.

0 (hodnocen0 x )

(1) Půjčeno:1x 

BK

EB

1. vydání

Praha : Grada Publishing, 2020

248 stran : ilustrace ; 24 cm

ISBN 978-80-271-2275-2 (brožováno)

ISBN 978-80-271-1630-0 (online ; pdf)

Obsahuje bibliografii na stranách 231-237 a rejstřík

001490879

Přehled použitých zkratek 11 // Úvod 13 // 1 Management 15 // 1.1 Historické kořeny moderního managementu 15 // 1.1.1 Klasická teorie řízení 15 // 1.1.2 Behavioristická teorie - čili škola mezilidských vztahů 17 // 1.1.3 Moderní teorie řízení 17 // 1.1.4 Současnost managementu 18 // 1.2 Strategický management 18 // 2 Úvod do problematiky kvality ve zdravotnictví a jejího řízení 21 // 2.1 Kvalita zdravotních služeb 21 // 2.1.1 Kontinuální zvyšování kvality a cyklus PDCA 21 // 2.2 Oblasti zdravotních služeb 23 // 2.2.1 Dimenze a šest cílů kvality ve zdravotnictví 23 // 2.3 Historická a globální východiska řízení kvality v průmyslu a ve zdravotnictví 25 // 2.3.1 Kvalita ve světě průmyslu a služeb 25 // 2.3.2 Zájem o kvalitu v oblasti zdravotnictví 25 // 2.4 Total quality management 27 // 2.4.1 Total quality management a péče o duševní zdraví 28 // 2.5 Další koncepty a modely excelence 30 // 2.5.1 Kritéria modelu excelence EFQM 31 // 2.5.2 Adaptování EFQM pro psychiatrickou péči 33 // 2.6 Legislativní východiska řízení kvality a rizik ve zdravotnictví 36 // 2.6.1 Interní hodnocení kvality 36 // 2.6.2 Externí hodnocení kvality 38 // 2.6.3 Psychiatrická péče 40 // 2.7 Přístupy externích organizací v rámci hodnocení kvality a bezpečí // zdravotních služeb 41 // 2.7.1 Joint Commission on Accreditation of Healthcare Organizations 41 // 2.7.2 Spojená akreditační komise 42 // 2.7.3 International Organization for Standardization 43 // 2.7.4 Přehled dalších externích subjektů hodnocení kvality 44 // 2.8 Základní východiska pro řízení kvality zdravotních služeb 45 // 2.8.1 Postuláty řízení kvality ve zdravotnictví 45 // 2.8.2 Sedm stavebních kamenů pro kontinuální zlepšování kvality 46 // 2.9 Organizační kultura a její vliv na udržování kvality 47 //

2.9.1 Struktura organizační kultury 47 // 2.9.2 Kultura pro kvalitu 48 // 2.9.3 Typologie organizační kultury ve vztahu ke kvalitě 49 // 3 Indikátory kvality a řízení kvality založené na měření 51 // 3.1 Indikátory kvality 51 // 3.1.1 Indikátory struktury 53 // 3.1.2 Indikátory procesu 53 // 3.1.3 Indikátory výstupu 54 // 3.2 Zdroje indikátorů a proces jejich výběru 54 // 3.3 Registr indikátorů kvality 56 // 3.4 Výpočet indikátorů kvality 57 // 3.5 Měření klinické a administrativní oblasti péče o duševní zdraví 58 // 3.5.1 Uživatelé výsledků měření 59 // 3.5.2 Domény klinických procesů 59 // 3.5.3 Zdroje dat pro měření 61 // 3.6 Přehled indikátorů kvality pro využití v psychiatrii 62 // 3.6.1 Rámec pro výběr konkrétního indikátoru 62 // 3.6.2 Atributy indikátorů 63 // 3.6.3 Principy řízení kvality založeného na měření 65 // 3.7 Přehled indikátorů kvality v oblasti psychiatrie 68 // 3.7.1 Měření v oblasti prevence 68 // 3.7.2 Indikátory dostupnosti 69 // 3.7.3 Indikátory hodnocení 72 // 3.7.4 Indikátory zaměřené na terapii 76 // 3.7.5 Indikátory koordinace 85 // 3.7.6 Indikátory kontinuity péče 87 // 3.7.7 Indikátory bezpečí pacientů 88 // 3.8 Možnosti pro zlepšování kvality péče a jejich efektivita 93 // 3.8.1 Implementace praktických doporučených postupů 93 // 3.8.2 Lokálně dohodnutý proces 94 // 3.8.3 Mínění lokálních vedoucích a vůdců 94 // 3.8.4 Audity a zpětné vazby 94 // 3.8.5 Přímá akademická spolupráce 94 // 3.8.6 Kontinuální vzdělávání pracovníků 94 // 3.8.7 Upomínky a výstražné zprávy 94 // 3.8.8 Management dle klinického případu 95 // 3.9 Integrace měření kvality do strategického řízení organizace metodou balanced scorecard 95 // 3.9.1 Metoda balanced scorecard 95 //

