zátěž životního prostředí (@@20121029-16:23:18@@) -- 

0 (hodnocen0 x )

(30.3) Půjčeno:240x 

BK

EB

1. vyd.

Praha : Galén, c2011

245 s. : il. ; 28 cm

ISBN 978-80-7262-695-3 (brož.)

ISBN 978-80-7262-784-4 (online ; pdf)

Obsahuje bibliografie a rejstřík

Popsáno podle tištěné verze

000193304

1. FYZIOLOGIE TĚLESNÉ ZÁTĚŽE // 1.1. Základní pojmy zátěžové fyziologie (Miloš Máček) // 1.2. Fyzikální jednotky // 1.3. Nové poznatky o vlivu pohybu na funkce i adaptaci svalů (Jiří Radvanský) // Svalová plasticita // 1.4. Motorické a metabolické funkce svalů (Miloš Máček) // 1.5. Neurohumorální regulace // 1.6. Energetické zdroje a změny transportního systému v iniciální fázi zátěže // 1.6.1. Energetické zdroje // 1.6.2. Transportní systém // 1.7. Energetické zdroje a změny transportního systému po dosažení rovnovážného stavu // 1.7.1. Energetické zdroje // Mechanická účinnost práce // Ekonomika běhu // 1.7.2. Transportní systém // 1.8. Energetické zdroje a změny transportního systému při vytrvalostní zátěži // 1.8.1. Energetické zdroj e // 1.8.2. Transportní systém // 1.9. Iniciální fáze zátěže // 1.10. Zátěž maximální intenzity (Jiří Radvanský) // 1.11. Zotavení, pozátěžový kyslík (Miloš Máček) // 1.12. Únava // 2. MECHANISMY PŮSOBENÍ POHYBOVÉ AKTIVITY, JEJÍ NEDOSTATEK, DETRÉNINK // 2.1. Metabolická adaptace (Miloš Máček) // 2.1.1. Oxidativní uvolňování energie // 2.1.2. Glykolytické uvolňování energie // 2.2. Kardiovaskulární adaptace (Jiří Radvanský) // 2.2.1. Změny plazmatického objemu // 2.2.2. Srdeční frekvence // 2.2.3. Reakce oběhu na statickou a odporovou zátěž (Miloš Máček) // 2.2.4. Změny tepového a minutového objemu // 2.2.5. Extrakce kyslíku (a-v. 02 diference) // 2.2.6. Změny průtoku a distribuce krve // 2.3. Adaptace dýchání // Výsledky aerobního tréninku // 2.4. Adaptace svalového a podpůrného systému // 2.5. Adaptace centrálního nervového systému // 2.6. Důsledky nedostatečné pohybové aktivity, hypokineze // Detrénink // 3. ZDRAVOTNÍ PÉČE O SPORTOVCE (Miloš Máček Jiřina Macková) //

3.1. Vyšetření sportovce // 3.1.1. Náplň vyšetření // 3.1.2. Laboratorní vyšetření // 3.1.3. Antropometrické vyšetření // 3.1.4. Vyšetřování v terénních podmínkách // 3.1.5. Vhodné přístroje pro vyšetřování v terénu (Kryštof Slabý) // Telemetrické sledování srdeční frekvence // Monitorace a záznam srdeční frekvence // H Krokoměry // Akcelerometry // Kombinované přístroje // 3.1.6. Závěr prohlídky (Miloš Máček, Jiřina Macková) // 3.2. Faktory ovlivňující výsledky tréninku (Miloš Máček) // 3.2.1. Rozcvičení // Ovlivnění spotřeby kyslíku rozcvičením // M Zvýšení svalové teploty při rozcvičení // Ovlivnění výkonnosti rozcvičením // Inhalace kyslíku // 3.2.2. Intenzita tréninku // Posouzení intenzity zátěže podle spotřeby kyslíku // Určení intenzity zátěže podle srdeční frekvence // Trvání cvičební jednotky // Frekvence tréninku // 3.2.3. Formy cvičení // 3.3. Doporučení a návrhy na zvyšování tělesné zdatnosti // 3.3.1. Objem cvičení vyjádřený počtem kroků // 3.3.2. Vliv dědičnosti na tělesnou zdatnost // 3.3.3. Jak dlouho si můžeme uchovat svou tělesnou zdatnost // 3.4. Problematika tréninku osob, které cvičí pro své zdraví a radost z pohybu // 3.4.1. Trénink anaerobní výkonnosti // 3.4.2. Laktát jako ukazatel výkonnosti (Miloš Máček, Jiří Radvanský) // 3.4.3. Intervalový trénink // 3.5. Odporový trénink a statická svalová činnost (Miloš Máček, Jiří Radvanský) // 3.5.1. Svalová síla a cesty k jejímu zvýšení // 3.5.2. Druhy svalové činnosti // 3.5.3. Stanovení zátěže při odporovém tréninku // 3.5.4. Energetické zdroje pro statickou práci // 3.5.5. Indikace a preskripce odporového tréninku // 3.5.6. Rozdíly mezi odporovým tréninkem a silovým cvičením // 3.5.7. Problémy kombinace aerobního a odporového tréninku //

