.

0 (hodnocen0 x )

EB

EB

ONLINE

[Česko] : Grada, 2005

1 online zdroj (296 stran)

ISBN 978-80-247-6292-0 (online ; pdf)

ISBN 80-247-1357-8 (print)

němčina

Publikace vznikla z potřeby komplexního pohledu na kostní nádorovou chorobu, která je kromě maligního postižení specifická ve svém působení na kostní hmotu. Kniha předkládá široký výběr možností léčby a komplexně se zabývá jejím vlivem na poškozenou kost. Podrobně rozebírá možnosti medikamentózní, radiační i ortopedické léčby a léčby bolesti, která je u tohoto onemocnění typická. Nezapomíná ani na specifické možnosti prevence a širšího screeningu. Publikace je názorná a přehledná – text je doprovázen velkým počtem grafů, obrázků, tabulek i schémat. Tuto knihu předkládá kolektiv našich předních odborníků..

001482125

Předmluva (M. Mistrík) 15 // Úvod 17 // 1 Patofyziologie kostní remodelace a homeostáze kalcia (Adam Z, Pour L., Křupa P.) 23 // 1.1 Základní informace o struktuře kosti, kostních buňkách a jejich regulacích 23 // 1.1.1 Kostní remodelační jednotka 23 // 1.1.2 Osteoblasty 23 // 1.1.3 Lining cells 24 // 1.1.4 Osteocyty 24 // 1.1.5 Osteoklasty 24 // 1.1.6 Nej významnější regulační mechanismus - osteoprotegerin - RANKL 25 // 1.2 Faktory ovlivňující hladinu kalcia 26 // 1.2.1 Tři frakce sérového kalcia 27 // 1.3 Markéry kostního metabolismu 27 // 1.3.1 Markéry novotvorby kostní tkáně 27 // 1.3.2 Markéry kostní resorpce 27 // 1.4 Mechanismy, kterými nádorové buňky ovlivňují kostní metabolismus 28 // 1.4.1 Vznik osteolytických ložisek u mnohočetného myelomu 28 // 1.4.2 Vznik osteolytických metastáz solidních nádorů 29 // 1.4.3 Vznik osteoplastických metastáz solidních nádorů 29 // 1.4.4 Hypotéza setby a půdy (seed and soil hypothesis) З0 // 2 Diagnostika postižení kostí maligní chorobou (Křupa P, Vaniček J., Prášek J.) 31 // 2.1 Subjektivní potíže a omezená výpověď klinického vyšetření 31 // 2.2 Zobrazení skeletu metodou rentgenového snímku 31 // 2.3 CT a MR vyšetření 33 // 2.3.1 Přednosti CT před MR 33 // 2.3.2 Přednosti MR před CT 33 // 2.3.3 Přínos MR pro mnohočetný myelom 34 // 2.4 Kostní denzitometrie 34 // 2.4.1 Diferenciální diagnóza osteoporózy 35 // 2.5 Scintigrafie skeletu 36 // 2.5.1 Scintigrafie skeletu pomocí 99mTc - difosfonátu 36 // 2.5.2 Scintigrafie skeletu pomocí Technecium sestamibi99m (MIBI) a pozitivní elektronové tomografie (PET) 36 // 2.6 Kovové implantáty-kontraindikace k vyšetření magnetickou rezonancí? (Nekula J.) 36 // 3 Bisfosfonáty - klasifikace a mechanismus účinku (Adam Z, Šmardová J., Táborská E., Pour L., Křivanová A., Koptíková J.) 39 //

