Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 13.07.2024. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
BK
Praha : Akropolis, 2022
407 stran : barevné ilustrace ; 22 cm

objednat
ISBN 978-80-7470-409-3 (vázáno)
Obsahuje bibliografie a rejstříky
Anglické resumé
001654680
Úvodem 15 // 1 / Život Daniela Adama z Veleslavína 23 // 2 / Materiálová báze a charakteristika Veleslavínových předmluv 49 // 2.1 Vymezení a obsah materiálové báze 51 // 2.1.1 Materiálová báze základní 51 // 2.1.1.1 Rukopisné zápisky 51 // 2.1.1.2 Tisky 53 // 2.1.1.2.1 Předmluvy Daniela Adama z Veleslavína 53 // 2.1.1.2.2 Další tištěné texty 59 // 2.1.2 Materiálová báze doplňková 61 // 2.1.2.1 Ukázky 61 // 2.1.2.2 Slovníky 62 // 2.2 Využitelnost materiálové báze 63 // 2.3 Předmluvy jako základní výzkumná báze 64 // 2.3.1 Dedikace 65 // 2.3.2 Vlastní předmluva 68 // 2.4 Starší výzkum a edice předmluv 71 // 3/ Transkripční a transliterační zásady. Formálni úprava a řazení citací 73 // 3.1 Zásady transliterace 75 // 3.1.1 Transliterace rukopisného písma (Veleslavínova autografu) 75 // 3.1.2 Transliterace tištěného písma 76 // 3.2 Zásady transkripce 77 // 3.2.1 Hranice sloy interpunkce a další znaky strukturující text 77 // 3.2.2 Psaní velkých písmen 78 // 3.2.3 Přepis přejatých výrazů 78 // 3.2.4 Psaní i/y, í/ý 78 // 3.2.5 Gemináty 78 // 3.2.6 Grafém <g> 79 // 3.2.7 Kvantita vokálů 79 // 3.2.7.1 Náslovný grafém <v> 80 // 3.2.8 Zkratky 80 // 3.3 Formální úprava a řazení citací 81 // 4 / Čeština Daniela Adama z Veleslavína 83 // 4.1 Pravopis a typografie 85 // 4.1.1 Pravopis rukopisu (autograf v Kalendáři historickém z roku 1590) 85 // 4.1.1.1 Ortografická realizace jednotlivých hlásek a dvojhlásek 86 // 4.1.1.1.1 Komentář k řádkům 16,17,19 a 20- zvi. spřežky u majuskulí 88 // 4.1.1.2 (Nadbytečná) geminace 88 // 4.1.1.3 Velká písmena 89 // 4.1.1.4 Diakritická znaménka 89 // 4.1.1.5 Číslice 89 // 4.1.1.6 Hranice slov 90 // 4.1.1.7 Interpunkce a interpunkční znaménka 90 // 4.1.1.8 Zkratky 90 // 4.1.2 Pravopis a typografie tisků 90 //
4.1.2.1 Typografická realizace jednotlivých hlásek a dvojhlásek 92 // 4.1.2.1.1 Komentář k řádku 1 a 2 - tisk <i>, <ij>, <j> a <y>, <ý> pro původní krátké a dlouhé měkké i a tvrdé y // 4.1.2.1.1.1 Tisk po retnicích b, p, m, v, f 97 // 4.1.2.1.1.2 Tiskpo 97 // 4.1.2.1.1.3 Tiskpo tvrdých souhláskách h, ch, k,g, r, d, t, n 98 // 4.1.2.1.1.4 Tisk po hláskách sykavkové povahy a ř 99 // 4.1.2.1.1.5 Tisk po hlásce j 99 // 4.1.2.1.2 Komentář k řádku 2 - tisk <ij> a <j> k označení hlásky í 99 // 4.1.2.1.3 Komentář k řádku 3, 4 a 6 - tisk <ú>, <u>, <v>, <au> a <ú> 100 // 4.1.2.1.3.1 Tisk neiniciálního <ú>, <au> a <ú> 100 // 4.1.2.1.3.2 Tisk <v/V> a <au/Au> v iniciální pozici, po předponě nebo ve spřežce 101 // 4.1.2.1.4 Komentář k řádku 8 - tisk <uo> 101 // 4.1.2.1.5 Komentář k řádku 9 - tisk hlásky; 