.

0 (hodnocen0 x )

(14.5) Půjčeno:427x 

BK

Vyd. 2.

V Praze : Karolinum, 2009

2 sv. : il. ; 23 cm

ISBN 978-80-246-1414-4 (soubor ; brož.)

ISBN 978-80-246-1416-8 (1. díl ; brož.)

ISBN 978-80-246-1415-1 (2. díl ; brož.)

Učební texty Univerzity Karlovy v Praze

Obsahuje rejstřík

I. díl, (kapitola 1-13). 269 s. -- II. díl, (kapitola 14-33). s. 275-546

Vydavatel: Univerzita Karlova v Praze

000136188

I. DÍL :   PŘEDMLUVA K PRVNÍMU VYDÁNÍ 15 // PŘEDMLUVA K DRUHÉMU VYDÁNÍ 17 // POZNÁMKY K ROZSAHU A OBSAHU UČEBNÍHO TEXTU 18 // 1 PODSTATOU ŽIVOTA JE VÝMÉNA LÁTEK A ENERGIE 21 // 2 BIOLOGICKY NEJVÝZNAMNÉJŠÍ LÁTKY ŽIVOČIŠNÉHO TÉLA 23 // 3 PRINCIPY KOMUNIKACE V TÉLE VYŠŠÍCH ŽIVOČICHŮ 26 // 4 CELKOVÝ PAEHLED METABOLISMU 29 // 5 ENZYMY JSOU FAKTORY UMOŽŇUJÍCÍ METABOLICKÉ REAKCE 33 // 5.1 Proč je život bez katalyzátorů nemožný 33 // 52 Definice a struktura enzymů 34 // 5 3 Mnohot né formy enzymů 37 // 5-4 Specifičnost enzymové katalýzy 39 // 5.5 Vyjadřování aktivity enzymů 40 // 5.6 Jakými mechanismy enzymy působí? 41 // 5.7 Kinetika enzymové katalyzovanych reakcí 41 // 5.7.1 Obecné o rychlosti enzymových reakcí 41 // 5.7.2 Kinetika jednosubstrátových reakcí 41 // 5.73 Kinetika dvousubstrátových reakcí 44 // 5.8 Názvosloví a klasifikace enzymů 45 // 5.9 Podmínky, za kterých probíhá enzy mová katalýza 46 // 5.9.1 Jak na činnost enzymu působí fyzikální vlivy? 46 // 5.9.2 Zmtny rychlosti reakcí v závislosti na koncentraci enzymu a efektorů 48 // 5.93 Aktivace enzymů 49 // 5.9.4 Inhibice enzymů 49 // 5.10 Allosterické enzymy - faktory Hzení organismu 52 // 5.11 Kofaktory enzymů 53 // 5.12 Lokalizace enzymů a jejich význam pro medicínu 55 // 6 METABOLICKÉ FUNKCE JEDNOTLIVÝCH SOUČÁSTÍ BUŇKY A CESTY STUDIA 58 // 6.1 Význam topochemických údajů 58 // 6.2 Biologické membrány a jejich role v metabolismu 59 // 6.2.1 Struktura a vlastnosti biologických membrán 59 // 6.2.2 Funkce membrán - přenos látek přes ně 62 // 63 Struktura a funkce mitochondrie 68 // 6.4 Metabolické děje v buněčném jádře 69 // 6.5 Endoplazmatické retikulum a ribosomy 70 // 6.6 Úloha dalších částí buňky 71 // 6.7 Funkce cytoskeletových struktur 71 // 6.8 Cesty studia metabolismu 73 //

