Zakládací mýty a legendy se z předhelénistické Levanty zachovaly – snad s výjimkou Starého zákona – ve formě útržkovitých informací nejrůznější provenience, od onomastiky a struktury královských seznamů po stručné zprávy dobyvatelů. Případové studie epigrafických pramenů od rané doby bronzové (Ebla) přes pozdní bronz (Ugarit) po ranou dobu železnou (Aramejci, Starý zákon, Pelištejci) odhalují jednotná pravidla, která podobu těchto legend jako prostředků etnické inkorporace a politické legitimizace určovala. Že reflexe těchto pravidel mohla být schopnými autory využita k vlastním cílům, je doloženo analýzou tvorby ugaritského písaře Ilimilka..
Abkürzungen 6 // Tabellen und Abbildungen 7 // Erstausgabe 9 // 1. WIE MAN HERRSCHER HERSTELLT 11 // 1.1 Die Regeln der Gründungslegenden in der alten Syropalästine 12 // 2. FRÜHBRONZEZEIT: EBLA I9 // 2.1 Königslisten als Appellativ-Quellen 20 // 2.2 Ebla vor der Geschichte 25 // 3. spätbronzezeit: ugarit 33 // 3.1 Königslisten und ihre (ir)relevanz für die Geschichtsforschung 34 // 3.2 Wer war der (erste ugaritische) König? 38 // 4. LEVANTE IN DER FRÜHEISENZEIT 49 // 4.1 Syrisches Licht auf die Unterweltsschatten 50 // 4.2 "Nun, lasst uns eine Stadt bauen" 69 // 4.3 Wenn Goliath David wäre 84 // 5. SCHLUSSFOLGERUNGEN: DURCH DIE ZEIT, DURCH DEN RAUM 97 // 5.1 Amurru in der königlichen Ideologie und Tradition: von Ebla bis Israel // 5.2 Jeder König hat einen Namen DW W *1* 70 // Jeder name erzählt eine geschichte 106 // Bibliographie 113 // Stellenindex 131