.

0 (hodnocen0 x )

(21.5) Půjčeno:43x 

BK

EB

Vyd. 1.

Praha : Grada, 2010

247 s. : il. ; 24 cm

ISBN 978-80-247-3125-4 (brož.)

ISBN 978-80-247-7390-2 (online ; pdf)

Psyché

Obsahuje bibliografii na s. 207-247

Popsáno podle tištěné verze

000191232

Úvod 13 // 1. Bipolární afektivní porucha v historickém kontextu 15 // 1.1 Aretaeus 15 // 1.2 Farlet a Baillarger 16 // 1.3 Kraepelin 16 // 1.4 Současnost - unipolární a bipolární koncept 17 // 2. Klinický obraz bipolární afektivní poruchy 21 // 2.1 Mánie 21 // 2.2 Hypománie 26 // 2.2.1 Hyperthymní charakter 27 // 2.2.2 Delirantní mánie 28 // 2.3 Deprese 28 // 2.3.1 Deprese a vztahy 32 // 2.4 Smíšená epizoda 34 // 2.5 Sebevražedné rozlady 36 // 2.6 Remise 37 // 2.7 Důvody, proč pacienti vyhledávají léčbu 37 // 2.8 Klinický průběh 37 // 2.8.1 Chronicita 37 // 3. Diagnostika bipolární afektivní poruchy 39 // 3.1 Diagnostika jednotlivých epizod 39 // 3.1.1 Hypománie 39 // 3.1.2 Mánie 40 // 3.1.3 Deprese 41 // 3.1.4 Bipolární porucha typu I 42 // 3.1.5 Bipolární porucha typu II 42 // 3.1.6 Deník nálady 45 // 3.1.7 Zlepšení diagnostiky 45 // 3.2 Remise 45 // 4. Diferenciální diagnóza bipolární afektivní poruchy 47 // 4.1 Organická bipolární porucha, příznaky vyvolané farmaky // a návykovými látkami 48 // 4.2 Závěr 53 // 5. Průběh bipolární afektivní poruchy 55 // 5.1 Nástup onemocnění 55 // 5.2 Heterogenita průběhu onemocnění 55 // 5.3 Počet epizod 56 // 5.4 Komorbidita a suicidální jednání 57 // 5.5 Můžeme predikovat průběh nemoci? 57 // 5.6 Kognitivní poruchy u bipolární afektivní poruchy 57 // 5.6.1 Pozornost a soustředění 58 // 5.6.2 Učení a paměť 59 // 5.6.3 Řeč 59 // 5.6.4 Psychomotorické funkce 59 // 5.6.5 Exekutívni funkce 60 // 5.6.6 Inteligenční schopnosti 60 // 5.6.7 Příčiny kognitivního deficitu u bipolárních pacientů 60 // 5.7 Závěr 62 // 6. Etiopatogeneze bipolární afektivní poruchy 63 // 6.1 Psychosociální faktory 64 // 6.2 Negenetické a neurovývojové aspekty 65 // 6.2.1 Perinatální komplikace 66 // 6.2.2 Drobné tělesné odchylky 66 //

6.2.3 Dermatoglyfy 66 // 6.3 Genetické aspekty 67 // 6.4 Neurobiologie bipolární afektivní poruchy 68 // 6.4.1 Klasický monoaminoergní neurotransmiterový // a neuroendokrinní systém 69 // 6.4.2 Protein kináza C 72 // 6.4.3 Abnormality kalciové signalizace 72 // 6.4.4 Stres a glukokortikoidy modulující neuronální plasticitu: význam pro poruchy nálady 73 // 6.4.5 G protein a CAMP 73 // 6.4.6 Buněčná ztráta a její mechanismy 73 // 6.4.7 Mají antidepresiva a stabilizátory nálady neurotrofické vlastnosti? 74 // 6.4.8 Glykogen syntetáza-kináza: společný cíl stabilizátorů nálady 75 // 6.4.9 Představují glutamátergní zásahy neurotrofíckou strategii? 75 // 6.4.10 Důkazy neurotrofního efektu stabilizátorů nálady u lidí 76 // 6.5 Závěr 77 // 7. Komorbidita u bipolární afektivní poruchy 79 // 7.1 Zneužívání návykových látek 79 // 7.2 Úzkostné poruchy 81 // 7.3 Panická porucha 81 // 7.4 Fobie: 81 // 7.5 Generalizovaná úzkostná porucha (GAD) 82 // 7.6 Obsedantně-kompulzivní porucha (OCD) 82 // 7.7 Poruchy osobnosti 82 // 7.8 Jiné psychické poruchy 83 // 7.9 Somatická onemocnění 84 // 7.10 Závěr 84 // 8. Suicidalita u bipolární afektivní poruchy 85 // 8.1 Výsledky studií mortality 86 // 8.2 Biomarkery suicidality 86 // 8.3 Proměnné, které predikuji suicidální pokusy u ВAP 87 // 8.4 Psychoedukace 89 // 8.5 Psychofarmaka s významným vlivem na suicidalitu u BAP 89 // 8.5.1 Antidepresiva 89 // 8.5.2 Lithium 90 // 8.5.3 Antikonvulziva 91 // 8.6 Elektrokonvulzivní léčba 91 // 8.7 Závěr 92 // 9. Bipolární afektivní porucha, kreativita a léčba 93 // 9.1 Studie zkoumajici spojitost mezi bipolární afektivní poruchou a kreativitou 94 // 9.2 Poznámky k léčbě 96 // 9.3 Závěr 96 // 10. Bipolární afektivní porucha a těhotenství 97 // 10.1 Léčba BAP během těhotenství 98 //