7 OXIDOREDUKČNÍ POCHODY - ZÁKLADNÍ PODMÍNKA K ZÍSKÁVÁNÍ ENERGIE PRO ŽIVOT 76 // 7.1 Změny energie v průběhu biochemických reakcí 76 // 7.1.1 Co rozhoduje o samovolnosti reakcí v živé hmotě? 76 // 7.1.2 Čím je určena rovnováha v otevřených systémech? 77 // 12 Energií bohaté sloučeniny slouží k přenosu energie 78 // 7.2.1 Které sloučeniny jsou schopné uchovávání a přenosu energie? 78 // 7.2.2 ATP - hegemon mezi makroergními sloučeninami 79 // 73 Oxidoredukce jako energetické zdroje 81 // 7.3.1 Principy biologických oxidací 81 // 7.3.2 Význam oxidoredukčních reakcí pro organismus a jejich typy 83 // 7.4 Dýchací řetězec - sled redoxních reakcí v mitochondrii 85 // 7.4.1 Definice a význam dýchacího řetězce 85 // 7.4.2 Popis jednotlivých složek dýchacího řetězce 87 // 7.4.3 Substráty se zapojují do dýchacího řctčzcc na různých místech 90 // 7.4.4 Prostorové uspořádání přenašečů dýchacího řetězce je příčinou vysoké efektivity 91 // 7.5 Aerobní fosforylace - tvorba ATP napojená na dýchací řetězec 92 // 7.6 Vznik a účinky reaktivních forem kyslíku v těle 95 // 7.7 Také oxidy dusíku v různých redoxních stavech zasahují do metabolismu 99 // 8 SPOJNICÍ METABOLICKÝCH CEST JE CITRÁTOVÝ CYKLUS 101 // 8.1 Centrální postavení citrátového cyklu 101 // 8.2 Předpoklady průběhu citrátového cyklu 102 // 83 Popis jednotlivých reakcí citrátového cyklu 103 // 8.4 Okolnosti průběhu citrátového cyklu 106 // 8.5 Energetický význam citrátového cyklu 107 // 8.6 Anaplerotické reakce 108 // 9 METABOLISMUS SACHARIDŮ 110 // 9.1 Význam sacharidů, trávení, absorpce a transport v těle 110 // 9.1.1 Význam Sacharidů pro výživu a metabolismus člověka 110 // 9.1.2 Trávení sacharidů v ústní dutině 110 // 9.1.3 Trávení a absorpce sacharidů ve střevech 111 // 9.2 Společné rysy metabolismu sacharidů 113 //

9.3 Přehled metabolismu glukosy 113 // 9.4 Glykolýza - hlavní cesta katabolismu glukosy 115 // 9.4.1 Obecné údaje o glykolýze 115 // 9.4.2 Jak se glukosa dostane do cytosolu buňky? 116 // 9.4.3 Podstata anaerobní glykolýzy 116 // 9.4.4 Popis dílčích reakcí glykolýzy 117 // 9.4.5 Regulační faktory glykolýzy 120 // 9.4.6 Poznatky o zisku energie anaerobní glykolýzou 121 // 9.5 Oxidační dekarboxylace pyruvátu - pochod navazující na glykolýzu 122 // 9.5.1 Průběh oxidační dekarboxylace pyruvátu 122 // 9.5.2 Co reguluje oxidační dekarboxylaci pyruvátu? 124 // 9.6 Celkový průbčh glykolýzy za aerobních podmínek 125 // 9.7 Kvasné pochody - přeměna monosacharidů mikroorganismy 127 // 9.8 Glukoneogeneze 128 // 9.8.1 Definice, význam a průbčh glukoneogeneze 128 // 9.8.2 Regulace glukoneogeneze 132 // 9.9 Dalším způsobem katabolismu glukosy je pentosafosfátová cesta 132 // 9.9.1 Definice a průbčh pentosafosfátové cesty 132 // 9.9.2 Orgánová lokalizace a příspěvek pentosafosfátové cesty k metabolismu 135 // 9.10 Štěpení makromolekulámího glykogenu - glykogenolýza 136 // 9.10.1 Význam glykogenolýzy pro metabolismus 136 // 9.10.2 Jakým reakcím podléhá glykogen v průběhu glykogenolýzy? 137 // 9.10.3 Enzymy vyvolávající Štěpení glykogenu 138 // 9.10.4 Osud produktů glykogenolýzy a poruchy glykogenolýzy 139 // 9.11 Syntéza glykogenu není pouhým obrácením glykogenolýzy 139 // 9.12 Regulace metabolismu glykogenu 141 // 9.12.1 Způsoby regulace glykogenolýzy 141 // 9.12.2 Faktory, které regulují syntézu glykogenu 143 // 9.12.3 Protichůdnost v celkové regulaci metabolismu glykogenu 143 // 9.13 Nejen glukosa má v sacharidovém metabolismu význam 144 // 9.13.1 Metabolismus fruktosy 144 // 9.13.2 Metabolismus galaktosy 145 // 9.13.3 Metabolismus mannosy 147 // 9.13.4 Metabolismus uronových kyselin 148 //

