.

0 (hodnocen0 x )

(1) Půjčeno:1x 

BK

Ve Zlíně : Tisk, 1939

578, [12] s. ; 8°

Edice "Zkušenosti věků"

italština

000194399

Úvodem // Pozdrav, který zaslal Niccolò Machiavelli Zanobimu Buondelmontimu a Cosimovi Rucellaimu ...11 // První kniha úvah 13 // 1. Jaký je všeobecné původ města a jaký byl původ Říma ...16 // 2. Jaké jsou vládní formy a ke které patřil Řím ...22 // 3. Které události v Římě vedly k zavedení tribunů lidu a tím k zdokonalení republiky ...30 // 4. Nesvornost římského lidu a senátu přinesla republice svobodu a moc ...32 // 5. Komu je bezpečnější svěřit střežení svobody, lidu nebo mocným, a kdo má větší zájem na vyvolávání nepokojů: ten, kdo chce získat, nebo ten, kdo chce udržet ...35 // 6. Bylo možné dát Římu takovou ústavu, která by byla odstranila nepřátelství mezi lidem a senátem? ...39 // 7. Jak jsou v republice potřebné žaloby k udržení svobody ...46 // 8. Jak užitečné jsou republice žaloby, tak zhoubné jsou jí pomluvy ...51 // 9. Muž, který chce ustavit republiku nebo v republice změnit všechna stará zařízení, musí být sám ...56 // 10. Jak chvályhodní jsou zakladatelé republiky nebo říše, tak zasluhují odsouzení zakladatelé tyranie 60 // 11. O náboženství Římanů ...66 // 12. Jak je důležité všímat si náboženství a jak klesla Italie proto, že vinou římské církve nemá náboženství // 13. Jak Římané užívali náboženství k uspořádání státu, k svým podnikům а k potlačování povstání ...76 // 14. Římané vykládali auspicia podle toho, jak vyžadovaly okolnosti, a budili chytře zdání, jako by zachovávali náboženství, když je z nouze nezachovávali. Snižoval-li však kdo zločinné jeho vážnost, potrestali jej ...80 // 15. Jak se Samnité v zoufalém postavení uchýlili k náboženství jako k poslednímu útočišti ...83 // 16. Jestliže se národ zvyklý monarchistické vládní formě nějakou událostí osvobodí, udrží jen těžko svou svobodu ...86 //

17. Přijde-li zkažený národ k svobodě, může se udržet jen s krajními obtížemi ...91 // 18. Jakým způsobem možno ve zkažených městech udržet svobodnou ústavu a jak ji zavést, není-li jí ještě ...95 // 19. Po vynikajícím knížeti se může slabý udržet, ale po slabém se s druhým slabým knížetem neudrží žádná říše ...101 // 20. Následují-li po sobě dvě statečná knížata, přináší to úspěchy. Spořádané republiky mají přirozeně statečné vládce, a proto jejich výboje a vzrůst na mohutné říše ...104 // 21. Jak hanebné je pro knížete nebo republiku, když nemají svých zbraní ...105 // 22. Co třeba říci o třech římských Horaciech a třech albánských Kuriáciech ...107 // 23. Jen spojenými brannými silami můžeme vsadit všechno do hry, a proto obsazení průsmyků je často nebezpečné ...109 // 24. Spořádané republiky mají stanoveny odměny a tresty pro své občany a nikdy nevyrovnávají tresty zásluhami ...112 // 25. Kdo chce zreformovat starou ústavu ve svobodném státě, zachovej aspoň stín starých forem // 26. Nový kníže musí v novém městě nebo provincii převrátit a přetvořit všechna dosavadní zřízení // 27. Lidé bývají velmi zřídka zcela dobří nebo zcela zlí // 28. Proč nebyl ftím tak nevděčný k svým občanům jako Athény // 29. Kdo je nevděčnější, národ, anebo kníže ? // 30. Jak může kníže nebo republika zabránit nevděku a co musí dělat vojevůdce nebo občan, aby se nestal jeho obětí // 31. Římští vojevůdcové nebyli za chyby nikdy mimořádně trestáni. Nebyli trestáni ani tehdy, když z neopatrnosti nebo řídíce se špatným pravidlem způsobili republice škodu // 32. Republika nebo kníže nesmějí odkládat pomoc trpícímu lidu //