Vhodnost cvičení síly v dětském věku a podobnost s odporovým tréninkem u seniorů // 3.5.8. Kontraindikace odporového tréninku // 3.5.9. Závěr // 3.6. Některé praktické rady pro starší začátečníky // 3.7. Účast lékaře v řízení tréninkového procesu (Petr Krejčí) // 3.7.1. Postavení tělovýchovného lékaře // 3.7.2. Funkční vyšetření v tréninku // Obecná funkční vyšetření // Speciální testy pro určení trénovanosti // 3.7.3. Terénní kontroly // Význam sledování srdeční frekvence a krevního tlaku // Sledování koncentrace laktátu // Sledování produkce močoviny // Sledování produkce kreatinkinázy // 3.7.4. Význam regenerace // Stravování při tréninku a závodech // Pitný režim // 3.7.5. Činnost lékaře na sportovišti // Nechirurgické příčiny přerušení výkonu // Chirurgické příčiny přerušení výkonu // 3.8. Zátěžové vyšetření (Jiří Radvanský) // 3.8.1. Nutná personální a technická výbava zátěžové laboratoře zdravotnického zařízení // 3.8.2. Indikace pro zátěžové testování dětské i dospělé populace // 3.8.3. Modelace dynamické zátěže v laboratoři // 3.8.4. Význam rozcvičení pro zátěžový test // 3.9. Protokoly pro zátěžové vyšetření a stanovení energetického výdeje // 3.9.1. Protokol pro zátěž do maxima s analýzou výměny dýchacích plynů // 3.9.2. Protokol pro hůře spolupracujícího pacienta // 3.9.3. Zátěžový protokol s více stupni do maximální zátěže // 3.9.4. Kontraindikace zátěžového vyšetření // 3.9.5. Příprava na zátěžový test // 3.9.6. Vlastní zátěžový test // 3.10. Hodnocení tělesné zdatnosti // 3.10.1. Hodnocení zdatnosti na základě submaximálních laboratorních zátěžových testů // 3.10.2. Hodnocení tělesné zdatnosti zátěží do maxima u zdravé populace //