3.1 Historický úvod 39 // 3.1.1 Pyrofosfáty - látky bránící vzniku průmyslových usazenin solí vápníku 39 // 3.1.2 Pyrofosfáty - látky regulující fyziologickou kalcifikaci 39 // 3.2 Chemická struktura a členění bisfosfonátů 39 // 3.2.1 Chemická struktura bisfosfonátů 39 // 3.2.2 Dělení bisfosfonátů dle generací či dle mechanismu účinku 40 // 3.3 Mechanismus účinku bisfosfonátů 41 // 3.3.1 Účinek na molekulární úrovni 41 // 3.3.2 Důsledky výše uvedených molekulárních účinků 44 // 4 Společné farmakologické vlastnosti a nežádoucí účinky bisfosfonátů (Adam Z., Vodiček J., Tomíška M.) 47 // 4.1 Farmakokinetika 47 // 4.1.1 Intestinální absorpce 47 // 4.1.2 Distribuce 47 // 4.1.3 Vylučování bisfosfonátů ledvinami 48 // 4.2 Společné nežádoucí účinky 48 // 4.2.1 Nežádoucí účinky bisfosfonátů v zažívacím traktu 49 // 4.2.2 Vzestup jaterních enzymů 49 // 4.2.3 Tvorba nerozpustných komplexů v séru při rychlé infuzi bisfosfonátů 49 // 4.2.4 Flu-like syndrome a další nežádoucí účinky pozorované // po aminobisfosfonátech 49 // 4.2.5 Hypokalcemie při podávání bisfosfonátů normokalcemickým pacientům s metastázami v kostech 50 // 4.2.6 Dráždění v místě nitrožilní aplikace 51 // 4.2.7 Vzácné nežádoucí účinky v oblasti ledvin - tubulární nekróza v souvislosti s podáváním dusík obsahujících bisfosfonátů 51 // 4.2.8 Vzácné nežádoucí účinky v oblasti oka 52 // 4.2.9 Vzácné kožní reakce 52 // 4.2.10 Osteonekróza čelisti 52 // 5 Indikace a klinická účinnost bisfosfonátů (Adam Z., Vodiček J., Čermák A., Magnová O.). 55 // 5.1 Indikace bisfosfonátů 55 // 5.1.1 Osteolýza způsobená maligní chorobou 55 // 5.1.2 Standardní indikace platné v roce 2005 pro podávání bisfosfonátů osobám s postižením kostí maligním procesem 55 //

5.1.3 Jatrogenně způsobená osteoporóza - další situace, kdy je vhodné podávat bisfosfonáty osobám postiženým maligním onemocněním 56 // 5.1.4 Experimentální indikace u maligních chorob z pozice roku 2005 56 // 5.1.5 Další indikace mimo osteolýzu způsobenou maligním procesem, které nejsou analyzovány v rámci této publikace 56 // 5.2 Výsledky metaanalýzy studií, testujících bisfosfonáty u pacientů s maligní osteolýzou (J.R. Ross, 2004) 56 // 5.2.1 Celkový vliv bisfosfonátů na kostní morbiditu 56 // 5.2.2 Závislost výsledků léčby na délce podávání bisfosfonátů 57 // 5.2.3 Závislost výsledků klinických studií na použitém bisfosfonátů 57 // 5.2.4 Vliv bisfosfonátů na přežití 57 // 5.2.5 Přínos bisfosfonátů u nejčastějších maligních chorob provázených // osteolýzou 57 // 5.3 Metaanalýza analytické skupiny Cochrane (2002) 59 // 5.4 Studie testující adjuvantní podávání bisfosfonátů u karcinomu prsu a prostaty 60 // 5.5 Studie testující podávání bisfosfonátů pacientům s mnohočetným myelomem v klinickém stadiu IA, kdy nemoc nevyžaduje protinádorovou terapii 60 // 5.6 A co kombinace bisfosfonátů? 61 // 5.7 Bisfosfonáty v pediatrii 61 // 5.7.1 Hyperkalcemie 61 // 5.7.2 Osteopatie 62 // 5.7.3 Kalcinóza 62 // 5.8 Léčba osteoporózy 63 // 5.9 Hyperkalcemie a hyperkalcemický syndrom 64 // 6 Klodronat (Adam Z., Vorlíček J., Mistrík M., Krejčí M.) 69 // 6.1 Producentem doporučené dávkování Bonefosu 69 // 6.1.1 Nitrožilní léčba hyperkalcemie 69 // 6.1.2 Perorální léčba maligních ostelytických procesů 69 // 6.2 Producentem doporučené dávkování Lodronatu tablet po 520 mg 70 // 6.3 Další dávkovací schémata, ověřená klinickými studiemi, neuvedená však ve firemním doporučení 70 // 6.3.1 Intenzivní léčba klodronatem při velmi agresivním osteolytickém postižení 70 //

