.

0 (hodnocen0 x )

BK

Vydání 1.

Praha : Univerzita Karlova, 1983

171 stran ; 24 cm

Acta Universitatis Carolinae. Philologica. Monographia ; LXXV, 1979

Seznam tiskařů 15.-17. století

750 výtisků

Obsahuje bibliografii na stranách 161-169

001637120

OBSAH // Úvod... 9 // 0.1 Ustalování normy spisovného jazyka v 16. st — 0.2 Úkoly práce, materiál — 0.3 Vztah pravopisu a hláskosloví // I. Jazyk a společnost v 16. století ... 11 // 1.1.1 Společenské potřeby a vývoj jazyka ve 14. st. a za husitství — 1.1.2 Podmínky rozvoje spisovného jazyka v dalším období — 1.2 Význam škol a jejich rozvoj —1.3.1 Rozvoj knihtisku —1.3.2 Význam knihtisku pro vývoj spisovného jazyka — 1.4 Některé tendence ve vývoji spisovného jazyka // II. ? pravopisné kodifikaci humanistické češtiny ... 15 // 2.0 Vývoj pravopisného úzu, metoda a postup výkladů // 1. Označování souhlásek literami s diakritickým znaménkem a spřežkami... 16 // 2.1.0 Stav v 15. století // 2.1.1.0 Označování souhlásek s,z,š,ž... 16 // 2.1.1.1 Označování hlásky 5 v tiskařském úzu — 2.1.1.2 Označování hlásky 5 v písařském úzu — 2.1.1.3 Hyperkorektní psaní zvratného zájmena gfe — 2.1.1.4 Asimilace znělosti ve skupinách se 5 — 2.1.1.5 Psaní su gramatiků — 2.1.1.6 Psaní předložek a předpon s, // z —2.1.1.7 Geminace ss —2.1.2.1 Označování hlásky šv tiskařském úzu — 2.1.2.2 Označování hlásky š v písařském úzu —2.1.2.3 Skupiny šs, šša geminace š — 2.1.2.4 Psaní íu gramatiků — 2.1.3.1 Označování hlásky z — 2.1.3.2 Označování hlásky ž v tiskařském úzu —2.1.3.3 Velké Ž — 2.1.3.4 Označování hlásky žv písařském úzu — 2.1.3.5 Psaní žu gramatiků // 2.1.4.0 Afrikáty c, č... 21 // 2.1.4.1. Označování hlásky cv tiskařském úzu — 2.1.4.2 Označování hlásky cv písařském // úzu — 2.1.4.3 Označování hlásky čv tiskařském úzu — 2.1.4.4 Velké Č — 2.1.4.5 Označování hlásky čv písařském úzu — 2.1.4.6 Psaní c, ču gramatiků — 2.1.4.7.1 Skupina tc, geminace c —