102 // 4.1.2.1.6 Komentář k řádku 11 - tisk palatál 102 // 4.1.2.1.7 Komentář k řádku 12-14 - dvojí grafy pro hlásky l, b a h 103 // 4.1.2.1.8 Komentář k řádku 17 - označení hlásky c 103 // 4.1.2.1.9 Komentář k řádkům 18-21 - tisk velkých písmen označujících majuskule Š, Č, Ž a Ĺ” 103 // 4.1.2.1.10 Komentář k řádku 22 - tisk aspirovaného <th> 104 // 4.1.2.2 (Nadbytečná) geminace 104 // 4.1.2.3 Velká písmena 105 // 4.1.2.3.1 Počátky větných celků 105 // 4.1.2.3.2 Vlastní jména 106 // 4.1.2.3.3 Úctyhodné reálie 106 // 4.1.2.3.4 Jedinečné reálie 107 // 4.1.2.3.5 Klíčové pojmy textu 107 // 4.1.2.3.6 Časové údaje 108 // 4.1.2.4Ligatury 109 // 4.1.2.5 Diakritická znaménka 109 // 4.1.2.6 Číslice 109 // 4.1.2.7 Hranice slov 110 // 4.1.2.8 Interpunkce a interpunkční znaménka a znaky 110 // 4.1.2.9 Zkratky 111 // 4.2 Hláskosloví 113 // 4.2.1 Hláskosloví rukopisu 114 // 4.2.1.1 Změny dlouhých vokálů a diftongů 114 // 4.2.1.1.1 Změna uo > ů 114 //
4.2.1.1.2 Změna ú > ou 115 // 4.2.1.1.3 Změna í/ý > ej 115 // 4.2.1.1.4 Změna é > í 115 // 4.2.1.2 Změna tautosylabického aj > ej 116 // 4.2.1.3 Vokalická kvantita 116 // 4.2.1.4 Asimilace 117 // 4.2.1.5 Další hláskoslovné jevy 117 // 4.2.2 Hláskosloví tisků 117 // 4.2.2.1 Změny dlouhých vokálů a diftongů 118 // 4.2.2.1.1 Změna (ó) > uo > ů 118 // 4.2.2.1.2 Změna ú > ou 120 // 4.2.2.1.2.1 V neiniciální pozici 120 // 4.2.2.1.2.2 V iniciální pozici a po předponě nebo ve spřežce 121 // 4.2.2.1.3 Změna í/ý > ej 123 // 4.2.2.1.4 Změna é> í 126 // 4.2.2.2 Změna tautosylabického aj > ej 127 // 4.2.2.3 Vokalická kvantita 128 // 4.2.2.3.1 Dozvuky staročeské vokalické kvantity 129 // 4.2.2.3.1.1 Substantiva 129 // 4.2.2.3.1.1.1 Víceslabičná substantiva verbalia - typ kázaní 129 // 4.2.2.3.1.1.2 Kolísání kvantity v paradigmatech ženských a-kmenů a ja-kmenů 130 // 4.2.2.3.1.1.3 Koncovka -í u Npl. životných maskulin 131 // 4.2.2.3.1.2 Verba 131 // 4.2.2.3.1.2.1 Krácení u víceslabičných sloves utvořených od dvouslabičných s kořennou délkou .131 // 4.2.2.3.1.2.2 Dloužení v n-ovémpříčestí 132 // 4.2.2.3.1.3 Adverbia 132 // 4.2.2.3.1.4 Prepozice 133 // 4.2.2.3.2 Specifické rysy vokalické kvantity 16. století 134 // 4.2.2.3.2.1 Isg. zájmen to (to) a co 134 // 4.2.2.3.2.2 Osobní zájmena pro 3. osobu 134 // 4.2.2.3.2.3 Vztažné zájmeno jenž 135 // 4.2.2.3.2.4 Zájmena přivlastňovací náš, váš, jeho, její, (je)jich 135 // 4.2.2.3.2.5 Názvy osob zakončené na -ín 136 // 4.2.2.3.2.6 Kořenná kvantita iexému pan/pán 137 // 4.2.2.3.2.7 Dloužení v paradigmatu adverbia mnoho 138 // 4.2.2.3.2.8 Dloužení před hláskou; 139 // 4.2.2.3.2.9 Dlouhá finála u číslovek dvá, obá, tří, čtyři 139 // 4.2.2.3.2.10 Kolísání kořenné kvantity u dalších výrazů 140 //