6.4 Interakce a nežádoucí účinky kyseliny klodronové 71 // 6.4.1 Interakce kyseliny klodronové 71 // 6.4.2 Nežádoucí účinky kyseliny klodronové 71 // 6.4.3 Studie testující závislost biologické dostupnosti Bonefosu na podání jídla 71 // 6.4.4 Studie, z níž vychází doporučení pro redukci nitrožilní dávky klodronatu při selhávání ledvin 72 // 6.5 Analýza otázky optimálních dávek jednotlivých preparátů klodronatu 73 // 6.5.1 Obecný princip shodnosti účinků různých preparátů, obsahujících identickou látku o shodné biologické dostupnosti 73 // 6.5.2 Srovnání biologické dostupnosti 1600 mg Bonefosu a 1040 mg // preparátu Loron 73 // 6.5.3 Dávky klodronatu používané v randomizovaných klinických studiích 75 // 6.5.4 Přehled publikovaných farmakokinetických studií klodronatu 76 // 6.5.5 Závěr z uvedených informací pro praxi 77 // 6.6 Shrnutí klinické účinnosti klodronatu 77 // 7 Pamidronat (Adam Z, Vorlíček J., Mistrík M.) 81 // 7.1 Dávkování 81 // 7.1.1 Rychlost podání 81 // 7.1.2 Dávkování při hyperkalcemii 81 // 7.1.3 Dávky pro dlouhodobou léčbu maligní osteolýzy 81 // 7.1.4 Dávkování pro léčbu postmenopauzální osteoporózy 81 // 7.1.5 Dávkování pamidronatu při selhávání ledvin 81 // 7.2 Farmakokinetika pamidronatu 82 // 7.3 Klinické studie prokazující účinek pamidronatu 82 // 7.4 Další zajímavosti o pamidronatu 82 // 7.4.1 Analgetický efekt vyšších dávek 83 // 8 Ibandronat (Adam Z., Vorlíček J., Mistrík M., Krejčí M, Pour L.) 85 // 8.1 Dávkování 85 // 8.1.1 Jednorázová dávka pro zvládnutí hyperkalcemie 85 // 8.1.2 Trvání infuze 85 // 8.1.3 Doporučené dávkování pro osoby s maligními osteolytickými ložisky 85 // 8.1.4 Úprava dávek při renálním selhání 85 // 8.2 Farmakokinetika 85 //

8.2.1 Dávkování při renální insuficienci 86 // 8.2.2 Dávkování u pacientů s jaterním selháním 86 // 8.2.3 Lékové interakce 86 // 8.3 Nežádoucí účinky ibandronatu 86 // 8.3.1 Absence průkazu toxického vlivu na ledviny 86 // 8.3.2 Další účinky společné pro všechny dusík-obsahující bisfosfonáty 86 // 8.4 Výběr informací z klinických studií testujících ibandronat 87 // 8.4.1 Léčba hyperkalcemie 87 // 8.4.2 Výsledky klinických studií u maligních osteolytických chorob 87 // 8.4.3 Průkaz přímého analgetického účinku 88 // 8.4.4 Studie testující dávku pro postmenopauzální osteoporózu 88 // 8.4.5 Výhledy do budoucna 88 // 9 Zoledronat (Adam Z, Vorlíček J., Mistrík M., Pour L., Hájek R., Novotná H., Čermáková Z.) 91 // 9.1 Dávkování 91 // 9.1.1 Léčba hyperkalcemie 91 // 9.1.2 Dlouhodobé podávání u pacientů s maligním kostním osteolytickým procesem 91 // 9.1.3 Omezení pro podání zoledronatu 91 // 9.1.4 Interakce 92 // 9.2 Farmakokinetika 92 // 9.3 Výběr informací z klinických studií testujících Zometu 92 // 9.3.1 Srovnání účinnosti 4 mg zoledronatu s 90 mg pamidronatu při hyperkalcemii 92 // 9.3.2 Výsledky klinických studií u maligních osteolytických chorob s delším mediánem přežití (karcinom prsu a mnohočetný myelom) 92 // 9.3.3 Další studie 94 // 9.3.4 Co nám tyto klinické studie říkají? 95 // 10 Alendronat, risedronat a kalcitonin (Adam Z, VorlíčekJ.) 97 // 10.1 Alendronat 97 // 10.1.1 Dávkování 97 // 10.1.2 Základní farmakologické informace 97 // 10.1.3 Alendronat v dávkách doporučených pro léčbu osteoporózy není // dostačující pro léčbu maligní osteolýzy 97 // 10.2 Risedronat 98 // 10.2.1 Dávkování 98 // 10.2.2 Risedronat se nepodává pacientům s maligním onemocněním 98 // 10.3 Kalcitonin 98 //