2.1.4.7.2 Skupina íč, geminace č // 2.1.5 Označování hlásky ř... 24 // 2.1.5.1 Označování hlásky řv tiskařském úzu — 2.1.5.2 Velké Ř — 2.1.5.3 Označování hlásky řv písařském úzu — 2.1.5.4 Psaní řu gramatiků — 2.1.5.5 Psaní rmísto ř — 2.1.5.6 Chyby a odchylky // 2.1.6 Označování hlásek d,’í ?... 27 // 2.1.6.0 Označování hlásek ď,ť,ňv různých skupinách — 2.1.6.1 Slabiky dě, tě, ně v tiskařském úzu — 2.1.6.2 Velké litery - 2.1.6.3 Slabiky dě, tě, ně v písařském úzu — 2.1.6.4 Psaní de, te, ne místo dě, tě, ně — 2.1.7.1 Označování palatálnosti hlásek ď,ť,ňv tiskařském úzu — 2.1.7.2 Velké litery — 2.1.7.3Označování palatálnosti hlásek ď,t,ňv písařském úzu — 2.1.7.4 Změna dia>ďa, tia>ťa — 2.1.8.1 Označování hlásek ď, ť,ň v zavřených slabikách, tiskařský úzus — 2.1.8.2 Písařský úzus — 2.1.8.3.1 Kolísání: Typ pamět/paměť — 2.1.8.3.2 Typ odkud/odkuď — 2.1.8.3.3 Typ věščba/věšťba, věštba, hanba/haňba — 2.1.8.3.4 Skupina ňk // 2.1.9 Skupiny bě, pě, mě, vě, fě... 33 // 2.1.9.1 Skupiny tohoto typu v tiskařském úzu — 2.1.9.2 Velké litery — 2.1.9.3 Slabiky tohoto typu v písařském úzu — 2.1.9.4.1 Tiskové a písařské chyby — nadbytečná jotace — 2.1.9.4.2 Psaní mě-mně — 2.1.9.5 Ztráta jotace po retnicích — 2.1.9.6 Slabiky bě.pě // a spřežka ie — 2.1.9.7.1 Psaní pal, piai — 2.1.9.7.2 Měkké retnice u gramatiků — 2.1.9.8 Názory na psaní ď, ť, ňa slabik typu bě, pě // 38 // 2. Rozlišování i-? // 2.2.0 Psaní /-? v 15. st. — 2.2.1.1 Rozlišování i-? po retnicích v tiskařském úzu — 2.2.1.2 Rozlišování i-? po retnicích v písařském úzu — 2.2.2.1 Rozlišování i-? po / v tiskařském úzu — 2.2.2.2. Rozlišování /-ypo / v písařském úzu

— 2.2.3.0 Psaní i-? po sykavkách a afrikátách — 2.2.3.1.1 Psaní /-ypo c,z,s v tiskařském úzu — 2.2.3.1.2 Psaní í-ýpo s,z,c v tiskařském úzu — 2.2.3.2 Písařský úzus — 2.2.3.3 Psaní /-ypo č,iš v tiskařském úzu — 2.2.3.4 Psaní /-ypo č,ž,šv písařském úzu — 2.2.4.1 Psaní /-ypo řv tiskařském úzu — 2.2A.2 Psaní /-ypo řv písařském úzu — 2.2.5.1 Psaní /-ypo ? v tiskařském úzu — 2.2.S.2 Psaní /-ypo ? v písařském úzu — 2.2.6.1 Psaní /-ypo h,ch,kr v tiskařském úzu — 2.2.6.2 Písařský úzus — 2.2.6.3 Psaní přejatých slov — 2.2.7.1 Psaní /-ypo d,t,n v tiskařském úzu — 2.27.2 Písařský úzus — 2.2.7.3 Psaní přejatých slov — 2.27.4 Psaní spojky / — 2.2.8.1 Psaní i-yu gramatiků — 2.2.8.2 Psaní /-ypo retnicích a po /u gramatiků — 2.2.8.3 Rozlišovací platnost /-y v písmu — 2.2.8.4 Psaní přejatých slov u gramatiků // 3. Označování kvantity a dlouhé vokály a diftongy // 2.3.0.1 Starší úzus značení kvantity — 2.3.0.2 Dlouhé vokály // 2.3.1 Označování kvantity Hy-ý // 2.3.1.1 Stav v nejstarších tiscích: i-í — 2.3.1.2 Rozkolísaný úzus tisků na poč. 16. st. — 2.3.1.3.1 Rozlišování í-iena poč. 16. st — 2.3.1.3.2 Míšení spřežek pro ía ie, náméšťská kodifikace — 2.3.1.3.3 Úzus Rohová kancionálu v psaní ie — 2.3.1.3.4 Názory Blahoslavovy na ie — 2.3.1.4.1 Sjednocení úzu, spřežka ij — 2.3.1.4.2 Litera j — 2.3.1.5.1 Označování kvantity y-ýv tiskařském úzu — 2.3.1.5.2 Vliv náméšťské kodifikace na sjednocení úzu — 2.3.1.5.3 Spřežka ye v tiscích — 2.3.1.5.4 Spřežka yeu Blahoslava — 2.3.1.6.1 Psaní /-řv písařském úzu — 2.3.1.6.2 Psaní y-ýv písařském úzu — 2.3.1.6.3 Psaní ie v písařském úzu — 2.3.1.6.4 Psaní -j na konci slova v písařském úzu —