3.10.3. Hodnocení EKG u adolescentů a mladých dospělých s ambicemi // k intenzivní sportovní činnosti // 3.10.4. Kritéria »pozitivity« klidového EKG jako indikace k vyšetření kardiologem // 3.10.5. Nejčastější EKG parametry odvozené ze zátěžového vyšetření // Změny tepové frekvence v zátěži // Prodloužené síňokomorové vedení // QT interval a zátěž // Syndrom preexcitace Wolf-Parkinson-White (WPW) a zátěž // Blokády Tawarových ramének // Změny repolarizační fáze // Arytmie při zátěžovém testu // 3.11. Krevní tlak v tělesné zátěži // 3.12. Anaerobní práh // Ventilační anaerobní práh // 3.13. Odhad intenzity tělesné zátěže dle Borga // 3.14. Test schopnosti při zátěži mluvit, test de parler // 4 VLIV ZEVNÍHO PROSTŘEDÍ NA VÝKONNOST A ZDRAVOTNÍ STAV, // ADAPTACE A AKLIMATIZACE // 4.1 Tělesná aktivita v horku (Jiřina Macková) // 4.1.1. Změny kožní cirkulace při cvičení v horku // 4.1.2. Reakce na tělesnou zátěž v horku u dětí // 4.1.3. Úmyslná dehydratace // 4.1.4. Důsledky hypohydratace pro zdraví a výkonnost // 4.1.5. Poruchy regulace tělesné teploty // 4.1.6. Prevence škod z přehřátí // 4.1.7. Dva příklady pitného režimu pro výkony různé intenzity a trvání // Cvičení trvající méně než 1 hodinu intenzitou 80 % V02 max a více // Cvičení trvající 1-3 hodiny intenzitou 60-90 % V02 max // 4.1.8. Adaptace na práci v teple // 4.1.9. Trénink a aklimatizace na teplo // 4.1.10. Hyponatremie vyvolaná cvičením // 4.1.11. Závěry pro praxi // 4.2. Tělesná aktivita v chladu (Václav Zeman) // 4.2.1. Změny tělesné teploty v chladné vodě // 4.2.2. Metabolická reakce na chlad // 4.2.3. Studený vzduch, ekvivalentní teplota a pohybová aktivita // 4.2.4. Ochrana proti tepelným ztrátám //

4.2.5. Zdravotní rizika při fyzické aktivitě v chladu // Hypotermie // Vliv na myokard // Diving reflex // Respirační ústrojí // Vliv na pohybové ústrojí // Lokální působení chladu na kůži // 4.2.6. Adaptace na chlad // Klasifikace chladové adaptace // Projevy chladové adaptace // Reakce a adaptace na chlad u dětí a ve vyšším věku // 4.2.7. Otužování // 4.3. Pohybová aktivita a sport ve vysokohorském prostředí (Jiřina Macková) // 4.3.1. Fyziologické a zdravotní aspekty pohybové aktivity a sportu ve středních výškách // 4.3.2. Význam tréninku ve výšce do 2500 m // 4.3.3. Hypoxický trénink // 4.3.4. Trénink pro výkon ve výšce // 4.3.5. Výškový trénink pro výkon v nížině // 4.3.6. Bydlet vysoko, trénovat nízko // 4.4. Fyziologické a zdravotní aspekty pohybové aktivity v extrémních výškách (Ivan Rotman) // 4.4.1. Aklimatizace na velehorské výšky a její poruchy // Výškové zóny // 4.4.2. Průběh aklimatizace // Doporučení pro aklimatizaci na výšku // 4.4.3. Akutní horská nemoc jako selhání aklimatizace // Klinický obraz // Terapie // Léková profylaxe AHN // Další nejčastěji se vyskytující zdravotní problémy velehorských výšek // 4.4.4. Lékařské zabezpečení výprav do velehor a posuzování zdravotního stavu // 4.4.5. Kontraindikace pro pobyt ve velkých výškách // 4.4.6. Výškové horolezectví žen // 4.5. ORL problematika při potápění (Jaroslav Fajstavr) // 4.5.1. Postižení zevního zvukovodu // 4.5.2. Barotrauma středoušní dutiny // 4.5.3. Poranění vnitřního ucha // 4.5.4. Barotrauma paranazálních dutin // 4.5.5. Sinusitis chronica // 4.6. Vliv oděvu na termoregulaci (Miloš Máček) // 4.6.1. Faktory určující vliv oděvu // 4.6.2. Vhodný oděv při cvičení v teple až horku // 4.6.3. Vhodný oděv při cvičení v chladu //