9.13.5 Syntéza a štěpení aminocukrů a glykosaminoglykanů 149 // 9.14 Vznik a funkce glykoproteinů 152 // 9.14.1 Připojování sacharidů k bílkovinným řetězcům 152 // 9.14.2 Význam glykosylacc pro dobu existence bílkovinné molekuly 153 // 10 METABOLISMUS LIPIDŮ, STEROIDŮ A LIPOPROTEINŮ I55 // 10.1 Definice a úloha lipidů a steroidu v těle . . 155 // 102 Společné rysy metabolismu lipidů a mastných kyselin 156 // 103 Katabolismus mastných kyselin 157 // 10.3.1 Katabolismus vyšších mastných kyselin se děje ß-oxidaci v mitochondríích 157 // 10.3.2 Průběh ß-oxidace 159 // 10.3.3 Energetický výtěžek ß-oxidace mastných kyselin je vysoký 160 // 10.3.4 Nenasycené mastné kyseliny a kyseliny s velmi dlouhým řetězcem se utilizují // modifikovanou ß-oxidaci 161 // 10.4 Acetyl-koenzym A je výchozí látkou ketogeneze 162 // 10.5 Syntéza mastných kyselin 165 // 10.5.1 Charakteristika syntézy mastných kyselin 165 // 10.5.2 Úvodním krokem biosyntezy mastných kyselin je tvorba malonyl-kocnzymu A 167 // 10.5.3 Další průběh syntézy mastné kyseliny 168 // 10.5.4 Synthasa mastných kyselin 169 // 10.5.5 Nenasycené mastné kyseliny se tvoří modifikací nasycených 170 // 10.5.6 Regulace syntézy mastných kyselin 171 // 10.6 Syntéza a degradace triacylglycerolů 172 // 10.7 Metabolismus fosfolipidů 175 // 10.7.1 Z čeho vychází syntéza glycerofosfolipidů? 175 // 10.7.2 Syntéza fosfatidylcholinu, fosfatidylethanolaminu a fosfatidylserinu 176 // 10.7.3 Cesta syntézy fosfatidylinositolu a kardiolipinu 177 // 10.7.4 Autorství v degradaci glycerolfosfolipidů mají fosfolipasy 179 // 10.8 Metabolismus sfingolipidů 179 // 10.8.1 Sfingosin - společný stavební kámen sfingomyelinů a glykolipidů 179 // 10.8.2 Metabolismus sfingomyelinů a glykolipidů 180 // 10.9 Metabolismus steroidů 181 // 10.9.1 Biosyntéza cholesterolu, základního steroidu živočišného těla 181 //

