.

0 (hodnocen0 x )

BK

EB

Vydání první

Praha ; Brno : Sociologické nakladatelství (SLON) v koedici s Masarykovou univerzitou, 2019

308 stran ; 23 cm

ISBN 978-80-7419-277-7 (Sociologické nakladatelství /Slon/, Praha ; brožováno)

ISBN 978-80-210-9166-5 (Masarykova univerzita, Brno ; brožováno)

ISBN 978-80-210-9528-1 (online ; pdf)

Studie ; 136. svazek

Obsahuje bibliografii na stranách 254-297, bibliografické odkazy a rejstříky

Anglické resumé

Popsáno podle tištěné verze

001481024

Krize liberální demokracie a politická teorie: úvodní poznámky 14 // PAVEL DUFEK, JIŘÍ BAROŠ // Terminologická a jazyková poznámka 28 // 1. Diverzita v demokratické teorii: důvod ? oslavám, nebo kritickému zamyšlení? 30 - PAVEL DUFEK // 1.1 Pluralismus v demokratické teorii a jeho dimenze: problém disonance 31 // 1.2 Několik důvodů ke znepokojení 36 // 1.3 Pluralita paradigmat a primát normativity 40 // 1.4 Pojmový holismus a pojmová dekontestace 42 // 1.5 Kognitivní diverzita jako produktivní faktor? 44 // 1.6 Prázdný příslib agonistického pluralismu 47 // 1.7 Od demokracie ? veřejnému ospravedlnění a zpět 48 // 2. Realismus a idealismus v politické teorii 50 - JIŘÍ BAROŠ // 2.1 Co je (normativní) politická teorie? 51 // 2.2 Dominantní idealismus v politické teorii 54 // 2.2.1 Kritiky Rawlsova pojetí ideální teorie 56 // 2.3 Realistická alternativa v politické teorii 59 // 2.3.1 Realismus Bernarda Williamse 61 // 2.3.2 Realismus Raymonda Geusse 63 // 2.4 Politická teorie tváří v tvář krizi liberálních demokracií 66 // 7 // 3. Liberální demokracie, ale jaká? Agregativní a deliberativní modely demokracie ve srovnávací perspektivě 70 - TEREZA KŘEPELOVÁ // 3.1 Několik poznámek ? modelům demokracie 72 // 3.1.1 Od teorie k empirii, či naopak? 72 // 3.1.2 Liberalismus a demokracie: nejisté spojenectví 75 // 3.2 Agregativní a deliberativní demokracie: cíle, normativní kritéria a metateoretické volby 76 // 3.2.1 Agregativní model demokracie 77 // Morální koncepce v pozadí agregativní demokracie 81 // Racionalita versus racionalita v interakci 82 // 3.2.2 Deliberativní model demokracie, jeho cíle a kritéria demokratického // rozhodování 84 // Morální koncepce v pozadí deliberativní demokracie 87 // 3.3 K možnostem konvergence obou modelů 89 //

4. Krize právního konstitucionalismu a hledání alternativ 93 - JIŘÍ BAROŠ // 4.1 Demokracie a konstitucionalismus 93 // 4.1.1 Jak chápat moderní konstitucionalismus? 95 // 4.2 Právní konstitucionalismus mezi liberály a jejich kritiky 97 // 4.2.1 O ústavním státu a substantivním pojetí demokracie: liberální pohled 98 // 4.2.2 Kritika liberálního pojetí právního konstitucionalismu 100 // 4.3 Politický konstitucionalismus na pomezí liberalismu a republikanismu 104 // 4.3.1 Procedurální pojetí demokracie a argument z nesouhlasu 104 // 4.3.2 Debata o legitimitě ústavního soudnictví 106 // 4.4 Demokratický konstitucionalismus a radikální tradice 108 // 4.4.1 Demokracie na úrovni základních zákonů: slabý konstitucionalismus 108 // 4.4.2 Kritika demokratického konstitucionalismu a otázky adresované radikální // tradici 110 // 4.5 Závěrem: od populismo ? právnímu konstitucionalismu? 114 // 5. Normativní základy principu dělby moci 116 - JIŘÍ BAROŠ, PAVEL DUFEK // 5.1 K logice principu dělby moci 117 // 5.1.1 Kontext moderního konstitucionalismu 117 // 5.1.2 Jak ospravedlnit umožňující účel dělby moci? 120 // 5.2 Čtyři komponenty dělby moci 123 // 5.2.1 Čistá doktrína dělby moci a její extenze 123 // 5.2.2 Oddělení, brždění a vyvažování moci 125 // 5.2.3 Jak to spolu všechno souvisí? K neexistenci šablon 129 // 5.3 Závěr 130 // 6. Demokracie a lidská práva: konceptuálni matrice 132 - PATRIK TAUFAR // 6.1 Vztahy konceptů lidských práv a demokracie 132 // 6.2 Vztahový charakter demokracie a lidských práv 135 // 6.3 Pozitivní vztahy mezi koncepty demokracie a lidských práv 136 // 6.3.1 Posílení demokracie prostřednictvím lidských práv 136 // Perspektiva mezinárodního práva lidských práv 136 // Perspektiva konstitucionalistická 138 // Filosofická podpora práva na demokracii 140 //

