Teolog a bývalý politický vězeň Josef Zvěřina (1913–1990) žil na začátku 70. let v Praskolesích, nadále ale psal různé texty, setkával se s přáteli a pastoračně působil daleko za hranicemi venkovské farnosti, kam byl po roce 1970 po vyhazovu z bohoslovecké fakulty státními úřady „uklizen“. Korespondence, kterou v těch letech vedl s Alenou Falerskou (1930–2003), svědčí jak o chuti diskutovat o duchovních otázkách otevřeně, s humorem a do hloubky, tak především o tom, co pro Zvěřinu znamenalo uplatňovat myšlenky Druhého vatikánského koncilu, ba jimi skutečně žít..
Předmluva 9 // I. 11 // Úvod 12 // Josef Zvěřina v letech 1913-1970 17 // Alena Falerská v letech 1930-1970 29 // Praskolesy 38 // Správa, údržba a opravy církevních nemovitostí 40 // Pastorace v Praskolesích a Lochovicích 45 // Život na faře 46 // Přátelství Josefa Zvěřiny a Aleny Falerské 52 // Zvěřinová pozice v církvi 61 // Zvěřinův odchod z pastorace v Praskolesích 65 // Závěr 67 // II. Korespondence 69 // III. Přílohy 169 // Hovory k sestrám 170 // Radostná zvěst do nového života. Katecheze snoubencům (Verze 1) 174 // Radostná zvěst do nového života. Základní katecheze // snoubencům (Verze 4) 189 // Doslov (Vojtěch Novotný) 200 // Ediční poznámka 202 // Soupis použitých pramenů a literatury 203 // Seznam zkratek 207 // Jmenný rejstřík 208