11 Závěrečné hodnocení přínosu bisfosfonátů 99 // 11.1 Závěrečné zhodnocení všech preparátů bisfosfonátů z pohledu lékaře (Adam Z., Vorlíček J., Mistrík M., Sedláčková Š., Krejčí M.) 99 // 11.2 Závěrečné zhodnocení zoledronatu a ibandronatu z pohledu statistika a odborníka hodnocení klinických studií (Svobodnik A.) 101 // 11.2.1 Vybrané obecné zásady hodnocení účinnosti léčivých přípravků v kl... a metaanalýzách 102 // 11.2.2 Studie s přípravkem zoledronic acid 102 // 11.2.3 Studie s přípravkem ibandronat 103 // 11.2.4 Shrnutí interpretace výsledků 103 // 12 Ortopedická léčba nádorové kostní nemoci (Chaloupka R., Šťourač P.) 113 // 12.1 Patologická fraktura 113 // 12.1.1 Definice a příznaky hrozící, nebo již vzniklé patologické fraktury // a její diagnóza 113 // 12.1.2 Příznaky hrozící, nebo již vzniklé patologické fraktury a její diagnóza 114 // 12.1.3 Léčba již vzniklé patologické fraktury 114 // 12.2 Léčba velkých lytických ložisek s hrozící patologickou frakturou - preventivní // operace nebo radioterapie 114 // 12.2.1 Preventivní medikamentózni léčba 114 // 12.2.2 Kurativní radioterapie 115 // 12.2.3 Časná ortopedická operace 115 // 12.2.4 Fraktury páteře 116 // 12.2.5 Primární kostní nádory 116 // 12.3 Syndrom míšní komprese 116 // 12.3.1 Definice a příznaky 116 // 12.3.2 Vyšetření 117 // 12.3.3 Léčba míšní komprese 118 // 13 Léčba osteolytických ložisek zářením (Šlampa P.) 123 // 13.1 Cílené zevní ozáření 123 // 13.2 Polotělové ozáření (hemibody irradiation, HBI) 124 // 13.3 Intersticiální brachyradioterapie 124 // 14 Nitrožilní léčebná aplikace radionuklidů (Prášek J.) 125 // 14.1 Léčba bolesti u metastáz do skeletu radioaktivním stronciem a samariem 126 //

14.2 Terapie pomocí radioaktivního meta jodobenzyl guanidinu - l3lI - M1BG 126 // 14.3 Terapie radioaktivním 111 In/90Y - značeným oktreotidem 126 // 15 Léčba bolesti - neurofyziologické základy vjemu bolesti a základní pravidla léčby bolesti (Adam Z, Bednařík J., Ševčík P, Kalvodová L.) 129 // 15.1 Patofyziologie vzniku a vnímání bolesti 129 // 15.1.1 Látky vyvolávající bolest (algogenní látky) 129 // 15.1.2 Primární nociceptivní neurony spinálních ganglií 129 // 15.1.3 Přenos bolestivého vzruchu na úrovni zadních rohů míšních 130 // 15.1.4 Vzestupné vedení bolestivých impulzů z míšních rohů 131 // 15.1.5 Descendentní systém tlumení bolesti 132 // 15.1.6 Genetické vlivy na vnímání bolesti 133 // 15.2 Dělení bolesti dle mechanismu jejího vzniku a délky trvání 133 // 15.2.1 Nociceptivní bolest 134 // 15.2.2 Neuropatická bolest 134 // 15.2.3 Psychogenní bolest 137 // 15.2.4 Akutní a chronická bolest u onkologických nemocných 137 // 15.3 Psychické základy vnímání bolesti, vyjádření bolesti a léčby bolesti 137 // 15.3.1 Patofyziologické a psychické důsledky chronické bolesti u onkologických pacientů 137 // 15.3.2 Psychické následky chronické nádorové bolesti 138 // 15.3.3 Individuální zpracování nemoci a psychické obranné mechanismy 139 // 15.3.4 Placebový účinek jako případ kognitivně řízeného vnímání bolesti 139 // 15.3.5 Základy psychoonkologické léčby nádorové bolesti 140 // 15.4 Obecná pravidla diagnostiky příčin bolesti a její léčby 140 // 15.4.1 Hledání příčiny bolesti a možnosti kauzální léčby 140 // 15.4.2 Domluva s pacientem na optimální míře analgezie 141 // 15.4.3 Seznámení pacienta a jeho příbuzných s žádoucími i nežádoucími účinky zvolené léčby a písemné sestavení léčebného plánu 142 //

15.5 Organizace léčby onkologické bolesti 142 // 15.6 Obecné principy léčby analgetiky 144 // 15.6.1 Podávání analgetík v pevných časových intervalech - aplikace podle hodin 144 // 15.6.2 Dávkování dle křivky intenzity bolestí v průběhu dne 144 // 15.6.3 Analgetika jsou nasazována postupně podle síly jejich účinku 144 // 15.6.4 Maximální dávky analgetík 145 // 15.6.5 Způsoby podávání analgetík 145 // 16 Neopioidní analgetika - farmakologie a léčebné využití (Adam Z., Ševčík P, Adamová Z, Bednařík J.) 147 // 16.1 Dělení neopioidních analgetík 147 // 16.1.1 Kyselá antipyretická analgetika 147 // 16.1.2 Nekyselá antipyretická analgetika 147 // 16.1.3 Neopioidní analgetika bez antipyretického - antiflogistického účinku 148 // 16.2 Princip účinku antipyretických analgetík - blokáda cyklooxygenázy 148 // 16.2.1 Význam izoenzymů cyklooxygenázy (COX) 148 // 16.3 Analgetické a antipyretická působení neopioidních analgetík 152 // 16.3.1 Kyselá antipyretická analgetika 152 // 16.3.2 Nekyselá antipyretická analgetika 152 // 16.3.3 Analgetika bez antipyretického a antiflogistického účinku 152 // 16.3.4 Antipyretický účinek 152 // 16.4 Nežádoucí účinky antipyretických analgetík 153 // 16.4.1 Poškození zažívacího traktu 153 // 16.4.2 Postižení funkce ledvin 154 // 16.4.3 Myelotoxicita 154 // 16.4.4 Nežádoucí účinky v oblasti CNS 154 // 16.4.5 Kožní reakce 154 // 16.5 Kyselina acetylsalicylová 155 // 16.6 Ibuprofen 155 // 16.7 Diklofenak 156 // 16.8 Naproxen 157 // 16.9 Další kyselá antipyretická analgetika (antiflogistická analgetika) a jejich rozdělení dle míry inhibice jednotlivých izoenzymů cyklooxygenázy 157 // 16.9.1 Nespecifické blokátory izoenzymů cyklooxygenázy 157 // 16.9.2 Léky preferenčně inhibující cyklooxygenázu-2 158 //

16.9.3 Léky specificky inhibující cyklooxygenázu-2 (koxiby) 159 // 16.9.4 Dělení nesteroidních antiflogistik dle délky účinku 159 // 16.10 Popis užívaných nekyselých antipyretických analgetík 161 // 16.10.1 Paracetamol 161 // 16.10.2 Pyrazolonové deriváty 162 // 16.11 Neopioidní analgetika flupirtin a nefopam 163 // 17 Opioidní analgetika (Ševčík P., Adam Z.) 165 // 17.1 Opioidní receptory a jejich liganty, jejich fyziologický účinek a farmakologické využití 165 // 17.1.1 Endogenní opioidní mediátory 165 // 17.1.2 Opioidní receptory 165 // 17.1.3 Ligandy opioidních receptorů 166 // 17.2 Morfin 166 // 17.2.1 Farmakodynamika centrálních účinků 166 // 17.2.2 Farmakodynamika periferních účinků 168 // 17.2.3 Farmakokinetika 168 // 17.2.4 Vedlejší nežádoucí účinky morfínu a ostatních opioidů 168 // 17.2.5 Praktické provedení perorální léčby morfínem 171 // 17.2.6 Praktické provedení parenterální léčby morfínem 172 // 17.3 Další opioidní analgetika ze skupiny přirozených čistých agonistů (kodein a dihydrokodein) 174 // 17.3.1 Kodein 174 // 17.3.2 Heroin (diacetylmorfin) 174 // 17.3.3 Dihydrokodein 174 // 17.4 Syntetické deriváty opioidů 175 // 17.4.1 Petidin 175 // 17.4.2 Oxykodon 175 // 17.4.3 Hydromorfon 176 // 17.4.4 Loperamid a difenyloxylát 176 // 17.4.5 Levometadon (metadon) 177 // 17.4.6 Piritramid 177 // 17.4.7 Fentanyl pro i.v. aplikaci 177 // 17.4.8 Transdermální fentanyl (preparát Durogesic) 178 // 17.4.9 Alfentanil, sufentanil a remifentanil 178 // 17.4.10 Tramadol 178 // 17.4.11 Tilidin 179 // 17.5 Opioidní analgetika ze skupiny parciálních agonistů a smíšených agonistů-antagonistů (buprenofrin, pentazocin, nalbufin) 180 // 17.5.1 Buprenorfin v lingvetách a injekcích 180 // 17.5.2 Transdermální forma buprenorfinu - Transtec 180 // 17.5.3 Pentazocin 183 //

17.5.4 Nalbufin 183 // 17.6 Antagonisté opioidních receptorů 183 // 17.6.1 Naloxon 183 // 17.6.2 Naltrexon 183 // 17.7 Volba opioidů v různých indikacích 184 // 17.7.1 Akutní bolest 184 // 17.7.2 Chronická bolest 184 // 17.7.3 Bolesti dobře a špatně ovlivnitelné opioidy 184 // 17.8 Léčba opioidy a řízení vozidla 186 // 17.9 Platné právní normy pro práci s opioidy 187 // 18 Doplňující medikace při nádorových bolestech (adjuvantní analgetika neboli též koanalgetika) a invazivní postupy (Boleloucký Z, Ševčík Р., Adam Z, Bednařík J., Sláma O.) 189 // 18.1 Antidepresiva 190 // 18.1.1 Antidepresiva dalších generací 190 // 18.1.2 Popis klasických tricyklických antidepresiv 191 // 18.2 Antiepileptika 192 // 18.2.1 Gabapentin (Neurontin, Gabalept, Gabator) 193 // 18.2.2 Karbamazepin 194 // 18.2.3 Clonazepam 194 // 18.2.4 Fenytoin 194 // 18.3 Topická léčba 194 // 18.4 Antipsychotika (Neuroleptika) 194 // 18.5 Benzodiazepiny a hypnotika 195 // 18.6 Svalová relaxancia 195 // 18.7 Klonidin 196 // 18.8 Spazmolytika 196 // 18.8.1 Butylskopolamin 196 // 18.9 Oktreotid 196 // 18.10 Kortikosteroidy 197 // 18.11 Bisfosfonáty a kalcitonin 197 // 18.12 Antagonisté N-methyl-D-aspartátových (NMDA) receptorů 197 // 18.13 Alkohol 197 // 18.14 Kanabinoidy 197 // 18.15 Invazivní postupy 198 // 18.16 Pomocné léky 198 // 18.16.1 Antiemetika 198 // 18.16.2 Laxativa 198 // 18.16.3 Profylaxce vředové nemoci při léčbč nesteroidními antiflogistiky 200 // 18.17 Přehled dávkování léků u pacientů s renální insuficiencí 200 // 19 Analgosedace při krátkodobých diagnostických a léčebných výkonech (Ševčík P, Adam Z.) 201 // 19.1 Organizační a materiální předpoklady pro provedení analgosedace 201 // 19.1.1 Organizační pokyny pro pacienta 201 // 19.1.2 Materiální předpoklady pro provedení analgosedace 201 //

19.1.3 Odpovědnost za sledování pacienta 202 // 19.1.4 Praktické provedení, pokud jsou splněny výše uvedené předpoklady 202 // 19.2 Preparáty použitelné pro analgosedaci 202 // 19.2.1 Benzodiazepiny 202 // 19.2.2 Propofol 203 // 19.2.3 Opioidy 203 // 19.2.4 Ketamin 203 // 19.2.5 Kyslík 204 // 19.3 Monitorování pacienta 204 // 19.3.1 Pulzní oxymetrie 204 // 19.3.2 EKG 204 // 19.3.3 Sledování krevního tlaku 204 // 19.3.4 Venózní přístup 204 // 19.3.5 Dokumentace 204 // 19.4 Péče o pacienta po výkonu v analgosedaci 204 // 20 Bolest z pohledu psychiatrů (Klabusayová M, Peška J., Klabusay M.) 205 // 20.1 Přetrvávající somatoformní bolestivá porucha (F 45.4) 205 // 20.1.1 Charakteristika 205 // 20.1.2 Pro stanovení diagnózy by měly být splněny tyto podmínky: 205 // 20.1.3 Začlenění poruchy v klasifikačních systémech - dělení somatoformních poruch dle MKN-10 205 // 20.1.4 Diferenciální diagnóza 206 // 20.2 Psychofarmaka v léčbě bolestivých syndromů 206 // 20.2.1 Potenciální možnosti pro antidepresiva u chronických bolestivých // syndromů 207 // 20.2.2 Antidepresiva využitelná v přetrvávající somatoformní bolestivé poruchy 207 // 20.2.3 Deprese a bolest 208 // 20.2.4 Organická nebo psychogenní bolest? 209 // 20.2.5 Kritéria pro psychogenní bolestivý syndrom 209 // 20.2.6 Bolest v rámci deprese 210 // 20.2.7 Medikamentózní léčba 210 // 20.2.8 Ve více než 80 % je antidepresivum lepší než placebo 211 // 20.2.9 Antidepresiva u chronické bolesti 211 // 21 Primární prevence nádorů - zevní vlivy podmiňující vznik nádorů nebo ochraňující před jejich vznikem, aneb jak snížit riziko vzniku maligní nemoci (Fiala J., Adam Z, Chalupa P, Halámková J., Táborská E., Chlupová G.) 215 // 21.1 Tabák, kouření 215 // 21.2 Výživové faktory 216 //

21.2.1 Specifika a členění výživových faktorů 216 // 21.3 Energetická bilance, obezita a fyzická aktivita 216 // 21.3.1 Epidemiologické souvislosti četnosti maligních nádorů a nadváhy 216 // 21.3.2 Patoťyziologická souvislost obezity a nádoru s fyzickou nečinností 218 // 21.4 Elementární složky stravy 218 // 21.4.1 Vláknina 218 // 21.4.2 Jednoduché cukry 219 // 21.4.3 Tuky 219 // 21.4.4 Mikronutrienty 219 // 21.5 Potraviny, potravinové skupiny 220 // 21.5.1 Zelenina a ovoce 200 // 21.5.2 Maso 220 // 21.5.3 Výroba, skladování, uchovávání potravin, příprava stravy 221 // 21.5.4 Sýry se záměrně vytvořenou plísní 221 // 21.5.5 Vliv konzervační a tepelné úpravy potravin na jejich kancerogenitu 222 // 21.5.6 Alkohol 222 // 21.6 Pohybová aktivita 222 // 21.7 Rozšíření doporučení 1 uvedeného v tabulce 21.3 pro každodenní život 223 // 21.8 Infekce 224 // 21.8.1 HP V - lidský papilomavirus 224 // 21.8.2 Virus hepatitídy В 225 // 21.8.3 Virus hepatitídy С 225 // 21.8.4 Epsteina-Barrové virus 225 // 21.8.5 Humánní herpes virus 8 226 // 21.8.6 Virus humánní T-buněčné leukemie (human T cell // leukemia/lymphoma virus) 226 // 21.8.7 Helicobacter pylori 226 // 21.8.8 Další infekční etiologická agens maligních chorob 227 // 21.9 Ionizující a UV záření 227 // 21.9.1 Prenatální radiologická diagnostika 227 // 21.9.2 Interval od ozáření do vzniku nádoru 227 // 21.9.3 Ultrafialové záření (ultraviolet irradiation - UV) 227 // 21.10 Chemická karcinogeneze 227 // 21.10.1 Dioxiny 229 // 21.10.2 Problémy dusičnanů (nitrátů) a dusitanů (nitritů) v potravě a v pitné vodě 230 // 21.11 Profesionální expozice 230 // 21.12 Reprodukční faktory 231 // 21.13 Hereditámí dispozice a familiární výskyt určitých nádorů 231 // 21.14 Chemo