10.9.2 Metabolické osudy cholesterolu 185 // 10.9.3 Vznik e degradace žlučových kyselin 186 // 10.9.4 Cholesterol jako zdroj steroidních hormonů 188 // 10.10 Metabolické osudy lipidů a cholesterolu v těle 193 // 10.10.1 Trávení a absorpce lipidů a cholesterolu v téle 193 // 10.10.2 Osud lipidů a cholesterolu v cntcrocytu 195 // 10.10.3 Lipoproteiny jako transportní formy lipidů a cholesterolu 195 // 10.10.4 Třídy lipoproteinů 197 // 10.10.5 Funkce chylomikronů 197 // 10.10.6 Metabolismus dalších lipoproteinů 199 // 10.10.7 Úloha lipoproteinů v transportu cholesterolu 201 // 10.10.8 Antagonistické funkce lipoproteinů 203 // 10.11 Metabolismus lipidů za patologických okolností a jeho ovlivnění 204 // 10.12 Metabolismus eikosanoidů 206 // 10.12.1 Přehled eikosanoidů 206 // 10.12.2 Syntéza eikosanoidů cyklizující cestou 207 // 10.12.3 Syntéza eikosanoidů lipoxygenasovou cestou 209 // 10.12.4 Lokalizace a účinky eikosanoidů 210 // 11 DEGRADACE BÍLKOVIN A METABOLISMUS AMINOKYSELIN 212 // 11.1 Postavení bílkovin a aminokyselin v metabolismu 212 // 112 Štěpení bílkovin a peptidů 214 // 11.2.1 Jak pojmenovat a třídit proteolytické enzymy? 214 // 11.2.2 Štěpení tkáňových bílkovin 215 // 11.2.3 Štěpení bílkovin v trávicím traktu 217 // 112.4 Absorpce aminokyselin a transport krví 218 // 113 Jak se zapojují aminokyseliny do metabolismu? ’ 220 // 11.4 Společné rysy metabolismu aminokyselin 221 // 11.4.1 Transaminacc. nejběžnější obecná reakce aminokyselin 221 // 11.4.2 Oxidační deaminace aminokyselin 223 // 11.4.3 Dekarboxylace aminokyselin 224 // 11.5 Osudy amoniaku v těle 226 // 11.5.1 Zdroje amoniaku a cesty jeho dctoxikacc 226 // 11.5.2 Hlavní cestou detoxikace amoniaku je ureosyntetický cyklus 227 // 11.5.3 Další cesty detoxikace amoniaku 229 // 11.6 Metabolismus jednotlivých skupin aminokyselin 229 // 11.6.1 Rozdělení aminokyselin podle vznikajících intermediátů 229 //

11.6.2 Úloha tetrahydrofolátu v metabolismu aminokyselin 230 // 11.6.3 Metabolismus glycinu, serinu, threoninu a alaninu 231 // 11.6.4 Metabolismus aminokyselin se sírou 233 // 11.6.5 Degradace větvených aminokyselin 236 // 11.6.6 Metabolismus dikarboxylových aminokyselin 237 // 11.6.7 Přeměny lysinu 238 // 11.6.8 Metabolismus argininu 239 // 11.6.9 Metabolismus prolinu a hydroxyprolinu 240 // 11.6.10 Dcgradační cesty histidinu 241 // 11.6.11 Katabolismus aromatických aminokyselin a jeho poruchy 242 // 11.6.12 Degradace tryptofanu 245 // 11.6.13 Přehled syntéz, které vycházejí z aminokyselin 247 // 12 METABOLISMUS NUKLEOSIDŮ A NUKLEOTIDŮ 248 // 12.1 Složení a biologický význam nukleosidu a nukleotidu 248 // 12.1.1 Složení a význam nukleosidu 248 // 12.1.2 Složení a význam nukleotidů 249 // 12.2 Metabolismus purinových nukleotidů 250 // 12.2.1 Biosyntéza purinových nukleotidů se uskutečňuje z malých jednotek za vzniku IMP 250 // 12.22 Průběh syntézy IMP 251 // 12.23 Přeměna IMP na jiné purinové nukleotidy 251 // 12.2.4 Syntéza deoxyribonukleotidů 252 // 12.2.5 Degradace purinových nukleotidů 253 // 12.2.6 Kyselina močová, základní metabolický produkt 255 // 123 Metabolismus pyrimidinových nukleotidů 256 // 12.3.1 Biosyntéza pyrimidinových nukleotidů také vychází z malých jednotek 256 // 12.3.2 Degradace pyrimidinových nukleotidů 258 // 12.4 Nukleotidy jako kofaktory enzymů 258 // 13 NUKLEOVÉ KYSELINY - INFORMAČNÍ MOLEKULY 259 // 13.1 Obecná charakteristika nukleových kyselin 259 // 13.2 Primární struktura nukleových kyselin 259 // 133 Sekundární struktura DNA 261 // 13.4 Sekundární struktury RNA 264 // 13.4.1 Kolik je základních typů RNA? 264 // 13.4.2 Stavba ribosomálních RNA 265 // 13.4.3 Sekundární struktura transferových RNA 265 // 13.4.4 Struktura mediátorové RNA 267 // 13.4.5 Vyšší struktury DNA 267 //

II. DÍL :   14 UCHOVÁVÁNÍ A PňENOS GENETICKÉ INFORMACE 285 // 14.1 Organizace DNA eukarvontního genomu 285 // 14.2 Přehled základních pochodů, na nichž se podílejí informační makromolekuly 287 // 14.3 Replikace DNA - zmnožování genetického materiálu 288 // 14.3.1 Obecné principy replikace 288 // 14.3.2 Biosyntéza DNA v bakteriích 289 // 14.3.3 Replikace DNA v cukaryontních buňkách 293 // 14.4 Opravy DNA 295 // 14.5 Mutace genů 296 // 14.6 Transkripce - další fáze exprese genů 298 // 14.6.1 Principy transkripce 298 // 14.6.2 Transkripce v prokaryotech 298 // 14.63 Transkripce v eukaryontní buňce je složitější 300 // 14.7 Posttranskripční modifikace RNA 301 // 14.7.1 Úprava mRNA v eukaryontní buňce 301 // 14.7.2 Zrání ribosomální RNA 302 // 14.73 Vznik zralých transferových RNA 303 // 15 PROTEOSYNTÉZA 304 // 15.1 Syntéza bílkovin je přísné Mžený pochod 304 // 15.2 IViplety bazí určují genetický kód 305 // 15.2.1 Charakteristika genetického kódu 305 // 15.2.2 Vlastnosti genetického kódu 306 // 153 Aktivace aminokyselin 307 // 15.4 Dílčí reakce proteosyntézy 308 // 15.4.1 Úloha ňbosomú 308 // 15.4.2 Úloha tRNA 310 // 15.4.3 Obecné principy translace 310 // 15.4.4 Iniciační a elongační fáze translace v eukaryontních buňkách 311 // 15.4.5 Terminace proteosyntézy 313 // 15.4.6 Translace za zvláštních podmínek 314 // 15.5 Osud proteinu právě uvolněného z ribosomu 314 // 15.5.1 Jakou trasou se syntetizovaná bílkovina transportuje? 314 // 15.5.2 Posttranslační modifikace molekul proteinů 316 // 15.6 Regulace proteosyntézy 317 // 15.7 Specifické inhibice proteosyntézy 317 // 16 REGULACE EXPRESE GENŮ 320 // 16.1 Nutnost regulace exprese genů 320 // 16.2 Regulace exprese genů v prokaryotcch 322 // 163 Regulace exprese genů v eukaryontních buňkách 325 // 16.4 Genové manipulace 327 // 17 BIOCHEMICKÉ FUNKCE KRVE A FORMOVANÝCH KREVNÍCH ELEMENTŮ 330 //

17.1 Obecně o významu krve pro metabolismus 330 // 17.2 Chemické složení celé krve, krevní plazmy a séra 330 // 17.2.1 Největší složkou krve jsou bílkoviny 330 // 17.2.1.1 Obecné poznatky o krevních bílkovinách 331 // 17.2.1.2 Albuminy 331 // 17.2.1.3 Globuliny 331 // 17.2.2 Produkce bílkovin plazmy se za patologických okolností mění 333 // 17.23 Druhotné chemické obměny krevních bílkovin 334 // 173 Nízkomolekulární organické součásti krevní plazmy a séra 335 // 17.4 Krevní a svalové barvivo jsou funkčně významné proteiny 336 // 17.4.1 Tetrapyrrolová barviva lidské krve a tkání 336 // 17.4.2 Všechny tetrapyrroly se syntetizují z malých jednotek 337 // 17.43 Regulace syntézy hemu 340 // 17.4.4 Genetickými poruchami syntézy hernu jsou porfyrie 340 // 17.4.5 Stavební jednotky hemoglobinu a myoglobinu 341 // 17.4.6 Vznik globinových řetězců tetrapyrrolových barviv 342 // 17.4.7 Vazby hernu na globin a vazby mezi globinovými podjednotkami v hemoglobinu 343 // 17.5 Biologické funkce hemoglobinu a myoglobinu 344 // 17.5.1 Základními funkcemi hemoglobinu a myoglobinu jsou přenos nebo retcncc kyslíku 344 // 17.5.2 Faktory modifikující schopnost hemoglobinu vázat a uvolňovat kyslík 346 // 17.5.3 Přenos oxidu uhličitého je další funkcí hemoglobinu 348 // 17.5.4 Vznik a význam karboxyhemoglobinu a methcmoglobinu 348 // 17.5.5 Anomálnr (patologické) hemoglobiny 350 // 17.6 Osudy krevního barviva po degradaci 352 // 17.6.1 Rozpad hemoglobinu a vznik žlučových barviv 352 // 17.6.2 Metabolické osudy bilirubinu 356 // 17.7 Metabolismus ostatních porfyrinových chromoproteinů 356 // 17.8 Metabolismus formovaných součástí krve 357 // 17.8.1 Erytrocyt - to není jen poutač kyslíku 357 // 17.8.1.1 Struktura erytrocytámí membrány 358 // 17.8.1.2 Látky krevních skupin 359 // 17.8.2 Metabolické funkce buněk bílé řady 360 //

