Politika zamestnanosti (@@20120905-14:12:18@@) -- 

0 (hodnocen0 x )

(13) Půjčeno:13x 

BK

Vyd. 1.

V Praze : C. H. Beck, 2009

xxxi, 352 s. : il. ; 24 cm

ISBN 978-80-7400-122-2 (brož.)

Beckova edice ekonomie

Obsahuje tabulky, grafy a poznámky pod čarou

Bibliografie na s. 321-345, rejstřík

000175871

1. Co to jsou strukturální reformy? -- 1.1 Vymezení pojmu „strukturální reformy" -- 1.2 Tržní a vládní selhání -- 1.2.1 Tržní selhání a regulace ekonomických aktivit -- 1.2.2 Neúplné informace, politický proces a vládní selhání -- Závěrečné shrnutí -- 2. Strukturální reformy a ekonomická výkonnost: analytický rámec -- 2.1 Výklad metodologie -- 2.1.1 Využití pracovního vstupu -- 2.1.2 Produktivita práce -- 2.2 Spojení mezi komponenty růstu a reformami -- 2.3 Míra exogenity a endogenity determinantů růstu -- Závěrečné shrnutí -- 3. Strukturální reformy na dílčích trzích -- 3.1 Reformy na trzích zboží a služeb -- 3.1.1 Typy reforem -- 3.1.2 Mechanismy působení reforem -- 3.1.2.1 Alokační efektivita -- 3.1.2.2 Produkční efektivita -- 3.1.2.3 Dynamická efektivita -- 3.1.3 Empirické výsledky -- 3.2 Reformy na trzích práce -- 3.2.1 Nedokonale konkurenční model trhu práce ---

3.2.2 Evropský problém nezaměstnanosti a strukturální reformy -- 3.2.3 Reformy jednotlivých nástrojů a institucí -- 3.2.3.1 Systém daní a dávek -- 3.2.3.2 Legislativa pro ochranu zaměstnání (EPL) -- 3.2.3.3 Aktivní politiky zaměstnanosti (ALMP) -- 3.2.3.4 Mzdová vyjednávání -- 3.2.4 Empirické výsledky analýz reforem na trzích práce -- 3.3 Znalostní ekonomika -- 3.3.1 Znalostní ekonomika a teorie růstu -- 3.3.2 Věda, výzkum a inovace -- 3.3.3 Lidský kapitál -- 3.3.4 Informační a komunikační technologie -- 3.4 Finanční trhy a růst -- 3.4.1 Funkce finančních trhů -- 3.4.2 Empirické studie o dopadu prohlubující se integrace -- na finančních trzích -- 3.5 Reformy v makroekonomickém modelu -- Závěrečné shrnutí -- 4. Reformní komplementarity -- 4.1 Typy komplementarit -- 4.2 Formální analýza komplementarit -- 4.3 Praktická analýza komplementarit -- 4.3.1 Komplementarity na trzích produktů a trzích práce ---

4.3.1.1 Teoretické zdroje působení interakcí -- 4.3.1.2 Empirické výsledky -- 4.3.2 Finanční trhy a komplementarity -- 4.3.3 Znalostní ekonomika a komplementarity -- 4.3.4 Komplementarity mezi makroekonomickými politikami -- a strukturálními reformami -- 4.4 Komplementarity v procesu transformace -- Závěrečné shrnutí -- 5. Politická ekonomie reforem -- 5.1 Proč je těžké reformovat -- 5.1.1 Technická nejistota -- 5.1.2 Vliv zájmových skupin -- 5.1.3 Sklon ke státu quo -- 5.1.4 Analytická myopie -- 5.1.5 Břímě reforem („zákopové války") -- 5.1.6 Role ideologie -- 5.2 Exogenní politicko-ekonomické aspekty reformního procesu -- 5.2.1 Výchozí podmínky -- 5.2.2 Makroekonomické podmínky -- 5.2.3 Politický systém -- 5.3 Reformní strategie -- 5.3.1 „Balíky" reforem -- 5.3.2 Sekvenční realizace a „big boom" -- 5.3.3 Příklady reformních opatření a jejich sekvenční realizace -- 5.3.3.1 Souhrnná reformní opatření ---

