.

0 (hodnocen0 x )

(4.8) Půjčeno:29x 

BK

Třetí, přepracované a rozšířené vydání

Praha : Galén, [2021]

454 stran : barevné ilustrace ; 29 cm

ISBN 978-80-7492-545-0 (vázáno)

Obsahuje bibliografie a rejstřík

001650550

Seznam autorů 7 // Úvod k třetímu vydání 19 // Zkratky 21 // 1. KLINICKÁ BIOCHEMIE-VZNIK A POSTAVENÍ MEZI OSTATNÍMI VĚDNÍMI OBORY 29 (Jaroslav Racek) // 1.1. Vztah klinické biochemie k ostatním biochemickým oborům 29 // 1.2. Vznik klinické biochemie a její postavení mezi laboratorními obory 29 // 1.3. Úloha klinického biochemika 30 // 2. POŽADOVÁNÍ A INTERPRETACE LABORATORNÍCH TESTŮ 33 (Daniel Rajdl) // 2.1. Zdroje variability laboratorních výsledků 34 // 2.1.1. Biologické variability 34 // 2.1.2. Analytické vlastnosti metody 37 // 2.2. Změny laboratorních výsledků při nemoci 46 // 2.2.1. Diagnostická senzitivita a diagnostická specificita 49 // 2.3. Laboratorní informační systém (LIS) 52 // 2.3.1. Porovnání dvou po sobě jdoucích měření - kritická diference 52 // 2.3.2. Kritická hodnota 53 // 3. PREANALYTICKÉ VLIVY NA VÝSLEDEK LABORATORNÍHO VYŠETŘENÍ 55 (Jaroslav Racek) // 3.1. Osoba pacienta 56 // 3.1.1. Faktory neovlivnitelné 56 // 3.1.2. Faktory ovlivnitelné 58 // 3.2. Odběr vzorku 59 // 3.2.1. Odběr venózní krve 60 // 3.2.2. Odběr jiných typů krve než venózní 60 // 3.2.3. Odběrová nádobka 61 // 3.2.4. Vyšetření z nesrážlivé krve a plazmy 61 // 3.3. Transport vzorku 62 // 3.4. Uchování vzorku 63 // 3.5. Prvotní zpracování a příprava vzorku k analýze 64 // 3.6. Hemolýza 64 // 4. ACIDOBAZICKÁ ROVNOVÁHA A OXYGENACE TKÁNÍ 67 (Daniel Rajdl) // 4.1. Produkce a vylučování vodíkových iontů 67 // 4.1.1. Pufry a transport oxidu uhličitého (CO2) 68 // 4.1.2. Úloha ledvin v regulaci ABR 70 // 4.1.3. Plíce a metabolismus kyslíku 74 // 4.1.4. Úloha dalších orgánů v regulaci ABR 77 // 4.2. Teorie elektroneutrality plazmy 78 // 4.3. Odběr a stanovení parametrů ABR 80 // 4.3.1. Odběr krve a transport 80 //

4.3.2. Vlastní měření acidobazické rovnováhy a krevních plynů 80 // 4.4. Obecný přístup k hodnocení poruch ABR 81 // 4.5. Přehled poruch ABR 83 // 4.5.1. Metabolická acidóza 84 // 4.5.2. Metabolická alkalóza 87 // 4.5.3. Respirační acidóza 91 // 4.5.4. Respirační alkalóza 92 // 4.5.5. Kombinované poruchy acidobazické rovnováhy 92 // 4.6. Poznámky k léčbě poruch ABR 95 // .5 METABOLISMUS VODY, SODÍKU, DRASLÍKU A CHLORIDŮ, OSMOLALITA 99 (Daniel Rajdl) // 5.1. Stanovení Na+, K+, Cl- 102 // 5.2. Stanovení osmolality 102 // 5.3. Vodní bilance a složení tělních tekutin 102 // 5.3.1. Fíypovolémie a základy infuzní terapie 103 // 5.4. Význam stanovení sodíku 107 // 5.4.1. Příjem a výdej sodíku 107 // 5.4.2. Hyponatrémie 107 // 5.4.2.1. Diagnostický a terapeutický přístup // k hyponatrémii 110 // 5.4.2.2. Poznámky k léčbě hyponatrémie 111 // 5.4.3. Hypematrémie 113 // 5.4.3.1. Poznámky k léčbě hypematrémie 114 // 5.5. Význam stanovení draslíku 114 // 5.5.1. Příjem a výdej draslíku 115 // 5.5.2. Hypokalémie 116 // 5.5.3. Flyperkalémie 118 // 5.6. Význam stanovení chloridů 120 // 5.6.1. Příjem a výdej chloridů 120 // 5.6.2. Hyperchlorémie 121 // 5.6.3. Hypochlorémie 121 // 6 METABOLISMUS VÁPNÍKU, HOŘČÍKU A FOSFORU 123 (Jaroslav Racek) // 6.1. Metabolismus vápníku (kalcia) 123 // 6.1.1. Plazmatický vápník 123 // 6.1.2. Intracelulámí vápník 124 // 6.1.3. Význam vápníku pro organismus // 6.1.4. Řízení metabolismu vápníku 125 // 6.1.5. Hyperkalcémie 127 //