17.8.3 Metabolické funkce trombocytů a cévního endotelu 361 // 17.9 Srážení krve je nutným sebezáchovným procesem 362 // 17.9.1 Hemostáza a hemokoagulace 362 // 17.9.2 Základní koagulační faktory jsou bílkoviny 362 // 17.93 Proces zástavy krvácení je mnohastupňový děj 363 // 17.9.4 Fibrinolýza - pochod na hemokoagulaci navazující 367 // 17.9.5 Faktory ovlivňující krevní srážení 368 // 18 MINERÁLNÍ LÁTKY A ACIDOBAZICKÁ ROVNOVÁHA 371 // 18.1 Způsoby hospodaření minerálními látkami 371 // 18.1.1 Úloha minerálních látek v metabolismu 371 // 18.1.2 Prakticky nejdůležitější jsou znalosti o minerálních složkách v krvi 371 // 18.1.3 Nejhojnější anorganický ion v extracelulárním prostoru je sodík 373 // 18.1.4 Ion K+ - hlavní kation uvnitř buněk 373 // 18.1.5 Chloridy jsou hlavním extracelulámím aniontem 374 // 18.1.6 Hospodaření vápníkem 374 // 18.1.7 Fosfáty jsou podstatnou složkou těla 376 // 18.1.8 Výměna hořčíku 377 // 18.1.9 Železo - významný prvek těla 378 // 18.1.10 Nezbytným prvkem v těle je měď 379 // 18.2 Acidobazická rovnováha 380 // 18.2.1 Význam pH pro životní pochody 380 // 18.2.2 Přehled cest úpravy pH 380 // 18.2.3 V udržování acidobazické rovnováhy mají rozhodující úlohu pufry 381 // 18.2.4 Plicní ventilace, ledviny a játra pomáhají udržovat acidobazickou rovnováhu 382 // 18.2.5 Poruchy acidobazické rovnováhy a kompenzační a korekční mechanismy 383 // 18.2.6 Které veličiny acidobazické rovnováhy využívá klinická praxe? 386 // 19 REGULACE A INTEGRACE ORGANISMU 387 // 19.1 Obecné úvahy o regulačních mechanismech 387 // 19.1.1 Principy regulace metabolismu 387 // 19.1.2 Různé úrovně řízení organismu 387 // 19.2 Podstata hormonální regulace metabolismu 388 // 19.2.1 Definice hormonů a jejich postavení v řízení metabolismu 388 // 19.2.2 Hormony nepůsobí jednotným mechanismem 391 //

