.

0 (hodnocen0 x )

BK

Biografie

Praha : B. Kočí, 1910

339 s.

Kritická knihovna ; sv. 18

angličtina

000197033

Zkrácený záznam

KNIHA III. Klasická doba. // Kapitola I. — Restaurace. // § 1. Světáci // 1. Přehnaný puritanism. — Jak vedl k přehnanému sensualismu ...6 // II. Líčení těchto mravů cizincem. — Grammontovy paměti. — Rozdíl mezi zhýralostí ve Francii a v Anglii ...10 // III. Buttlerův Hudibras. — Všednost jeho komiky a krutost jeho záští ...14 // IV. Podlost, krutost, surovost a zhýralost dvora. — Rochester, jeho život, básně, sloh, morálka ... 16 // V. Jaká filosofie hodí se k těmto mravům. — Hobbes, jeho duch. a sloh. — Jeho obmezování a jeho objevy. — Jeho mathematická methoda. — V čem blíží se Descartesovi. — Jeho morálka, esthetika, politika, logika, psychologie, metafysika. — Duch a předmět jeho filosofie ...21 // VI. Divadlo. — Změna ve vkusu a v obecenstvu. — Posluchačstvo před Restaurací a posluchačstvo po Restauraci ...27 // VII. Dryden. Nesrovnalosti jeho veseloher. — Neobratnost jeho neslušností. — Jak překládá Moliérova Amfytriona... 34 // \\ VIII. Wycherley. — Jeho život. — Jeho povaha. — Jeho smutek, drsnost a nestoudnost. — Láska v háji, Venkovská choť, Učitel tance. — Nevázané líčení a odporné podrobnosti. — Jeho energie a realismus. — Úlohy Olivie a Manlyho v jeho Plain dealeru. — Slova Miltonova ...37 // § 2. Lidé vznešené společnosti. // I. Objevení se společenského života v Evropě. — Jeho podmínky a příčiny. — Jak se utvořil v Anglii. — Mody, zábavy, konversace, salonní způsoby a talenty ...52 // II. Zavládnutí klasického ducha v Evropě. — Jeho původ. — Jeho ráz. — Různost v konversaci za Alžběty a Karla II. ...56 // III. Sir William Temple - Jeho život, povaha, duch, sloh ...59 //

IV. Módní spisovatelé. — Jejich přesný jazyk a galantní způsoby. — Sir Charles Sedley, hrabě z Dorsetu, Edmund Waller. — Jeho city a sloh. V čem je uhlazený. — V čem není uhlazený. — Pěstění slohu. — Nedostatek poesie. — Povaha poesie a slohu klasického i monarchického ...66 // V. Sir John Denham. — Jeho báseň Cooper’s Hill. — Řečnická šíře jeho veršů. — Anglická vážnost jeho morálních předsudků. — Jak lidé velkého světa a spisovatelé si béřou tehdy vzor na Francii ...75 // VI. Spisovatelé veseloher. — Srovnání tohoto divadla s Moliérovým. — Pořad myšlenek u Moliéra. — Všeobecné myšlenky u Moliéra. — Jak u Moliéra jest ošklivost zastřena, ač líčí se pravda. — Jak u Moliéra zůstává počestný člověk mužem velké společnosti. — Jak počestný člověk Moliérův jest francouzským vzorem ...79 // VII. Děj. — Skrížení intrik. — Frivolnost úmyslů. — Drsnost povah. — Hrubost mravů. — V čem spočívá talent Wycherleye, Congréveho, Vanbrugha a Farquhara. — Jaké osoby mohou skládati ...90 // VIII. Osoby přirozené. — Manžel, sir John Brute, squire Sullen. — Otec, sir Tunbelly. — Dívka, miss Hoyden. — Hoch, squire Humphry. — Pojetí přírody dle tohoto divadla...04 // IX. Osoby umělé. — Ženy velkého světa. — Miss Prue. Lady Wishfort. Lady Plaint. Mistress Millamant. — Muži velkého světa. Mirabell. — Pojetí společnosti dle tohoto divadla. — Proč nezplodila tato kultura a tato literatura trvalá díla. — V čem odporují anglické povaze. — Přeměna vkusu a mravů ... 99 // X. Prodloužení veselohry. — Sheridan. — Jeho život. — Jeho talent. — Škola pomluvy. — Jak se veselohra zvrhá a zaniká. — Příčiny úpadku divadla v Evropě a v Anglii 111 //

Kapitola II. Dryden. // 1. Drydenovy počátky. — Konec básnického věku. — Příčina literárních úpadků a obrození ...118 // II. Jeho rodina. — Jeho vychování. — Jeho studia. — Jeho četba. — Jeho zvyky. — Jeho postavení. — Jeho povaha. — Jeho obecenstvo. — Jeho přátelství. — Jeho hádky. — Souhlas mezi jeho životem a povahou ...130 // III. Znovu otevřená a přeměněná divadla. — Nové obecenstvo a nový vkus. — Dramatické theorie Drydenovy. — Jeho úsudek o starém anglickém divadle. — Jeho úsudek o novém divadle francouzském. — Jeho složité dílo. — Nesrovnalosti jeho divadla. — Tyranská láska. — Hrubství jeho osob; — Indický císař, Aurengzebe, Almansor ...134 // IV. Sloh tohoto divadla. — Květnatá dikce. — Pedantické tirády. Rýmovaný verš. Nesrovnalost mezi klasickým slohem a romantickými událostmi. — Jak Dryden znovu pracuje a kazí Millonovy a Shakspearovy invence. — Proč toto drama nemělo úspěchu V. Cena tohoto dramatu. — Osoby Antonina a don Sebastiana. — Otway. — Jeho život. — Jeho díla. — Sirotek, Zachráněné Benátky ...154 // VI. Dryden spisovatel. — Jakost, dosah, meze jeho ducha. — Jeho neobratnost v lichocení a v plzkých žertech. — Jeho těžkopádnost v rozpravě a diskusi. — Síla a počestnost tvoří základ jeho povahy ...167 // VII. Jak literatura v Anglii nalézá svého použití v politice a náboženství. — Politické básně Drydenovy: Absalon a Achitophel, Medaile. — Náboženské básně Drydenovy : Religio laici, Laň a panther. — Krutost a jedovatost těchto básní. — Mac Flecnoe ...174 // VIII. Objevení se umění psáti. — Různost mezi formou ducha věku uměleckého a formou ducha věku klasického. — Drydenuv postup. — Dikce vytříbená a řečnická...180 //

IX. Nedostatek povšechných myšlenek v tomto věku a v tomto duchu. — Jeho překlady. — Jeho přepracování. — Jeho napodobení. — Jeho povídky a poslání. — Jeho nedostatky. — Jeho vynikající vlastnosti — Vážnost jeho povahy, vzlet jeho inspirace, návaly básnické výmluvnosti. — Oda k svátku svaté Cecilie ... 183 // X. Drydenův konec. — Jeho bída. — Jeho útrapy. — V čem je jeho dílo neúplné. — Jeho smrt ...191 // Kapitola III. — Revoluce. // I. Duševní revoluce v osmnáctém století. — Provází revoluci politickou. — Surovost lidu. — Gin. — Vzpoury. — Zkaženost velmožů. — Politické mravy. — Zrady za Viléma a Anny. — Prodejnost za Walpola a Ruta. — Soukromé mravy. — Světáci. — Bezbožníci.. — Listy lorda Chesterfielda. — Jeho zdvořilost a morálka. — Opera Nuzákova od Gay. — Jeho elegance a satira ...194 // II. Zásady vzdělanosti ve Francii a v Anglii. — Konversace ve Francii. Jak vede k revoluci. — Morální smysl v Anglii. Jak vede k reformaci ...206 // III. Náboženství. — Vnější projevy. — Hluboký cit. — Jak náboženství jest populární. — Jak jest životné. — Ariáni. — Methodisti ...213 // IV. Kazatelna. Chatrnost a účinnost kázání. — Tillotson. — Jeho těžkopádnost a solidnost. — Barrow. — Jeho rozvláčnost a podrobnost. — South. — Jeho ostrost a ráznost. — Srovnání mezi kazateli ve Francii a v Anglii. — Theologie. — Srovnání apologetiky ve Francii a v Anglii. — Sherlock, Stillingfleet, Clarke. — Theologie není spekulativní, ale morální. — Největší duchové se přichylují ku křesťanství. — Chabost spekulativní filosofie. .— Berkeley, Newton, Locke, Hume, Reid. — Rozvoj morální filosofie. — Smith, Price, Hutcheson ...221 //

V. Ústava. — Smysl pro právo. — Lockeovo Pojednání o vládě. — Theorie o osobním právu je přijata. — Jak temperament, pýcha a zájem ji udržují. — Theorie o osobním právu jest použita — Jak volby, noviny a soudy ji uvádějí v praksi. — Tribuna. — Ráznost a drsnost této výmluvnosti. — Lord Chatam. — Junius. — Fox. — Sheridan. — Pitt. — Burke. — Výsledek práce století. — Hospodářská a duševní přeměna ...240. // VI. Srovnání podobizen Reynoldsových a Lelyových. — Protivné směry a nauky ve Francii a v Anglii. — Revolucionáři a konservativci. — Úsudek Burkeho a anglického lidu o francouzské revoluci ...262 // Kapitola IV. — Addison. // I. Addison a Swift ve svém století. — V čem se podobají a v čem se různí ... 273 // II. Člověk. — Jeho vychování a jeho vzdělanost. — Jeho latinské verše. — Jeho cesta do Francie a Itálie. — Jeho Poslání lordu Halifaxovi. — Jeho Poznámky o Itálii. — Jeho Hovor o medailích. — Jeho báseň o Blenheim ském tažení. — Jeho něha a dobrota. — Jeho úspěch a štěstí ... 281 // III. Jeho opravdovost a rozum. — Jeho solidní studium a přesné pozorování. — Jeho znalost lidí a obratnost v praktickém životě. — Ušlechtilost jeho povahy a chování. — Vznešenost jeho morálky a náboženství. — Jak jeho život a povaha přispěly k příjemnosti a užitečnosti jeho spisů ...285 // IV. Moralista. — Jeho pojednání jsou vesměs morální. — Proti životu hrubému, smyslnému nebo měšťáckému. — Tato morálka je praktická a tudíž všední a nesouvislá. — Jak se opírá o rozumování a výpočet. — Jak má účelem uspokojení na tomto světě a štěstí na onom. — Spekulativní chudost jeho náboženského názoru. — Praktická výbornost jeho náboženského pojetí ...297 //

V. Spisovatel. — Dohodnutí mezi morálkou a elegancí. — Jaký sloh sluší lidem velkého světa. — Přednosti tohoto slohu. — Závady tohoto slohu. — Addison kritikem. — Jeho úsudek o Ztraceném ráji. — Shoda mezi jeho uměním a kritikou. — Meze klasického umění a kritiky ...301 // VI. Co schází výmluvnosti Addisona, Angličana a moralisty... 305 // VII. Vážný vtip. — Humor... 30b // VIII. Vážná a bohatá obraznost. — Sir Roger // de Coverley. — Náboženský a poetický cit... 312 // IX. Vidění M i r z y. — Jak germánské jádro trvá dále pod latinskou kulturou...317 //

(OCoLC)85602253

cnb001536437