.3 Léčba erektilní dysfunkce 576 // 15.4 Souhrn sfinkterových a sexuálních poruch 577 // 15.4.1 Diagnostika neurogenních sfinkterových a sexuálních poruch 577 // 15.4.2 Výskyt sfinkterových a sexuálních poruch u jednotlivých neurologických lézí 579 // 16 Syndrom nitrolební hypertenze a hypotenze (Zdeněk Ambler) 581 // 16.1 Syndrom nitrolební hypertenze 581 // 16.2 Mozkové herniace 584 // 16.3 Léčba nitrolební hypertenze 587 // 16.4 Syndrom nitrolební hypotenze 589 // 16.5 Meningeální syndrom 590 // 17 Mozkový edém (Zdeněk Kadaňka) 593 // 17.1 Definice 593 // 17.2 Klasifikace 593 // 17.3 Hematoencefalická bariéra a její poruchy 595 // 17.4 Mozkový edém a jeho vztah k nitrolebnímu tlaku 600 // 17.5 Mozkový edém u různých patologických stavů 601 //
17.5.1 Hypertenzni encefalopatie a dekompenzace diabetů 601 // 17.5.2 Záněty mozku 601 // 17.5.3 Mozkové tumory 601 // 17.5.4 Mozkový infarkt 601 // 17.6 Léčba mozkového edému 603 // 18 Poruchy likvorové cirkulace (Zdeněk Ambler) 607 // 18.1 Fyziologie produkce a cirkulace likvoru 607 // 18.2 Hydrocefalus 610 // 18.3 Hydrocefalus u dětí 612 // 18.4 Hydrocefalus u dospělých 613 // 18.4.1 Normotenzní hydrocefalus 614 // 18.5 Léčba 615 // 19 Vývojová neurologie a základní vyšetření novorozenců a kojenců // (Soňa Nevšímalová) 617 // 19.1 Úvod 617 // 19.2 Časný vývoj nervového systému 618 // 19.2.1 Prenatální období - ontogeneze nervové soustavy 618 // 19.3 Příčiny abnormálního intrauterinního vývoje 619 // 19.3.1 Chromozomální aberace 619 // 19.3.2 Intrauterinní toxické vlivy 620 // 19.3.3 Teratogenni intrauterinní infekce 621 // 19.4 Okolnosti porodu, zralý a nezralý novorozenec 621 // 19.4.1 Klinické hodnocení novorozence 622 // 19.4.2 Perinatální asfyxie 622 // 19.5 Plasticita mozku a reparační změny 623 // 19.6 Vyšetření novorozenců a kojenců 624 // 19.6.1 Vyšetření v poloze na zádech 624 // 19.6.2 Posazování 627 // 19.6.3 Obracení a vyšetření na bříšku 630 // 19.6.4 Vyšetření v závěsu 631 // 19.6.5 Vyšetřování úlekových reakcí 633 // 19.6.6 Vyšetření stoje a chůze 633 // 19.7 Závěry neurologického vyšetření a charakteristika základních patologických syndromů 634 // 19.8 Vývoj základních funkcí nervového systému v kojeneckém, batolecím a předškolním věku 635 // 19.8.1 Psychomotorický vývoj v kojeneckém a batolecím věku 635 // 19.8.2 Vývoj motorických a psychických funkcí malých a předškolních dětí 637 // 19.8.3 Poruchy vývoje motoriky, řeči, chování a učení v batolecím a předškolním věku 639 // 19.9 Přehled nejdůležitějších pomocných vyšetřovacích metod 641 //
19.9.1 Neurofyziologická vyšetření 641 // 19.9.2 Zobrazovací metody 642 // 19.9.3 Vyšetření mozkomíšního moku 644 // 19.9.4 Subdurální punkce velkou fontanelou 645 // 19.9.5 Neuropsychologické vyšetření 645 // 20 Vyšetření mozkomíšního moku (Pavel Štourač, Zdeněk Ambler) 647 // 20.1 Úvod 647 // 20.2 Metodické aspekty odběru likvoru, indikace a kontraindikace lumbální punkce 647 // 20.3 Soubory vyšetření v mozkomíšním moku 652 // 20.3.1 Akutní vyšetření 652 // 20.3.2 Základní vyšetření 652 // 20.3.3 Rozšířené vyšetření 653 // 20.4 Fyziologie a patofyziologie likvoru 653 // 20.4.1 Kompartmenty a bariérové systémy CNS 653 // 20.4.2 Dynamika proteinů pocházejících primárně z nervového systému 657 // 20.5 Charakteristika neuroimunologické reakce v CNS 657 // 20.6 Vyhodnocení a interpretace výsledků