.

0 (hodnocen0 x )

(3) Půjčeno:6x 

BK

V Praze : Fr. Borový, 1923

267 s. ; 22 cm

Obsahuje bibliografie, bibliografické odkazy a rejstříky

000194538

Úvod: RENESANCÍ A REFORMACÍ K NÁRODNÍ KULTUŘE 5-17 // Renesance v Italii a její ráz: pěstování osobnosti 5-6 // Obnovení řeckých studii a počátkové kritiky 0-7 // Pohanská mravouka italských humanistů a počátek biblické exegese 7 // Společenský dosah humanismu. - Akademie 7 // Lhostejnost k obsahu, kult formy a morálnost, úcta k «virtů» . 8 // Novoplatonism a jeho vliv na uměni 8-9 // Renesance a francouzské vypravy do Italie 9 // Renesance v záp. Evropě, odlišný ráz: pochopení lidstvi a ideál // člověka 9-10 // Vliv na papežství: touha po universální říši10 // Díla a tendence: Erasmus Rotterdamský a jeho styky s humanisty // francouzskými 11 // Sociální význam renesance na západě. - Společný cíl renesance // a reformace: individuální svoboda IT 12 // Rozchod obou hnuti po vystoupeni Calvinově. - Calvin a Rabelais 12-13 // Nedostatek smyslu estetického; ráz kritický a filosofický; počátky // vědecké literatury 13 // Amyotův Plutarchos: rozloučeni vědy a písemnictví; Plutarchos // a klasické ideály republikánského hrdinství a svobody 13- 14 // Počátky umělecké tvorby u Marota, ve škole lyonské a vědomá // tvorba u Pleiady 14 // Vítězství latinismu a italianismu nad hellenismem 1 4-15 // Zápas renesance s kalvínstvím, odvrat od estetických zápasů k politickým 15 // Občanské války a rozdvojeni národa 15-16 // Montaigne, objevitel vniterného člověka a tvůrce klasického ideálu // «řádného člověka» 16 // Potíráuí individuální svévolnosti; stoicism a družnost. Na cestě // k znárodněni literatury vyloučením módy italské a španělské 17 // Bibliografie k úvodu 17-18 //

ČÁST PRVNÍ. // POČÁTKOVÉ RENESANCE A REFORMACE VE FRANCII. - ŠKOLA MARUTOVA A BÁSNICKÁ SKUPINA LYOŃSKĄ. - SPOLEČENSKÝ ROMÁN* A NOVELA. - HEP-TAMERON KRÁLOVNY NAVARRSKÉ. - ROZCHOD RENESANCE S REFORMACÍ: RABELAIS A CALVIN 20-109 // 1. 1. Počátky humanismu a reformace ve Francii 21-29 // Stav poesie za Ludvika XII 21-22 // Humanism za Františka I.: Založeni a funkce „Královské koleje“. Vliv knihtiskařství a popularisování humanismu 22-25 // Guillaume Budé 25-26 // Účast na reformaci 26-28 // Obrození věd 28-29 // Bibliografie 29 // 2. Básnictví za Františka I.: Clément Marot a škola lyonská 30-44 // Clément Marot. - Život 30-33 // Povaha 33 // Místo v dějinách poesie 33-34 // Dílo a sloh 34-37 // Technika a mluva 37-38 // Básnické dilo Markéty Navarrské 38-39 // Mellin de Saint-Gelais 39-40 // Souboj idealismu s gallským duchem, Heroet a La Borderie: Charles Fontaine 40 // Básnická Škola lyonská: Louise Labé; Maurice Sceve 40-42 // Poetika školy Marotovy: Thomas Sibilet 43 // Bibliografie 43-44 // II. PROSA RENESANČNÍ 45-88 // 1. Počátkové novodobé krásné prosy 46-54 // Společenský život na dvoře Františka I. - Společenská kultura pod vlivem italským 46-48 // Překlady z italštiny: Boccaciova «Fiametta» // Obrozená romantika: Amadis 48-49 // Asketický vliv erotiky španělské: San Pedro a Juan de Flores, Juan de Segura 49-50 // Tvorba původní: Hélisenne de Creune, Theodos. Valentinian 50-52 // Novelly: Jeanne Fiore 53-54 // 2. Povídky královny Navarrské 55-63 // Markéta de Valois: Život a povaha 55-50 // Decaineron v překladu Ant. le Macon. - Matteo Bandello 56-57 // Heptameron 57-60 // 3. Amadis: protillak ducha rytířského „Amadis de Gaule“, přel. Nic. des Essarts 61-63 // 4. Renesanční naturalism: Francois Rabelais 64-88 // Život Rabelaisův 64-72 // Dilo, obsah 72 -76 // Vnější vlivy: Prvky lidského myšlení 76 // Vlivy italské 76 //

Vlivy humanistů 76 // Podíl starověkých spisovatelů 77 // Vliv lékařského povolání 77 // Tendence opravné 77-78 // Filologie Rabelaisova 78 // Poměr k reformaci // Smysl dila: filosofie Rabelaisova, renesanční naturalism; klášter Theleme 78-82 // Vychovatelské názory a etliika pantagruelská 82 84 // Sloh a mluva 84-85 // Bibliografie 85-88 // 5. Realistická novela renesanční 89-92 // Protitlak gallského ducha proti společenské uhlazenosti // Nicolas de Troyes a rabelaisovská beletrie // Stran a // Bonaventure Despériers 90-91 // Noci du Fail a povídka venkovská 90-91 // Jaques Tahureau a misogynství 9 // Dialogické povídky Choliérovy a Bouchetovy 91 // Béroalde de Verville a «Moyen de parvenir» 91-92 // Bibliografie 92 // 6. Humanistický agnostik: Bonaventure Despériers a radikální skeptikové 93-94 // B. Despériers a «Cymhalura Mundi» 93 // Francois Sanchez a pyrrhonism 94 // Bibliografie 94 // 7. Jan Calvin 95-109 // Ráz reformace do «Instituce» 95-96 // Život Calvinův. Reformace v Ženevě 96-99 // Dílo ’ . 99-102 // Křesťanský pesimism, jeho podklad a důsledky mravní 102-104 // Calvin jako státník 104-105 // Význam ve vývoji franc. ducha 105-106 // Sloh a mluva 106 // Calvinovo uměni kazatelské 106-107 // Nástupcové Calvinovi v kazatelství a polemice nábožeuské. Polemikové katoličtí 107-108 // Guillaume Furel, Pierre Viret 107-108 // Théod. de Beze, St. Adelgonde 108 // Kazatelství katolické za Calvina 109 // Bibliografie 109 // ČÁST DRUHÁ. // RENESANČNÍ POESIE: PLEIADA. - POČÁTKOVÉ KLASICKÉHO DRAMATU. - POLATINŠ1ĚNÍ KLASICKÉHO ĎirCHA. - LITERATURA BOJOVNÁ. - POESIE NA SKUNKU STOLETÍ: EPIGONOVÉ PLEIADY A PŘECHOD K MALHERBOVI. - SPOLEČENSKÁ KRÁSNÁ PROSA NA SKLONKU XVI. VĚKU: KOŘENY PRECIOSITY V BELETRII, - MONTAIGNE A MYSLITELÉ V OBDOBÍ PŘERODU 113-249 //

1. RENESANČNÍ POESIE: PLEIADA 113-151 // Jak se Pleíada seskupila 113-111 // 1. Estetika Pleiady 115-122 // Manifest Školy: Defense et l’Illustration Joachima du Beilay a ostatní přispěvky k poetice. - Ustálení klasických duchů 115-119 // Úsilí o stil 119-120 // Protivnici Pleiady 121 // Bibliografie 121-122 // 2. Pierre de Ronsard 123-133 // Život // Bibliografie // První knihy ód a Pindaros 124-125 // Ody podle Horatia a Auakreonta // „Amours“ 125-126 // Hymny 125-12 // Náboženské války a "Rozjímání o bídě doby": poměr k reformaci 127- 12 // Eklogy a básně pastýřské 128 // Le Bocage royal 125 // Pokus o epopeji: Franciada 129-131 // O spravedlnosti starých Gallů 131-132 // Básnická hodnota 132 133 // 3. Joachim du Bellay 134 -139 // Život 184-185 // Dilo 135-180 // Olive a Vers lyriques 136 // Antiquité Romaine 136-137 // Regrets, du Hellay jako elegik a satirik 137-138 // Latinské básně 138-139 // Jenx rustiques 139 // 1. Jean Antoine de Baif 140-142 // Život a dílo 110 -142 // Pokusy o zavedeni časomíry; založeni akademie poesie a hudby 141 // Académie du Palais 112 // Pokus o fonetický pravopis 142 // 5. Ostatni členové Pleiady. // Rémy Belleau 143-144 // Pontus de Thyard 144 // Elieune Jodelle 144-145 // Jean Doral 145 // Olivier de Magny. - Jacques Tahureau du Maus 145 // Ainadis Jamyn a bratři de la Taille 146 // 6. Význam Pleiady 147-149 // Bibliografie 149 -151 // II. POESIE DRAMATICKÁ: POČÁTKOVÉ KLASICKÉHO // DRAMATU // Počátky klas. dramatu v Italii 152 // Překlady do franštiny 152 -153 // a) Tragedie: Etienne Jodelle 153-154 // Jacques Grévin a Rob. Garnier 155 -156 // Antoine de Montchrétien 156 // Poetika Scaligerova 156-157 // Lidové frašky 157 // Přežitky středověké poesie dramatické a Yauquelin de la Fresnay, Theod. de Beze 157-158 //

