Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 18.05.2024. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(23) Půjčeno:23x 
BK
EB
3., aktualizované a rozšířené vydání
Praha : Grada Publishing, 2017
368 stran : ilustrace ; 24 cm
Externí odkaz    Plný text PDF (Bookport) 
   * Návod pro Bookport 

objednat
ISBN 978-80-271-0251-8 (brožováno)
ISBN 978-80-271-9265-6 (online ; pdf)
ISBN 978-80-271-9266-3 (online ; epub)
Expert
Obsahuje bibliografii na stranách 359-361, bibliografické odkazy a rejstřík
Anglické resumé
001461806
Úvodní slovo recenzentů 11 // O autorech 12 // Předmluva 15 // 1. Proč studovat makroekonomii 17 // 1.1 K čemu je makroekonomie 18 // 1.2 Neoklasická a keynesovská makroekonomie - rozpor, který vás bude // provázet 20 // 1.2.1 Neoklasická ekonomie 20 // 1.2.2 Keynesovská ekonomie 21 // 1.2.3 Další vývoj kontroverze mezi neoklasickou a keynesovskou teorií .. 21 // 1.3 Makroekonomie a hospodářská krize 22 // Část A Produkt ekonomiky - jeho měření a determinace // 2. Produkt ekonomiky a jeho měření 26 // 2.1 Makroekonomické agregáty 26 // 2.2 Nominální a reálný produkt 28 // 2.3 Metody výpočtu hrubého domácího produktu 30 // 2.3.1 Výdajová metoda 30 // 2.3.2 Důchodová (příjmová) metoda 33 // 2.3.3 Produkční (výrobní) metoda 34 // 2.4 Rozdíl mezi „domácím“ a „národním“ produktem 35 // 2.5 Některá omezení při výpočtu makroekonomických agregátů 36 // 2.6 Alternativní indikátory 40 // 2.7 Ekonomická úroveň země 41 // 2.8 Osobní a disponibilní důchod domácností 41 // 2.8.1 Osobní důchod 42 // 2.8.2 Disponibilní důchod 42 // 3. Výdajový model s multiplikátorem 44 // 3.1 Spotřební výdaje domácností 46 // 3.2 Investiční výdaje soukromých firem 49 // 3.3 Rovnováha agregátních výdajů a reálného důchodu (dvousektorový model) 50 // 3.3.1 Změny agregátních výdajů a výdajový multiplikátor 52 // 3.3.2 Paradox spořivosti 54 // 3.4 Vliv státních zásahů fiskální povahy a rozvinutý multiplikátor (třísektorový model) 55 // 3.4.1 Multiplikátor vyrovnaného rozpočtu 57 // 3.5 Vliv zahraničního obchodu na makroekonomickou rovnováhu (čtyřsektorový model) 57 // 4. AS-AD model 61 // 4.1 Agregátní poptávka 61 // 4.1.1 Proč je poptávková křivka klesající 62 // 4.1.2 Faktory ovlivňující agregátní poptávku 64 // 4.2 Agregátní nabídka 68 //
4.2.1 Krátkodobá agregátní nabídka 68 // 4.2.2 Dlouhodobá agregátní nabídka 69 // 4.2.3 Faktory ovlivňující agregátní nabídku 71 // 4.2.4 Třístupňová křivka agregátní nabídky 74 // 4.3 Makroekonomická rovnováha 76 // 4.4 Změny makroekonomické rovnováhy 78 // 4.4.1 Změna agregátní poptávky 78 // 4.4.2 Změna agregátní nabídky 79 // 4.4.3 Neoklasické a keynesovské dosahování makroekonomické // rovnováhy 80 // 5. Model IS-LM 83 // 5.1 Předpoklady a struktura modelu IS-LM 84 // 5.2 Trh statků a křivka IS 84 // 5.2.1 Odvození křivky IS 85 // 5.2.2 Sklon a posuny IS křivky 87 // 5.3 Trhy aktiv a křivka LM 88 // 5.3.1 Odvození křivky LM 89 // 5.3.2 Sklon a poloha LM křivky 90 // 5.4 Celková