likvorologického vyšetření 659 // 20.6.1 Zhodnocení dysfunkce hematolikvorové bariéry 660 // 20.6.2 Oligoklonální IgG 660 // 20.6.3 Polyspecifická imunitní reakce v CNS a protilátkový index 661 // 20.6.4 Diagnostika mikroorganismů v likvoru pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR) 662 // 20.7 Cytologie likvoru 662 // 20.7.1 Metodické aspekty cytologického vyšetření 662 // 20.7.2 Fyziologické buněčné složení likvoru 663 // 20.7.3 Patologické cytologické nálezy v likvoru 663 // 20.7.4 Diferenciální diagnóza u chronické pleocytózy 666 // 20.8 Charakteristické likvorové nálezy u jednotlivých klinických jednotek 666 // 20.8.1 Charakteristika imunitní odpovědi s využitím Reiberova diagramu 666 // 20.8.2 Charakteristická imunologická odpověď v likvoru u bakteriálních infekcí 672 // 20.8.3 Charakteristická imunologická odpověď v likvoru u virových infekcí 673 //
20.8.4 Charakteristická imunologická odpověď v likvoru u neurologických onemocnění s předpokládanou autoimunitní patogenezi 674 // 20.8.5 Význam analýzy IgA a IgM v likvoru 675 // 20.9 Nezánětlivá onemocnění CNS a diagnostický význam mozkových proteinů 675 // 20.9.1 Likvorové proteiny jako tumorové markery 676 // 20.9.2 Likvorové nálezy u degenerativních onemocnění CNS 676 // 20.9.3 Likvorové nálezy u spinalni stenózy a likvorey 677 // 20.10 Souhrn interpretací a komentářů k likvorové diagnostice 677 // 20.10.1 Komentáře k analýze likvorových parametrů 677 // 20.10.2 Komentáře vztahující se k jednotlivým diagnózám 678 // 21 Neuroradiologie - zobrazovací metody (Zdeněk Ambler, Josef Vymazal jr.) 679 // 21.1 Úvod 679 // 21.2 Prosté RTG snímky 679 // 21.2.1 RTG Ibi 679 // 21.2.2 Prostý snímek páteře 682 // 21.3 Perimyelografie (PMG) a periradikulografie 685 // 21.4 Angiografie 687 // 21.5 Počítačová tomografie - CT 689 // 21.6 Magnetická rezonance - MR 694 // 21.6.1 T1 relaxace 695 // 21.6.2 T2 relaxace 696 // 21.6.3 Indikace MR 699 // 21.6.4 Septum pellucidum - poznámka k mozkové anatomii 703 // 21.6.5 Funkční MR 704 // 21.6.6 Kontrastní látky v magnetické rezonanci 706 // 21.6.7 MR spektroskopie 707 // 21.7 Izotopové metody 707 // 22 Ultrasonografie (Jiří Polívka, Petr Ševčík) 711 //22.1 Úvod 711 // 22.2 Obecná fyzikální charakteristika ultrazvuku 711 // 22.3 B-mód 712 // 22.3.1 Prostorové rozlišení 712 // 22.4 Pulzní dopplerovská sonografie 712 // 22.5 Duplexní sonografie 713 // 22.6 Barevně kódovaná duplexní sonografie 713 // 22.6.1 Frekvenčně (rychlostně) závislé zobrazení 714 // 22.6.2 Intenzitně závislé zobrazení 714 // 22.6.3 Kombinovaný typ zobrazení 714 // 22.7 Artefakty 714 // 22.8 Obtížně vyšetřitelný nemocný 714 // 22.9 Echokontrastní látky 715 // 22.10 Biologické efekty ultrazvuku 716 //
22.11 Správnost a reprodukovatelnost 716 // 22.12 Kdo provádí neurosonologická vyšetření? 716 // 22.13 Vyšetření karotického povodí 716 // 22.13.1 Stenóza vnitřní krkavice 720 // 22.13.2 Uzávěr vnitřní krkavice 721 // 22.13.3 Disekce krkavice 722 // 22.13.4 Vaskulitidy 723 // 22.13.5 Radiační angiopatie 724 // 22.13.6 Paragangliom 724 // 22.14 Vyšetření vertebrálních tepen 724 // 22.14.1 Hypoplazie a aplazie vertebrální tepny 725 // 22.14.2 Stenóza a uzávěr vertebrální tepny 725 // 22.14.3 Disekce vertebrální tepny 725 // 22.15 Vyšetření podklíčkové tepny a truncus brachiocephalicus 725 // 22.16 Klinické využití duplexní sonografie krčních