33. Jestliže zlořády ve státě nebo směřující proti státu dosáhly určité velikosti, je lepší získat čas než užít násilí // 34. Diktátorská moc římské republice neuškodila, nýbrž prospěla. Svobodě škodí, jestliže na sebe strhne moc jediný občan, ne jestliže mu ji udělí svobodným hlasováním // 35. Proč bylo zřízení decemvirátu na škodu římské republice, ačkoli byl jmenován veřejným a svobodným hlasováním // 36. Občané, kteří zastávali vyšší úřady, nemají pohrdnout nižšími // 37. Jak vznikl v Římě zákon o půdě. Jak nebezpečné je vydat v republice zákon, sahající daleko do minulosti a příčící se staré tradici // 38. Slabé republiky jsou nerozhodné a nedovedou si poradit. Učiní-li někdy nějaké rozhodnutí, je to více z nouze než ze svobodné vůle // 39. U různých národů vidíme často stejné události // 40. Jmenování decemvirátu v Římě a čeho si při tom třeba všimnout. Zde poznáme, jak táž událost může republiku zachránit anebo zničit ... 161 // 41. Přejít od skromnosti k pýše, od mírnosti k ukrutnosti bez náležitého přechodu je nemoudré a zbytečné ...170 // 42. Jak snadno se lidé zkazí ...171 // 43. Mužové, kteří bojují za vlastní slávu, jsou dobrými a věrnými vojáky ...172 // 44. Lid bez hlavy není k ničemu. Nesmíme nejdříve hrozit, a pak žádat o moc, abychom hrozbu uskutečnili ...174 // 45. Je špatným příkladem nezachovávat zákon, zvláště však od toho, kdo je jeho původcem. Činí-li vládce městu každý den nová příkoří, vydává se sám v nebezpečí . 176 // 46. Lidé přecházejí od jednoho druhu ctižádosti k druhému. Nejdříve se snaží nedát se urazit, pak teprve urážet druhé ...179 // 47. Ačkoli se lidé dají oklamat ve všeobecnostech, neklamou se v podrobnostech ...182 //

48. Kdo chceš zabránit tomu, aby nebyl úřad udělen člověku špatnému nebo se zlými úmysly, zařiď, aby se o úřad ucházel buď muž příliš špatný a příliš zlý, nebo muž velmi šlechetný a ctnostný . 187 // 49. Jestliže města, která jsou svobodného původu, jako Řím, nalézají těžko zákony, kterými by se udržela, města původu přímo služebného je vůbec nenajdou ...188 // 50. Žádný radní ani úřad nesmí miti takovou moc, aby mohl brzdit chod státního stroje ...192 // 51. Republika nebo kníže musí dělat, jako by konali ze šlechetnosti to, k čemu je nutí nouze ... 194 // 52. Chceme-li zkrotit zpupného muže, který se v republice stane mocným, není jistějšího a klidnějšího prostředku než odříznout mu cesty, po kterých dospěl k moci ...196 // 53. Lid, klamán přeludem dobra, žádá často svou záhubu. Jak lehce se dáme strhnout velkými nadějemi a sliby // 54. Jak může vynikající muž zkrotit vzbouřený dav // 55. Jak snadné je vládnout v městech, kde je lid nezkažený. Kde je rovnost, tam nelze zavést neomezenou monarchii, kde není, tam nelze zavést republiku // 56. Dříve než postihnou město nebo zemi velké rány, přicházejí znamení, která je věští, a lidé, kteří je předpovídají // 57. Lid jako celek je statečný, jako jednotlivci slabý // 58. Dav je moudřejší a stálejší než knížata // 59. Na které spolky a spojenecké smlouvy můžeme spoléhat více, na ty, které jsme uzavřeli s republikou, nebo na ty, které jsme uzavřeli s knížetem ? // 60. Konsulát a každá jiná hodnost v Římě byly udíleny bez zřetele k stáří // Druhá kniha úvah 229 // 1. Co přispělo více k velikosti říše, které Římané dobyli, statečnost, či štěstí? // 2. S jakými národy musili Římané válčit a jak úporně tyto národy hájily svou svobodu //

