V letech nacist. okupace napsal autor v emigraci v Mexiku formou reportážních vzpomínek na Prahu z let 1900-1918 svůj vlastní životopis. Vylíčil v něm své literární a žurnalistické začátky, zákulisí tehdejších polit. událostí,antisemitismus a česko-německý šovinismus a vzájemný bojkot obou národnostních ghett na všech úsecích společenského a kulturního života, satiricky vykreslil neinformovanost a povrchnost konservativních přestárlých redaktorů tehd.vládních listů a připojil několik svých reportáží ze života pražského proletariátu a pražského podsvětí. "Tržištěm sensací" byla novinářská "bursa", na níž si dopisovatelé směňovali informace o událostech. Ve všech pracích, psaných převážně v 1. osobě, ukazuje Kisch, jak se formovala jeho reportérská zásada: události, viděné s posic pracujících, ubohých a vykořisťovaných a pravdivě popsané, jsou neuvěřitelnější než jakákoliv vymyšlená sensace.
Předmluva 5 // O baladách slepého Metoděje 15 // V obchodě „S. Kisch & bratr 28 // Opravdu otištěn // Přednášky a divadlo 62 // Češi a Němci // Staří páni 87 // Pranice o zprávy, hlavně o sebevraždách 98 // O velkém hněvu těchto reportérů 112 // Mé první vystoupení pfi požáru mlýnů 120 // Vánoční nadílka // Nedozírné důsledky 143 // Vrahova matka 154 // Vodní pohroma na Konopišti 165 // Může litera zabít? 176 // Nanebevstoupení Tonky Šibenice 189 // Pokus o vraždu a zavraždění mého strýce 211 // Domov Maří Magdaleny 219 // Jak jsem se dověděl, že je Redl vyzvědač 22o // O reportáži 246 // Reportér vojákem 256 // Počáteční stanice 260