// 6.1.6. Hypokalcémie 128 // 6.1.7. Kalciofosfátový metabolismus u chronického selhání ledvin 129 // 6.1.8. Hyperkalciurie 130 // 6.2. Metabolismus hořčíku (magnézia) 130 // 6.2.1. Význam hořčíku pro organismus 130 // 6.2.2. Hypermagnezémie 130 // 6.2.3. Hypomagnezémie 131 // 6.2.4. Srovnání vlastností hořčíku, vápníku a draslíku 131 // 6.3. Metabolismus fosforu 131 // 6.3.1. Regulace metabolismu fosfátů prostřednictvím FGF-23 132 // 6.3.2. Hyperfosfatémie 132 // 6.3.3. Hypofosfatémie 133 // 7. BÍLKOVINY KREVNÍ PLAZMY 135 (Jaroslav Racek) // 7.1. Význam plazmatických bílkovin. .135 // 7.2. Stanovení celkových bílkovin 136 // 7.3. Elektroforetické typy 136 // 7.3.1. Typ akutního zánětu 137 // 7.3.2. Typ chronického zánětu 138 // 7.3.3. Typ chronické hepatopatie 138 // 7.3.4. Typ nefrotického syndromu (ztráty bílkovin) 138 // 7.3.5. Malnutriční typ 139 // 7.3.6. Monoklonální hyperimunoglobulinémie (gamapatie) 139 // 7.3.7. Vzácnější nálezy v elektroforéze 139 // 7.3.8. Fyziologické změny elektroforeogramu u dětí a těhotných 139 // 7.4. Jednotlivé bílkoviny krevní plazmy 140 // 7.5. Reakce akutní fáze 144 // 7.5.1. "Pozitivní reaktanty" akutní fáze zánětu 144 // 7.5.2. Složky komplementu 144 // 7.5.3. "Negativní reaktanty" akutní fáze zánětu 144 // 7.5.4. Některé nové ukazatele akutního zánětu 145 // 7.6. Proteomika 145 // 8- LABORATORNÍ VYŠETŘENÍ U ONEMOCNĚNÍ LEDVIN 147 (Daniel Rajdl) // 8.1. Odběr moče a preanalytika 147 // 8.2. Základní vyšetření moče 148 // 8.2.1. Základní chemické vyšetření moče 148 // 8.2.2. Morfologické vyšetření moče 149 // 8.2.3. Proteinurie 152 // 8.3. Příčiny porušené funkce ledvin 154 // 8.4. Vyšetření glomerulární filtrace 155 // 8.4.1. Kreatinin v séru a výpočty z něj odvozené 156 //

