Univerzitní knihovna OU - Úplné zobrazení záznamu

Obsah // Já už chci domů, stýská sc mi tady // Jestliže, bože, jsi, tak už mě neser // Vyblil jsem stříbro, smlčel zlato // Jsem asi jinej, toť můj cejch // Nevstávám, taky proč... Ráno, čas nejtěžší // Řád versus Osud... Na body // Já, za mnou díra v obraze // Zase ne sám jdu domů chodbou // Tak ještě jedno jaro tedy?! // Dnes, jenom pro mne, zvoní z včže! // Šest braníků mých věrných, - hyjé! // Tak lovu zdar! - přeju si zrána // Anděli, nemel už tou svojí sladkou kušnou... // Život je sladký, slabý jed // Na chvíli uvěřit omylu, že jsi má // Zlá bylina že nevymizí // Tolik je nade mnou prostoru pro křídla // Divný sen... Jak z něj ven?! - Jdu mezi lidi // Další den odečten... Děkuju za každý! // Deset piv, pět šest vín // Jdou za mnou stále... Stíny viny // Jsem ještě živ? Kočka se zdvihá na mé hrudi // Už jsem tak zduchovněl, že vidím anděly? // A zase jaro... Bagry, pily // Už musím honem spát - lidé sc budí! // A tak šel čas... Někdy se vlekl // Jsem smutný, smutný při předtuše // Mlela furt dokola, prej: „Co to děláte?!“ // Dneska je krásně, slunko pálí // Krabice plné prázdných krabic // Musíš ven, pavouku... Co se mnou tady... // Roztáhla nohy a - já nad m klesnul // Sám jsem svým rukojmím ve vlastní kobce // Návštěva?! Zvětřil jsem: šálí snad zraky mne? // Dnes už nic nemusím, už jen dát kočkám žrát // Poněkud nesvůj, úd skryt věncem z chvojí // Konečně klid a pokoj... Sláva! // Těch povalečů! Plná alej... // Vzala mě za ruku a vlídně vedla snem // Je mi ňák smutno... Díkybohu // Stáhni si kalhotky... Bude to snazší // Ještě je všechno tak, jak to je... Aspoň tak... // Co mě by těšilo, není; ach, není tu... // A tak se třeba někdy stav, no... // „Nebij mě, prosím tě!“ začla se klepat // Po dešti vyjeli na pastvu slimáci // Svýmu psu nijak neříkám //

Anotace

Annotation