Monografie se věnuje úvahám francouzského historika a teoretika literatury Louise Cazamiana, které jsou věnovány povaze humoru. Představuje návaznost těchto úvah na Bergsonovu teorii komična jako kontrastu mezi životem a automatismem i na Bergsonovy poznámky věnované humoru jako zvláštnímu typu komické transpozice jazyka. Zároveň však monografie vyzdvihuje, že Cazamian dospívá k vytvoření svébytné teorie. Cazamian hovoří o humoru jako o výtvoru, který je komický a zároveň umělecký. Zatímco umělecký statut humoru vyplývá z toho, že v humoru je vyzdvižena mnohotvárnost skutečnosti, jeho komičnost je výsměchem neschopnosti takový charakter skutečnosti respektovat..
Preface 7 // 1. Introduction 9 // 2. Bergsonian Sources of Inspiration 12 // 3. The Form and Matter of Humour 17 // 4. The Question of the Comicality of Humour 28 // 5. The Preconditions of Humour 34 // 6. "Philosophy" of Humour 39 // 7. The Goodwill of Humour? 48 // 8. The Ambiguity of the Critical Import of Humour 55 // 9. Conclusions 63 // Bibliography 66