8.4.2. Cystatin C v séru a výpočty z něj odvozené 158 // 8.4.3. Rovnice kombinující sérový kreatinin a sérový cystatin C 158 // 8.4.4. Clearance kreatininu 159 // 8.4.5. Močovina 159 // 8.5. Vyšetření tubulárních funkcí 160 // 8.5.1. Sekrece a resorpce: frakční exkrece nízkomolekulámích látek 161 // 8.5.2. Osmolalita moče a koncentrační schopnost ledvin 162 // 8.5.3. Acidifikační schopnost ledvin 165 // 8.6. Akutní poškození ledvin 166 // 8.7. Chronické onemocnění ledvin 169 // 8.8. Náhrada funkce ledvin 170 // 8.9. Laboratorní vyšetření u urolitiázy 171 (Jaroslav Racek) // 8.9.1. Obecné příčiny urolitiázy 172 // 8.9.2. Analýza močového konkrementu 172 // 8.9.3. Metabolické vyšetření nemocného s urolitiázou 174 // 9. LABORATORNÍ VYŠETŘENÍ U ONEMOCNĚNÍ JATER 177 (Daniel Rajdl) // 9.1. Metody stanovení jaterních testů 177 // 9.2. Hepatocelulární poškození 179 // 9.2.1. Alkoholické a nealkoholické ztučnění jater 180 // 9.2.2. Virové hepatitídy 181 // 9.2.3. Hemochromatóza 182 // 9.2.4. Wilsonova choroba 182 // 9.2.5. Primární hepatocelulární karcinom 182 // 9.2.6. Ischemická a toxická hepatitída 182 // 9.2.7. Autoimunitní hepatitídy 182 // 9.3. Cholestáza 183 // 9.4. Selhávání jaterních funkcí, funkční testy 184 // 9.4.1. Ascites, hyponatrémie a akutní poškození ledvin u pacientů s cirhózou 186 // 9.5. Hyperbilirubinémie 189 // 9.5.1. Patologický ikteras novorozenců 191 // 9.5.2. Gilbertův syndrom 191 // 9.5.3. Obstrakce žlučových cest 191 // 9.5.4. Poškození jaterní buňky 191 // 9.5.5. Hemolytické anémie, potransfuzní reakce 192 // 10. VÝŽIVA A JEJÍ PORUCHY 195 (Daniel Rajdl) // 10.1. Vyšetření stavu výživy 195 // 10.2. Metabolické bilance 196 // 10.2.1. Energetická bilance 196 // 10.2.2. Markéry proteosyntézy a dusíková bilance 199 //

10.3. Vitaminy a stopové prvky 200 // 10.3.1. Vitaminy 201 // 10.3.2. Stopové prvky 206 // 10.4. Poruchy výživy 215 // 10.4.1. Malnutrice, malabsorpce 215 // 10.4.2. Nutriční podpora 215 // 11. LABORATORNÍ VYŠETŘENÍ TRÁVICÍHO ÚSTROJÍ 221 (Daniel Rajdl) // 11.1. Trávení a vstřebávání potravy 221 // 11.2. Funkční testy 222 // 11.2.1. Dechové testy 222 // 11.3. Žaludek a vyšetření žaludeční šťávy 222 // 11.3.1. Infekce Helicobacter pylori 223 // 11.4. Exokrinní funkce pankreatu 224 // 11.4.1. Akutní pankreatitida 224 // 11.4.2. Chronická pankreatitida 227 // 11.5. Onemocnění střev 228 // 11.5.1. Nespecifické střevní záněty 228 // 11.5.2. Bakteriální přerůstání v tenkém střevě 229 // 11.5.3. Malabsorpce laktózy a fruktózy 229 // 11.5.4. Čas průchodu trávicím traktem a permeabilita střeva 230 // 11.5.5. Resorpční křivka železa 230 // 11.5.6. Screening kolorektálního karcinomu 230 // 11.5.7. Screening celiakie 232 // 12. RIZIKOVÉ FAKTORY ROZVOJE ATEROSKLERÓZY 235 (Roman Cibulka) // 12.1. Dyslipidémie 237 // 12.1.1. Lipidy, jejich transport, metabolismus a stanovení 237 // 12.1.2. Charakteristika a klasifikace dyslipidémií 241 // 12.1.3. Diagnostika a screening dyslipidémií 247 // 12.1.4. Optimální hodnoty krevních lipidů 248 // 12.2. Kouření (závislost na tabáku) 249 // 12.3. Arteriální hypertenze 249 // 12.4. Stavy spojené s hyperglykémií 249 // 12.5. Obezita 249 // 12.6. Nedostatečná fyzická aktivita 251 // 12.7. Další rizikové faktory a markéry aterosklerózy 251 // 12.7.1. C-reaktivní protein 251 // 12.7.2. Fibrinogen 251 // 12.7.3. Lipoprotein(a) 251 // 12.7.4. Homocystein 252 // 12.7.5. Sociální a ekonomické faktory, psychický stav 252 // 12.8. Kardiovaskulární riziko a jeho odhad 252 // 12.9. Opatření ke snížení kardiovaskulárního rizika 255 //