2.3.17 Nářeční rozdíly a kolísání kvantity i-í, y-ý — 2.3.1.8 Diftong iev rýmech // 2.3.2 Označování dlouhého ú a diftongu ou // 2.3.2.0 Změny ú>ou, uo>ů — 2.3.2.1 Psaní o, uo v nejstarších tiscích — 2.3.2.2...1 o v kmeni slov — 2.3.2.2.1.2 Střídání o-ó>ů — 23.2.2.2 Koncovka dat. pl. -?? — 23.2.23 Koncovka gen. pl. -ův — 2.3.2.2.4 Rozbor případů s -o— 2.3.2.3.1 Další vývoj psaní uo-ů v tiskařském úzu — 2.3.2.3.2 Okrajové způsoby značení ů — 2.3.2.3.3 Litera ů — 2.3.2.4.1 Psaní ů v mluvnicích — 2.3.2.4.2 Posesivní adjektiva typu bratrů — 2.3.2.5 Psaní o-uo-ů v písařském úzu — 2.3.2.6 Průběh změny uo>ů — 2.3.27 Chronologie a šíření monoftongizací uo>ů, ie>( — 2.3.2.8 Případy zvratné analogie // 2.3.3 Psaní u,ú,au // 2.3.3.0 Litery u,v— 2.3.3.1 Vývoj značení diftongu ou v tiskařském úzu — 2.3.3.2 Písařský úzus — 2.3.3.3 Psaní ú-au v mluvnicích — 2.3.3.4 Psaní a výslovnost ú-ou v rýmu — 2.3.3.5 Některé případy zvláštní — 2.3.3.5.1 doufali — 2.3.3.5.2 naučili — 2.3.3.5.3 nauměti — 2.3.3.5.4 Citoslovce — 2.3.3.5.5 au v slovech cizího původu — 2.3.3.5.6 Tradiční psaní ú — 2.3.3.6 Matení au, uo, zvratná pisecká analogie // 2.3.4 Označování kvantity e-é, a-á // 2.3.4.0 Vývoj značení kvantity v starší době — 2.3.4.1 Značení kvantity e-é vtiscích — 2.3.4.2 Vývoj tiskařského úzu — 2.3.4.3 Značení kvantity a-á v tiscích — 2.3.4.4 Vývoj tiskařského úzu — 2.3.4.5 Vývoj písařského úzu značení kvantity é, á // 2.3.4.6 Značení kvantity é,á v mluvnicích // 2.3.5 Označování kvantity o-ó // 2.3.5.1 Novější ó po diftongizaci ó> uo — 2.3.5.2 Názory mluvnic na kvantitu ó a její značení //