19.2.2.1 Přehled mechanismů hormonálního působení 391 // 19.2.2.2 Působení hormonů přes adenylátcyklasu a guanylátcyklasu 393 // 19.2.23 G-proteiny 395 // 19.2.2.4 Úloha fosfoinositolové kaskády v předávání signálů 395 // 19.2.2.5 Mechanismus účinku hormonů založený na Ca2+ iontech a vázaných podobách vápníku 397 // 19.2.2.6 Transmembránovým signálem pro buňku je fosforylace tyrosinkinasy (insulinový typ receptora) 398 // 19.2.2.7 Mechanismus účinku hydrofobních hormonů 398 // 193 Sekrece hypotalamických hormonálních faktorů 399 // 19.4 Hypofýza produkuje hormony ve třech lalocích 400 // 19.4.1 Tropní hormony 400 // 19.4.1.1 Somatotropin a růstové faktory 402 // 19.4.2. Vasopresin a oxytocin 403 // 19.5 Endokrinní úloha štítné žlázy 404 // 19.6 Hormony regulující výměnu vápníku 407 // 19.6.1 Kalcitonin - hormon C-buněk štítné žlázy 407 // 19.6.2 Parathormon a D-hormon - činitelé rozhodující o výměně vápníku 408 // 19.7 Endokrinní funkce pankreatu 409 // 19.7.1 Insulin jako svrchovaně důležitý faktor veškerého metabolismu 409 // 19.7.2 Glukagon - „nepřátelsky naladěný soused“ insulinu 414 // 19.7.3 Ostatní hormony pankreatu 415 // 19.8 Hormony dřeně nadledvin 415 // 19.9 Kortikoidy a jejich pestré účinky 418 // 19.9.1 Účinky mineralokortikoidů 419 // 19.92 Účinky glukokortikoidů ‘ 420 // 19.10 Účinky progesteronu a mužských a ženských pohlavních hormonů 422 // 19.11 Atriový natriuretický faktor 424 // 19.12 Regulační peptidy nejen z gastrointestinálního traktu 425 // 19.12.1 Endokrinní regulace energetického metabolismu 427 // 19.13 Kininy a jejich význam pro tělo 428 // 19.14 Melatonin 429 // 20 OBRANNÉ REAKCE ORGANISMU 430 // 20.1 Cesty obrany organismu 430 // 202 Imunochemie 430 // 20.2.1 Imunitní systém a imunitní odpověď 430 // 203 Projevy nespecifické imunity 432 // 20.4 Základní pochody specifické imunity 433 //

20.4.1 Imunoglobuliny - základ humorální imunity 433 // 20.4.2 Jak reagují imunoglobuliny s antigenem? 436 // 20.4.3 Čím je dána specificita protilátek? 438 // 20.4.4 Monoklonální protilátky 439 // 20.5 Buněčná imunita 439 // 20.5.1 Charakteristika a význam buněčné imunity 439 // 20.5.2 Jaké buňky sc podílejí na bunččné imunitč? 440 // 20.5.3 Jak probíhají interakce v buněčném imunitním systému? 441 // 20.5.4 Cytokiny 443 // 20.6 Metabolismus cizorodých látek 443 // 20.6.1 S kterými cizorodými látkami přichází člověk do styku? 443 // 20.6.2 Obecné poznatky o vstupu xenobiotika, pobytu v těle a o eliminaci 444 // 20.63 Fáze metabolismu xenobiotik 444 // 20.6.4 Nejdůležitější enzymy zodpovědné za biotransformaci 445 // 20.6.5 Oxidační reakce jsou v biotransformaci nejčástější 446 // 20.6.6 Ostatní reakce I. fáze 448 // 20.6.7 Konečnou fází metabolismu xenobiotik je konjugace 448 // 21 SPECIALIZOVANÉ METABOLICKÉ POCHODY 451 // 21.1 Biochemie nervových funkcí 451 // 21.1.1 Obecné poznatky o vzrušivých membránách 451 // 21.1.2 Struktura a složení nervové tkáně 452 // 21.1.3 Metabolismus nervové tkáně jako celku 453 // 21.1.4 Chemická povaha přenosů nervových vzruchů 454 // 21.1.5 Jak se předává vzruch z jednoho neuronu na druhý? 456 // 21.1.6 Neurotransmitery 457 // 21.1.7 Biochemie pochodu vidění 461 // 21.1.8 Biochemie čichových vjemů 464 // 21.2 Biochemie funkce ledvin 464 // 21.2.1 Charakteristika metabolismu ledvin jako celého orgánu 464 // 21.2.2 Molekulární mechanismus filtrace v glomerulech 465 // 21.2.3 Molekulární mechanismy dějů při tilbulámí resorpci 466 // 21.2.4 Hormonální produkce ledvin 469 // 21.2.5 Tvorba kamenů v močových cestách 470 // 213 Metabolické funkce gastrointestinálního traktu 470 // 21.3.1 Přehled trávicích šťáv 470 //

21.3.2 Metabolické pochody spojené se slinami a odehrávající se v sliznici ústní dutiny 471 // 21.3.3 Složení a funkce žaludeční šťávy 473 // 21.3.4 Nejúčinnějším trávicím médiem je pankreatická šťáva 475 // 21.3.5 Dodatky k biochemickým funkcím jater 476 // 21.3.6 Žluč - tekutina potřebná nejen k trávení 477 // 21.3.7 Metabolické funkce střevní šťávy 478 // 21.3.8 Význam mukózní bariéry sliznic zažívacího traktu 478 // 21.3.9 Chemické reakce v tlustém střevě 479 // 21.4 Metabolismus svalu 480 // 21.4.1 Submikroskopická struktura kosterního svalu a její vztah k funkci 480 // 21.4.2 Metabolismus svalů jako celku 481 // 21.4.3 Kontraktilní a regulační bílkoviny myofibrily 483 // 21.4.4 Chemické reakce při kontrakci kosterního svalu 484 // 21.4.5 Energetické změny při kontrakci kosterního svalu 485 // 21.4.6 Biochemické reakce při práci hladkých svalů a myokardu 486 // 21.4.7 Sval a myoglobin 487 // 21.4.8 Svalové enzymy a jejich diagnostický význam 487 // 21.4.9 Význam troponinu pro diagnózu srdečních onemocnění 488 // 21.5 Metabolismus kůže a kožních adnex 488 // 21.5.1 Chemické složení a metabolismus kůže a kožních adnex 488 // 21.5.2 Metabolismus mléčné žlázy 491 // 21.6 Metabolismus pojivových tkání 491 // 21.6.1 Složení a funkce pojivá 491 // 21.6.2 Kolagen - nejvíce zastoupená složka pojivá 492 // 21.6.3 Dalším pojivovým proteinem je elastin 496 // 21.6.4 Ostatní bílkovinné složky pojiva 499 // 21.63 Významné komponenty mezibuněčné matrix 500 // 21.7 Metabolismus tvrdých tkání 502 // 21.7.1 Anorganické složky tvrdých tkání 502 // 21.7.2 Organické složky kostí a zubů 504 // 21.7.3 Mineralizace tvrdých tkání 504 // 21.7.4 Regulace modelace a remodelace kostí 506 // 21.7.4.1 Hormonální cesty regulace 508 // 21.7.4.2 Vliv vitaminů 509 //

21.7.5 Markery kostního metabolismu 511 // 21.8 Tuková tkáň 512 // 22 BIOCHEMICKÉ ASPEKTY LIDSKÉ VÝŽIVY 515 // 22.1 Výživa heterotrofních organismů 515 // 22.2 Potřebnost základních složek lidské výživy 515 // 223 Energetický obsah živin a nároky organismu na zdroje energie 516 // 22.4 Jednotlivé složky výživy v metabolismu 518 // 22.4.1 Úloha sacharidů ve výživě 518 // 22.42 Úloha bílkovin ve výživě 518 // 22.4.3 Úloha lipidů ve výživě 520 // 22.5 Úloha minerálních látek a vláknin ve výživě 521 // 22.6 Vitaminy a jejich úloha ve výživě 524 // 22.6.1 Definice vitaminů a způsoby účinku 524 // 22.6.2 Zdroje vitaminů a potřebný příjem 524 // 22.6.3 Vitaminy rozpustné v tucích 525 // 22.6.4 Vitaminy rozpustné ve vodě 529 // 22.6.4.1 Skupina vitaminu B 529 // 22.6.4.2 Vitamin C 533 // REJSTŘÍK 535

(OCoLC)455852263

cnb001993723