tepen 727 // 22.17 Vyšetření krčních žil 728 // 22.17.1 Žilní trombóza 728 // 22.18 Onemocnění s arteriovenózním zkratem - arteriovenózní (AV) malformace 728 // 22.19 Transkraniální dopplerometrie (TCD) 728 // 22.19.1 Aplikace TCD 729 // 22.20 Transkraniální barevně kódovaná sonografie (TCCS) 730 // 22.20.1 Aplikace TCCS 732 // 22.21 Ultrazvuková vyšetření svalů a nervů 732 // 22.22 Neurosonologie u novorozenců a kojenců 733 // 23 Základy elektroencefalografie (Vladimír Komárek, Soňa Nevšímalová) 735 // 23.1 Úvod 735 // 23.2 Podstata EEG 736 // 23.3 Metodika EEG 737 // 23.4 Charakteristika EEG křivky a popis záznamu 739 // 23.5 Vývoj EEG křivky u dětí : 743 // 23.6 EEG při změnách vigility a ve spánku 743 // 23.7 Základní abnormality v EEG 744 // 23.8 EEG v epileptologii 744 // 23.9 EEG v ostatních indikacích 748 // 24 Klinická elektromyografie (Zdeněk Ambler, Josef Bednařík) 751 // 24.1 Obecné poznámky 751 // 24.2 Kondukční studie 752 // 24.3 Jehlová EMG 752 // 24.4 Indikace a význam EMG 770 // 25 Evokované potenciály (Josef Bednařík) 771 // 25.1 Úvod, definice 771 // 25.2 Technický princip 771 // 25.3 Klinický význam EP 772 // 25.4 VEP 772 // 25.4.1 Metodika 772 // 25.4.2 Klinické použití 778 //
25.5 BAEP 779 // 25.5.1 Metodika 779 // 25.5.2 Klinické použití 781 // 25.6 SEP 783 // 25.6.1 Metodika 783 // 25.6.2 Klinické použití 786 // 25.7 MEP 789 // 25.7.1 Metodika 789 // 25.7.2 Klinické použití 789 // 25.8 Peroperační monitorace 789 // 25.9 Endogenní evokované potenciály 792 // 25.9.1 Metodika 792 // 25.9.2 Klinické použití 793 // 26 Neurogenetika (Soňa Nevšímalová, Josef Bednařík) 795 // 26.1 Mechanismy dědičného přenosu 796 // 26.1.1 Autozomálně dominantní přenos 797 // 26.1.2 Autozomálně recesivní dědičnost 797 // 26.1.3 X-vázaná recesivní dědičnost 798 // 26.1.4 X-vázaná dominantní dědičnost 798 // 26.1.5 Mitochondriální dědičnost 798 // 26.1.6 Polygenní dědičnost 801 // 26.2 Mutace a jejich příčiny 801 // 26.2.1 Substituce 801 // 26.2.2 Delece 801 // 26.2.3 Inzerce 801 // 26.2.4 Duplikace 802 // 26.2.5 Expanze trinukleotidových repeticí 803 // 26.3 Charakteristika některých molekulárních metod genetického výzkumu a jeho aplikace 804 // 26.3.1 Přímá DNA diagnostika 804 // 26.3.2 Základní přístupy identifikace genetického defektu 806 // 26.3.3 Využití animálních modelů při studiu genetických chorob 808 // 26.4 Genetické poradenství 809 // 26.5 Terminologický slovník nejčastěji užívaných genetických výrazů 811 // 27 Neuroimunologie (Pavel Štourač) 819 // 27.1 Základní principy imunitního systému 819 // 27.1.1 Imunitní odpověď 819 // 27.1.2 Komponenty imunitního systému 820 // 27.1.3 Hlavní histokompatibilní systém (major histocompatibility complex) - MHC, CD4 a CD8 znaky (receptory) T lymfocytů 824 // 27.1.4 Selektivní mechanismy tvořící zralý imunitní repertoár 824 // 27.1.5 Indukce imunitní odpovědi 825 // 27.1.6 Cytokiny a Th,/Th2 buněčné subpopulace 826 // 27.1.7 Adhezivní molekuly, chemokiny a přestup leukocytu přes bariérové systémy 830 // 27.2 Základní principy autoimunity 831 //
