Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 15.01.2022. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(23) Půjčeno:23x 
BK
EB
2., přeprac. a dopl. vyd.
Praha : Grada, 2009
383 s. : il. ; 24 cm
Externí odkaz    Plný text PDF (Bookport) 
   * Návod pro Bookport 

objednat
ISBN 978-80-247-2737-0 (váz.)
ISBN 978-80-247-6759-8 (online ; pdf)
Psyché
Obsahuje bibliografie, bibliografické odkazy a rejstřík
Popsáno podle tištěné verze
000135208
ÚVOD -- Zdeněk Fišar -- 1 ZÁKLADY NEUROBIOLOGIE A NEUROCHEMIE -- Zdeněk Fišar -- 1.1 Neurony -- 1.2 Glie -- 1.3 Membrány -- 1.3.1 Struktura a funkce -- 1.3.2 Složení biomembrán -- 1.3.3 Membránový transport -- 1.3.4 Receptory -- 1.3.4.1 Regulace -- 1.3.4.2 Adaptace -- 1.3.4.3 Inhibice -- 1.3.4.4 Struktura -- 1.3.4.5 Charakteristiky -- 1.3.4.6 Molekulární evoluce receptorů -- 1.3.5 Membránové přenašeče -- 1.3.6 Dynamika buněčných membrán -- 1.3.7 Membránové lipidy a přenos signálu -- 1.3.8 Membránový potenciál -- 1.4 Cytoskelet -- 1.5 Akční potenciál -- 1.5.1 Šíření nervového impulsu -- 1.5.2 Iontové kanály při šíření akčních potenciálů -- 1.5.3 Napěťově řízené iontové kanály -- 1.5.4 Struktura a funkce napěťově řízených iontových kanálů -- 1.6 Mitochondrie -- 1.6.1 Glykolýza -- 1.6.2 Citrátový cyklus -- 1.6.3 Dýchací řetězec a oxidační fosforylace -- 1.6.4 Monoaminoxidázy -- 1.7 Synapse -- 1.7.1 Typy synapsí -- 1.7.2 Synaptické váčky -- 1.7.3 Funkce chemické synapse -- 1.7.4 Postsynaptický potenciál -- 1.7.5 Synaptická facilitace a deprese -- 1.7.6 Synaptická potenciace -- 1.8 Plasticita neuronů -- Použitá a doporučená literatura -- 2. NEUROTRANSMITERY A RŮSTOVÉ FAKTORY -- Zdeněk Fišar -- 2.1 Klasifikace neurotransmiterů -- 2.2 Acetylcholin -- 2.3 Monoaminy -- 2.3.1 Katecholaminy -- 2.3.2 Indolaminy -- 2.3.3 Jiné monoaminy -- 2.4 Aminokyseliny -- 2.4.1 Kyselina glutamová a asparagová -- 2.4.2 GABAaglycin -- 2.5 Puriny -- 2.6 Neuropeptidy -- 2.7 Oxid dusnatý -- 2.8 Růstové faktory -- Použitá a doporučená literatura -- 3. RECEPTORY PRO NEUROTRANSMITERY -- Zdeněk Fišar -- 3.1 Efektorové systémy -- 3.2 Farmakologická klasifikace receptorů -- 3.2.1 Acetylcholinové receptory -- 3.2.2 Monoaminové receptory -- 3.2.2.1 Dopaminové receptory --
3.2.2.2 Adrenergní receptory -- 3.2.2.3 Serotoninové receptory --- 3.2.3 Aminokyselinové receptory -- 3.2.4 Peptidové receptory -- Použitá a doporučená literatura -- 4. NITROBUNĚČNÝ PŘENOS SIGNÁLU -- Zdeněk Fišar -- 4.1 G proteiny -- 4.1.1 Heterotrimerní G proteiny -- 4.1.2 Malé G proteiny -- 4.1.3 Aktivace heterotrimerních G proteinů -- 4.1.4 Modulace funkce G proteinů -- 4.2 Signální cesty -- 4.2.1 Adenylátcyklázová cesta -- 4.2.2 Guanylátcyklázová cesta -- 4.2.3 Fosfoinozitidová cesta -- 4.2.4 Tyrozinkinázová cesta -- 4.2.5 Writ cesta -- 4.2.6 Glykogensyntázakináza-3 -- 4.2.7 Kalcium -- 4.3 Fosforylace mozkových proteinů -- 4.3.1 Proteinkinázy závislé na cyklických nukleotidech -- 4.3.2 Proteinkinázy závislé na kalciu a kalmodulinu (Ca2+/CaM) -- 4.3.3 Proteinkinázy závislé na Ca2+ a fosfolipidu (PKC) -- 4.4 Zpětné vazby v přenosu signálu -- 4.4.1 Presynaptické receptory -- 4.4.2 Křížové propojení na postsynaptické úrovni -- Použitá a doporučená literatura -- PSYCHOFARMAKA A JINÉ PSYCHO AKTIVNÍ LÁTKY -- Zdeněk Fišar -- 5.1 Klasifikace psychofarmak -- 5.2 Interakce s membránami -- 5.2.1 Interakce antidepresiv s lipidovými membránami -- 5.2.2 Lokalizace antidepresiv v membráně -- 5.3 Možné působení psychofarmak -- 5.4 Antipsychotika -- 5.4.1 Klasifikace -- 5.4.1.1 Konvenční antipsychotika -- 5.4.1.2 Atypická antipsychotika -- 5.4.2 Mechanismy účinku -- 5.4.3 Nežádoucí účinky -- 5.5 Antidepresiva -- 5.5.1 Klasifikace -- 5.5.2 Primární a následné (dlouhodobé) biochemické účinky -- 5.5.2.1 Primární účinky -- 5.5.2.2 Dlouhodobé účinky -- 5.5.2.3 Nitrobuněčné účinky -- 5.5.2.4 Blokátory a2-adrenoceptorů -- 5.5.2.5 Inhibitory monoaminoxidázy -- 5.5.2.6 Inhibitory zpětného vychytávání serotoninu -- 5.5.2.7 Agonisté 5-HTia receptorů --
5.5.3 Nežádoucí účinky -- 5.5.4 Neurotrofní účinky antidepresiv -- 5.5.5 Neurotrofní a neuroprotektivní účinky stabilizátorů nálady -- 5.5.6 Regulátory plasticity neuronů -- 5.6 Anxiolytika -- 5.7 Hypnotika -- 5.8 Kognitiva a nootropika -- 5.9 Zneužívané psychoaktivní látky -- 5.9.1 Kanabinoidy -- 5.9.1.1 Fytokanabinoidy -- 5.9.1.2 Endokanabinoidy -- 5.9.1.3 Syntetické kanabinoidy -- 5.9.1.4 Mechanismy působení -- 5.9.1.5 Kanabinoidy a závislosti -- 5.9.1.6 Kanabinoidy a psychotické poruchy -- 5.9.1.7 Kanabinoidy a poruchy nálady -- 5.9.1.8 Terapeutické účinky kanabinoidů -- 5.9.1.9 Souhrn -- 5.9.2 Psychostimulancia -- 5.9.3 Opioidy -- 5.9.4 Halucinogeny -- 5.9.5 Alkohol -- 5.9.6 Nikotin -- 5.9.7 Kofein -- Použitá a doporučená literatura -- 6. LABORATORNÍ METODY V PSYCHIATRII -- Zdeněk Fišar -- 6.1 Koncentrace psychofarmak -- 6.2 Hladiny neurotransmiterů a jejich metabolitů -- 6.3 Neuroendokrinní parametry -- 6.4 Enzymy podílející se na syntéze a metabolismu neurotransmiterů -- 6.5 Vlastnosti receptorových systémů -- 6.6 Zpětné vychytávání neurotransmiterů -- Použitá a doporučená literatura -- 7. STRES -- Petr Bob -- 7.1 Psychobiologické mechanismy stresové odpovědi -- Použitá a doporučená literatura -- 7.2 Stres a epileptiformní aktivita -- 7.2.1 Stres, senzitizace a kindling -- 7.2.2 Epileptická aktivita či epileptiformní? -- 7.2.3 Kognitivní a afektivní symptomy podobající se temporální epilepsii Použitá a doporučená literatura -- 7.3 Stres, psychiatrická onemocnění a poruchy imunitního systému -- Použitá a doporučená literatura -- 8. SCHIZOFRENIE -- Zdeněk Fišar -- 8.1 Základní pojmy -- 8.1.1 Výskyt -- 8.1.2 Příznaky -- 8.1.3 Léčba -- 8.2 Neuroanatomické změny -- 8.3 Biologické markery a rizikové faktory -- 8.4 Biologické modely --
8.4.1 Environmentální modely -- 8.4.1.1 Psychosociální model -- 8.4.1.2 Ostatní environmentální modely -- 8.4.2 Genetické modely -- 8.4.2.1 Monogenové modely -- 8.4.2.2 Model výrazné různorodosti -- 8.4.2.3 Multifaktorový-polygenový model s prahovým efektem -- 8.4.2.4 Smíšené nebo kombinované modely -- 8.4.2.5 Kontinuální model -- 8.4.3 Neurovývojová hypotéza -- 8.4.3.1 Vývoj mozku -- 8.4.3.2 Mechanismy zpožděného nástupu onemocnění -- 8.4.3.3 Vývojová neuropatologie -- 8.4.4 Neurochemické hypotézy -- 8.4.4.1 Dopaminová hypotéza -- 8.4.4.2 Jiné monoaminergní hypotézy -- 8.4.4.3 GABAergní hypotéza -- 8.4.4.4 Glutamátergní hypotéza -- 8.4.4.5 Neuropeptidové hypotézy -- 8.4.4.6 Revidovaná dopaminová hypotéza -- 8.4.4.7 Působení antipsychotik a halucinogenů -- 8.4.4.8 Transmetylační hypotézy -- 8.4.4.9 Membránové hypotézy -- 8.4.4.10 Aktivita MAO -- 8.4.5 Jiné biologické