12.9.1. Léčba dyslipidémií 255 // 13. LABORATORNÍ VYŠETŘENÍ V KARDIOLOGII 261 (Daniel Rajdl) // 13.1. Akutní infarkt myokardu 261 // 13.1.1. Stanovení kardiálních troponinů 262 // 13.1.2. 99. percentil referenční populace 263 // 13.1.3. Časový průběh kardiálních troponinů při AIM a načasování náběrů 263 // 13.1.4. Rozlišení AIM dle etiologie 265 // 13.1.5. Poškození myokardu při dalších onemocněních 26? // 13.1.6. Další laboratorní parametry zvýšené při AIM 267 // 13.2. Srdeční selhání 268 // 14. LABORATORNÍ VYŠETŘENÍ V ENDOKRINOLOGII 273 (Jaroslav Racek) // 14.1. Poruchy tvorby hormonů 273 // 14.2. Rozdělení hormonů podle struktury 274 // 14.3. Způsoby stanovení hormonů 274 // 14.3.1. Nepřímé metody 274 // 14.3.2. Stanovení hormonů v moči 274 // 14.3.3. Stanovení hormonů v krvi 274 // 14.3.4. Funkční testy v endokrinológii 275 // 14.4. Hormony hypothalamu, hypofýzy a epifýzy 275 // 14.4.1. Hormony hypothalamu 275 // 14.4.2. Hormony adenohypofyzy 276 // 14.4.3. Hyper- a hypofunkční hypofyzámí syndromy 276 // 14.4.4. Hormony neurohypoiyzy 277 // 14.4.5. Hormon epiíyzy 278 // 14.5. Hormony štítné žlázy 279 // 14.5.1. Syntéza hormonů štítné žlázy 279 // 14.5.2. Regulace sekrece hormonů štítné žlázy 279 // 14.5.3. Hyper- a hypothyreóza 280 // 14.5.4. Stanovení TSH a thyroidálních hormonů 280 // 14.5.5. Strategie stanovení hormonů štítné žlázy 281 // 14.5.6. Speciální testy 284 // 14.5.7. Změny běžných laboratorních parametrů u poruch štítné žlázy 284 // 14.5.8. Vrozená hypothyreóza a jodurie 285 // 14.6. Hormony kůry nadledvin 285 // 14.6.1. Řízení sekrece a účinek kortizolu 285 // 14.6.2. Laboratorní průkaz hyper- a hypokortikalismu 286 // 14.6.3. Hyperfunkce kůry nadledvin 288 // 14.6.4. Hypofunkce kůry nadledvin 288 //

14.6.5. Vrozená hyperplazie nadledvin (dříve adrenogenitální syndrom) 289 // 14.7. Hormony dřeně nadledvin 290 // 14.7.1. Účinek hormonů dřeně nadledvin 290 // 14.8. Gonády a pohlavní hormony 291 // 14.8.1. Řízení hormonální sekrece a funkce gonád u mužů 291 // 14.8.2. Příčiny a laboratorní vyšetření hypogonadismu u muže 291 // 14.8.3. Hormonální regulace menstruačního cyklu 291 // 14.8.4. Indikace k hormonálnímu vyšetření ženy 292 // 14.8.5. Antimůlleriánský hormon 293 // 14.9. Tkáňové hormony 293 // 14.9.1. Cytokiny 293 // 15. LABORATORNÍ VYŠETŘENÍ U DIABETŮ 297 (Jaroslav Racek) // 15.1. Inzulín, jeho vznik a účinek 298 // 15.1.1. Vznik inzulínu 298 // 15.1.2. Účinek inzulínu 298 // 15.2. Klinické a laboratorní známky diabetů 298 // 15.3. Typy diabetů 299 // 15.3.1. Diabetes mellitus 1. typu (DMI) 299 // 15.3.2. Diabetes mellutis 2. typu (DM2) 299 // 15.3.3. Obezita, metabolický syndrom a diabetes 299 // 15.3.4. Gestační diabetes mellitus (GDM) 300 // 15.4. Genetika diabetů 300 // 15.5. Stanovení glukózy v krvi (glykémie) 301 // 15.5.1. Druh a konzervace biologického materiálu pro stanovení glykémie 301 // 15.5.2. Metody stanovení glykémie 301 // 15.6. Diagnostika diabetů 301 // 15.6.1. Glukózový toleranční test (oGTT) 302 // 15.6.2. Prediabetes 302 // 15.7. Laboratorní kontrola diabetů 303 // 15.7.1. Jednorázová glykémie 303 // 15.7.2. Glykemický profil 303 // 15.7.3. Kontinuální monitorování glykémie 303 // 15.7.4. Dlouhodobá kompenzace diabetů - glykovaný hemoglobin 303 // 15.7.5. POCT u diabetů, selfmonitoring nemocného 305 // 15.8. Stanovení inzulínu a C-peptidu 306 // 15.8.1. Kvantifikace inzulínové rezistence 306 // 15.9. Stanovení autoprotilátek 306 // 15.10. Komplikace diabetů 307 // 15.10.1. Akutní komplikace diabetů 307 //