6.3.2 Posílení lidských práv v demokraciích 141 // 6.4 Negativní vztahy mezi koncepty demokracie a lidských práv 143 // 6.4.1 Omezování demokracie prostřednictvím lidských práv 143 // 6.4.2 Oslabování lidských práv demokratickými prostředky 146 // 6.5 Konceptuálni matrice: návod k použití? 148 // 7. Politická reprezentace a budoucnost reprezentativní demokracie 149 - PAVEL DUFEK // 7.1 Reprezentativní demokracie jako first-best řešení. Paradox politické reprezentace 150 // 7.2 Základní problém politické reprezentace 152 // 7.3 Standardní model a typy reprezentativního vztahu. Problém responsivity 153 // 7.3.1 Responsivita versus deliberace a problém mandátu 155 // 7.4 Další problémy standardního modelu: podreprezentace a proměna role politických // stran 157 // 9 // 7.4.1 Podreprezentace a absence reprezentace. Zvyšování proporčnosti a zvláštní zastoupení 157 // 7.4.2 Politické strany a reprezentace: myslet nemyslitelné? 160 // 7.5 Zobecněním k inovacím 162 // 7.5.1 Elementy reprezentace 162 // 7.5.2 Opouštění responsivity (Pettit, Mansbridge) 165 // 7.5.3 Konstruktivismus a sebeautorizace: reprezentativní nárok (Saward) 167 // 7.5.4 Deteritorializace politické reprezentace: složený model EU 169 // 7.6 Závěr: politická reprezentace bez politické filosofie? 170 // 8. Většinový princip v demokracii: K otázce metod rozhodování 172 - PAVEL DUFEK // 8.1 Přípravné poznámky: pojmový kontext většinového principu 173 // 8.1.1 Metoda rozhodování versus typ politické praxe 173 // 8.1.2 Když se počítají hlasy: od diktátora k jednomyslnosti (a zpět?) 175 // 8.1.3 Vysvětlení a ospravedlnění většinového rozhodování 178 // 8.2 Většinový princip jako nástroj maximalizace svobody 179 // 8.3 Většinový princip jako epistemický nástroj: teorém poroty 180 //

8.4 Většinový princip jako procedura vyjadřující demokratické hodnoty 181 // 8.4.1 Mayův teorém 181 // 8.4.2 Slepá místa Mayova teorému 183 // Tři a více opcí 183 // Status podmínek 183 // Strukturální menšiny a background justice 184 // Racionalita a původ preferencí 184 // 8.4.3 A bude hůř? Arrowův teorém nemožnosti a jeho důsledky pro většinový princip 185 // 8.4.4 Záchrana většinovosti? Jednovrcholovost, středový volič a deliberativní strukturace preferencí 186 // 8.4.5 Nepodstatné alternativy a strategické hlasování 189 // 8.4.6 Problém intenzity preferencí 190 // 8.4.7 Nejlepší z možných světů? 190 // 8.5 Většinový princip versus amajoritární metody: na cestě k obecné teorii rozhodovacích metod 191 // 8.6 Většina, nebo supermajorita? Asymetrie v sázce 192 // 8.7 Závěr 194 // 9. Dvě konkurenční morální tradice a lidská důstojnost 195 - JIŘÍ BAROŠ // 9.1 Morální tradice mezi „starými" a „moderními" 198 // 9.1.1 Krátký exkurz k pojmu tradice 198 // 9.1.2 Soupeřící verze morálního zkoumání 199 // 9.1.3 Staří a moderní a lidská důstojnost 201 // 9.2 Lidská důstojnost v liberální a aristotelsko-tomistické tradici 204 // 9.2.1 Prameny liberálního pojetí lidské důstojnosti 204 // 9.2.2 Poválečný katolický diskurs: rehabilitace Kanta? 206 // 9.2.3 Další vývoj uvnitř liberální tradice: důraz na autonomii 208 // 9.2.4 Pokusy jít za liberální důraz na autonomii v aristotelsko-tomistické tradici 209 // 9.3 Závěrem: od kulturních válek k možnému konsensu? 213 // 10. Proč řešit identitu v liberální politické teorii? K ofenzivnímu vymezení politična v liberalismu 216 - SYLVIE BLAHOVÁ // 10.1 Koncept identity 219 // 10.1.1 Problém vnitřní identity 220 // Vnitřní identita v liberální teorii 222 //

10.1.2 Vnější identita v liberální teorii 225 // 10.2 Liberální politično: směřování liberálního státu 229 // 10.3 Závěr: K ofenzivnímu pojetí identity v liberalismu 232 // 11. Namísto závěru: neshoda, diverzita a veřejné ospravedlnění 233 - PAVEL DUFEK // 11.1 Od diverzity k neshodě, od donucení k legitimitě 234 // 11.2 Veřejný rozum a veřejné ospravedlnění 236 // 11.3 Elementy veřejného ospravedlnění 238 // 11.3.1 Izolace veřejného od soukromého 238 // 11.3.2 Důvody sdílené nebo nesdílené? 239 // 11.3.3 Čí rozumnost? 240 // 11.3.4 Konsensus a konvergence. Otázka idealizace 242 // 11.4 Na cestě ? neautoritářské společnosti 243 // 11 Summary // 244 // Literatura 254 // O autorech a autorkách 298 // Jmenný rejstřík 301 // Věcný rejstřík 304