Setrvávání v ambiguitě stojí v základu naší zkušenosti s uměleckými díly. Dvojznačnost je zakleta v žánru i v obsahu, v pohybu mezi filozofickým zkoumáním a uměleckou expresí, v napětí mezi estetickými postoji zaměřenými na krásno a postoji etickými a politickými. V jednotlivých kapitolách věnovaných dílům Adrieny Šimotové, atonální hudbě nebo současnému politickému videoartu se Bierhanzl odpichuje především od nosných motivů z esteticko-filozofických úvah E. Levinase, R. Barthese a M. Foucaulta a ukazuje umělecké dílo jako odraz vládnoucích poměrů i jako vytváření nové, ryze estetické skutečnosti neredukovatelné na historická a sociální určení..
Poděkování /7 Úvod /9 // TVÁŘ NA TEMNÉM POZADÍ EXISTENCE // LEVINAS A ŠIMOTOVÁ /20 // Tvář je protržení smyslového /20 // Otoky a vředy bytí /29 // Dílo nemá budoucnost /36 // Ambiguita holého lidství a holého bytí /41 // RADOST Z AMBIGUITY LEVINAS A BLOY /50 Bloy a styl Levinasova myšlení /52 Ideologie a ontologie ženství /58 Radost z ambiguity /71 // ATONÁLNÍ HUDBA A NEKONEČNÁ FRAGMENTARITA // BLOCH A SCHĂ–NBERG /75 // Fragmentárnost v umění obecně /76 // Dvojí časovost uměleckého díla /79 // Atonální hudba a nekonečná fragmentarita /82 // Fragment versus událost /86 // NEPOSLUŠNOST VIDĚNÍ STEYERLOVÁ A FOUCAULT /93 Politika pravdy /94 Odvaha k pravdě /99 Neposlušnost vidění /105 Estetika ambiguity /109 // Seznam reprodukcí /116 Bibliografie /118 Ediční poznámka /123