27.3 Vztahy mezi imunitním a centrálním nervovým systémem 832 // 27.3.1 Přestup imunitních mediátorů do CNS 833 // 27.3.2 Řízení imunologické reaktivity uvnitř CNS 835 // 27.3.3 Vnímavost buněk CNS vůči imunitní reakci 836 // 27.4 Imunitní reakce v periferním nervovém systému 837 // 27.5 Nervové řízení imunitního systému 838 // 27.5.1 Vývoj nervového systému a imunitní funkce 839 // 27.5.2 Léze nervového systému a imunita 839 // 27.5.3 Cytokiny, hormony a receptory sdílené mezi nervovým a imunitním systémem 839 // 27.5.4 Řízení imunitní periferní odpovědi autonomním nervovým systémem 840 // 27.5.5 CNS jako imunoprivilegovaný orgán 840 // 27.5.6 Cirkadiánní rytmy vytvářené CNS ovlivňují imunitní reakce 840 // 27.6 Imunitně-virové interakce v nervovém systému 841 // 27.6.1 Imunitní odpověď na virovou infekci CNS 841 // 27.6.2 Cytokiny u virových infekcí CNS 841 // 27.6.3 Mechanismy perzistence virové infekce 842 // 27.6.4 Patologické změny v hostitelově imunitní odpovědi 842 // 27.7 Základní principy imunoterapie 843 // 27.7.1 Základní strategie imunitní intervence 843 // 27.7.2 Antigenně specifická imunoterapie 845 // 27.7.3 Antigenně nespecifická imunomodulační terapie 845 // 27.7.4 Antigenně nespecifická imunosuprese 846 // 28 Klinická neuropsychologie (Evžen Růžička, Nataša Špačková) 847 // 28.1 Definice 847 // 28.2 Orientační vyšetření mentálních funkcí 847 // 28.3 Neuropsychologické vyšetření 849 // 28.3.1 Indikace neuropsychologického vyšetření 849 // 28.3.2 Metody neuropsychologického vyšetření 850 // 28.4 Neuropsychologické rehabilitace 854 // 29 Základy neurofarmakologie (Evžen Růžička, Zdeněk Ambler) 861 // 29.1 Základní principy nervového přenosu 861 // 29.2 Neuromediátory 861 // 29.3 Receptory 863 // 29.4 Farmakologické ovlivnění nervového přenosu 869 //
29.5 Zásady farmakoterapie v neurologii 870 // 29.6 Klinické zkoušení léků 872 // 29.7 Medicína založená na důkazech 873 // 29.8 Léčiva používaná k terapii onemocnění nervového systému 875 // 30 Akutní stavy v neurologii (Miroslav Kalina) 877 // 30.1 Úvod 877 // 30.2 Primární mozkové poškození 877 // 30.3 Sekundární mozkové poškození 879 // 30.3.1 Depolarizace 879 // 30.3.2 Biochemická kaskáda 879 // 30.3.3 Apoptóza a nekróza 882 // 30.3.4 Léčebné možnosti - perspektivy 883 // 30.4 Nitrolební hypertenze 886 // 30.4.1 Likvorový kompartment 886 // 30.4.2 Cévní kompartment 886 // 30.4.3 Tkáňový kompartment 887 // 30.4.4 Compliance 888 // 30.4.5 Monitorování ICP 889 // 30.4.6 Saturace kyslíku v bulbus jugularis 890 // 30.4.7 Mikrodialýza 891 // 30.5 Léčba nitrolební hypertenze 892 // 30.5.1 Poloha 892 // 30.5.2 Sedace, analgezie, anestezie 893 // 30.5.3 Osmoterapie 894 // 30.5.4 Hyperventilace 894 // 30.5.5 Barbiturátové kóma 895 // 30.5.6 Kortikoidy 895 // 30.5.7 Zevní komorová drenáž 896 // 30.5.8 Lumbální drenáž 896 // 30.5.9 Dekompresní kraniektomie 897 // 30.6 Formalizované nástroje k hodnocení klinického stavu 898 // 30.6.1 Glasgow Coma Scale 898 // 30.6.2 Glasgow Outcome Scale 899 // 30.6.3 Index Barthelové 899 // 30.6.4 Modifikovaná Rankinova škála 901 // 31 Strategie a taktika neurologické diagnostiky a léčby (Josef Bednařík, Zdeněk Ambler) 903 // 31.1 Anamnéza 903 // 31.2 Objektivní neurologické vyšetření 905 // 31.3 Neurologická diagnóza 907 // 31.3.1 Syndromologická diagnóza 907 // 31.3.2 Topická diagnóza 907 // 31.3.3 Etiopatogenetická a diferenciální diagnóza 908 // 31.4 Komplementární vyšetření 909 // 31.5 Definitivní diagnóza 914 // 31.6 Obecné principy léčby neurologických onemocnění 915 // 31.7 Prognóza 916 // 31.8 Genetické poradenství 916 // Literatura 919 // Rejstřík 927

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC