.

0 (hodnocen0 x )

EB

EB

ONLINE

[Praha] : Karolinum, 2021

1 online zdroj (154 stran)

ISBN 978-80-246-4593-3 (online ; pdf)

ISBN 978-80-246-4571-1 (print)

Monografie se zabývá dialekty v evropské portugalštině a přináší výzkum diatopických variant verbální flexe na území kontinentálního Portugalska. Vychází z korpusu sestaveného z dialektologických dizertačních prací a dialektologických dotazníků Manuela de Paiva Boléa a Luíse F. L. Cintry, ve kterém tyto varianty identifikuje, následně popisuje jejich historický vývoj a pak je lokalizuje s cílem odhalit jejich příslušnost k severním či jižním portugalským dialektům. V závěru je systematizuje podle jejich charakteru na jevy rázu fonetického, morfologického či morfonologického..

001644015

Fonetické znaky použité symboly // Fonetické znaky 9 // Samohlásky 9 // Polosamohlásky 10 // Souhlásky 10 // Symboly 11 // 1. Úvod do problematiky 13 // 1.1 Zem2pisná variabilita portugalštiny a její studium 13 // 1.2 Sloveso v kontextu portugalské dialcktologic 16 // 1.3 Struktura a cíle studie 18 // 2. Metodologie 21 // 2.1 Korpus 21 // 2.2 Tabulky Cintrových dotazníků 24 // 2.3 Fonetický přepis 25 // 3. Sloveso a jeho klasifikace seznámení se základními pojmy 26 // 3.1 Slovesná flexc jako morfologická kategorie 26 // 3.2 Klasifikace sloves podle flckčních paradigmat 27 // 3.2.1 Pravidelná slovesa 28 // 3.2.2 Nepravidelná slovesa 29 // 3.2.2.1 Slovesa s vokalickou alternací v indikativu prézentu 31 // 3.2.2.1.1 Alternace diftongizací 31 // 3.2.2.1.2 Alternace záměnou samohlásek s odlišným stupnčm otevřenosti 3.2.2.2 Slovesa s konsonantickou alternací v indikativu prézentu 3.2.2.3 Slovesa s vokalickou alternací v PI Đ° P3 préterita perfekta indikativu // 3.2.2.4 Slovesa s identickými tvary PI Đ° P3 préterita perfekta indikativu // 3.2.2.5 Slovesa s fenoménem supletivismu 34 // 3.2.3 Defektní slovesa 34 // 3.2.4 Slovesa s nadbytečnými tvary 34 // 4. Flexe préterita perfekta indikativu 36 // 4.1 Tvoření préterita perfekta indikativu v současné portugalštinč 36 // 4.2 Nástin historického vývoje slovesných tvarů 38 // 4.2.1 Vývoj slovesných tříd 39 // 4.2.2 Vývoj koncovek jednotlivých tříd v préteritu perfektu indikativu // 5. Realizace PÍ v préteritu perfektu indikativu a její diatopické varianty // 5.1 PÍ préterita perfekta indikativu u sloves pravidelných 44 // 5.1.1 Koncovka P1 préterita perfekta indikativu u 1. slovesné třídy // a její fonetická realizace 45 // 5.1.1.1 Realizace [uj] a [ej] jako regionální varianty //