15.10.2. Pozdní (chronické) komplikace diabetů 309 // 15.11. Možnosti léčby diabetů 310 // 15.11.1. Dieta 310 // 15.11.2. Medikamentózni terapie 310 // 15.11.3. Transplantace buněk Langerhansových ostrůvků 312 // 15.12. Ostatní příčiny hypo- a hyperglykémie 312 // 16. ZÁKLADY TOXIKOLOGIE 315 (Jaroslav Racek) // 16.1. Základní pojmy a legislativa 315 // 16.1.1. Způsoby intoxikace a účinek jedu 315 // 16.1.2. Osud jedu v organismu 316 // 16.1.3. Důvody toxikologických vyšetření 317 // 16.2. Toxikologické vyšetření 317 // 16.2.1. Biologický materiál 317 // 16.2.2. Metody a přístrojové vybavení v toxikologii 318 // 16.2.3. Co se při analýzách prokazuje, ev. stanovuje 319 // 16.3. Příklady otrav provázených změnami biochemických parametrů 319 // 16.3.1. Otrava oxidem uhelnatým 320 // 16.3.2. Jiné deriváty hemoglobinu neschopné přenášet kyslík 320 // 16.3.3. Otrava etanolem 320 // 16.3.4. Otrava metanolem 323 // 16.3.5. Otrava etylenglykolem 324 // 16.3.6. Léčba otravy metanolem a etylenglykolem 324 // 16.3.7. Otrava léky 325 // 16.3.8. Otrava pesticidy a herbicidy 326 // 16.3.9. Otrava kovy 326 // 16.3.10. Průkaz drog v biologickém materiálu 326 // 16.3.11. Otrava rostlinnými jedy 326 // 16.4. Stanovení hladin léčiv 327 // 16.5. Indikace ke stanovení hladin léčiv 327 // 16.5.1. Volba doby odběru krve 327 // 16.5.2. Farmakokinetické hodnocení 327 // 16.5.3. Farmakogenetika 328 // 17. LABORATORNÍ VYŠETŘENÍ V TĚHOTENSTVÍ 331 (Jaroslav Racek) // 17.1. Adaptační reakce organismu na těhotenství 331 // 17.2. Změny fyziologických rozmezí laboratorních testů 332 // 17.2.1. Změny následkem expanze plazmatického objemu 332 // 17.2.2. Změny následkem zvýšeného srdečního výdeje a hyperventilace 332 // 17.2.3. Zvýšení proteosyntézy 332 // 17.2.4. Změny koncentrace lipidů 333 //

