.

0 (hodnocen0 x )

(54.5) Půjčeno:109x 

BK

EB

2., dopl. a přeprac. vyd.

Praha : Grada, 2009

280 s. ; 24 cm

ISBN 978-80-247-2390-7 (brož.)

ISBN 978-80-247-6980-6 (online ; pdf)

Psyché

Obsahuje bibliografii na s. 269-271 a rejstřík

Popsáno podle tištěné verze

000135568

ČÁST I TEORETICKÉ ZÁKLADY RODINNÉ TERAPIE // 1. Jazyk, metafory a teorie rodinné terapie // 1.1 Systemický přístup // 1.2 Sociální konstruování // 1.2.1 Sociální konstrukce a fakta // 1.3 Narativní terapie // 1.3.1 Příběhy jako terapeutické zdroj e // 1.3.2 Narativní verze pravdy // 1.3.3 Psaní v narativní terapii a výcviku // 1.3.4 Čtení literatury jako zdroj // 1.4 Kolaborativní terapie // 1.5 Jakou teorii potřebuje rodinná terapie? // 1.5.1 Jakou terapii si přejí klienti? // 1.5.2 Potřebuje rodinná terapie teorii rodiny? // 1.5.3 Mezioborovost rodinné terapie // 2. Gender a rodinná terapie // 2.1 Odlišnosti mužů a žen a předpoklady o odlišnostech // 2.2 Implicitní modely rodinných vztahů klientů a terapeutů // 2.3 Pojem gender // 2.4 Zdroje našeho genderového přístupu v terapii // 2.5 Genderové odlišnosti biologické a sociálně konstruované nejsou polarity // 2.5.1 Muži a ženy jako ahistorický kulturní vzorec // 2.5.2 Historické kořeny mocenské nerovnosti a genderového uspořádání // 2.6 Být ženou, být mužem genderová identita a kontexty její tvorby // 2.7 Názory na genderové role v Česku // 2.8 Genderová vnímavost ve výcviku rodinných terapeutů // 2.8.1 Terapeutky a terapeuti, klienti a klientky // 2.8.2 Zkoumání osobních témat // 2.8.3 Rodiny, kde tradiční scénáře života mají příliš velkou sílu // rizika úzce definovaných genderových rolí // 2.8.4 Gender jako třetí člen párových vztahů loajalita a paradoxy tradičních konstrukcí // Závěr // 3. Komunikace // 3.1 Roviny komunikace // 3.1.1 Komunikace o věcech komunikace o vztazích // 3.1.2 Text kontext // 3.1.3 Komunikace metakomunikace // 3.1.4 Verbální komunikace nonverbální komunikace // 3.1.5 Explicitní komunikace implicitní komunikace // 3.1.6 Rozhovor diskurz // 3.2 Mocné formy komunikace //