5.1.1.1.1 Realizace [?˛?] a [ej] v dizertačních pracích z 50. let // 5.1.1.1.2 Realizace [?˛?] a [ej] v Cintrových dotaznících // 5.1.1.2 Realizace [ej] a [e] jako regionální varianty 52 // 5.1.1.2.1 Realizace [cj] a [e] v dizertačních pracích z 50. let // 5.1.1.2.2 Realizace [ej] a [c] v Cintrových dotaznících // 5.1.1.3 Realizace [cj] jako [i] 57 // 5.1.1.3.1 Realizace [cj] jako [i] v dizertačních pracích z 50. let // 5.1.1.3.2 Realizace [cj] jako [i] v Cintrových dotaznících 5.1.1.4 Shrnutí realizace koncovky PÍ u sloves 1. třídy // 5.1.2 Koncovka PÍ préterita perfekta indikativu u 2. a 3. slovesné třídy // 5.1.2.1 Oscilace mezi diftongem a hiátem 68 // 5.1.2.2 Nazalizace koncové samohlásky 69 // 5.1.2.3 Zámčna PI a P3 70 // 5.1.2.3.1 Zámčna osob v dizertačních pracích z 50. let // 5.1.2.3.2 Zámčna osob v Cintrových dotaznících 5.2 PÍ préterita perfekta indikativu u sloves nepravidelných 5.2.1 Flekční paradigmata nepravidelných sloves 75 // 5.2.1.1 Slovesa s identickou PI a P3 a jejich vývoj 5.2.1.2 Slovesa se zmčnou kvality samohlásky v kořeni PI a P3 a jejich vývoj 78 // 5.2.2 Regionální varianty realizace nepravidelných sloves v PÍ 5.2.2.1 Regularizace konjugačního paradigmatu // 5.2.2.2 Zámčna časů 81 // 5.2.2.3 Realizace PÍ v kombinaci s klitickým zájmenem 5.2.2.4 Archaické tvary PÍ préterita perfekta indikativu // 5.2.3 Regionální varianty realizace nepravidelných sloves zasahující současné Pii P3 86 // 5.2.3.1 Zámčna flekčního paradigmatu // 5.2.3.1.1 Zámčna flekčního paradigmatu v dizertačních pracích z 50. let 88 // 5.2.3.1.2 Zámčna flekčního paradigmatu v Cintrových dotaznících // 5.2.3.2 Zámčna PI a P3 90 // 5.2.3.2.1 Zámčna PI a P3 v dizertačních pracích z 50. let // 5.2.3.2.2 Zámčna PI a P3 v Cintrových dotaznících //

5.2.3.3 Přidání koncovek osoby a čísla 94 // 5.2.3.3.1 Přidání koncovek osoby a čísla v dizertačních pracích z 50. let 96 // 5.2.3.3.2 Přidání koncovek osoby a čísla v Cintrových dotaznících // 5.2.3.4 Nazalizace 99 // 5.2.3.4.1 Nazalizace v dizertačních pracích z 50. let // 5.2.3.4.2 Nazalizace v Cintrových dotaznících // 6. Varianty slovesné FLEXE v ostatních osobách 104 // 6.1 Varianty slovesné flexe u P2 104 // 6.2 Varianty slovesné flexe u P3 105 // 6.3 Varianty slovesné flexe u P4 106 // 6.4 Varianty slovesné flexe u P5 108 // 6.5 Varianty slovesné flexe u P6 109 // 6.5.1 Redukce diftongu na nosovou samohlásku // 6.5.2 Redukce diftongu a ztráta nosovosti // 6.5.3 Zachování diftongu a ztráta nosovosti // 6.5.4 Záměna diftongu 111 // 7. Systematizace verbálních alternací podle jejich charakteru // 8. Shrnutí distribuce jevů z diachronního hlediska a její vliv na klasifikaci portugalských dialektů 116 // 9. ZÁVĚR PORTUGALŠTINA JAKO HOMOGENNÍ JAZYK 119 // Bibliografie 120 // Bibliografie dizertačních prací tvořících korpus 122 // Seznam studií zpracovávajících výsledky Bolčových dotazníků (1. L. B.) // Summary 125 // Resumindo 126 // Přílohy 127 // Příloha I 127 // Příloha _ 128 // Příloha III 129 // Příloha IV 130 // Příloha V 131 // Příloha VI 132 // Příloha VII 133 // Příloha VIII 134 // Příloha IX 135 // Příloha X 136 // Příloha XI 137 // Příloha XII 138 // Příloha XIII 139 // Příloha XIV 140 // Příloha XV 141 // Příloha XVI 142 // Příloha XVII 143 // Příloha XVIII 144 // Příloha XIX 145 // Příloha XX 146 // Příloha XXI 147 // Příloha XXII 148 // Příloha XXIII 149 // Příloha XXIV 151 //