.

0 (hodnocen0 x )

(8.6) Půjčeno:43x 

BK

EB

Biografie

2., přepracované a doplněné vydání

Praha : Grada, 2020

412 stran : ilustrace, portréty ; 24 cm

ISBN 978-80-271-2528-9 (brožováno)

ISBN 978-80-271-3060-3 (online ; pdf)

Psyché

Obsahuje bibliografii na stranách 367-396, bibliografické odkazy a rejstříky

001638153

Předmluva k prvnímu vydání 11 // Předmluva k druhému vydání 14 // DÍL A // Vývoj psychologie v rámci novodobé evropské filozofie // 1. Racionalismus 16 // 1.1 René Descartes (1596-1650) 16 // 1.2 Baruch (Benedictus) Spinoza (1632-1677) 20 // 1.3 Gottfried Wilhelm Leibniz ( 1646-1716) 23 // 1.4 Christian Wolff (1679-1754) 26 // 2. Empirismus a asocianismus 28 // 2.1 Empirismus 28 // 2.1.1 Francis Bacon (1561-1626) 28 // 2.1.2 Thomas Hobbes (1588-1679) 31 // 2.1.3 John Locke (1632-1704) 33 // 2.1.4 George Berkeley (1685-1753) 36 // 2.2 Asocianismus 40 // 2.2.1 David Hume (1711-1776) 40 // 2.2.2 David Hartley (1705-1757) 42 // 2.2.3 John Stuart Mill (1806-1873) 44 // 3. Osvícenství 46 // 3.1 Voltaire (1694-1778) 47 // 3.2 Julien Offray de La Mettrie (1709-1751) 49 // 3.2.1 Étienne Bonnot de Condillac (1715-1780) 51 // 3.3 Jean-Jacques Rousseau (1712-1778) 53 // 4. Německá filozofie 57 // 4.1 Immanuel Kant (1724-1804) 57 // 4.1.1 Kantova teorie poznání 58 // 4.1.2 Kantova etika 59 // 4.2 Johann Friedrich Herbart (1776-1841) 61 // 4.2.1 Některé ohlasy Herbartova učení 62 // 4.3 Georg Wilhelm Friedrich Hegel (1770-1831) 64 // 4.4 Arthur Schopenhauer (1788-1860) 65 // 4.5 Friedrich Wilhelm Nietzsche (1844-1900) 70 // 4.5.1 Některé ohlasy Nietzschova učení 74 // DÍL B // Vznik a vnitřní diferenciace oboru psychologie // 5. Předpoklady vzniku psychologie jako samostatné vědy 78 // 5.1 Filozofické předpoklady 78 // 5.1.1 Auguste Comte (1798-1857) 78 // 5.1.2 Herbert Spencer (1820-1903) 80 // 5.2 Vývojové teorie 82 // 5.2.1 Charles Robert Darwin (1809-1882) 83 // 5.3 Rozvoj fyziologie 88 // 5.3.1 Johannes Peter Müller (1801-1858) 89 // 5.3.2 Hermann von Helmholtz (1821-1894) 90 // 5.3.3 Jan Evangelista Purkyně (1787-1869) 92 // 5.3.4 Ewald Hering (1834-1918) 94 // 5.4 Rozvoj neurologie 95 // 5.4.1 Frenologie 96 //

5.4.2 Lokalizace řečových center 97 // 5.5 Psychofýzika 97 // 5.5.1 Ernst Heinrich Weber (1795-1878) 98 // 5.5.2 Gustav Theodor Fechner (1801-1887) 99 // 5.5.3 Stanley Smith Stevens (1906-1973) 100 // 6. Zakladatelé samostatné psychologie 102 // 6.1 Wilhelm Maximilian Wundt (1832-1920) 102 // 6.2 Francis Galton ( 1822-1911) 105 // 6.3 Hermann Ebbinghaus (1850-1909) 108 // 6.4 William James ( 1842-1910) 110 // 7. Historické psychologické školy 115 // 7.1 Empirické a experimentální psychologické školy 115 // 7.1.1 Strukturalismus 115 // 7.1.2 Funkcionalismus 116 // 7.1.3 Francouzská psychologie 123 // 7.1.4 Würzburská škola 130 // 7.2 Psychologické školy ovlivněné filozofií 133 // 7.2.1 Rozumějící psychologie 134 // 7.2.2 Psychologie aktu 136 // 7.2.3 Vznik fenomenologie 138 // 7.2.4 Filozofie života 142 // 7.2.5 William McDougall (1871-1938) 145 // 6 // DÍL C // Hlavní směry psychologie 20. století // Úvod k dílu C 150 // 8. Gestaltismus - tvarová psychologie 151 // 8.1 Vznik gestaltismu 151 // 8.2 Lipská celostní škola 152 // 8.3 Berlínská škola 153 // 8.3.1 Max Wertheimer (1880-1943) 154 // 8.3.2 Wolfgang Köhler (1887-1967) 158 // 8.3.3 Kurt Koífka (1886-1941) 160 // 8.3.4 Karl Duncker (1903-1940) 162 // 8.3.5 Kurt Lewin (1890-1947) 164 // 8.4 Neogestaltismus 167 // 8.4.1 Kurt Goldstein (1878-1965) 168 // 8.4.2 Fritz Heider (1896-1988) 171 // 8.4.3 Leon Festinger (1919-1989) 172 // 8.5 Závěr 172 // 9. Behaviorismus 174 // 9.1 Předchůdci behaviorismu 174 // 9.1.1 Ruská reflexní škola 174 // 9.1.2 Edward Lee Thorndike ( 1874-1949) 179 // 9.2 Raný behaviorismus J. B. Watsona 181 // 9.3 Neobehaviorismus 186 // 9.3.1 Edward Chace Tolman (1886-1959) 188 // 9.3.2 Clark Leonard Hull (1884-1952) 189 // 9.3.3 Burrhus Frederic Skinner (1904-1990) 192 // 9.4 Hodnocení behaviorismu 195 //

