Česko-slovenský dialog dvou vyučujících, které se zabývají filosofií, teologií a pedagogikou. Cílem rozpravy je vstoupit do živé školy myšlení, kterou založil český filosof Radim Palouš (1924–2015), a znovu se vracet k tématům, která otevíral ve svých dílech. Rozhovor se vydává na cestu hledání moudrosti nasloucháním slovům i Slovu, vnímáním a recepcí zkušenosti, skrze rozum i intuici, dialog i přijímání ve ztišení. Nahlíží do světa týkajícího se všech, kteří jsou žáky, studenty, vychovateli, učiteli, pedagogy – hledající, toužící i čelící nepochopení. Je pozváním k promýšlení lidského života s pokorou i s vědomím lidské odpovědnosti, v naději, že úsilí hledat dobro, pravdu a krásu souvisí s úlohou lidsky obstát..
Úvod /7 DIALOG /11 // Radim Palouš - upřímný, otevřený, oslovující /12 // Výchova ve smyslu paideia a educatio /17 // Poslání člověka a poslání scholé /26 // Přijetí, ukotvení a bezpečí domova /37 // Výchova k lidskosti a k jedinečnému převzetí odpovědnosti /44 // Areté]zk.o odpovědnost vůči dobru v záležitostech občanského spolužití /55 // Hledání, bloudění a trpělivost na cestě ke smyslu /65 Pohnutky vůle ve výchově k odpovědnosti /75 Výchova jako cesta a svědectví nekonečně budoucího /87 Mosty přátelství /100 Závěr /107 // Shrnutí /112 // Summary /114 // Redakční poznámka /117 // Seznam citovaných publikací a periodik /118 // Rejstřík pojmů /123 // Jmenný rejstřík /130 // O autorkách /132