5. VZTAH VÝŽIVY A POHYBOVÉ AKTIVITY (Jiří Radvanský) // 5.1. Výživa ve vztahu k běžné pohybové aktivitě a prevenci civilizačních chorob // M Makroživiny // Mikroživiny a vláknina // 5.2. Zásady výživy pro vrcholové i výkonnostní sportovce // Energetický výdej při sportovním výkonu // 5.2.1 Potřeba živin v závislosti na typu sportu // Zásady krytí energetických potřeb pro sporty s velmi intenzivními krátkými úseky zátěže // Zásady krytí energetických potřeb pro sporty vytrvalostní // 5.3. Základní charakteristika makroživin ve vztahu ke sportovnímu výkonu // Sacharidy // Tuky // Bílkoviny // M Trojpoměr makroživin ve výživě sportovce // 5.3.1. Jak modifikovat stravu v den závodu nebo většího výkonu // Příjem potravy před zátěží // V průběhu zátěže // Po ukončení zátěže // Těžký výkon v horku // 5.3.2. Mikroživiny vitaminy, minerály, stopové prvky // 5.4. Dietní doplňky // 6. POHYBOVÁ AKTIVITA A SPORT V DĚTSKÉM VĚKU (Miloš Máček) // 6.1. Vliv pohybové aktivity a sportovního tréninku na růst a vývoj dětského organismu // 6.1.1. Úvod // 6.2. Některé vývojové rozdíly a jejich souvislost s pohybovou aktivitou // 6.3. Maximální aerobní výkonnost v dětském věku // 6.3.1. Vliv pohybové aktivity na výkonnost dětí // 6.3.2. Vytrvalostní zátěž v dětském věku // 6.3.3. Schopnost adaptace pro anaerobní výkony v dětském věku // 6.3.4. Vývoj svalové síly a možnosti jejího ovlivnění tréninkem v období růstu // 6.3.5. Sport a pohybová aktivita v dětském věku jako prevence ICHS v dospělosti // 6.3.6. Prevence osteoporózy // 6.3.7. Vhodné formy tréninku u rostoucího organismu // 6.3.8. Závěr // 7. POHYBOVÁ AKTIVITA VE VYŠŠÍM VĚKU (Miloš Máček) // 7.1. Změny funkční kapacity v období zralosti a stáří //

7.2. Změny svalů a svalové síly s věkem // 7.2.1. Adaptace svalů starších osob na odporový a vytrvalostní trénink // 7.3. Celkový vliv pohybové aktivity ve vyšším věku // 7.4. Působení biomechanických faktorů // 7.5. Pravidelná pohybová aktivita a délka života // 7.6. Vhodné formy aktivity ovlivňující kardiopulmonální výkonnost // 7.6.1. Význam rozcvičení u seniorů // 7.6.2. Vhodná intenzita cvičení // 7.6.3. Trvání a frekvence cvičebních jednotek // 7.6.4. Vhodná forma a druh pohybové aktivity // 7.7. Vhodné formy pohybové aktivity zaměřené na zvýšení síly // 7.7.1. Vhodná intenzita // 7.7.2. Trvání a frekvence cvičení // 7.7.3. Kontraindikace silových a odporových cvičení // 7.8. Pohybová aktivita osob vysokého věku // 7.9. Závěr // 8. ŽENA A SPORT (Jiřina Macková, Miloš Máček) // 8.1. Problémy při uplatnění žen ve sportu v různých obdobích života // 8.2. Rozdíly ve stavbě a složení těla // 8.2.1. Fyziologické rozdíly // 8.2.2. Svalová síla // 8.3. Vliv menstruace na výkonnost // 8.3.1. Triáda sportovkyň , // 8.3.2. Poruchy cyklu a trénink // 8.3.3. Poruchy výživy u sportovkyň // 8.3.4 Osteoporóza // 8.4. Tělesná zátěž v těhotenství a po porodu // 8.4.1. Změny v pohybovém ústrojí vyvolané těhotenstvím a pohybová aktivita // 8.4.2. Změny výživy // 8.4.3. Změny termoregulace // 8.4.4. Změny oběhu a dýchání // 8.4.5. Reakce plodu na zvýšenou pohybovou aktivitu matky // Vyšetření těhotných před zahájením cvičení // 8.5. Doporučení a ordinace pohybové aktivity // 8.5.1. Nevhodné pohybové aktivity // 8.5.2. Zahájení tréninku a pohybové aktivity po porodu // 8.5.3. Závěr // 9. POHYBOVÝ SYSTÉM A TĚLESNÁ ZÁTĚŽ (Miroslav Kučera) // 9.1. Úvahy o významu pohybu // 9.2. Indikace a kontraindikace sportovní aktivity u některých postižení hybné soustavy //

9.3. Postižení hybné soustavy // 9.4. Sportovní traumatologie // 9.4.1. Úraz // 9.4.2. Dělení úrazů při tělovýchovných aktivitách // Úrazy vzniklé při rekreační pohybové aktivitě spontánního charakteru // Úrazy při organizovaných formách tělesné výchovy a sportu // Úrazy obecného charakteru // Úrazy typické pro jednotlivé sportovní aktivity obecného charakteru // 9.5. Nejčastější příčiny úrazů // 9.5.1. Vina druhé osoby // 9.5.2. Klimatické podmínky // 9.5.3. Další vnější faktory // 9.5.4. Výstroj a výzbroj // 9.5.5. Povrch cvičební plochy // 9.5.6. Nedostatečná či nesprávná příprava // 9.5.7. Vlastní neopatrnost a nekázeň cvičence // 9.5.8. Únava // 9.6. Mechanismus vzniku úrazu // 9.7. Patologické procesy při vzniku úrazu // 9.8. Diagnóza // 9.8.1. Mikrotr auma // 9.8.2. Chronické poškození // 9.9. Obecné principy prevence // 10. POSTURÁLNÍ STABILIZACE A SPORTOVNÍ ZÁTĚŽ (Marcela Šafářová, Pavel Kolář) // 10.1. Posturální stabilizace vymezení pojmu // 10.2. Posturální stabilizace ontogenetické hledisko // 10.3. Stabilizační systém páteře // 10.4. Stabilizační funkce bránice, břišních svalů a pánevního dna // 10.5. Stabilizační funkce břišních svalů a pánevního dna // 10.6. Stabilizační funkce paravertebrálních svalů (extenzorů páteře) // Vyšetření posturální stabilizace páteře // 10.7. Funkční vyšetření // 10.7.1 Vyšetření dechového vzoru // Brániční dýchání // Kostální způsob dýchání // 10.8. Funkční testy // 10.9. Ovlivnění stabilizačních funkcí // 10.10. Posturální vzor stabilizace páteře shrnutí // Edukační postup // 10.11. Závěr // 11. NĚKTERÉ PATOLOGICKÉ STAVY VZNIKAJÍCÍ // PŘI SPORTOVNÍ ČINNOSTI (Miloš Máček) // 11.1. Přetrénování neboli syndrom nevysvětlitelného poklesu výkonnosti //

11.1.1. Nové názory na vznik syndromu nevysvětlitelného poklesu výkonnosti // 11.1.2. Návrhy na omezení rizika nevysvětlitelného poklesu výkonnosti u vrcholových atletů i u amatérů, kteří se účastní extrémních soutěží // 11.1.3. Návrhy na farmakologickou terapii // 11.2. Abstinenční syndrom // 11.3. Vyčerpání nebo schvácení // 11.4. Knock-out // 11.5. Náhlá netraumatická smrt při sportu (Jiří Radvanský) // 11.5.1. Náhlá smrt u sportovců v období maximální výkonnosti // 11.5.2. Atletické srdce versus hypertrofická kardiomyopatie // 11.5.3. Náhlá smrt u mladých sportovců // 11.5.4. Možnosti prevence // 11.5.5. Komoce srdce jako příčina NS // 11.5.6. Poruchy iontových kanálů jako příčina náhlé smrti // 11.5.7. Mitrální prolaps a náhlá smrt // 11.5.8. Pokusy o účinnou prevenci // 11.6. Otologické problémy a sport (Jaroslav Fajstavr) // 11.6.1. Zevní ucho, vrozené vady // Poranění zevního ucha // Záněty zevního ucha, perichondritida // Bubínek // 11.6.2. Střední ucho // 11.6.3. Horní dýchací cesty a jejich adnexa // 11.6.4. Chronické záněty // 11.6.5. Úrazy nosu a paranazálních dutin // 11.7. Oko a sport (Blanka Brůnová) // 11.7.1. Úvod // 11.7.2. Změny v oku při intenzivní tělesné zátěži // 11.7.3. Oční úrazy // 11.7.4. Zvláštní druhy očních úrazů a jejich prevence // 12. POHYBOVÁ AKTIVITA A SPORT JAKO TERAPIE (Miloš Máček) // 12.1. Imunita a tělesná zátěž // 12.1.1. Stres a imunita // 12.1.2. Intenzivní tělesná zátěž jako stresor // 12.1.3. Tepelný stres a tělesná zátěž // 12.1.4. Vliv pohybové aktivity v chladu na imunitu // 12.1.5. Preventivní a léčebné možnosti // 12.2. Pohybová aktivita u chronických plicních onemocnění // 12.2.1. Pohybová aktivita a sport u chronické obstrukční plicní nemoci //