3.2 Mocné formy komunikace // 3.2.1 Rituál // 3.2.2 Mýtus // 3.3 Osvobozující formy komunikace // 3.3.1 Dekonstrukce // 3.3.2 Převyprávění // 3.4 Terapeutický rozhovor // ČÁST II RODINY // 4. Rodiny, jejich formy a proměny // 4.1 Formy rodin // 4.1.1 Tradiční a netradiční formy rodin // 4.2 Kulturní odlišnosti rodin v Česku // 4.2.1 Úplné rodiny většinové společnosti jsou také různé // 4.2.2 Rodiny s chronickým konfliktem // 4.3 Konflikt partnerů, předrozvodová situace // 4.3.1 Otázka přijetí rozvodu partnery // 4.3.2 Utajování před dětmi a sdělování dětem // 4.4 Terapeuti a rozvodová situace // 4.5 Proces rozvádění soukromé a veřejné loučení, legální a psychologický // rozvod // 4.5.1 Rozvodové napětí a děti // 4.6 Po rozvodu // 4.6.1 Kontakty s rodičem, který nežije s dítětem // 4.6.2 Závažné spory o děti // 4.6.3 Co pomáhá dětem po rozvodu // 4.7 Minoritní formy rodin // 4.7.1 Samostatní rodiče a děti (neúplná rodina) // 4.7.2 Nové rozšířené rodiny // 4.7.3 Třígenerační rodiny, prarodiče v rodičovských rolích // 4.7.4 Bezdětné rodiny // 4.7.5 Adoptivní rodiny a další sociálně tvořené formy rodin // 4.8 Otázky adopce mimo manželství, adopce jednotlivcem, adopce homosexuálními partnery Závěr // 5. Rodiny v průběhu času, metafory a reálie vývoje rodin, genealogie // 5.1 Metafory, podle kterých žijeme // 5.1.1 Cesta životem // 5.1.2 Cyklus života // 5.1.3 Cyklus rodin klientů a terapeutů // 5.2 Cyklus vývoje rodin se proměňuje // 5.2.1 Genderové aspekty vývoje rodin // 5.3 Nejen metafory, také reálie, proměňování cyklu rodinného života // od počátku 20. století // 5.3.1 Využívání pojetí cyklu rodinného života // 5.4 Genealogie // 5.4.1 Co se předává, významy genealogie // 5.4.2 Podobnosti a jejich významy //

5.4.3 Práce s genealogií // 5.4.4 Genealogické zkoumání spíše historické práce s genealogickými údaji // 5.4.5 Genealogie jako zdroj příběhů (využívání narativních prvků // v práci s genealogií) // 5.4.6 Vztah k vlastní genealogii // Závěr // Příloha: Genealogické značky // ČÁST III. PRAXE // 6. Průběh terapie // 6.1 První rozhovor // 6.1.1 Novost situace při prvním rozhovoru // 6.2 Cíle prvního rozhovoru // 6.2.1 Vzájemné seznámení terapeuta a rodiny, terapeutické prostředí // 6.2.2 Vytvoření důvěry v terapeutický proces // 6.2.3 Získání informací, počátek nosného příběhu // 6.2.4 Dohoda o dalším postupu, kontrakt, „zakázka" // 6.3 Průběh terapie // 6.3.1 Koho pozvat k prvnímu rozhovoru // 6.3.2 Výchozí situace // 6.3.3 Počátek terapie uvítání // 6.3.4 První otázky // 6.3.5 Dohoda o pokračování terapie // 6.4 Pokračování terapie pokrok či stagnace // 6.5 Intervence // 6.5.1 Terapeutické poselství // 6.5.2 Terapeutický úkol // 6.6 Změna pohledu terapeuta spolupráce v týmu, konzultace, supervize // 6.7 Ukončení terapie // 6.8 Hodnocení terapie // 6.9 Terapeutický vztah // 7. Terapie partnerských dvojic // 7.1 Partnerská dvojice a moře příběhů // 7.2 Dvojice v konfliktu // 7.3 Dvojice, kde je jeden partner pacientem // 7.4 Dvojice se společným rodičovským problémem // 7.5 Dvojice před důležitým rozhodnutím // 7.6 Základní terapeutické postupy // 7.6.1 Neutralita // 7.6.2 Aktivita terapeuta // 7.6.3 Kompromis a shoda // Závěr // 8. Systemická práce s jednotlivcem // 8.1 Kdy pracujeme s jedním klientem? // 8.2 Výhody a nevýhody individuální terapie // 8.3 Terapeutické postupy v systemické individuální terapii // 8.4 Klienti se specifickými problémy // 8.5 Meze a rizika systemické práce s jednotlivcem //