modely -- 8.4.5.1 Dyskonekční hypotéza -- 8.4.5.2 Hypotéza mitochondriální dysfunkce -- Použitá a doporučená literatura -- 9 PORUCHY NÁLADY -- Zdeněk Fišar -- 9.1 Základní pojmy -- 9.1.1 Výskyt -- 9.1.2 Klasifikace -- 9.1.3 Rizikové faktory -- 9.1.4 Průběh a léčba deprese -- 9.1.5 Úzkost a deprese -- 9.2 Základní biologické přístupy -- 9.2.1 Genetika -- 9.2.2 Stres a poruchy nálady -- 9.2.3 Chronobiologie -- 9.2.4 Neuroendokrinologie -- 9.2.5 Neuroimunologie -- 9.2.5.1 Imunitní odezva při depresi -- 9.2.5.2 Deprese při imunitní odezvě -- 9.2.6 Neurochemie -- 9.2.7 Membránový přenašeč pro serotonin -- 9.2.8 Biologické markery -- 9.3 Vývoj neurochemických hypotéz -- 9.3.1 Neurotransmiterové hypotézy -- 9.3.2 Receptorové hypotézy -- 9.3.2.1 Katecholaminové -- 9.3.2.2 Serotoninové a serotoninové-noradrenalinové -- 9.3.2.3 Další receptorové hypotézy --
9.3.3 Membránové, transportní a jiné hypotézy -- 9.3.4 Postreceptorové hypotézy -- 9.3.5 Neurotrofní a neurogenní hypotézy -- 9.3.6 Hypotéza mitochondriální dysfunkce -- 9.3.7 Zdokonalená monoaminová teorie -- 9.4 Shrnutí -- Použitá a doporučená literatura -- 10. DEMENCE -- Roman Jirák -- 10.1 Úvod -- 10.2 Atroficko-degenerativní demence -- 10.2.1 Alzheimerova choroba -- 10.2.1.1 Další patogenetické řetězce, podílející se na neurodegeneraci u Alzheimerovy choroby -- 10.2.1.2 Genetické faktory Alzheimerovy choroby -- 10.2.2 Možnosti biologického ovlivnění Alzheimerovy choroby -- 10.2.2.1 Acetylcholinergní systém -- 10.2.2.2 Látky blokující NMDA glutamátergní receptor -- 10.2.2.3 Neuronový metabolismus -- 10.2.2.4 Volné kyslíkové radikály -- 10.2.2.5 Zánětlivé reakce -- 10.2.2.6 Hladiny MAO-B -- 10.2.2.7 Nervové růstové faktory -- 10.2.2.8 Další metody -- 10.2.2.9 Perspektivní metody, v současnosti ověřované -- 10.2.3 Demence při Parkinsonově chorobě -- 10.2.4 Difuzní choroba s Lewyho tělísky -- 10.2.5 Progresivní supranukleární obrna (syndrom Steelův-Richardsonův-Olszewskiho) -- 10.2.6 Frontotemporální demence (Pickova choroba a další formy) -- 10.2.7 Huntingtonova chorea -- 10.3 Symptomatické (sekundární) demence -- 10.3.1 Vaskulární demence -- 10.3.1.1 Rizikové faktory vzniku vaskulární demence -- 10.3.1.2 Farmakoterapie -- 10.3.2 Ostatní symptomatické demence -- 10.3.2.1 Demence infekční etiologie -- 10.3.2.2 Demence prionové etiologie -- 10.3.2.3 Metabolické demence -- 10.3.2.4 Posttraumatické demence -- 10.3.2.5 Demence při nitrolebních tumorech -- 10.3.2.6 Demence na podkladě hydrocefalu s normálním tlakem likvoru -- 10.3.2.7 Ostatní symptomatické demence -- Použitá a doporučená literatura --
11. PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY -- Hana Papežová -- 11.1 Definice -- 11.2 Strukturální a funkční změny v mozku a regulace chuti a potravového chování -- 11.2.1 Zobrazovací metody -- 11.2.2 Neuropsychologické a neurofyziologické poznatky a hladovění -- 11.3 Význam stresu -- 11.4 Neuropeptidy, neurotransmitery a další regulační mechanismy -- 11.4.1 Neuropeptidy -- 11.4.2 Neurotransmitery -- 11.4.3 Role dalších hormonů a cytokinů -- 11.5 Nové biologické paradigma a farmakoterapie -- 11.6 Zvířecí modely a hypotézy vzniku poruch příjmu potravy -- 11.6.1 Genetické zvířecí modely -- 11.6.2 Vývojový model -- Použitá a doporučená literatura

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC