.

0 (hodnocen0 x )

(1.5) Půjčeno:3x 

BK

EB

2., přepracované a doplněné vydání

Praha : Grada Publishing, 2020

436 stran : barevné ilustrace ; 26 cm

ISBN 978-80-271-1272-2 (vázáno)

ISBN 978-80-271-4060-2 (online ; pdf)

Terminologický slovník

Obsahuje bibliografii na stranách 379-398, bibliografické odkazy a rejstřík

České a anglické resumé

001639158

Obsah // Předmluvy k prvnímu vydání XI // Předmluvy k druhému vydání XV // 1 Medicína, laboratoře, kvalita a bezpečnost 1 // 1.1 Změna paradigmatu moderní laboratorní medicíny 1 // 1.1.1 Medicína podložená důkazy (evidence-based medicine, EBM) 3 // 1.1.2 Laboratorní medicína podložená důkazy (evidence-based laboratory medicine, EBLM) 4 // 1.1.3 Laboratorní medicína v době nových medicínských paradigmat 8 // 1.1.4 Laboratorní medicína a etika 12 // 1.2 Medicínská literatura // 1.2.1 Významy jednotlivých typů medicínské literatury 14 // 1.2.2 Práce s medicínskou literaturou 14 // 1.2.3 Tři příklady využití informace z medicínské literatury 16 // 1.2.4 Analýza a management výjimek 20 // 1.3 Důkazy, komunikace a implementace nových testů 21 // 1.3.1 Prostředky pro komunikaci mezi laboratoří a klinikou 21 // 1.3.2 Laboratorní příručka jako nástroj komunikace 22 // 1.3.3 Důkazy a guidelines 22 // 1.3.4 Implementace nového testu 26 // 1.4 Celkový proces vyšetřování a kvalita 28 // 1.4.1 Koncept „brain-to-brain loop“ 28 // 1.4.2 Kvalita a laboratorní medicína 29 // 1.4.3 Metrika six sigma pro hodnocení kvality 29 // 1.4.4 Různé kontexty použití pojmu chyba 30 // 1.4.5 Členění celkového procesu vyšetřování a frekvence chyb 32 // 1.4.6 „Brain-to-brain loop“ v kontextu měnící se laboratorní medicíny 33 // 1.5 Indikátory kvality v laboratorní medicíně 34 // 1.5.1 Vývoj indikátorů kvality 34 // 1.5.2 Přístup IFCC k definování a využití indikátorů kvality 35 // 1.5.3 Indikátory kvality v realitě poskytování laboratorních služeb 35 // 1.5.4 Indikátory kvality v klinice 36 // 1.6 Bezpečnost pacienta 38 // 1.6.1 Diagnostické chyby: obvyklé, nákladné, poškozující 38 // 1.6.2 TAT, kvalita a bezpečnost laboratorní medicíny 39 //

1.6.3 Chyby a důsledky pro bezpečnost pacienta 41 // 1.6.4 Kultura bezpečnosti zdravotnických systémů 41 // 1.6.5 Bezpečnost a eHealth 42 // 2 Od analytické kvality k biologickým charakteristikám a zpět 45 // 2.1 Analytický proces v laboratoři 45 // 2.1.1 Analytická validace biomarkerů 46 // 2.1.2 Cíle kontroly kvality vs. analytické cíle 46 // 2.1.3 Princip interního a externího hodnocení kvality 47 // 2.1.4 Posouzení kvality analytického procesu: koncept nejistoty a koncept celkové chyby 51 // 2.1.5 Analytická kvalita výsledků rutinních metod a výsledků POCT technologií 54 // 2.2 Specifikace analytické kvality 55 // 2.2.1 Hierarchie požadavků podle Stockholmského protokolu 55 // 2.2.2 Modely analytických specifikací podle strategické konference EFLM 55 // 2.3 Analytická kvalita v reálné praxi laboratoře 65 // 2.3.1 Návaznost, standardizace a harmonizace 66 // 2.3.2 Preciznost stanovení 66 // 2.3.3 Problém komutability vzorků používaných pro kontrolu kvality 66 // 2.4 Referenční intervaly 71 // 2.4.1 Definice a terminologie 72 // 2.4.2 Procesy získání referenčních intervalů 73 // 2.4.3 Přímé metody určení referenčních intervalů 74 // 2.4.4 Nepřímé metody určení referenčních intervalů 79 // 2.4.5 Argumenty pro a proti používání referenčních intervalů 79 // 2.4.6 Separace referenčních intervalů podle specifických kohort 81 // 2.4.7 Proces ověřování referenčních intervalů 82 // 2.4.8 Použití referenčních intervalů v informačních systémech 85 // 2.4.9 Interval spolehlivosti referenčních mezí 85 // 2.4.10 Vícerozměrné referenční oblasti 87 // 2.4.11 Individuální referenční intervaly 88 // 2.4.12 Harmonizace a plauzibilita referenčních intervalů 88 // 2.5 Rozhodovací limity 89 // 2.5.1 Vztah referenčních intervalů a rozhodovacích limitů 89 //

2.5.2 Volba konceptu pro laboratorní nálezy: referenční interval vs. rozhodovací limit 90 // 2.5.3 Způsoby určení rozhodovacích limitů 91 // 2.6 Biologická variabilita 94 // 2.6.1 Definice a terminologie 94 // 2.6.2 Evropská databáze biologických variabilit 95 // 2.6.3 Způsoby určení biologické variability 100 // 2.6.4 Biologická variabilita: závěrečné poznámky 105 // 2.7 Využití biologické variability pro interpretaci 106 // 2.7.1 Kritická diference (CD, reference change value - RCV, kritická referenční změna) 106 // 2.7.2 Least significant change (LSC, nejmenší významná změna) 113 // 2.7.3 Index individuality 114 // 3 Biomarkery, jejich použití a diagnostická efektivita 117 // 3.1 Principy použití biomarkerů 117 // 3.1.1 Definice biomarkerů 117 // 3.1.2 Vývoj biomarkerů a naplňování klinických potřeb 118 // 3.1.3 Ověřování validity biomarkerů 120 // 3.1.4 Použití biomarkerů 121 // 3.2 Klinická validace biomarkerů při jednom rozhodovacím limitu 122 // 3.2.1 Dichotomizovaný test pro odlišení dvou stavů 123 // 3.2.2 Základní pojmy pro hodnocení efektivity diagnostického testu 123 // 3.2.3 Senzitivita a specifičnost 124 // 3.2.4 Apriorní a aposteriorní pravděpodobnost 124 // 3.2.5 Prediktivní hodnoty 125 // 3.2.6 Bayesovavěta 126 // 3.2.7 ROC analýza 130 // 3.2.8 Ostatní pojmy související s hodnocením diagnostické efektivity 133 // 3.2.9 Výpočty absolutních počtů osob ve čtyřpolní tabulce 135 // 3.2.10 Použití testů pro screening 135 // 3.2.11 Sekvenční testování 136 // 3.3 Diagnostická efektivita biomarkerů při použití dvou rozhodovacích limitů 138 // 3.3.1 Prediktivní hodnoty při použití dvou rozhodovacích limitů 140 // 3.3.2 Senzitivita a specifičnost při použití dvou rozhodovacích limitů 141 //

3.3.3 Prevalence choroby v observační zóně - AIM jako příklad 142 // 3.4 Použití více testů - klady a zápory multimarkerového přístupu 144 // 3.4.1 Obecný problém použití biomarkerů v multimarkerovém přístupu 144 // 3.4.2 Multimarkerová strategie a náklady 146 // 4 Medicínské aktivity od indikace přes interpretaci testu ke klinické akci 149 // 4.1 Od indikace k interpretaci 149 // 4.1.1 Důvody pro požadování laboratorních testů 150 // 4.1.2 Racionální indikace a iniciativa „Choosing Wisely“ 150 // 4.1.3 Racionální a neracionální indikace laboratorních vyšetření 153 // 4.1.4 Ekonomické aspekty racionálního používání laboratorních testů 156 // 4.2 Taktika požadování laboratorních testů 157 // 4.2.1 Diagnostické guidelines 157 // 4.2.2 Diagnostické panely a multiplexy 158 // 4.2.3 Podpora požadování laboratorních testů 160 // 4.3 Vztah mezi požadováním testů, preanalytickou fází a interpretací 163 // 4.3.1 Ovlivnění výsledků interferencemi 164 // 4.3.2 Vliv preanalytické fáze na interpretaci: interference prvního typu 164 // 4.3.3 Vliv analytické fáze na interpretaci: interference druhého typu 167 // 4.4 Laboratorní koncepty postanalytické fáze pro zajištění kvalitních nálezů // („rady především pro laboratoře“) 170 // 4.4.1 Použití referenčních intervalů 171 // 4.4.2 Použití varovných hodnot 172 // 4.4.3 Použití kritických hodnot 172 // 4.4.4 Techniky nastavení interpretačních mezí 182 // IX // 4.4.5 Použití longitudinálního hodnocení nálezů 192 // 4.4.6 Poskytování komentářů k výsledkům, ppoznámky a konziliární činnost 202 // 4.5 Interpretace („rady především pro lékaře“) 206 // 4.5.1 Sekvence procesů uvažování mezi požadováním testů a interpretací 206 // 4.5.2 Principy interpretace v laboratorní medicíně 206 //

4.5.3 Využití laboratorních výsledků pro diagnostiku 207 // 4.5.4 Diagnostika vs. monitorování: vliv analytiky a biologické variability 209 // 4.6 Taktika klinické interpretace 214 // 4.6.1 Inspekce jednotlivých výsledků 214 // 4.6.2 Inspekce vztahů mezi vyšetřeními 215 // 4.6.3 Hledání patofýziologických vztahů 215 // 4.6.4 Způsoby práce s neočekávaným výsledkem 215 // 4.6.5 Interpretace a aplikace 216 // Kapitola 5 219 // Literatura 379 // Seznam zkratek 399 // Definice pojmů 403 // Kdo je kdo 421 // Stručně o autorech 429 // Rejstřík 431 // Souhrn 435 // Summary 436

cnb003277422