10.1.1 Antipsychotika 98 // 10.1.2 Stabilizátory nálady v těhotenství 99 // 10.1.3 Lithium 100 // 10.1.4 Antidepresiva 101 // 10.1.5 Benzodiazepinová anxiolytika 102 // 10.1.6 Karbamazepin 102 // 10.1.7 Lamotrigin 102 // 10.1.8 Valproát 103 // 10.2 Obecné zásady při léčbě BAP v těhotenství a laktaci 103 // 10.2.1 Plánování těhotenství 103 // 10.2.2 V průběhu těhotenství 103 // 10.2.3 Po porodu a v laktaci 104 // 11. Akutní léčba manické epizody 105 // 11.1 Farmaka užívaná v léčbě mánie 105 // 11.1.1 Lithium 105 // 11.1.2 Valproát 115 // 11.1.3 Karbamazepin 117 // 11.1.4 Oxkarbamazepin 119 // 11.1.5 Lamotrigin 120 // 11.1.6 Gabapentin 120 // 11.1.7 Topiramát 121 // 11.1.8 Fenytoin 121 // 11.1.9 Klonazepam 121 // 11.1.10 Lorazepam 122 // 11.2 Antipsychotika první generace (AlG) 122 // 11.2.1 Haloperidol 122 // 11.2.2 Chlorpromazin 123 // 11.2.3 Zuklopentixol 124 // 11.3 Antipsychotika druhé generace A2G 124 // 11.3.1 Olanzapin 124 // 11.3.2 Risperidon 125 // 11.3.3 Kdozapin 126 // 11.3.4 Ziprasidon 126 // 11.3.5 Quetiapin 127 // 11.3.6 Aripiprazol 128 // 11.4 Antipsychotika a stabilizátory nálady v kombinaci 129 // 11.5 Elektrokonvulzivní terapie 129 // 11.6 Doporučené postupy 130 // 11.6.1 Individuální volba 131 // 11.6.2 Vedlejší účinky 131 // 12. Léčba depresivní epizody 133 // 12.1 Farmaka užívaná v léčbě deprese 134 // 12.1.1 Lithium 134 // 12.1.2 Valproát 134 // 12.1.3 Karbamazepin 135 // 12.1.4 Lamotrigin 135 // 12.1.5 Topiramát 136 // 12.2 Antipsychotika 137 // 12.2.1 Olanzapin 137 // 12.2.2 Quetiapin 137 // 12.2.3 Risperidon 138 // 12.2.4 Ziprasidon 138 // 12.2.5 Aripiprazol 139 // 12.3 Role antidepresiv v léčbě bipolární deprese 139 // 12.3.1 Riziko přesmyku způsobeného antidepresivy 139 // 12.3.2 Riziko navození rychlého cyklování 140 // 12.3.3 Účinnost antidepresiv v akutní terapii bipolární deprese 141 //