Dramata tendenční: Chantelouve a Pierre Martin .158 // b) Komedie: Jodelle 158 // Grévin a Jean de la Taille, Rémv Belleau 158 -159 // Imitace komedie italské: Tean de la Taille a Pierre Larivey 159- 161 // Bibliografie 161 // III. POČÁTKOVÉ POLATINŠTĚNÍ KLASICKÉHO DUCHA VE FRANCII 162-183 // 1. Amyot 162-166 // Sklon k antice latinské: Amyot a Scaliger; obhájce helenismu, odpůrce italské mody Henri Estienne 162 // Jacques Amyot, život a dílo 163-165 // Plutarchovy «Životopisy» 164- 166 // 2. Filologové a kritikové: Scaliger a H. Estienne 167 // Jul. Caesar Scaliger 167 // Henri Estienne 168-169 // Bibliografie 1691 // 3. Kritika historická a političtí theoretikové .170-176 // Počátky novodobého dějepisectví: Hotman, du Haillan, Papyre Masson, Jean du Tillet 170 // Estienne Pasquier a Claude Fauchet a počátky badání jazykozpytného v jazyce francouzském 171 // Literatura politická: theorie o svobodě, jejich středověké kořeny a humanistická inspirace 172 // Politické tendence v historicko-kritických úvahách: Hotman a Languet 173 // Jean Bodin a theorie o vlivu podnebí a výživy 173-175 // Estienne de la Boítie a jeho republikánstvi 175 // Dějepisci své doby: Lancelot de la Popeliniere, ďAubigné a de Thou 175-176 // 4. Pisatelé paměti 177-183 // Individualistický ráz memoárií 177 // Dějepisec doby Františka I: Vinc. Carloix 177 // Pamětníci občanských válek: Blaise de Montlue 177-178 // Francois de la None 178-179 // Th. Agrippa ďAubigné 179 // Pierre de l’Estoile 179-180 // Vévoda de Sully 180 // Malíř společnosti: Brantome 180-182 // «Královna Margot» (Marg. de Valais, choť Jindřicha IV.) 182 // Bibliografie 182-183 // IV. LITERATUKA BOJOVNÁ 184-192 // 1. Řečnictví 181-188 // Katoličtí kazatelé ligy 184 // Kazatelé za Jidřicha IV: du Perron, Jean Bertaut, Cospéan, Frantšek Saleský 184-185 // Řečnictví soudní: Estienne Pasquier, Antoine Arnauld 185 //

Řečnictví politické: Michel l’Hopital, «Mercuriales«, Guillanme du Vair, smiřovatelé se strany katolické 186-187 // La Noue, smiřovatelé strany protestantské: «Discours militaires et politiques» 187 // Bibliografie 187-188 // 2. Satira politick8 // Za válek občansko-náboženských: Satire Ménipée 189-192 // Pamfletisté: Henri Ełtienne a «Apologie pour Herodote» 189 // Latinské pamflety nábožensko-politické: Hotmanova «Francogallia» a du Plessis-Mornayovy «Vindiciae contra tyrannos», La Boetiův «Contre-un» 189-190 // Strana «politiků»: Michel l’Hopital a jeho «Politická závět», Estirnne Pasquier a jeho pamflet proti jesuitům. Jean Hodin a jeho deistické «Colloquium heptaplomeron» 190 // Satire Ménipée 190-192 // Bibliografie 192 // V. POESIE NA SKLONKU STOLETÍ 193-211 // 1. Druhá generace Pleiady: epigonstv9 a přechod k Malherbovi 193-202 // Kaz epigonů: italská manýrovanost a dvořanský duch 193 // Philippe Desportes 193-191 // Jean Bertaut 194-195 // Vauc<|uelin de la Fresnny a jeho poetika: l’Art poétique 195-196 // Jeho dílo satirické 196 // Du Bartas a jeho dílo. Vliv na Miltona. Sloh a mluva 196-197 // Agrippa ďAubigné, život a dílo lyrické 198 // Dílo satirické: «Baron de Foeneste» 199-200 // «Les Tragiques» 200-201 // Hodnota díla, sloh 201-202 // 2. První zvěsti národního klasicismu: Mathurin Regnier . 203-211 // Život a povaha 203 - 201 // Dílo satirické a jeho místo ve vývoji ducha 201 - 206 // «Macette» 206 // Světový názor 207-208 // Obhájce školy Konsardovy, polemika s Malherbem a bezděčná spolupráce 208-210 // Bibliografie 210-211 // VL SPOLEČENSKÁ KRÁSNÁ PROSA NA SKLONKU XVI. VĚKU 212-220 // Chatrnost beletristické tvorby a značný význam společensko-výchovný: počátky preciosity 212 // Postaveni ženy na dvoře Kateřiny Medicejské 212 // Italští učitelé dvornosti: Balt. Castiglioncs a jeho «Dvořan» 213 //

Misogynská odveta 213 // Románová tvorba za války pod vlivem pastýřského genru italského: Sanazzarova «Arcadie» a Montemayorova «Diana», její franc. napodobitelé: Relleforest, Montreux, du Croset 214 // Nápodoba úpadkového románu řeckého, počátek v překladech Ámyotových 214 // Móda řeckých pseudonymů 214 // Ideály: Milenecká věrnost v «Mononophile». Skeptický proud «Amants de Siéne» a «le Martyr ďamour» 215 // Španělský rys bolestný v «Díaně» 215-21 6 // Erotické monografie a příručky // Realism s tendenci protiitalskou: des Escuteaux. Aktualita válečná a náboženská v «Amours de Clidaraent et de Marilinde»; Nerveze 217-218 // Konvenčni a schematický ráz této tvorby 218-219 // Romány první Školou preciosity 219-220 // Bibliografie 22(1 // VII. MYSLITELÉ V DOBĚ PŘERODU 221-245 // 1. Montaigne, život a povaha 221-228 // Světový názor, nesoustavnost, praktický ráz 228-229 // Názor na smrt 229 // Naturalistický optimism 230 // Eklektism ethický 230-231 // Složka stoická a epikurejská 231 // Skepse a důsledky v poměru k posit. náboženství. «Apologie Raimonda Sebonda» 232 // Poměr k protestantismu a intelektualní aristokratism 233 // Fatalism sociální 233 // Názory vychovatelské: zdůrazněni výchovy tělesné, proti přílišnému intelektualismu ve výchově humanistické. Cíl výchovy: honnéte hommne - řádný člověk 233- 230 // Styčné body s J. J. Rousseauem: více vědy o člověku, zhoubný vliv vědeckého studia, výchova přirozená 235 // Sloh Montaignův: osobitost, poetický postup skladby školy, obraznost, «stile comique», výmluvnost nestrojená. hudební smysl, citovost 237-238 // Vliv Montaignův: na XVII. stol. v Anglii a v Německu 238-239 //

2. Filosofové a praktičtí myslitelé za Jindřicha IV. 240-241 // Pierre Charon a jeho poměr k Montaiguovi a Pascalovi 240 // Guillaume du Vair a jeho stoicism // 3. Účast odborníků na obrození Francie . 243-245 // Vztah vědeckých pracovníků k mravním otázkám : Ambroise Paré 243 // Bernard Palissy 213-211 // Olivier de Serr es 244 // Ant. dc Montchrétien, předchůdce národních hospodářů 244-245 // Bibliografie 245-246

cnb000902836