.

0 (hodnocen0 x )

(11) Půjčeno:11x 

BK

EB

Vydání první

Praha : Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018

223 stran ; 21 cm

ISBN 978-80-246-3835-5 (brožováno)

ISBN 978-80-246-3938-3 (e-kniha)

Obsahuje bibliografii na stranách 217-223 a bibliografické odkazy

Dnešní veřejná sociální politika narušuje principy povinné sociální solidarity a systémově nevyváženými ekonomickými (spořícími) zásahy ohrožuje část populace sociálním vyloučením. Tato monografie pojednává o rozdílu mezi dobrovolnou a povinnou solidaritou a o povaze a rolích povinné sociální solidarity v evropské civilizaci. Rozebírá přednosti a rizika povinné sociální solidarity. Dobrovolná solidarita zahrnuje především altruismus, filantropii a humanitární pomoc a je produktem křesťanských kořenů evropské civilizace. Vyústila v uznání lidských práv mezinárodními úmluvami i ústavní listinou ČR, které zajišťuje povinná sociální solidarita. Ta je organizovaná státem, hrazená z veřejných rozpočtů a zahrnuje všechny formy sociálního pojištění, sociálního zaopatření, sociální péče a sociálních služeb. Rozsah povinné solidarity je determinován nezadatelnými sociálními právy (sociální doktrínou státu), zpravidla upravenými ratifikovanými mezinárodními smlouvami. Výklad problému v této monografii je veden v historické, teoretické, analytické a praktické poloze, včetně vymezení právního rámce. Právní rámec sociálních reforem je kriticky analyzovatelný. Přitom jsou využity autorovy osobní zkušenosti, které získal při účasti v odborných týmech Mezinárodní organizace práce, Světové banky a EU na sociálních reformách v celé řadě evropských i mimoevropských států. Pracoval či spolupracoval na politice zaměstnanosti, její právní úpravě, na formulacích podmínek práce, na programech sociální reformy, na reformě financování zdravotnictví a sociálního pojištění a na reformách sociální péče a pomoci..

Anglické resumé

Popsáno podle tištěné verze

001463350

Použité zkratky 8 // Předmluva 11 // Úvod 13 // Část I. Prolog // Kapitola 1 Pojetí sociální solidarity 21 // 1.1 Pojetí solidarity 21 // 1.2 Historický vývoj pojmu solidarita 23 // 1.3 Pojem dnes 25 // 1.4 Druhy solidarity 30 // 1.5 Pojetí povinné sociální solidarity 34 // Kapitola 2 Geneze soudobé povinné veřejné sociální solidarity 39 // 2.1 Pojetí 39 // 2.2 Geneze současného pojetí povinné solidarity 44 // Část II. Mezinárodní rámec povinné sociální solidarity // Kapitola 3 Mezinárodní uznání povinné solidarity 49 // Kapitola 4 Transformace politických principů do právních závazků 54 // 4.1 Pakty OSN o lidských právech 54 // 4.2 Sociální práva člověka 55 // 4.2.1 Právo na práci 56 // 4.2.2 Právo na uspokojivé pracovní podmínky 57 // 4.2.3 Právo na přiměřenou životní úroveň 57 // 4.2.4 Právo na rodinu 58 // 4.2.5 Právo na sociální bezpečnost (ochranu, zabezpečení) 59 // 4.3 Úmluva o právech dítěte (1989) 60 // 4.4 Úmluva o právech osob se zdravotním postižením (2006) 62 // Kapitola 5 Evropské pojetí povinné sociální solidarity 65 // 5.1 Koncept Rady Evropy 66 // 5.2 Koncept Evropské unie 68 // Kapitola 6 Světové standardy povinné sociální ochrany 74 // 6.1 Původ myšlenky 74 // 6.2 Mezinárodní organizace práce 77 // Kapitola 7 Evropské standardy povinné sociální ochrany 81 // 7.1 Rada Evropy 81 // 7.2 Evropská unie 84 // Část III. Zobecnění postupu ? identifikaci sociální situace a problémů // Kapitola 8 Systémové, technické a administrativní principy soustav sociální ochrany 95 // 8.1 Volba systému sociální ochrany 96 // 8.2 Sociální ochrana aktivních občanů při zaměstnání 97 // 8.2.1 Základní lidská práva 99 // 8.2.2 Správa zaměstnanosti 101 // 8.2.3 Zaměstnání 102 // 8.2.4 Pracovní podmínky 104 // 8.2.5 Zaměstnávání žen a mladistvých 107 //

8.2.6 Ochrana mateřství 110 // 8.2.7 Migrující pracovníci 110 // 8.2.8 Původní obyvatelstvo a kmenoví příslušníci 112 // 8.2.9 Pracovníci v závislých (nemetropolitních) územích 112 // 8.2.10 Podmínky práce zvláštních skupin zaměstnanců 112 // 8.3 Ochrana při sociálních událostech (pasivní ochrana občanů) 114 // 8.3.1 Vývoj veřejných systémů sociální péče 115 // 8.3.2 Osobní rozsah sociálního zabezpečení 118 // 8.3.3 Věcný rozsah sociální ochrany 121 // 8.3.4 Nástroje pasivní sociální ochrany (pasivní povinná sociální solidarita) 128 // 8.3.5 Podmínky nároku na konkrétní sociální ochranu (na povinnou sociální solidaritu) 133 // 8.3.6 Výše dávky či rozsah služby 139 // 8.3.7 Poskytovatel sociální ochrany, zabezpečení, pomoci a péče 141 // Kapitola 9 Financování sociální ochrany, zabezpečení pomoci a péče 144 // Část IV. Epilog // Kapitola 10 Očekávané změny v 21. století v rolích sociálních států 149 // 10.1 Globalizace ekonomiky a prohloubení sociálních problémů 149 // 10.2 Digitální revoluce a její sociální souvislosti 155 // 10.3 Demografická „revoluce“ 159 // 10.4 Migrace 163 // 10.5 Veřejné náklady na sociální stát 170 // Kapitola 11 Povinné sociální minimum v ČR 172 // 11.1 První pramen 172 // 11.2 Druhý pramen 174 // 11.3 Tretí pramen 182 // 11.3.1 Smlouvy uzavřené na půdě OSN 182 // 11.3.2 Mezinárodní organizace práce 187 // 11.3.2.1 Aktivní sociální politika 188 // 11.3.2.2 Pasivní sociální politika 195 // 11.3.3 Rada Evropy (RE) 201 // Kapitola 12 Sociální reformy 207 // 12.1 Reforma důchodového zabezpečení 208 // 12.2 Reforma zdravotních a sociálních služeb a krátkodobých dávek 213 // Kapitola 13 Několik poznámek na závěr 215 // Literatura 217 // Summary 224 // O autorovi 225

(OCoLC)1039858130

cnb002983855