3. Řím se stal velikým městem proto, že sousední města zničil a přijímal snadno cizince se stejnými právy // 4. Republiky se zvětšovaly trojím způsobem // 5. Střídání sekt a jazyků, spolu s morem a zátopami zatlačuje vzpomínky na bývalé doby // 6. Jak vedli Římané válku // 7. Kolik půdy rozdávali Římané kolonistům? // 8. Proč národy opouštějí svou vlast a zaplavují jiné země // 9. Z kterých příčin obyčejně vzniká válka mezi dvěma mocnostmi // 10. Peníze nejsou mízou války, jak se obyčejně domníváme ...273 // 11. Není dobře uzavřít spolek s knížetem, jehož sláva je větší než jeho vojenská moc ...278 // 12. Co je lepší, když se bojíme napadení: udeřit napřed, nebo vyčkat války ? ...280 // 13. Z nízkého stavu k velikosti se dostaneme spíše podvodem než silou ...286 // 14. Casto se klameme, myslíme-li si, že zpupnost můžeme přemoci skromností ...289 // 15. Slabé státy se rozhodují pomalu a pomalé rozhodování je vždycky škodlivé ...292 // 16. Jak velice se vojáci naší doby odcizili taktice starých ...297 // 17. Jakou cenu mají naše vojska přikládat dělu ? Cení si je dnes právem tak vysoko? ...303 // 18. Podle názoru Římanů a pravidel válečnického umění starých národů je důležitější pěchota než jezdectvo ...312 // 19. Výboje vedou špatně zařízené republiky, které si nepočínají podle dokonalého vzoru Římanů, ke zkáze, ne k velikosti ...319 // 20. V jaké nebezpečí se vydává kníže nebo republika, kteří používají ku pomoci cizích vojsk nebo žoldnéřů ...326 // 21. Římané poslali svého prvního praetora do Capuy, když byli vedli války už čtyři sta let ... 329 // 22. Jak mylně a zaujatě posuzují lidé často nejdůležitější věci ...332 //

23. Jak velice se Římané vyhýbali střední cestě, stalo-li se něco, co vyžadovalo rozhodnutí o poddaných ...336 // 24. Pevnosti jsou vesměs více na škodu než ku prospěchu ...34325. Napadnout nesvorné město v domnění, že nám jeho nesvornost pomůže k vítězství, je zvrácený podnik ...353 // 26. Hanobení a potupné výtky budí nenávist proti jejich původci a nic mu neprospějí ...355 // 27. Moudrým knížatům a republikám musí stačit, že zvítězí, neboť nespokojíme-li se tím, většinou ztrácíme ...359 // 28. Jak nebezpečné je pro republiku nebo knížete nechat bez trestu křivdu spáchanou na státě nebo jednotlivci ...364 // 29. Osud lidi zaslepí, nechce-li, aby se postavili proti jeho plánům ...367 // 30. Skutečně mocné republiky a knížata nevykupují spojenecké svazky penězi, nýbrž statečností a válečnou slávou ...371 // 31. Jak je nebezpečné věřit vyhnancům ...376 // 32. Kolika způsoby dobývali Římané opevněných míst 378 // 33. Římané dávali svým vojevůdcům neomezenou plnou moc ...383 // Třetí kniha úvah 387 // 1. Aby se sekta nebo republika dlouho udržely, je třeba zavádět je často nazpět k jejich začátku . 387 // 2. Jak je moudré předstírat ve vhodnou dobu hloupost ...394 // 3. Pro zachování znovu získané svobody je třeba zabít syny Brutovy ...397 // 4. Král nesedí pevně na trůně, dokud žije královský rod, který zajpudil ...400 // 5. Jak král ztratí zděděnou říši ...402 // 6. O spiknutích ...405 // 7. Čím to, že některé revoluce nebo přechody od svobody k porobě a od poroby ke svobodě jsou krvavé, některé nekrvavé ...4368. Kdo chce zničit republiku, musí mít na zřeteli její stav ...438 // 9. Kdo chce být vždy šťasten, musí se měnit s dobou 443 // 10. Žádný vojevůdce se nevyhne bitvě, chce-li ji protivník svést stůj co stůj ...447 //