3.9.2 Adaptování metody balanced scorecard pro psychiatrická pracoviště a výběr vhodných ukazatelů 97 // 4 Nástroje řízení kvality 99 // 4.1 Sedm základních nástrojů řízení kvality 99 // 4.1.1 Formulář pro sběr dat 99 // 4.1.2 Vývojový diagram 100 // 4.1.3 Diagram příčin a následků - Ishikawa diagram 100 // 4.1.4 Paretův diagram 102 // 4.1.5 Histogram 104 // 4.1.6 Bodové diagramy 105 // 4.1.7 Regulační diagram 105 // 4.2 Sedm nových moderních nástrojů řízení kvality 105 // 4.2.1 Diagram afinity 105 // 4.2.2 Diagram vzájemných vztahů (relační diagram) 106 // 4.2.3 Stromový diagram 106 // 4.2.4 Maticový diagram a analýza údajů v matici 107 // 4.2.5 Diagram PDPC 107 // 4.2.6 Síťový diagram, analýza kritické cesty a metoda PERT 108 // 5 Procesní zaměření při řízení kvality Ill // 5.1 Klasifikace procesů 111 // 5.2 Popis procesu a jeho vizualizace 112 // 5.2.1 Klíčové prvky procesů 112 // 5.2.2 Vizualizace procesu 112 // 5.3 Zlepšování a reengineering procesů 113 // 5.3.1 Zlepšování 113 // 5.3.2 Reengineering 114 // 5.4 Nástroje analýzy procesu 114 // 5.4.1 Vývojové diagramy 114 // 5.4.2 Diagramy vztahů 119 // 5.4.3 Matice 119 // 6 Six sigma, kaizen a lean ve zdravotnictví a psychiatrii 126 // 6.1 Zlepšování a kaizen 126 // 6.2 Lean čili štíhlý podnik 127 // 6.2.1 Lean a zdravotnictví 128 // 6.3 Six sigma 129 // 6.3.1 Základní pojmy přístupu six sigma 130 // 6.3.2 Podstata six sigma 131 // 6.3.3 Cyklus DMAIC a nástroje six sigma 132 // 6.3.4 Implementace six sigma do klinického prostředí 137 // 7 Riziko ve zdravotnictví a psychiatrii a bezpečnost zdravotních služeb 140 // 7.1 Řízení rizik ve zdravotnictví 140 // 7.2 Chyba ve zdravotnictví 141 // 7.2.1 Druhy chyb 142 // 7.3 Management změny jako integrální součást řízení rizik a kvality 142 //

7.3.1 Jak měnit myšlení aneb možné přístupy k zavádění změn 143 // 7.3.2 Podobnost změn, kontinuálního zvyšování kvality a PDCA 147 // 7.4 Chodit k lékaři je boj o život - čili jak bezpečné je zdravotnictví 148 // 7.4.1 Dopad chyby a Reasonův model 150 // 7.4.2 Kořenové příčiny medicínských pochybení 150 // 7.4.3 Role řízení rizik pro bezpečí pacientů, personálu, prostředí a zdravotnického zařízení 151 // 7 // 7.4.4 Cíle programů řízení rizik 156 // 7.4.5 Specifická rizika spojená s duševními poruchami 157 // 7.5 Proces řízení rizika 158 // 7.6 Klinické řízení rizika obecně 159 // 7.7 Nástroje hodnocení a řízení rizik 160 // 7.7.1 Nástroje týkající se pacientů 161 // 7.7.2 Nástroje řízení rizika procesů 161 // 7.8 Jak se zvládá riziko 165 // 7.9 Registr rizik a nežádoucích událostí 166 // 7.9.1 Nežádoucí události při poskytování zdravotní péče a jejich vztah k řízení rizik 166 // 8 Bezpečí prostředí ve zdravotnictví a psychiatrii 168 // 8.1 Úrovně bezpečí prostředí 169 // 8.2 Možnosti zabezpečení jednotlivých úrovní 171 // 8.2.1 Úroveň 1: místnosti pro personál a obsluhu, místa pacientům nepřístupná 171 // 8.2.2 Úroveň 2: chodby, vyšetřovny 171 // 8.2.3 Úroveň 3: salony, místnosti na aktivity a denní místnosti 175 // 8.2.4 Úroveň 4: pokoje pacientů 176 // 8.2.5 Úroveň 5: izolační místnosti 180 // 9 Řízení klinických rizik v psychiatrii 183 // 9.1 Popis klinických rizik a rizikové faktory 186 // 9.2 Plánování odpovědi na klinické riziko 187 // 9.3 Klinické hodnocení rizika - risk assessment 188 // 9.4 Přehled nástrojů hodnocení rizika v klinické oblasti 189 // 9.4.1 Skupina nástrojů vícečetných rizik 189 // 9.4.2 Nástroje posuzování rizika agresivního jednání 192 //

9.4.3 Nástroje posuzování rizika sebevražedného jednání 195 // 9.5 Řízení rizika sebevražedného jednání hospitalizovaných pacientů 196 // 9.5.1 Epidemiologie sebevražedného jednání v obecné populaci a u hospitalizovaných pacientů 197 // 9.5.2 Způsoby sebevražedného jednání 197 // 9.5.3 Kořenové příčiny poškození hospitalizovaných pacientů 199 // 9.5.4 Zvládání rizika sebevražedného jednání hospitalizovaných pacientů 200 // 9.5.5 Sebevražedné jednání u starších pacientů 211 // 9.5.6 Dlouhodobé zvládání rizika 212 // 9.5.7 Medikační, biologické a psychoterapeutické léčebné modality 212 // 9.6 Řízení rizika násilného jednání 214 // 9.6.1 Rizikové faktory agresivního a násilného jednání 214 // 9.6.2 Hodnocení rizika násilného jednání a jeho prevence v akutních podmínkách 217 // 9.6.3 Omezovači prostředky jako ultimum refugium 220 // 9.6.4 Dlouhodobý management agresivního jednání 224 // 9.7 Řízení kvality a rizik při aplikaci elektrokonvulzivní terapie 224 // Závěr 229 // Citovaná literatura 231 // Rejstřík 239 // Souhrn 247 // Summary 248