17.2.5. Metabolismus glukózy 333 // 17.2.6. Změny ostatních laboratorních parametrů 333 // 17.3. Diagnostické využití laboratorního vyšetření 334 // 17.3.1. Prekoncepční období 334 // 17.3.2. První trimestr 334 // 17.3.3. Screening závažných vrozených onemocnění plodu 335 // 17.3.4. Třetí trimestr 337 // 18. ZVLÁŠTNOSTI LABORATORNÍHO VYŠETŘOVÁNÍ V DĚTSKÉM VĚKU A VE STÁŘÍ 341 (Jaroslav Racek) // 18.1. Zvláštnosti laboratorního vyšetření v dětském věku 341 // 18.1.1. Odběr biologického materiálu u novorozenců a malých dětí 341 // 18.1.2. Metabolické odlišnosti novorozenců // a malých dětí 342 // 18.1.3. Choroby typické pro novorozenecký a dětský věk a jejich laboratorní diagnostika 344 // 18.2. Klinicko-biochemické vyšetření // ve starším věku 346 // 18.2.1. Vliv stáří na referenční hodnoty 346 // 18.2.2. Patologické změny častěji pozorované ve stáří 347 // 18.2.3. Screening u seniorů 348 // 19. LABORATORNÍ ZNÁMKY ZHOUBNÉHO NOVOTVARU 349 (Jaroslav Racek) // 19.1. Laboratorní vyšetření u nemocného se zhoubným novotvarem 349 // 19.2. Definice a dělení tumorových markérů 350 // 19.3. Vlastnosti ideálního tumorového markéru 351 // 19.3.1. Vysoká orgánová specificita 351 // 19.3.2. Vysoká specificita vzhledem k malignímu onemocnění 351 // 19.3.3. Vysoká citlivost 351 // 19.3.4. Korelace mezi výší laboratorního parametru a velikostí nádoru (množstvím nádorových buněk) 351 // 19.4. Oblasti užití tumorových markérů 352 // 19.4.1. Screening zhoubných nádorů 352 // 19.4.2. Diagnostika zhoubného nádoru 352 // 19.4.3. Určení stadia nádoru a jeho prognózy 352 // 19.4.4. Sledování průběhu choroby efektu terapie 352 // 19.5. Jednotlivé tumorové markéry a jejich význam 353 // 19.5.1. Onkofetální antigény 353 //

19.5.2. Onkoplacentámí antigény 355 // 19.5.3. Proliferační tumorové markéry 355 // 19.5.4. Enzymy 355 // 19.5.5. Hormony a jejich metabolity 358 // 19.5.6. Sérové proteiny 358 // 19.5.7. Některé další ukazatele zhoubného nádoru 361 // 19.5.8. Buněčné tumorové markéry 361 // 19.5.9. Tumorové markéry z hlediska orgánového 363 // 20. DĚDIČNÉ PORUCHY METABOLISMU 365 (Jaroslav Racek) // 20.1. Principy laboratorní diagnostiky dědičných poruch metabolismu 366 // 20.1.1. Detekce na úrovni substrátu 366 // 20.1.2. Detekce na úrovni proteinu 366 // 20.1.3. Detekce na úrovni nukleových kyselin 367 // 20.2. Příklady jednotlivých dědičných poruch metabolismu 368 // 20.2.1. Dědičné poruchy metabolismu aminokyselin 368 // 20.2.2. Dědičné poruchy metabolismu cukrů 370 // 20.2.3. Dědičné poruchy metabolismu lipidů - lipidózy 371 // 20.2.4. Dědičné poruchy metabolismu mukopolysacharidů (mukopolysacharidózy) a mukolipidů (mukolipidózy) 371 // 20.2.5. Dědičné poruchy metabolismu lipoproteinů 372 // 20.2.6. Dědičné poruchy metabolismu stopových prvků 372 // 20.2.7. Dědičné poruchy metabolismu porfyrinů 373 // 20.2.8. Cystická fibróza 373 // 20.2.9. Dědičné poruchy krevní srážlivosti 375 // 20.2.10. Příklady dalších dědičných poruch metabolismu 375 // 20.2.11. Dědičné defekty mitochondriálních genů 376 // 20.3. Současné možnosti genové terapie 376 // 20.3.1. Náhrada genu in vivo 377 // 20.3.2. Náhrada genu in vitro 377 // 21. PORUCHY METABOLISMU PURINŮ 379 (Jaroslav Racek) // 21.1. Metabolismus a vlastnosti kyseliny močové 379 // 21.1.1. Vznik kyseliny močové 379 // 21.1.2. Vlastnosti kyseliny močové, referenční rozmezí v krevním séru 379 // 21.1.3. Vylučování kyseliny močové 380 // 21.1.4. Degradace kyseliny močové u ostatních savců 380 //

