.

0 (hodnocen0 x )

(6) Půjčeno:6x 

BK

Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2019

780 stran : ilustrace, mapy ; 31 cm

ISBN 978-80-7380-758-0 (vázáno)

Obsahuje bibliografii na stranách 730-763, bibliografické odkazy a rejstříky

Anglické a ruské resumé

001638504

Předmluva 13 // 1. kapitola - Vymezení pojmů bezpečnost, bezpečnostní strategie, doktrína a politika státu 23 // 1.1 Ústavní vymezení bezpečnosti státu 23 // 1.1.1 Ústavní zákon o bezpečnosti ČR 23 // 1.1.2 Ústavní zákon o bezpečnosti ČR a ústavní pořádek ČR 24 // 1.1.3 Význam ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR 25 // 1.1.4 Alianční reagence 26 // 1.1.5 Severoatlantická smlouva (NATO) 26 // 1.1.6 Subjekty zajišťující bezpečnost ČR 26 // 1.2 Terminologie v oblasti bezpečnosti 27 // 1.2.1 Základní pojmové vymezení v oblasti bezpečnosti 27 // 1.2.2 Historický vývoj od roku 1990 a recentní stav 30 // 1.3 Nástin tezí bezpečnostní doktríny (historický vhled) 31 // 1.3.1 ? vymezení pojmu bezpečnostní a policejní doktrína pro oblast vnitřních věcí // a vnitřní bezpečnosti 32 // 1.3.2 Bezpečnostní a policejní doktrína (bezpečnostní a policejní teorie v restriktivním vymezení) // a principy právního státu 34 // 1.3.3 Obsahové formálně právní vymezení a jednota bezpečnostní a policejní doktríny // (cíle, bezpečnostní rizika, bezpečnost v materiálním, institucionálním a formálním smyslu)..35 // 1.3.4 Právo na bezpečnost. Lidská práva a policie. Kontrola bezpečnostních složek a policie 35 // 1.3.5 Mezinárodní policejní spolupráce 37 // 1.3.6 Vnější bezpečnost a ochrana ústavního zřízení 37 // 1.3.7 Represivní a preventivní metody bezpečnostní činnosti 37 // 1.3.8 Systém bezpečnostní a policejní organizace 38 // 1.4 Bezpečnostní strategie ČR 39 // 1.4.1 Úvod 39 // 1.4.2 Východiska bezpečnostní politiky ČR 39 // 1.4.3 Bezpečnostní zájmy ČR 40 // 1.4.4 Bezpečnostní prostředí 41 // 1.4.5 Strategie prosazování bezpečnostních zájmů ČR 44 // 2. kapitola - Vnitřní bezpečnost 51 // 2.1 Vnitřní bezpečnost a související bezpečnostní terminologie 51 //

2.1.1 Pojmy hrozba a riziko 52 // 2.1.2 Hodnota (chráněný zájem), aktiva, kritéria 53 // 2.2 Vnitřní bezpečnost v rámci ČR a EU 54 // 2.3 Vnitřní bezpečnost jako integrální součást bezpečnostního systému 55 // 2.3.1 Legislativní rámec bezpečnostního systému 55 // 2.3.2 Poslání, funkce, struktura a prvky bezpečnostního systému 58 // 2.3.3 Systémově metodologická analýza bezpečnostního systému ve vztahu k vnitřní bezpečnosti 59 // 2.4 Konstruktivně metodické prostředky systémového řízení vnitřní bezpečnosti 63 // 2.4.1 Řízení a koordinace složek bezpečnostního systému 63 // 2.5 Bezpečnostní politika jako hlavní typ bezpečnostní strategie 66 // 2.6 Místo a úloha bezpečnostní strategie v procesu řízení vnitřní bezpečnosti 67 // 2.7 Policejní organizace jako složitý sociotechnický systém 71 // Bezpečnostní vědy // 3. kapitola - Vnější bezpečnost // 3.1 Charakteristika pojmu bezpečnost // 3.2 Vztah vnější bezpečnosti ? bezpečnostnímu prostředí // 3.2.1 Charakteristika bezpečnostních aktérů // 3.2.2 Charakteristika bezpečnostních hrozeb // 3.2.3 Charakteristika asymetrických hrozeb a asymetrického boje // 3.2.4 Charakteristika hybridních hrozeb // 3.2.3 Bezpečnostní komplexy // 4. kapitola - Evropská bezpečnost // 4.1 Vymezení „Prostoru svobody, bezpečnosti a práva“ v primárním právu EU // 4.2 Strategie vnitřní bezpečnosti EU: pět kroků směrem ? bezpečnější Evropě // 4.2.1 Strategie obecně ?-» // 4.2.2 Strategické cíle // 4.3 Evropský program pro bezpečnost na roky 2015-2020 // 4.3.1 Obecně // 4.3.2 Lepší spolupráce v oblasti bezpečnosti - // 4.3.3 Výměna informací - // 4.3.4 Operativní spolupráce // 4.3.5 Priority // 4.4 Justiční spolupráce ve věcech trestních // 4.5 Policejní spolupráce //

4.5.1 Europol: Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva // 4.5.2 Společné vyšetřovací týmy // 4.6 Ochrana Evropy před terorismem a boj proti němu // 4.6.1 Odhalování a zmírňování rizik CBRNE // 4.6.2 Vymezení teroristických trestných činů // 4.6.3 Financování terorismu // 4.7 Boj proti organizované trestné činnosti // 4.8 Opatření v souvislosti s nelegální migrací // 4.8.1 Evropský program pro migraci: prijímání migrantů 107 // 4.8.2 Evropská migrační síť 107 // 4.8.3 Evropský systém ostrahy hranic (EUROSUK) 108 // 4.8.4 Evropská pohraniční a pobřežní stráž 108 // 4.8.5 109 // 4.8.6 Frontex a jeho role v ochrane hranic 113 // 4.8,7 Řízení smíšené migrace v praxi 124 // 4.8.8 Systém zabránění napomáhání nedovolenému přistěhovalectví 126 // 4.8.9 Potlačování nelegálního zaměstnávání 127 // 4.9 Vnější bezpečnost a organizace mezmarodmno mzoveno 127 // 4.9.1 Mírové operace a krizový management 131 // 4.9.2 NATO v krizovém managementu 135 // 4.9.3 Krizový management EU 141 // 5. kapitola - Informační bezpečnost 141 // 5.i Pojem a charakteristika systému a mlormacnmo systému 142 // 5,1.1 142 // 5.1.2 Informační systém // 5.2 Druhy informačních systémů v bezpečnostní činnosti 144 // 5.2.1 Bezpečnostní informace a bezpečnostní informační systémy 144 // 5.2.2 Informační systémy veřejné správy 146 // 5.2.3 Informační systémy soukromoprávních subjektů 146 // 5.3 Informační bezpečnost v bezpečnostní činnosti 147 // 5.3.1 Ochrana informací 147 // 5.3.2 Bezpečnostní hrozby, rizika a incidenty v informační bezpečnosti, úniky dat a informací z bezpečnostních systémů 147 // 5.3.3 Analýza rizik 149 // 5.3.4 Definice bezpečnosti ICT 153 // 5.3.5 Bezpečnost informačních a komunikačních systémů 154 //