rovnováha - rovnováha na trzích statků a peněz 91 // 5.5 Účinky monetární politiky v modelu IS-LM 92 // 5.6 Fiskální politika v IS-LM modelu a vytěsňovací efekt 93 // Část B Peníze v tržní ekonomice // 6. Peníze a trh peněz 98 // 6.1 Peněžní a reálná ekonomika 98 // 6.2 Peněžní agregáty 99 // 6.3 Kvantitativní teorie peněz 101 // 6.3.1 Rovnice směny 101 // 6.3.2 Trh peněz 103 // 6.4 Poptávka po penězích 104 // 6.4.1 Transakční poptávka po penězích 105 // 6.4.2 Spekulační poptávka po penězích 106 // 6.5 Nabídka peněz 109 // 6.5.1 Obchodní banky 109 // 6.5.2 Jak vznikly banky 110 // 6.5.3 Jak vznikly banky s částečnými rezervami 111 // 6.5.4 Makroekonomické a mikroekonomické příčiny regulace bank .. 112 // 6.5.5 Centrální banka a její funkce 115 // 6.5.6 Jak banky tvoří peníze - peněžní multiplikátor 116 // 6.5.7 Kdo a co určuje nabídku peněz 120 // 6.6 Rovnováha na peněžním trhu a rovnovážná úroková míra 124 // 6.7 Vztah trhu peněz k trhu zapůjčitelných fondů 125 //
Část C Dvě „makroekonomická zla“: inflace a nezaměstnanost // 7. Inflace 128 // 7.1 Měření inflace 129 // 7.1.1 Měření cenové hladiny a cenové indexy 129 // 7.1.2 Míra inflace 132 // 7.1.3 Skrytá inflace 134 // 7.1.4 Potlačená inflace 134 // 7.2 Obecná příčina inflace 134 // 7.3 Typologie inflace 135 // 7.3.1 Plíživá a pádivá inflace. Hyperinflace 135 // 7.3.2 Poptávková inflace 137 // 7.3.3 Nákladová inflace 139 // 7.3.4 Očekávaná, anticipovaná a neanticipovaná inflace 142 // 7.4 Inflace a úroková míra 143 // 7.5 Setrvačná inflace 143 // 7.6 Jádrová inflace 144 // 7.7 Důsledky inflace 145 // 7.8 Cílování inflace a náklady dezinflace 148 // 7.9 Deflace jako problém 150 // 7.9.1 Deflace a dluhy 152 // 8. Nezaměstnanost 154 // 8.1 Měření nezaměstnanosti 154 // 8.1.1 Míra nezaměstnanosti 154 // 8.1.2 Podíl nezaměstnaných osob 156 // 8.1.3 Míra ekonomické aktivity 157 // 8.1.4 Struktura nezaměstnanosti 157 // 8.1.5 Počet uchazečů na jedno volné místo - Beveridgeova křivka 158 // 8.2 Typy nezaměstnanosti 159 // 8.3 Přirozená míra nezaměstnanosti 162 // 8.3.1 Faktory ovlivňující přirozenou míru nezaměstnanosti 162 // 8.4 Mikroekonomické souvislosti nezaměstnanosti 163 // 8.4.1 Minimální mzda 164 // 8.4.2 Odbory a kolektivní vyjednávání 165 // 8.5 Důsledky nezaměstnanosti 165 // 8.6 Cesty snižování nezaměstnanosti 168 // 9. Vztah inflace a nezaměstnanosti. Phillipsova křivka 170 // 9.1 Původní Phillipsova křivka 170 // 9.2 První modifikace Phillipsovy křivky 172 // 9.3 Další modifikace Phillipsovy křivky 173 // 9.4 Nové ekonomické jevy a Phillipsova křivka 174 // 9.4.1 Vliv ropných šoků na ekonomiku 175 // 9.5 Phillipsova křivka s přirozenou mírou nezaměstnanosti 176 // 9.6 Teorie adaptivních a racionálních očekávání a Phillipsova křivka 177 //
