Rozsáhlá historická freska Říše musí zemřít popisuje politický a kulturní vývoj v Rusku během prvních sedmnácti let 20. století, tedy v době klíčové pro osudy této země a s ní i celého světa. Michail Zygar, zkušený reportér a publicista, při tom použil žánr, který v historické literatuře není zcela obvyklý – reportáž, čímž se mu podařilo dobu, vzdálenou dnešnímu čtenáři již více než sto let, maximálně přiblížit, takže jeho text působí jako strhující thriller. Před čtenářem v nečekaných souvislostech vyvstává řada historických událostí – hladové bouře, koloniální válka s Japonskem, politické vraždy, zápas o konstituční monarchii, násilí levicových teroristů, úspěchy a skandály ruského moderního umění, vztahy mezi členy vládnoucí dynastie, bitvy první světové války. Všechny tyto události se splétají v dramatický děj, který se postupně, stále více a více, vymykal jakékoliv kontrole. A spolu s nimi se na historické plátno promítají s neobyčejnou ostrostí i postavy jejich hybatelů a protagonistů – členů carské rodiny, ministrů, policistů, mecenášů, spisovatelů, hudebníků, malířů a dalších osobnosti ruského politického, kulturního a duchovního života –, z nichž se mnozí snažili dělat pro budoucnost své země to nejlepší, a přesto jejich společné snažení nakonec vyústilo v nechtěnou a po všech stránkách tragickou bolševickou revoluci..
Předmluva ...7 // Kapitola první, v níž se Lev Tolstoj stává symbolem boje proti režimu a vrchním ideologem opozice ...11 // Kapitola druhá, v níž Sergej Witte nedokáže zabránit ruskému vpádu do Číny a obsazení Pekingu ...45 // Kapitola třetí, v níž se Židé vydávají na válečnou stezku - Michail Goc a Grigorij Geršuni zakládají nejsilnější opoziční stranu v Rusku ...79 // Kapitola čtvrtá, v níž se do módy dostávají liberálové: Petr Struve a Pavel Miljukov se mění v nejpopulárnější politiky celé země ...115 // Kapitola pátá, v níž se carevna Alexandra a carevna Marie přou, kdo z nich bude svrchovanou paní carského paláce i celého Ruska ...149 // Kapitola šestá, v níž se objevuje první vůdce všelidového protestu jménem Georgij Gapon 181 Kapitola sedmá, v níž černosotěnec Alexandr Dubrovin zakládá historicky první „stranu moci’4, kdežto odpůrce carského režimu Maxim Gorkij žádá Západ, aby přestal Rusku poskytovat peníze ...221 // Kapitola osmá, v níž Alexandr Stolypin a Dmitrij Trepov navrhují dvě alternativní cesty ruských reforem ...267 // Kapitola devátá, v níž se nadšenec moderního umění Sergej Ďagilev a náboženský fanatik Sergej Trufanov pokoušejí být nezávislí na státu, a dokonce ho využít ve vlastním zájmu ...305 // Kapitola desátá, v níž se milionáři Alexandr Gučkov a Pavel Rjabušinskij pokoušejí získat ruský velkokapitál pro řízení státu ...353 // Kapitola jedenáctá, v níž se Grigorij Rasputin stává nej vlivnějším ruským korupčníkem a zároveň nejnenáviděnějším pacifistou v celé zemi ...391 // Kapitola dvanáctá, v níž se náhle vynoří další vůdce všelidového protestu jménem Alexandr Kerenskij ...425 //
Kapitola třináctá, v níž se Iraklij Cereteli pokouší změnit Rusko v parlamentní demokracii a Vladimir Lenin mu v tom brání ...461 // Kapitola čtrnáctá, v níž si LevTrockij a Lev Kameněv nepřejí bolševický převrat, protože je podle jejich názoru naprosto zbytečný ...501 // Epilog ...551 // Bibliografie ...560 // Rejstřík ...568