5.3.3.2 Sekvenční implementace -- 5.4 Politické strategie prosazení reforem -- 5.5 Empirické výsledky -- Závěrečné shrnutí -- Koordinace strukturálních reforem -- 6.1 Koordinace hospodářských politik v EU -- 6.2 Proč (ne)koordinovat? -- 6.2.1 Teorie fiskálního federalismu -- 6.2.2 Důvody pro decentralizaci rozhodování -- 6.2.2.1 Politické náklady ztráty suverenity -- 6.2.2.2 Heterogenita preferencí -- 6.2.2.3 Soutěž mezi jurisdikcemi -- 6.2.2.4 Míra politické zodpovědnosti -- 6.2.3 Ekonomické důvody pro koordinaci -- 6.2.3.1 Externality -- 6.2.3.2 Výnosy z rozsahu -- 6.2.3.3 Společné veřejné statky -- 6.2.4 Politicko-ekonomické faktory -- 6.2.4.1 Leviathanské vlády -- 6.2.4.2 Zájmové skupiny -- 6.2.4.3 Politická jednání mezi zeměmi EU „něco za něco" -- 6.2.4.4 Vztah evropských institucí a národních vlád -- 6.3 Typy koordinace a implikace pro implementaci reforem -- 6.3.1 Těsná koordinace -- 6.3.2 Volná koordinace ---

6.3.3 Strukturovaná koordinace a její účinnost -- 6.3.4 Struktura koordinačního procesu a jeho aktéři -- 6.3.5 Koordinační nástroje -- 6.3.6 Analýza reformních odvětví -- Závěrečné shrnutí -- 7. Lisabonská strategie -- 7.1 Cesta z Maastrichtu do Lisabonu -- 7.2 Lisabonská strategie v prvním poločase -- 7.2.1 Obsahový základ Lisabonské strategie -- 7.2.2 Procedurální aspekty Lisabonské strategie -- 7.2.3 Lisabonské zklamání a směřování k revizi -- 7.3 Lisabonská strategie ve druhém poločase -- 7.3.1 Obsah nové Lisabonské strategie -- 7.3.2 Procedurální aspekty: základní stavební kameny -- nové Lisabonské strategie -- 7.3.2.1 Stanovení základního rámce pro formulaci reformních strategií -- 7.3.2.2 Formulace a aktualizace reformních strategií -- 7.3.2.3 Monitorování a hodnocení -- 7.3.3 Institucionální aktéři koordinace a jejich role -- 7.3.4 Jak efektivní je nový procedurální rámec -- Lisabonské strategie? ---

7.4 Lisabonská strategie a hospodářská krize -- 7.5 Budoucnost Lisabonské strategie -- Závěrečné shrnutí -- 8. Strukturální aspekty asociace České republiky k EU -- 8.1 Stručná historie přístupového procesu -- 8.1.1 Eurodohody -- 8.1.2 Cesta z Kodaně do Kodaně -- 8.2 ČR a ekonomické aspekty přístupového procesu -- 8.2.1 Naplňování Evropské dohody a obchod s EU -- 8.2.2 Plnění ekonomického kodaňského kritéria -- a strukturální změny -- Závěrečné shrnutí -- 9. Lisabonská strategie a Česká republika -- 9.1 Překážky růstu, strukturální slabiny a reformní strategie ČR -- 9.1.1 Výsledky analýzy determinantů HDP -- 9.1.2 Analýza reformních oblastí založená na strukturálních ukazatelích -- 9.2 Politicko-ekonomické aspekty reformního procesu -- 9.2.1 Postavení vlád a reformní intenzita -- 9.2.2 Koordinovaný přístup k tvorbě hospodářských politik -- 9.2.3 Kapacita a stabilita státní správy ---

9.2.4 Malá tradice tvorby analýzami podložených politik -- 9.2.5 Celkový institucionální rámec a vliv zájmových skupin -- 9.3 Politické strategie pro realizaci reforem -- 9.3.1 Rozšiřování podpory reforem -- 9.3.2 „Rozděl a panuj" -- 9.3.3 Využití externího omezení -- 9.4 Zapojení ČR do procesu koordinace strukturálních politik v EU -- 9.4.1 Koordinace a institucionální aspekty -- 9.4.2 Koordinace a národní reformní agenda -- Závěrečné shrnutí