9.6.1 Lucasova verze Phillipsovy křivky 180 // Část D Centrální banka a vláda v ekonomice // 10. Monetární (peněžní) politika 184 // 10.1 Nástroje monetární politiky 185 // 10.1.1 Operace na volném trhu a měnověpolitické sazby 186 // 10.1.2 Změny míry povinných minimálních rezerv 188 // 10.2 Keynesovský pohled na úlohu a možnosti monetární politiky 189 // 10.2.1 Pravděpodobný vliv změn úrokové míry na výdaje 190 // 10.2.2 Úroková míra a uzavírání deflační a inflační mezery v ekonomice 191 // 10.3 Monetaristický pohled na úlohu a možnosti monetární politiky 193 // 10.3.1 Monetaristické pravidlo hospodářské politiky 194 // 10.3.2 Problém neutrality a ne-neutrality peněz 195 // 10.4 Ekonomický pragmatismus 197 // 10.5 Některá omezení monetární politiky 198 // 10.5.1 Zpoždění účinků monetární politiky 199 // 10.5.2 Dilema centrální banky 200 // 10.5.3 Past likvidity 201 // 10.6 Eurozóna a Evropská centrální banka 201 // 10.7 Světová finanční krize 202 // 10.8 Snahy o stabilizaci 203 // 10.9 Experiment s negativní úrokovou mírou 205 // 11. Fiskální (rozpočtová) politika 209 // 11.1 Funkce, cíle a nástroje fiskální politiky 210 // 11.1.1 Nástroje fiskální politiky 211 // 11.2 Státní rozpočet 212 // 11.2.1 Příjmy státního rozpočtu 214 // 11.2.2 Výdaje ze státního rozpočtu 217 // 11.3 Poptávkově zaměřená fiskální politika - stabilizační fiskální politika 218 // 11.3.1 Vliv změn ve výši vládních výdajů 218 // 11.3.2 Vliv změn v míře zdanění 220 // 11.3.3 Kombinace výdajové a daňové politiky 221 // 11.3.4 Účinnost stabilizační fiskální politiky a sklon křivky agregátní // nabídky 222 // 11.4 Nabídkově zaměřená fiskální politika - ekonomie strany nabídky 224 // 11.4.1 Laíferova křivka 226 //
11.4.2 Dodatek: průměrná a marginální míra zdanění 227 // 11.5 Vyrovnaný a nevyrovnaný státní rozpočet 228 // 11.5.1 Cyklický a strukturální deficit státního rozpočtu 229 // 11.5.2 Financování deficitu státního rozpočtu 230 // 11.5.3 Financování deficitu státního rozpočtu a vytěsňovací efekt 232 // 11.5.4 Státní a veřejný dluh 234 // 11.5.5 Dluhová krize a snahy o finanční konsolidaci 236 // 11.6 Některá omezení fiskální politiky 237 // 11.6.1 Pružnost versus stabilita fiskálních nástrojů 237 // 11.6.2 „Stop and go“ politika a časová zpoždění 238 // 11.6.3 Vytěsňovací efekt vládních výdajů 240 // 11.6.4 Omezená autonomie národní daňové politiky 241 // Část E Ekonomický růst a ekonomický cyklus // 12. Ekonomický růst 244 // 12.1 Zdroje a typy ekonomického růstu 245 // 12.2 Měření ekonomického růstu 247 // 12.3 Teorie ekonomického růstu 248 // 12.3.1 Neoklasická teorie růstu 249 // 12.3.2 Role technologického pokroku 250 // 12.3.3 Problém exogenního pojetí technologického pokroku 252 // 12.3.4 Nová teorie růstu a koncepce lidského kapitálu 252 // 12.3.5 Technologický pokrok jako veřejný statek a role vlády 253 // 12.3.6 Sociálně-ekonomické přístupy k růstu 254 // 12.4 Role mezinárodní směny v procesu ekonomického růstu 255 // 12.5 Institucionální hranice produkčních možností 256 // 12.6 Ekonomický růst a blahobyt společnosti 256 // 12.6.1 Alternativní měřítka blahobytu 256 // 12.6.2 Ekonomický růst a důchodová nerovnost 257 // 12.6.3 Trvale udržitelný rozvoj 257 // 13. Ekonomický cyklus 261 // 13.1 Anatomie ekonomického cyklu 262 // 13.1.1 Fáze cyklu 262 // 13.2 Cyklické chování ekonomických veličin 265 // 13.3 Zdroje a typy ekonomického cyklu 267 // 13.4 Poptávkové a nabídkové změny 268 //