12.3.4 Účinnost antidepresiv v profylaxi bipolární deprese 141 // 12.3.5 Účinnost antidepresiv v redukci suicidálního chování 142 // 12.3.6 Problém randomizovaných kontrolovaných studií antidepresiv v akutní léčbě bipolární deprese 142 // 12.3.7 Studie (i nerandomizované nebo nekontrolované) s jednotlivými antidepresivy 142 // 12.3.8 Souhrn výsledků studií s antidepresivy v léčbě bipolární deprese 144 // 12.3.9 Vysazování antidepresiva 145 // 12.3.10 Souhrn účinnosti antidepresiv v akutní léčbě bipolární deprese 146 // 12.4 Elektrokonvulzivní terapie 146 // 12.5 Další terapeutické možnosti 147 // 12.5.1 Spánková deprivace 147 // 12.5.2 Thyroxin 148 // 12.5.3 Transkraniální magnetická stimulace 148 // 12.5.4 Omega-3 nenasycené mastné kyseliny 148 // 12.5.5 Pramipexol 148 // 12.5.6 Melatonin 149 // 12.5.7 Stimulace nervus vagus 149 // 12.5.8 Doporučené postupy 149 // 13. Léčba smíšené fáze 151 // 13.1 Obraz smíšené epizody bipolámí afektivní poruchy 151 // 13.1.1 Komorbidita u smíšených epizod 152 // 13.1.2 Pohlavní rozdíly 153 // 13.2 Léčebné postupy 153 // 13.2.1 Účinnost léčby smíšené epizody bipolámí afektivní poruchy 153 // 13.3 Závěr 158 // 14. Rychlé cyklování - léčba 159 // 14.1 Farmaka užívaná během rychlého cyklování 159 // 14.1.1 Kombinovaná léčba - u rychlých cyklem pravděpodobně nezbytnost 159 // 14.1.2 Lithium 160 // 14.1.3 Valproát 160 // 14.1.4 Lamotrigin 161 // 14.1.5 Olanzapin 161 // 14.1.6 Risperidon 162 // 14.1.7 Quetiapin 162 // 14.1.8 Aripiprazol 162 // 14.1.9 Klozapin a topiramát 162 // 14.1.10 Nimodipin 162 // 14.2 Antidepresivy navozené akcelerace nebo rychlé cyklování 163 // 14.3 Elektrokonvulzivní terapie 163 // 15. Dlouhodobá a profylaktická léčba 165 // 15.1 Farmaka užívaná v dlouhodobé a profylaktické léčbě 166 //

15.1.1 Lithium 166 // 15.1.2 Valproát 169 // 15.1.3 Lamotrigin 170 // 15.1.4 Karbamazepin 171 // 15.2 Antipsychotika 172 // 15.2.1 Olanzapin 172 // 15.2.2 Quetiapin 172 // 15.2.3 Risperidon 173 // 15.2.4 Ziprasidon 173 // 15.2.5 Aripiprazol 173 // 15.3 Kombinace terapie 173 // 15.4 Elektrokonvulzivní terapie (EKT) jako možná profylaxe 174 // 15.4.1 Profylaxe mánie 174 // 15.4.2 Profylaxe deprese 175 // 15.4.3 Profylaxe přesmyků 175 // 15.5 Možnost výběru účinného stabilizátoru podle klinického profilu pacienta 176 // 15.5.1 Respondéři vůči lithiu 176 // 15.5.2 Respondéři vůči lamotriginu 176 // 15.5.3 Respondéři vůči olanzapinu 176 // 15.6 Rekurence u bipolární poruchy 177 // 15.6.1 Obecné zásady dlouhodobé léčby 177 // 15.6.2 Přehled účinnosti specifických psychoterapeutických přístupů v prevenci BAP 178 // 15.7 Doporučené postupy 178 // 15.7.1 Psychoterapeutické přístupy 180 // 16. Možnosti psychoterapie bipolární afektivní poruchy 183 // 16.1 Východiska pro psychoterapii u BAP 184 // 16.1.1 Monitorování prodromů bipolární poruchy 184 // 16.1.2 Narušení sociálních zvyklostí 185 // 16.1.3 Emoce rodinných příslušníků 185 // 16.2 Psychoterapeutické přístupy 185 // 16.3 Psychoedukace u BAP 186 // 16.4 Specifické psychoterapie u BAP 187 // 16.4.1 Kognitivní terapie 188 // 16.4.2 Interpersonální terapie sociálních rytmů 189 // 16.4.3 Terapie zaměřená na rodinu 191 // 16.4.4 Monitorování prodromálních symptomů 191 // 16.4.5 Skupinová psychoedukace 192 // 16.4.6 Souhrn 193 // 16.5 Psychoterapeutická léčba manické epizody 194 // 16.6 Psychoterapeutická léčba depresivní epizody 194 // 16.7 Udržovací léčba 195 // 17. Klinické vedení pacienta s bipolární poruchou 197 // 17.1 Psychiatrické vyšetření 197 // 17.2 Zhodnocení nebezpečnosti pacienta pro něj samého a druhé a určení formy léčby 198 //

17.3 Vytvoření a udržení terapeutického spojenectví 199 // 17.4 Sledování změn psychického stavu pacienta v průběhu léčby 199 // 17.5 Edukace pacienta a jeho rodiny 200 // 17.6 Zlepšení spolupráce (kompliance) v léčbě 200 // 17.7 Eliminace specifických stresom 201 // 17.8 Spolupráce s pacientem na rozpoznání časných příznaků relapsu 201 // 17.9 Zhodnocení funkčního namšení a jeho zvládání 202 // 17.10 Poznámky k farmakoterapii 202 // 17.10.1 Manické epizody 202 // 17.10.2 Depresivní epizody 203 // 17.10.3 Rychlé cyklování 203 // 17.10.4 Udržovací léčba 204 // Závěr 205 // Literatura 207