11. Kdo musí bojovat s několika protivníky, zvítězí, i když je slabší, jen když vydrží první útok . 453 // 12. Obratný vojevůdce má dovést pohnout své vojáky jakýmkoli způsobem k boji, nepříteli však musí tuto nutnost vzít ...457 // 13. Nač je lépe spoléhat: na dobrého vojevůdce se špatným vojskem anebo na dobré vojsko se špatným vojevůdcem ...462 // 14. Jaké účinky mají neočekávané zjevy uprostřed boje, nebo nové hlasy, které uslyšíme ...465 // 15. V čelo vojska třeba postavit jen jednoho muže, ne mnohé. Několik vojevůdců jen škodí ...469 // 16. Opravdovou zásluhu vyhledáváme jen v těžkých dobách. V obyčejných dobách však nejsou v přízni záslužní mužové, nýbrž jen ti, kteří mohou spoléhat na bohatství nebo příbuzenské svazky .. 472 // 17. Je nebezpečné někoho urazit a později mu svěřit důležité státní úkoly ...476 // 18. Nic není vojevůdce důstojnější než předvídat rozhodnutí nepřítele ...478 // 19. Je ve vedení davu lepší dobrota nebo trest ? .. 482 // 20. Příklad lidskosti zmohl u Falisků více než síla římských zbraní ...484 // 21. Cím to, že Hanibal dosáhl při úplně odlišném postupu týchž úspěchů v Itálii jako Scipio v Hispánii 486 // 22. Jak tvrdost Manlia Torquata a lidskost Valeria Corvina získala oběma stejnou slávu ...490 // 23. Proč byl Camillus vypuzen z Říma ...498 // 24. Prodloužení vojenské vlády stálo Řím svobodu . 500 // 25. O chudobě Cincinnatově a mnohých římských občanů ...50336. Jak pro ženy stát zahyne ...506 // 27. Jak třeba sjednotit rozdvojené město. Není správný názor, že k ovládáni měst je třeba udržovat je nesvornými ...508 // 28. Je třeba dávat pozor na činy občanů, neboť často // se za ctnostným jednáním skrývá jen začátek tyranie ...512 //

29. Hříchy národů vznikají u knížat ...515 // 30. Občan, který chce v republice svou autoritou vykonat něco dobrého, musí především překonat řevnivost. Jak zařídit obranu města proti blížícímu se nepříteli ...517 // 31. Silné republiky a vynikající mužové zachovávají při každé změně Štěstěny totéž smýšlení a touž důstojnost ...522 // 32. Jakých prostředků užili někteří lidé, aby zmařili uzavření míru ...528 // 33. Kdo chce vyhrát bitvu, musí naplnit vojsko důvěrou v sebe i v svého vojevůdce ...530 // 34. Jaká pověst nebo jaký názor způsobuje, že lid začíná nadržovat některému občanu. Kdo udili úřady moudřeji: lid anebo kníže? ...534 // 35. Jak je nebezpečné nabízet se za rádce. Čím neobyčejnější je věc, ke které radíme, do tím většího se vydáváme nebezpečí ...539 // 36. Proč se Gallové na začátku bitvy zdáli více než muži a později méně než ženami ...543 // 37. Zda je třeba před bitvou šarvátek, a jakým způsobem máme seznámit vojsko s novým nepřítelem, chceme-li se jim vyhnout ...547 // 38. Jaký má být vojevůdce, kterému má vojsko důvěřovat ...552 // 39. Vojevůdce musí znát dobře terén ...555 // 40. Že lest ve válce je čestná ...559 // 41. Vlast máme bránit, ať to přinese čest anebo hanbu, a ať ji bráníme jakkoliv, dobře ji bráníme . 56142. Vynucené sliby není třeba držet // 43. Lidé, kteří se narodí v jedné zemi, zachovávají skoro vždy touž povahu // 44. Často dosáhneme násilím a smělostí, čeho bychom obyčejným způsobem nedosáhli // 45. Co je v bitvě lepší: vydržet útok nepřítele a pak na něj zaútočit, nebo na něj zaútočit ihned? // 46. Čím je to, že některý rod v městě zachovává dlouhou dobu stejné mravy? //

47. Ctnostný občan musí z lásky k vlasti zapomenout na osobní urážky // 48. Dopustí-li se nepřítel velké chyby, musíme za tím hledat léčku // 49. k udržení republiky je třeba každý den nových opatření. Za jaké zásluhy byl Q. Fabius pojmenován „Maximus“ 563 //

(OCoLC)85627222

cnb000752235