13.5 Endogenní mechanismus versus exogenní šoky 270 // 13.6 Model ekonomického cyklu s multiplikátorem a akcelerátorem 271 // 13.6.1 Investiční multiplikátor 272 // 13.6.2 Akcelerátor investic 272 // 13.6.3 Součinnost investičního multiplikátoru a akcelerátoru investic 275 // 13.7 Monetaristický model ekonomického cyklu 276 // 13.7.1 Nová kvantitativní teorie peněz a role adaptivních očekávání 277 // 13.7.2 Asymetrické informace na trhu práce ve Friedmanově modelu 278 // 13.7.3 Měnová politika v monetaristické koncepci cyklických výkyvů 279 // 13.8 „Nabídkové“ teorie ekonomického cyklu 279 // 13.8.1 Koncepce „přírodního“ cyklu Williama S. Jevonse 280 // 13.8.2 „Inovační model“ ekonomického cyklu Josepha A. Schumpetera 281 // 13.9 Politicko-ekonomický cyklus 282 // 13.10 Finanční krize a recese 283 // 13.11 Ekonomický cyklus, Okunův zákon a role hospodářské politiky 284 // Část F Vnější vazby otevřené ekonomiky // 14. Mezinárodní obchod 290 // 14.1 Příčiny existence mezinárodního obchodu 290 // 14.2 Teorie absolutních výhod 291 // 14.3 Teorie komparativních výhod 292 // 14.3.1 Grafická analýza komparativních výhod v mezinárodním obchodě 295 // 14.4 Obchodní protekcionismus a jeho důsledky 299 // 14.4.1 Překážky volného mezinárodního obchodu 299 // 14.4.2 Ekonomická neefektivnost jako důsledek zavedení cla 301 // 14.4.3 Sociálně-politické dopady volného obchodu 303 // 14.5 Úsilí o volný obchod 304 // 15. Měnový kurz 307 // 15.1 Měnové trhy 307 // 15.2 Měnové kurzy 308 // 15.2.1 Nominální a reálný kurz 309 // 15.2.2 Determinace měnového kurzu 313 // 15.2.3 Co způsobují změny měnových kurzů 314 // 15.2.4 Faktory působící na změnu rovnovážného kurzu 315 // 15.3 Režimy měnových kurzů 321 //
15.3.1 Výhody a nevýhody jednotlivých měnových režimů 322 // 15.3.2 Režimy měnových kurzů v současnosti 323 // 15.3.3 Ideální měnový režim a „nedosažitelná trojice“ 325 // 15.4 Česká koruna na měnových trzích 326 // 15.5 Budoucnost české měny a vývoj evropské měnové integrace 327 // 15.5.1 Kdy přistoupit k euru 330 // 15.5.2 Dopady vstupu ČR do eurozóny 331 // 16. Platební bilance 333 // 16.1 Dílčí salda platební bilance 336 // 16.2 Kumulativní salda platební bilance 339 // 16.3 Investiční pozice a zahraniční zadluženost 340 // 16.4 Vývoj platební bilance České republiky 342 // Část G Makroekonomická úloha státu a jeho hlavní cíle // 17. Stát a ekonomika 348 // 17.1 Stát v makroekonomice 349 // 17.2 Makroekonomické cíle hospodářské politiky a jejich konfliktnost 352 // 17.2.1 Magický čtyřúhelník 353 // 17.2.2 Index mizerie 356 // 17.3 Národní stát a ekonomická globalizace 356 // Summary 358 // Použitá literatura 359 // Rejstřík 362
(OCoLC)982101206
cnb002879369

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC