.

0 (hodnocen0 x )

(3) Půjčeno:6x 

BK

Vyd. 1.

Praha : Oikoymenh, 2009

234 s. ; 22 cm

ISBN 978-80-7298-270-7 (váz.)

Knihovna novověké tradice a současnosti ; sv. 77

němčina

Přeloženo z němčiny

Obsahuje bibliografii na s. 229-232 a bibliografické odkazy

000184685

Předmluva ...11 // Předmluva k druhému vydání ...14 // PRVNÍ SVAZEK // Prolegomena k čisté logice // Úvod ...23 // §1. Spor o definici logiky a o hlavní obsah jejích nauk ...23 // §2. Je nutné znovu projednat otázky po principech ...24 // §3. Sporné otázky a navrhovaný postup jejich řešení ...26 // První kapitola // Logika jako normativní a zvláště jako praktická disciplína ...27 // §4. Teoretická neúplnost jednotlivých věd ...27 // §5. Teoretické doplnění jednotlivých věd metafyzikou a teorií vědy ..28 // §6. Je logika jakožto teorie vědy možná a oprávněná? ...29 // §7. Pokračování. Tři nejvýznamnější rysy zdůvodňováni ...33 // §8. Vztah těchto rysů k možnosti vědy a teorie vědy ...35 // §9. Metodické vědní postupy jsou zčásti zdůvodněními, zčásti pomůckami pro zdůvodnění ...37 // §10. Pojmy „teorie“ a „věda“ jakožto problémy teorie vědy ...38 // §11. Logika čili teorie vědy jako normativní a praktická disciplína ...39 // §12. Relevantní definice logiky ...41 // Druhá kapitola // Teoretické disciplíny jako základ normativních disciplín ...43 // §13. Spor o praktický charakter logiky ...43 // §14. Pojem normativní vědy. Základní měřítko či princip, který ji sjednocuje ...51 // §15. Normativní a praktická disciplína ...56 // §16. Teoretické disciplíny jakožto základy disciplín normativních ...56 // Třetí kapitola // Psychologismus, jeho argumenty a jeho postoj k obvyklým protiargumentům ...59 // §17. Spor o to, zda se hlavní teoretické základy normativní logik nacházejí v psychologii ...59 // §18. Argumentace psychologistů ...60 // §19. Obvyklé argumenty protistrany a jejich psychologistické řešení ..61 // §20. Trhlina v argumentaci psychologistů ...65 //

Čtvrtá kapitola // Empiristické důsledky psychologismu ...67 // §21. Charakteristika dvou empiristických důsledků psychologistického stanoviska a jejich vyvrácení ...67 // §22. Zákony myšlení jakožto domnělé přírodní zákony, které izolovaným působením zapříčiňují rozumné myšlení ...70 // §23. Třetí důsledek psychologismu a jeho vyvrácení ...74 // §24. Pokračování ...78 // Pátá kapitola // Psychologické interpretace logických principů ...81 // §25. Princip sporu v psychologistické interpretaci Milla a Spencera ...81 // §26. Míliova psychologická interpretace principu sporu nevede k žádnému zákonu, nýbrž ke zcela vágní a vědecky neověřené zkušenostní větě ...84 // Dodatek. O několika principiálních nedostatcích empirismu ...86 // §27. Obdobné námitky proti ostatním psychologickým interpretacím logického principu sporu. Mnohoznačnosti jako zdroje omylu ...88 // §28. Zdánlivá dvojstrannost principu sporu, podle které má být chápán jako přírodní zákon myšlení a současně jako normativní zákon jeho logického řízení ...93 // §29. Pokračování. Sigwartova nauka ...97 // Šestá kapitola // Sylogistika v psychologistickém objasnění. Vzorce úsudků a chemické vzorce ...101 // §30. Pokusy o psychologickou interpretaci sylogistických vět ...101 // §31. Vzorce úsudků a chemické vzorce ...103 // Sedmá kapitola // Psychologismus jako skeptický relativismus ...107 // §32. Ideální podmínky možnosti teorie vůbec. Pregnantní pojem skepticismu ...107 // §33. Skepticismus v metafyzickém smyslu ...109 // §34. Pojem relativismu a jeho rozčlenění ...110 // §35. Kritika individuálního relativismu ...111 // §36. Kritika druhového relativismu a zejména antropologismu ...112 // §37. Obecná poznámka. Pojem relativismu v širším smyslu ...116 //