5.3.6 Bezpečnost informačních systémů veřejné správy 157 // 5.3.7 Bezpečnost IS nakládajících s osobními údaji 157 // 5.3.8 Bezpečnost systémů a služeb elektronických komunikací 158 // 6. kapitola - Kybernetická bezpečnost 160 // 6.1 Kybernetická bezpečnost a kybernetické útoky 160 // 6.1.1 Definice kybernetické bezpečnosti, kybernetických útoků a kybernetické kriminality 160 // 6.1.2 Technické normy a další metodiky pro bezpečnost ICT 175 // 6.1.3 Normy ČSN ISO/IEC řady 27000 175 // 6.1.4 Další metodiky 177 // 6.2 Represe a prevence u kybernetických hrozeb 178 // 6.2.1 Krizové řízení 179 // 6.2.2 Řízení kontinuity činností 179 // 6.2.3 Vícevrstvá bezpečnost informačních systémů 181 // 6.3 Další iniciativy EU 181 // 7. kapitola - Metodologické přístupy a analýzy k formování bezpečnostních věd 183 // 7.1 Úlohy a cíle praxeologie 184 // 7.2 Úlohy a funkce metodologie věd 188 // 7.3 Metodologie vědeckého poznání 192 // 7.4 Struktura a logické formy vědeckého poznání 195 // 7.4.1 Objekt, předmět a subjekt vědeckého poznání 196 // 7.4.2 Stupně a roviny vědeckého poznání 198 // 7.4.3 Logické formy vědeckého poznání 201 // 8. kapitola - Východiska metodologie praktických věd 207 // 8.1 Vymezení praktických věd 207 // 8.2 Praktické vědy jako vědy o umělém 207 // 8.3 Praktické vědy jako vědy o jednání 209 // 8.4 Praktické vědy jako vědy o projektování 210 // 8.5 Základní charakteristiky praktických věd 211 // 8.6 Cyklus praktického poznání 211 // 8.7 Praktické jednání a praktické poznávání 212 // 8.8 Příprava praktického jednání 213 // 9. kapitola - Bezpečnostní vědy jako vědy praktické 215 // 9.1 Bezpečnost jako východisko vymezení bezpečnostních věd 215 // 9.1.1 Systémový přístup ke zkoumání bezpečnosti 215 //

9.1.2 Charakteristika pojmu, obsahu a faktorů bezpečnosti 216 // Bezpečnostní vědy // 9,2 Východiska teorie bezpečnostních věd a analýza bezpečnosti jako sociálního systému 221 223 // 9.2.1 Bezpečnost jako sociální fenomén a systém 224 // 9.2.2 Bezpečnostní sektory sociálního systému bezpečnosti 226 // 9.2.3 Předpoklady a východiska konstituování bezpečnostních ved 227 // 9.2.4 Bezpečnostní rizika, komponenty a cíle bezpečnosti EU 231 // 9.2.5 Struktura bezpečnostních věd 232 // 9.2.6 Předmět bezpečnostních věd 235 // 10. kapitola - Základní pojmy a teorie bezpečnostních ved 235 // 10.1 Bezpečnost a způsoby její interpretace 238 // 10.2 Bezpečnostní událost (incident) 238 // 10.2.1 Obecný pojem událost 244 // 10 2.2 Pojem bezpečnostní událost (incident) 245 // 10.2.3 Funkce bezpečnostní události (incidentu) // 10.2.4 Druhy bezpečnostních událostí (incidentů) // 10.2.5 Prvky bezpečnostní události (incidentu) // 10.2.6 Význam poznávání bezpečnostní události (incidentu) // 10.3 Bezpečnostní situace // 10.3.1 Obecný pojem situace // 10 3.2 Bezpečnostní situace // 10.3.3 Charakteristika stavu poznání a teoretického rozpracování bezpečnostní situace // 10.3.4 Základní prvky bezpečnostní situace // 10.4 Bezpečnostní informace // 10 4 1 Obecný pojem bezpečnostní informace // 10.4.2 Aplikace informačních a komunikačních technologií při racionalizaci informačního procesu // 10.4.3 Charakteristika a pojem bezpečnostních informaci // 10.4.4 Globální plán informačních potřeb // 10.4.5 Informace jako prostředek poznání bezpečnostní situace // 10.4.6 Informační cyklus // 10.4.7 Praktická realizace informačního cyklu // 10.4.8 Význam bezpečnostních informací // 10.5 Bezpečnostní identifikace // 10.5.1 Identifikace bezpečnostních činností //

10.5.2 Identifikace bezpečnostní situace // 10.5.3 Analýza identifikace a hodnocení stavu a vývoje bezpečnostní situace // 10.5.4 Kriminalistická identifikace objektů // 10.5.5 Kriminalistická identifikace systémů // 10 5 6 Biometrická identifikace a verifikace // 10 5 7 Identifikace a autentizace v informačních a komunikačních technologiích // 10.5.8 Možnosti identifikace, simplifikace a algoritmizace policejné-bezpečnostní cmnostt. // 10.6 Úvod do teorie bezpečnosti // 10.6.1 Kategorie bezpečnost v bezpečnostní vědě a v teorii bezpečnosti // 10.6.2 Bezpečnost statická a dynamická // 10.6.3 Typologie entit // 10.6.4 Vnitřní a vnější bezpečnost // 10.6.5 Potřeba bezpečí // 10.6.6 Dimenze bezpečnosti // 10.6.7 Spirituální bezpečnost 325 // 10.6.8 Sociálno a sociální bezpečnost 327 // 10.6.9 Informace, informační společnost a informační a kybernetická bezpečnost 329 // 10.7 Teorie policejně-bezpečnostní činnosti 330 // 10.7.1 Policie a policejní jednání 330 // 10.7.2 Teorie policejně-bezpečnostní činnosti jako organická součást systému bezpečnostních věd 332 // 10.7.3 Pojem, obsah a hlavní organizačně taktické formy policejně-bezpečnostní činnosti 340 // 10.7.4 Kriminalisticko-bezpečnostní činnost a její druhy 343 // 10.7.5 Správně-bezpečnostní činnost a její druhy 346 // 10.7.6 Profesní činnost, prostředí realizace a profesní profil policisty 355 // 10.8 Teorie zpravodajské činnosti 375 // 10.8.1 Objekt teorie zpravodajské činnosti 376 // 10.8.2 Předmět teorie zpravodajské činnosti 378 // 10.8.3 Metodologie teorie zpravodajské činnosti 378 // 10.8.4 Systém teorie zpravodajské činnosti 380 // 10.8.5 Podstata zpravodajské činnosti 381 // 10.8.6 Objekty zpravodajského zájmu 382 // 10.8.7 Subjekty zpravodajské činnosti 384 //

10.8.8 Struktura a obsah realizace procesů zpravodajské činnosti 389 // 10.8.9 Informační podstata procesů zpravodajské činnosti 394 // 10.8.10 Determinanty a konstrukty zpravodajské činnosti 397 // 10.8.11 Operace v procesech zpravodajské činnosti 406 // 10.8.12 Formy zpravodajské činnosti 407 // 10.9 Teorie komerční detektivní bezpečnostní činnosti 408 // 10.9.1 Pojem a obsah teorie komerční detektivní a zpravodajské činností 409 // 10.9.2 Právní aspekty (obecná právní východiska) komerční detektivní a zpravodajské činnosti 411 // 10.9.3 Formy metody a prostředky soukromé detektivní činnosti 412 // 10.9.4 Metody soukromé detektivní činnosti 425 // 10.9.5 Význam komerčních detektivních a zpravodajských činností ve společnosti 439 // 10.10 Teorie ochrany objektů, expertní komerční bezpečnostní činností a projektování bezpečnosti 441 // 10.10.1 Teorie ochrany objektů ; 441 // 10.10.2 Expertní komerční bezpečnosti činnosti 457 // 10.10.3 Projektování bezpečnosti 471 // 10.11 Teorie bezpečnostních rizik 487 // 10.11.1 Teorie bezpečnostních rizik 487 // 10.11.2 Funkce teorie bezpečnostních rizik 489 // 10.11.3 Postuláty teorie bezpečnostních rizik 489 // 10.11.4 Pojmy teorie bezpečnostních rizik 490 // 10.11.5 Kategorie teorie bezpečnostních rizik 494 // 10.11.6 Manažerství bezpečnostních rizik 496 // 10.11.7 Význam teorie bezpečnostních rizik 504 // 11. kapitola - Gnoseologické a sociální komponenty bezpečnostních věd 506 // 11.1 Systém bezpečnostně-vědního poznání 506 // 11.1.1 Genetická hlediska bezpečnostně-vědního poznání 506 // 11.1.2 Strukturální hlediska bezpečnostně-vědního poznání 508 // 11.1.3 Funkcionální hlediska bezpečnostně-vědního poznání 509 // 11.2 Metodologie bezpečnostně-vědního poznání 513