9. Děti v rodinné terapii // 9.1 O dětech, bez dětí, s dětmi // 9.2 Setkávání s dětmi a jejich rodiči // 9.3 Terapie rodin s malými a staršími dětmi // 9.3.1 Nejmladší děti a jejich rodiče v terapii // 9.3.2 Rodiny se školáky // 9.3.3 Terapie s dospívajícími a jejich rodinami // 9.4 Těžké situace v terapii rodin s dětmi // 9.4.1 „Jdi si za ním " // 9.4.2 „Aby si o sobě moc nemyslel" // 9.4.3 „To jí nemůžu říct" // 9.4.4 „Musela jsem slíbit, že vám to neřeknu" // 9.4.5 „Tam mne nedostanete" // 10. Psychosomatičtí pacienti // 10.1 Mají tělesné nemoci tělesné příčiny a psychické problémy psychické příčiny? // 10.1.1 Jazyky nespokojenosti rodiny citlivé na pocity, rodiny citlivé na bolesti těla // 10.1.2 Somatizace // 10.2 Terapie // 11. Ne všichni klienti jsou YAVIS (méně nadějní klienti bývají pro terapeuta obtížnější) // 11.1 Ti, co jsou a nejsou YAVIS // 11.2 Stáří, seniorství nebo pozdní dospělost? // 11.2.1 Kdy stáří začíná? // 11.2.2 Kdy se člověk cítí být starý? // 11.2.3 Jak poznáme, že je někdo starý? // 11.2.4 Senioři a psychoterapie // 11.2.5 Jsou staří lidé sociálně vylučováni? // 11.2.6 Jaké máme zkušenosti se staršími klienty // 11.2.7 Snahy o tematizaci stáří, o pozitivní konstrukci stáří a o tvorbu aktivní komunity // 11.3 Nemluvní a verbálně málo zdatní // 11.4 Rodiny, kde je člen s mentální retardací // 11.5 Neúspěšní (mnohočetně znevýhodněné rodiny) // 11.5.1 Co znevýhodňuj e? // Závěr // 12. Ztráty // 12.1 Terapeutické zdroje při práci s lidmi, kteří utrpěli bytostnou ztrátu // 12.1.1 Co vůbec může terapie nabídnout? // 12.1.2 Stadiální pojetí // 12.2 Jak rodiny tvoří rituály loučení a vzpomínání // 12.3 Děti a bytostná ztráta //

12.4 Genderové aspekty reakcí zármutku (rodina po smrti adolescentky) // 12.5 Reakce okolí na zármutek pozůstalých // 12.6 Oprávnění k zármutku (ztráta nenarozeného dítěte) // 12.7 Jak se mluví o smrti příběh o tragické události // Závěr // 13. Násilí // 13.1 Ubývá násilí v rodinách? // 13.1.1 Ingerence státu posilování legislativních norem rodinného soužití // 13.1.2 Demokratizace rodiny posilování vědomí hodnoty a důstojnosti života všech členů rodiny // 13.1.3 Objev modelu vztahu, kde mohou oba vyhrát hry s nenulovým výsledkem // 13.1.4 Posilování rozsahu, ale i významu a schopnosti empatie // 13.1.5 Otázky rodičovské autority // 13.2 Násilí je systemický problém // 13.2.1 Systemické porozumění násilí a koordinace na úrovni osob // a institucí // 13.3 Tělesné násilí // 13.3.1 Otázky společenské tolerance a tolerance terapeutů // 13.3.2 Postoje terapeutů v případech tělesného násilí odlišení odpovědnosti a porozumění // 13.3.3 Násilí v partnerských vztazích // Závěr // 14. Etické otázky rodinné terapie // 14.1 Existuje specifická systemická nebo rodinně-terapeutická etika? // 14.2 Kdo může terapii hodnotit, mít na ni nějaký názor? // 14.3 Za co je terapeut zodpovědný? //

Slovo na konec česká scéna rodinné terapie // Jak se tvořila komunita rodinných terapeutů: Bosovy semináře Dubí People a Kontext „Pattern which connects" WFTC 1987 // Jan Špitz: Jak učil a nepoučoval elegantně organizoval odbornou činnost poznal, co je ve světě // „Změnu v terapii nelze způsobit, ale stává se " // Výrazné osobnosti české scény // Odborná literatura

(OCoLC)428366709

cnb001868213