§38. Psychologismus je ve všech svých formách relativismem ...117 // §39. Antropologismus v Sigwartově logice ...118 // §40. Antropologismus v Erdmannově logice ...127 // Osmá kapitola // Psychologistické předsudky ...142 // §41. První předsudek ...142 // §42. Objasňující výklad ...146 // §43. Posouzení idealistických protiargumentů. Jejich nedostatky a jejich správný smysl ...149 // §44. Druhý předsudek ...152 // §45. Vyvrácení: I čistá matematika by se stala odvětvím psychologie ...152 // §46. Výzkumné pole čisté logiky je ideální, podobně jako pole čisté matematiky ...153 // §47. Potvrzující doložení na logických základních pojmech a smyslu logických vět ...157 // §48. Rozhodující rozdíly ...160 // §49. Třetí předsudek. Logikajako teorie evidence ...162 // §50. Ekvivalentní přeformulování logických vět ve věty o ideálních podmínkách evidence soudu. Výsledné věty nejsou psychologické ...164 // §51. Rozhodující body v tomto sporu ...169 // Devátá kapitola // Princip úspornosti myšlení a logika ...173 // §52. Úvod ...173 // §53. Teleologický charakter machovsko-avenariovského principu a vědecký význam ekonomiky myšlení ...174 // §54. Bližší výklad oprávněných cílů ekonomiky myšlení, hlavně ve sféře čistě deduktivní metodiky. Její vztah k prakticko-logické nauce ...177 // §55. Bezvýznamnost myšlenkové ekonomiky pro čistou logiku a teorii poznání a její vztah k psychologii ...181 // §56. Pokračování, öaxspov Tcpóxepov myšlenkově ekonomického založení toho, co je čistě logické ...184 // Desátá kapitola // Závěr kritických úvah ...188 // §57. Obavy vzhledem k nabízejícím se nesprávným výkladům našeho snažení v logice ...188 // §58. Naše navázání na velké myslitele minulosti a nejprve na Kanta ...190 //

§59. Navázání na Herbaria a Lotze ...191 // §60. Navázání na Leibnize ...195 // §61. Konkrétní zkoumání jsou nutná k epistemologickému ospravedlnění a částečnému uskutečnění ideje čisté logiky ...198 // Dodatek. Odkazy na F. A. Langea a B. Bolzana ...199 // Jedenáctá kapitola // Idea čisté logiky ...202 // §62. Jednota vědy. Souvislost věcí a souvislost pravd ...202 // §63. Pokračování. Jednota teorie ...204 // §64. Principy, které propůjčují vědě jednotu, se buď zakládají, nebo nezakládají na samotné podstatě vědecké teorie. Abstraktní, konkrétní a normativní vědy ...207 // §65. Otázka ideálních podmínek možnosti vědy, resp. teorie vůbec // A. Ve vztahu k aktuálnímu poznání ...209 // §66. B. Ve vztahu k obsahu poznání ...212 // §67. Úkoly čisté logiky. Za prvé: stanovení čistých kategorií významových, čistých kategorií předmětných a jejich zákonitých složenin ...214 // §68. Za druhé: zákony a teorie, které se na těchto kategoriích zakládají ...216 // §69. Za třetí: teorie možných forem teorií čili čistá nauka // o množinách ...218 // §70. Objasňující úvahy k ideji čisté nauky o množinách ...219 // §71. Rozdělení práce. Co náleží vykonat matematikům a co filosofům 222 // §72. Rozšíření ideje čisté logiky. Čistá nauka o pravděpodobnosti jakožto čistá teorie zkušenostního poznání ...224 // Oznámení autora ...227 // Seznam literatury ...229 // Ediční poznámka ...233

(OCoLC)607524691

cnb002010506