21.14.1 Inhibice metabolismu kyseliny arachidonové v rámci chemoprofylaxe nádorů 232 // 21.14.2 Prevenci karcinomu prsu preparáty s antiestrogenním účinkem 233 // 21.14.3 Přehled chemoprofylaktických studií fáze III testující vitaminovou // a další suplementaci 234 // 21.14.4 Závěry pro praxi 236 // 22 Sekundární prevence zhoubných nádorů, aneb jak snížit riziko úmrtí na maligní onemocnění (Adam Z, VorlíčekJ., Mistrík M., Čermák A., Zavoral M., Kalábová R., Chovanec J., Crha J., Skřičková J., Dvořák K., Adamová Z, Král Z, Červinek L., Chlupová J., Halámková J., Vokurka J.) 245 // 22.1 Definice pojmů a obecné informaci o prevenci maligních chorob 245 // 22.1.1 Primární prevence 245 // 22.1.2 Sekundární prevence - metodické možnosti 245 // 22.1.3 Terciální prevence 247 // 22.2 Teoretické poklady pro rozhodnutí o použití onkologických preventivních kontrol (screeningu) 247 // 22.2.1 Definice pojmů 247 // 22.2.2 Efektivita nákladů 250 // 22.2.3 Informace, které vedou k doporučení preventivního screeningového programu 250 // 22.3 Karcinom prsu 251 // 22.3.1 Doporučený screening v ČR 251 // 22.3.2 Doporučení pro členské státy EU z roku 2000 251 // 22.3.3 Doporučení dle American Cancer Society z roku 2004 251 // 22.3.4 Screeningové a diagnostické metody 253 // 22.3.5 Důkazy účinnosti screeningových mamografických programů 254 // 22.4 Karcinom konečníku a tlustého střeva 255 // 22.4.1 Doporučený screening v ČR 255 // 22.4.2 Doporučení pro pacienty s nezvýšeným rizikem pro EU z roku 2000 258 // 22.4.3 Doporučení pro pacienty dle ACS (American Cancer Society) 258 // 22.4.4 Doporučení Rakouské hematoonkologické společnosti 259 // 22.4.5 Screeningové a diagnostické metody 259 // 22.4.6 Důkazy účinnosti 260 // 22.5 Karcinom prostaty 262 //

22.5.1 Doporučený screening a navazující vyšetřování v ČR 262 // 22.5.2 Doporučení pro členské státy EU z roku 2000 263 // 22.5.3 Doporučený screening dle ACS z roku 2004 263 // 22.5.4 Screeningové a diagnostické metody 264 // 22.5.5 Důkazy účinnosti 265 // 22.6 Karcinom plic 266 // 22.6.1 Preventivní kontroly zahrnující RTG snímkování a cytologii sputa nejsou doporučené pro screening 266 // 22.7 Karcinom čípku děložního 267 // 22.7.1 Doporučení České gynekologické společnosti pro screeningový program cervikálních prekanceróz (www.levret.cz) 267 // 22.7.2 Doporučený screening pro členské státy EU z roku 2000 267 // 22.7.3 Doporučený screening dle ACS z roku 2004 267 // 22.7.4 Metody preventivních kontrol a diagnostiky 268 // 22.7.5 Důkazy účinnosti 268 // 22.8 Karcinom endometria 268 // 22.8.1 Doporučený screening pro definované skupiny žen s vyšším rizikem 269 // 22.9 Karcinom vaječníků 269 // 22.9.1 Co víme o preventivních kontrolách zaměřených na tuto nemoc 269 // 22.10 Testikulární nádory 270 // 22.10.1 Doporučené preventivní kontroly 270 // 22.11 Maligní melanom a nemelanomové nádory kůže 270 // 22.11.1 Screeningová doporučení 271 // 22.11.2 Diagnostické metody 271 // 22.12 Preventivní prohlídky definované Vyhláškou č. 56/1997 Sb., kterou se stanoví // obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek ve znění vyhlášky // č. 193/2000 Sb., a vyhlášky ě. 372/2002 Sb 271 // 22.13 Prevencia vo SR (Mistrík M.) 272 // 22.14 Individuální preventivní prohlídky nad rozsah screeningových programů // uvedených ve vyhlášce 274 // 22.15 Shrnutí informací o sekundární prevenci 275 // 23 Léčba infekcí nemocných s maligními chorobami obecně a odkaz na doporučené postupy 283