4. Označování dvojího I // 2.4.0 Husův návrh a starší úzus — 2.4.1 Rozlišování dvojího v v tiskařském úzu — 2.4.2 Písařský úzus — 2.4.3 Dvojí / a jeho výslovnost podle soudobých gramatiků // 5. Označování souhlásek j, g // 2.5.0 Starší úzus 15. st. a jeho zjednodušení — 2.5.1.1 Označování hlásky jv tiskařském úzu — 2.5.1.2 Případy vypouštění hlásky j — 2.5.2 Označování hlásky v v písařském úzu — 2.5.3 Některé případy zvláštní, jotace po j, zdvojené j — 2.5.4 Označování hlásky j a její výslovnost v mluvnicích — 2.5.5 Rozlišování hlásek j,g v pravopisu — 2.5.6.1 // Označování souhlásky  v tiskařském úzu — Z5.6.2 Písařský úzus — 2.5.6.3 Kolísání g/k v cizích slovech — 2.5.6.4 Substituce hlásky ? hláskou g v cizích slovech — 2.57.1 Rozlišování j-g v slovech cizího původu — 2.57.2 Litera gpřed předními vokály — 2.57.3 Změna j>ď — 2.57.4 Slova jetel, dětel, Jetřich, Dětřich — 2.57.5 Stylové rozlišení podob s kas jinými souhláskami — 2.5.8 Slova Egypt, regiment, gyps // 6. Zdvojené souhlásky... 92 // 2.6.0.1 Zdvojené souhlásky různého původu, jejich vznik — 2.6.0.2 Geografické rozšíření geminace v českých a slovenských nářečích — 2.6.0.3 Geminace původních jednoduchých souhlásek — 2.6.1 Zdvojené s — 2.6.2 Zdvojené c — 2.6.3.1 Zdvojené š — 2.6.3.2 Zdvojené č — 2.6.4.1 Zdvojené t — 2.6A2 Spřežka «pro souhlásku ť — 2.6.4.3 Jiné případy, kdy spřežka tt neodráží geminaci — 2.6.5 Zdvojené d — 2.6.6 Zdvojené p — 2.67.1 Zdvojené b — 2.67.2 Zdvojené / — 2.67.3 Zdvojené j — 2.6.8.0 Zdvojené n — 2.6.8.1 Látková adjektiva na -ný — 2.6.8.2Typ vinna — 2.6.9.1 Zdvojené souhlásky // u gramatiků — 2.6.9.2 Zdvojené souhlásky v časoměrných verších

— 2.6.9.3 Geminace na začátku slova // 7. Celkový obraz vývoje pravopisného úzu ... 102 // 2.7.1 Rozkolísaný úzus v počátcích knihtisku — 27.2.1 Vývoj tiskařského úzu do pravopisných kodifikací — 27.2.2 Odchylky od vývoje tiskařského úzu — 2.7.3 Vliv pravopisných kodifikací na tiskařský úzus — 2.7.4 Pokusy o využití dubletnosti grafického značení — 27.5.1 Rozlišení tiskařského úzu od písařského — 27.5.2 Vymezení působnosti písařského úzu — 27.5.3 Ohraničení platnosti a sfér písařského úzu — 2.7.6 Vliv některých autorů na tiskařský úzus — 2.7.7 Vztah mezi písmem a spisovnou výslovností // cizích slov — 2.7.8 Teoretické názory gramatiků na funkce pravopisu // III. K fonologické kodifikaci humanistické češtiny... 107 // 3.0.1 Vztah pravopisné kodifikace k fonologickému systému — 3.0.2 Systém dlouhých vokálů a diftongů // 1. Diftongizace w > ow na začátku slova... 107 // 3.1.1.0 Pronikání au- v různých pozicích v slovu — 3.1.1.1 Kvantita počátečního u- — 3.1.1.2 ??-ve vlastních jménech — 3.1.2.1 Tiskařský úzus na konci 15. a na poč. 16. st. — 3.1.2.2 Vývoj tiskařského úzu — 3.1.2.3 Rozdíly mezi jednotlivými tisky // 3.1.2.4 Kralický úzus a stylistické rozlišení obojích podob — 3.1.2.5 Vývoj písařského úzu — 3.1.2.6 ú-!au- v rýmech — 3.1.3 Názory gramatiků na obojí podoby — 3.1.4 Jednotlivá slova z hlediska kvantity počátečního u- — 3.1.5 Stírání stylistického rozlišení obojích podob v době pozdější // 2. Počáteční o- a protetické v-... 120 // 3.2.0.1 Protetické a hiátové hlásky před o- — 3.2.0.2 Protetické h- — 3.2.0.3 Způsoby zkoumání výskytu protetického v- — 3.2.1.1 Protetické v-v tiscích — 3.2.1.2 Vlastní jména s protetickým v- —