Další příčiny snížené zdatnosti u CHOPN // Vhodné druhy pohybových aktivit u CHOPN // Podpůrná farmakologická terapie // 12.2.2. Pohybová aktivita a sport u nemocných s bronchiálním astmatem // Možnosti rehabilitace a pohybové léčby // Pozátěžový bronchospasmus neboli pozátěžové astma (PAST) // Prevence a léčení astmatu i pozátěžového bronchospasmu // Riziko záměny léčení a prevence PAST za doping // 12.3. Pohybová léčba a aktivita u kardiologických pacientů jako součást komplexní terapie (Jiří Radvanský) // 12.3.1. Klíčové komponenty doporučení American Heart Association // 12.3.2. Jak stanovit optimální zatížení pro správnou adaptaci na zátěž // 12.3.3. Struktura cvičební j ednotky // 12.3.4. Vztah krevního tlaku a tělesné zátěže // 12.3.5. Závěr // 12.4. Pohybová aktivita a léčba pohybem u diabetu // 12.4.1. Diabetes mellitus 2. typu // 12.4.2. Obecné metabolické změny po cvičení u diabetika // 12.4.3. Zásady stanovení pohybového režimu u diabetiků // 12.4.4. Postup ke stanovení programu pohybové léčby // 12.4.5. Pohybové aktivity u diabetika 1. typu // 12.4.6. Léčba pohybem u diabetika 2. typu // Diabetik bez komplikací // Cvičení i při rozvinutých komplikacích // Doporučené sportovní aktivity // 12.4.7. Relativní kontraindikace pohybové terapie // 12.5. Sport a pohybová aktivita nemocných s epilepsií (Josef Kraus) // 12.5.1. Úvod // 12.5.2. Definice a klasifikace záchvatů // 12.5.3. Epilepsie a sport // 12.5.4. Zvýšená tělesná aktivita a výskyt záchvatů // 12.5.5. Epilepsie a kontaktní sporty // 12.5.6. Prospěšnost tělesné aktivity pro pacienty s epilepsií // 12.5.7. Psychický přínos // 12.5.8. Léčiva a tělesná aktivita // 12.5.9. Rizika pacientů s epilepsií // 12.5.10. Doporučení pro jednotlivé sporty //

12.5.11. Vliv epilepsie na život u sportovců kontaktních sportů // 12.5.12. Letalita // 12.5.13. Cestování // 12.5.14. Komplikace // 12.5.15. Diferenciální diagnostika // 12.5.16. Podpora sportujících pacientů s epilepsií // 12.5.17. Závěr // 12.6. Úrazy hlavy při sportu // 12.6.1. Potřeba pohybové aktivity u chronických neurologických onemocnění // 13. SPORT OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM (Klára Dudová) // 13.1.1. Úvod // 13.1.2. Zátěžové vyšetření // 13.1.3. Přínos pohybových aktivit a základy jejich preskripce // 13.1.4. Struktura organizovaného sportu // 13.1.5. Klasifikace sportovců // 13.1.6. Doping // 13.1.7. Závěr

cnb002159321