Bezpečnostní vědy // 11.2.1 Funkce a struktura metodologie bezpečnostně-vědního poznání // 11.2.2 Struktura a funkce metod vědeckého poznání // 11.2.3 Klasifikace metod vědeckého poznání // 11.2.4 Systém metod vědeckého poznání // 11.2.5 Metodiky a techniky bezpečnostně-vědního poznání // 11.3 Společenské determinanty bezpečnostních věd // 11.3.1 Pozice bezpečnostních věd ve společenských transformačních procesech // 11.3.2 Společenské potřeby a bezpečnostní praxe jako základní determinanty rozvoje bezpečnostních věd // 11.3.3 Proces institucionalizace a institucionální charakter bezpečnostních věd // 11.3.4 Vědecké společenství bezpečnostních věd // 12. kapitola - Potřeba vědeckých poznatků v současné bezpečnostní praxi // 12.1 Pojem, klasifikace a základní znaky potřeb bezpečnostní praxe // 12.2 Potřeba prognostických poznatků (specifický druh vědeckého poznání) // 12.3 Metodika získávání prognostických poznatků // 12.4 Využívání prognostických poznatků v prostředí bezpečnostní organizace // 13. kapitola - Transfer vědeckých poznatků do bezpečnostní praxe // 13.1 Teoretické otázky transferu vědeckých poznatků // 13.1.1 Charakteristické rysy transferu // 13.1.2 Základní stránky transferu // 12.0.3 Roviny chápání transferu // 13.2 Informační transfer vědeckých poznatků do bezpečnostní praxe // 13.3 Základní pojmy a východiska transferu vědeckých poznatků do bezpečnostní praxe // 13.3.1 Roviny transferu vědeckých poznatků // 13.3.2 Transfer vědeckých poznatků v procesu rozhodování // 13.3.3 Bezpečnostní manažer jako řídící subjekt transferu vědeckých poznatků // 13.3.4 Bariéry transferu vědeckých poznatků // 14. kapitola - Bezpečnostní výkladová terminologie // 14.1 Základní pojmy - bezpečnostní vědy //

14.1.1 Úvod do základní bezpečnostní terminologie a její stav // 14.1.2 Lidský systém // 14.1.3 Udržitelný rozvoj // 14.1.4 Udržitelný způsob života // 14.1.5 Projektování // 14.1.6 Prostředí // 14.1.7 Bezpečnostní prostředí // 14.1.8 Prognózování v bezpečnostním prostředí // 14.2 Základní pojmy - objekty, vazby, procesy a zájmy // 14.2.1 Objekty, procesy a interakce // 14.2.2 Kategorie objektů // 14.3 Základní pojmy - jevy, události, stavy a situace // 14.3.1 Jevy, děje, události, stavy a situace // 14.3.2 Informační spolehlivost // 14.3.3 Bezpečnost a bezpečí // 14.4 Základní pojmy hrozby, rizika a jejich řešení 656 // 14.4.1 Hrozby a jejich dopady 656 // 14.4.2 Bezpečnostní vlastnosti objektu 674 // 14.4.3 Úloha, problém, krize, krizová situace, krizový management 689 // 14.4.4 Krizová situace 699 // 14.4.5 Vnitřní a vnější bezpečnost 701 // 14.5 Základní pojmy - strategie a politika zajištění bezpečnosti státu 705 // 14.5.1 Zajištění bezpečnosti země/státu 705 // 14.5.2 Bezpečnostní politika a plánování zajištění bezpečnosti země/státu 706 // Závěry 711 // Summary 728 // Literatura 730 // O autorech 764 // Jmenný rejstřík 769 // Věcný rejstřík 776

(OCoLC)1104144876

cnb003082730