3.2.1.3 Protetické v-v tiscích; tabulka — 3.2.1.4 Tisky bez protetického v- nebo s výskytem ojedinělým — 3.2.1.5 Protetické v-v ErasEv — 3.2.1.6 Výskyt protetického v-v biblích; tabulka — 3.2.17 Protetické i v rukopisech; tabulka — 3.2.2.1 Protetické v- v populárně-odborné a zábavné literatuře — 3.2.2.2 Tendence ? zavedení v-do spisovného úzu — 3.2.2.3 Tendence k zachování staršího stavu — 3.2.3 Slova častěji doložená s v - 3.2.4 Stylistická diferenciace spisovného úzu — 3.2.5 Názory gramatiků // na protetické v- — 3.2.6 Dloužení počátečního o- // 3. Diftongizace ?>??... 134 // 3.3.0 Diftongizace ý>ej — 3.3.1.1 Diftongizace v tiscích; tabulka — 3.3.1.2 Diftongizace v biblích; tabulka — 3.3.1.3 Diftongizace v rukopisech; tabulka — 3.3.2.1 Vývoj tiskařského úzu, stylistické rozdíly — 3.3.2.2 Pronikání ej v rukopisech, lokální rozdíly — 3.3.3 Celkové procento ej v textech — 3.3.4.0 Diftongizace v různých slovech — 3.3.4.1 Diftongizované podoby v spisovném úzu — 3.3.4.2 Slova s kolísáním kvantity y/ý — 3.3.4.3 Vlastní jména — 3.3.4.4 Cizí slova s ejas ý — 3.3.4.5 Diftongizace po c, z, s — 3.3.4.6 Diftongizace v koncovkách — 3.3.5 Diftongizované podoby v rýmech — 3.3.6 Názory gramatiků; diftongizované podoby v kodifikacích — 3.3.7 Diftongizace ý>ej, ú > ou // 4. Starší oproti novějšímu í // 3.4.0 Úžení é>( — 3.4.1.1 Úžení v tiscích; tabulka — 3.4.1.2 Úžení v biblích; tabulka — 3.4.1.3 Výskyt zúženého ív textech různých stylů — 3.4.2.1 Úžení na konci slova v adverbiích a předložkách — 3.4.2.2 Úžení v koncovkách u typů obilé, (oni) chválé — 3.4.2.3 Úžení v koncovkách tvrdých adjektiv — 3.4.2.4 Běžně mluvený úzus — 3.4.2.5 Celkové procento zúžených podob —

3.4.3 Úžení v rukopisech, vývoj úzu a stylové rozdíly — 3.4.4.0 Úžení v různých skupinách slov — 3.4.4.1 Slova, v nichž proniklo ído spisovného úzu — 3.4.4.2 Slova doložená převážně s  — 3.4.4.3 Kolísání kvantity — 3.4.4.4 Tvary typu déře, bére — 3.4.4.5 Slovesa typu bydlévati — 3.4.4.6 Vlastní jména sé— 3.4.4.7 Přejatá slova na -éř — 3.4.4.8 Úžení v slovech cizího původu — 3.4.5.1 Zúžené a nezúžené podoby v rýmu — 3.4.5.2 Koncovky v rýmech — 3.4.5.3 Nezúžené é v rýmech — 3.4.5.4 Úžení v rýmech na Slovensku — 3.4.6 Názory gramatiků na úžení, zúžené podoby v kodifikacích — 3.4.7 ? chronologii úžení, úžení po / // 5. Ustálení a stylistická diferenciace spisovného úzu... 158 // 3.5.1 Kodifikace pravopisného a fenologického systému spisovné češtiny — 3.5.2 Stylistická diferenciace spisovného úzu a její vývoj // Literatura: a) Prameny... 161 // b) Odborná literatura... 167 // Přehled tiskařů 15.— 17. st... 170

(OCoLC)39566707

cnb000005034