21.1.5. Příčiny hyperurikémie 380 // 21.1.6. Negativní účinky kyseliny močové 381 // 21.1.7. Kyselina močová jako rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění 382 // 21.1.8. Příčiny hypourikémie 383 // 21.1.9. Kyselina močová jako antioxidant 383 // 22. MOZKOMÍŠNÍ MOK 385 (Pavel Brož) // 22.1. Indikace k vyšetření mozkomíšního moku 385 // 22.2. Vzhled mozkomíšního moku 386 // 22.3. Odběr mozkomíšního moku 386 // 22.4. Cytologické vyšetření 386 // 22.4.1. Stanovení počtu elementů 386 // 22.4.2. Kvalitativní cytologie 387 // 22.5. Základní biochemické vyšetření 389 // 22.5.1. Laktát 389 // 22.5.2. Glukóza (glykorachie) 389 // 22.5.3. Celková bílkovina (proteinorachie) 390 // 22.6. Speciální biochemická vyšetření.. .390 // 22.6.1. Izoelektrická fokusace 391 // 22.6.2. Albumin 391 // 22.6.3. Posouzení intratékální syntézy imunoglobulinů 392 // 22.6.4. Další speciální biochemická vyšetření 392 // 22.7. Spektrofotometrie 393 // 22.8. Odlišení mozkomíšního moku a sekretu nosní sliznice 394 // 22.9. Purulentní a serózní meningitida // 23. LABORATORNÍ VYŠETŘENÍ VÝPOTKU 397 (Jaroslav Racek) // 24. LABORATORNÍ UKAZATELE KOSTNÍHO METABOLISMU 399 (Jaroslav Racek) // 24.1. Stavba a metabolismus kosti a jeho poruchy 399 // 24.2. Ukazatele novotvorby kostní tkáně 400 // 24.2.1. Kostní alkalická fosfatáza (bALP) 400 // 24.2.2. Osteokalcin (OC) 400 // 24.2.3. Amino- a karboxyterminální propeptid prokolagenu typu I (PINP, PICP) 401 // 24.3. Ukazatele kostní resorpce 401 // 24.3.1. Hydroxyprolin 401 // 24.3.2. Pyridinolin a deoxypyridinolin 402 // 24.3.3. Fragmenty kolagenu I 402 // 24.3.4. Tartarát-rezistentní kyselá fosfatáza (TRACP) 404 // 24.4. Ukazatele kostního metabolismu u konkrétních chorob 404 // 25. HEMOKOAGULACE 405 (Jitka Šlechtová) // 25.1. Proteiny koagulačního systému 405 //

25.1.1. Prokoagulační faktory 407 // 25.1.2. Přirozené inhibitory koagulace -antikoagulační proteiny 410 // 25.2. Analytické principy vyšetřovacích metod v hemokoagulaci 411 // 25.2.1. Metody založené na vzniku koagula 411 // 25.2.2. Spektrofotometrické metody využívající chromogenní substráty 411 // 25.2.3. Průtoková cytometrie 412 // 25.2.4. Polymerázová řetězová reakce (PCR) 412 // 25.3. Základní hemokoagulační testy 412 // 25.3.1. Tromboplastinový test -protrombinový test (PT) 412 // 25.3.2. Mezinárodni normalizovaný poměr (INR) 412 // 25.3.3. Aktivovaný parciální tromboplastinový test (APTT) 413 // 25.3.4. Trombinový test (TT) 413 // 25.3.5. Reptilázový test 413 // 25.3.6. Stanovení fíbrinogenu 413 // 25.3.7. D-dimery 413 // 26. TRENDY V KLINICKÉ BIOCHEMII (LABORATORNÍ MEDICÍNĚ) 415 (Jaroslav Racek) // 26.1. Odběr krve a transport materiálu do laboratoře 415 // 26.1.1. Bezpečnostní odběr krve 415 // 26.1.2. Transport potrubní poštou 416 // 26.2. Automatizace a robotizace provozu 416 // 26.3. Centralizace provozu vs. POCT 416 // 26.4. Konsolidace laboratorních oborů 417 // 26.5. Laboratorní medicína založená na důkazech 417 // 26.6. Personalizovaná medicína 418 // 26.7. Podíl laboratoře na screeningových programech 419 // 26.8. Standardizace metod a laboratorních postupů 419 // 26.9. Certifikace a akreditace laboratoří 419 // 26.10. Trendy v analytice 420 // 26.11. Nové biomarkery 420 // 26.12. Harmonizace laboratorní medicíny // mezinárodním měřítku 420 // 26.13. „-omiky" 421 // 26.14. Laboratorní medicína budoucnosti 421 // Příloha 1 - Vyjadřování koncentrace roztoků 423 (Jaroslav Racek) // Příloha 2 - Přehled referenčních hodnot běžných analytů 427 (Jaroslav Racek) // Rejstřík 431