10. Dynamická psychologie 196 // 10.1 Psychoanalýza 196 // 10.1.1 Sigmund Freud (1856-1939) 197 // 10.1.2 Psychologie já 202 // 10.1.3 Britská škola objektních vztahů 207 // 10.1.4 Teorie citové vazby 215 // 10.1.5 Americká škola objektních vztahů 219 // 10.1.6 Psychologie self Heinze Kohúta (1913-1981) 224 // 10.2 Slavní odpadlíci 229 // 10.2.1 Alfred Adler (1870-1937) 229 // 10.2.2 Carl Gustav Jung (1875-1961) 232 // 10.2.3 Otto Rank (1884-1939) 238 // 10.2.4 Wilhelm Reich (1897-1957) 241 // 10.3 Kulturní psychoanalýza 244 // 10.3.1 Karen Horneyová (1885-1952) 245 // 10.3.2 Erich Fromm (1900-1980) 247 // 10.3.3 Harry Stack Sullivan (1892-1949) 250 // 11. Existenciálni a humanistická psychologie 253 // 11.1 Evropská existenciálni psychologie a její filozofická východiska 254 // 11.1.1 Soren Aabye Kierkegaard (1813-1855) 254 // 11.1.2 Martin Heidegger ( 1889-1976) 255 // 11.1.3 Daseinsanalýza 258 // 11.1.4 Logoterapie Viktora E. Frankla (1905-1997) 261 // 11.1.5 Ronald David Laing (1927-1989) 264 // 11.2 Humanistická psychologie 266 // 11.2.1 Abraham Harold Maslow (1908-1970) 267 // 11.2.2 Rollo Reece May ( 1909-1994) 269 // 11.3 Carl Ransom Rogers (1902-1987) 272 // 12. Kognitivní psychologie 274 // 12.1 Kuhnovo pojetí vědeckých revolucí 274 // 12.2 Zakladatelé kognitivní psychologie 275 // 12.2.1 George Armitage Miller (1920-2012) 276 // 12.2.2 Jerome Seymour Bruner (1915-2016) 278 // 12.2.3 Ulric Neisser (1928-2012) 280 // 12.2.4 Noam Chomsky (1928) 282 // 12.3 Umělá inteligence 284 // 12.3.1 Alan Mathison Turing (1912-1954) 284 // 12.3.2 Herbert A. Simon (1916-2001) a Allen Newell (1927-1992) 285 // 12.4 Výzkum imaginace 288 // 12.5 Fodorova teorie modulů 291 // 12.6 Konekcionismus 293 // 12.7 Závěr 294 // 13. Transpersonální psychologie 296 // 13.1 Vznik transpersonální psychologie 296 //

13.2 Předchůdci transpersonální psychologie 297 // 13.3 Psychedelické hnutí 299 // 13.3.1 Druhy psychedelické zkušenosti 302 // 13.4 Předmět studia transpersonální psychologie 303 // 13.5 Některé přírodovědné teorie rozšířeného vědomí 305 // 13.6 Významní transpersonální psychologové 307 // 13.6.1 Stanislav Grof (1931) 307 // 13.6.2 Ken Wilber (1949) 309 // 13.7 Závěr 311 // DÍL D // Úvod do postmoderní psychologie // 14. Počátky postmoderní psychologie 314 // 14.1 Předchůdci postmoderní psychologie 317 // 14.2 Někteří tvůrci postmoderního stanoviska 318 // 14.2.1 Gregory Bateson (1904-1980) 319 // 14.2.2 Humberto Maturana (1928) a Francisco J. Varela (1946-2001) 323 // 14.2.3 Michel Foucault (1926-1984) 327 // 14.2.4 Jacques Derrida (1930-2004) 330 // 14.2.5 Kenneth J. Gergen (1934) 333 // 14.2.6 Serge Moscovici (1925-2014) 336 // 15. Některé směry postmoderní psychologie 338 // 15.1 Sociální konstrukcionismus 338 // 15.1.1 Psychoterapie jako sociální konstrukce 341 // 15.1.2 Hodnocení psychologického sociálního konstrukcionismu 343 // 15.2 Diskurzivní analýza 344 // 15.2.1 Foucaultovská diskurzivní analýza 345 // 15.2.2 Diskurzivní psychologie Pottera a Edwardse 346 // 15.3 Kritika hlavního proudu psychologie 349 // 15.3.1 Kritika klinické psychologie 351 // 15.3.2 Kritika vývojové psychologie 353 // 15.3.3 Feministická psychologie 354 // 15.4 Narativní psychologie 359 // 15.4.1 Vznik narativní psychologie 359 // 15.4.2 Soudobá narativní psychologie 362 // O autorce 365 // Literatura 367 // Rejstřík jmenný 397 // Rejstřík věcný 403

cnb003254932