4.2.2.3.2.10.1 U apelativ (zvláště domácího původu) 140 // 4.2.2.3.2.10.2 U přejatých (a) propriálních výrazů a mladších přejímek 142 // 4.2.2.4 Změny v proudu řeči a další změny 144 // 4.2.2.4.1 Protetické v 144 // 4.2.2.4.2Asimilačně-artikulačnízměny 144 // 4.2.2.4.3 Zjednodušování a změny souhláskových skupin 147 // 4.2.2.4.4 Zánik samohlásek na konci slova 149 // 4.2.2.4.5 Vkladné hlásky zvláště vkladné e 149 // 4.2.2.4 .Ă“ Další hláskové změny 150 // 4.3 Tvarosloví 152 // 4.3.1 Podstatná a přídavná jména, zájmena, číslovky 152 // 4.3.1.1 Podstatná jména 152 // 4.3.1.1.1 Neflektivnost 152 // 4.3.1.1.2 Rod 153 // 4.3.1.1.3 Životnost a neživotnost 154 // 4.3.1.1.4 Číslo 154 // 4.3.1.1.4.1 Duál 154 // 4.3.1.1.4.2 Plurál ve vztahu k jedinci (vykání) 155 // 4.3.1.1.4.3 Generický singulár 155 // 4.3.1.1.5 Pád 155 // 4.3.1.1.5.1 Maskulina 156 // 4.3.1.1.5.1.1 o-kmeny 156 // 4.3.1.1.5.1.2jo-kmeny 160 // 4.3.1.1.5.1.3 bjo-kmeny 162 // 4.3.1.1.5.1.4 a-kmeny 162 // 4.3.1.1.5.1.5 ja-kmeny 162 // 4.3.1.1.5.1.6 bja-kmeny 163 // 4.3.1.1.5.1.7 u-kmeny 164 // 4.3.1.1.5.1.8 i-kmeny 164 // 4.3.1.1.5.1.9 Souhláskové kmeny (n-kmeny, t-kmeny) 165 // 4.3.1.1.5.1.10 Smíšené a specifické deklinační typy 165 // 4.3.1.1.5.2 Feminina 167 // 4.3.1.1.5.2.1 a-kmeny 167 // 4.3.1.1.5.2.2 ja-kmeny 167 // 4.3.1.1.5.2.3 bja-kmeny 169 // 4.3.1.1.5.2.4 i-kmeny 170 // 4.3.1.1.5.2.5 Souhláskové kmeny (r-kmeny) 170 // 4.3.1.1.5.2.6 Typ píseň 170 // 4.3.1.1.5.3 Neutra 171 // 4.3.1.1.5.3.1 o-kmeny 171 // 4.3.1.1.5.3.2 jo-kmeny 171 // 4.3.1.1.5.3.3 bjo-kmeny 171 // 4.3.1.1.5.3.4 nt-kmeny 172 // 4.3.1.1.5.3.5 Souhláskové kmeny (n-kmeny, s-kmeny) 172 // 4.3.1.2 Přídavná jména 172 // 4.3.1.2.1 Složené skloňování 172 // 4.3.1.2.2 Jmenné skloňování 173 // 4.3.1.2.3 Přivlastňovací adjektiva 173 //
4.3.1.2.4 Stupňování 174 // 4.3.1.3 Zájmena 174 // 4.3.1.3.1 Zájmena osobní 174 // 4.3.1.3.2 Zájmena přivlastňovací 175 // 4.3.1.3.3 Zájmena ukazovací 175 // 4.3.1.3.4 Zájmena tázací 176 // 4.3.1.3.5 Zájmena vztažná 176 // 4.3.1.3.6 Zájmena neurčitá 176 // 4.3.1.3.7 Zájmena záporná 177 // 4.3.1.4 Číslovky 177 // 4.3.1.4.1 Číslovky základní 177 // 4.3.1.4.2 Číslovky řadové 178 // 4.3.1.4.3 Číslovky druhové 178 // 4.3.1.4.4 Číslovky násobné 179 // 4.3.1.4.5 Číslovky neurčité 179 // 4.3.2 Slovesa 179 // 4.3.2.1 Infinitiv 179 // 4.3.2.2 Supinum 180 // 4.3.2.3 Přechodník 180 // 4.3.2.3.1 Přechodník přítomný 180 // 4.3.2.3.2 Přechodník minulý 182 // 4.3.2.4 Imperativ 183 // 4.3.2.5 Složené slovesné tvary 184 // 4.3.2.5.1 Složené préteritum 184 // 4.3.2.5.2 Složené (opisné) pasivum 184 // 4.3.2.6 Poznámky k slovesným infinitivním třídám a některým tvarům 185 // 4.3.2.6.1 Přechody mezi slovesnými třídami 185 // 4.3.2.6.2 Hláskové vyrovnávání paradigmatu a další hláskové jevy 186 // 4.3.2.6.3 Produktivita VI. infinitivní třídy 188 // 4.3.3 Příslovce 188 // 4.4 Slovní zásoba a slovo tvorba 190 // 4.4.1 K struktuře (vrstvám) slovní zásoby 192 // 4.4.1.1 Přejaté a citátové výrazy 192 // 4.4.1.1.1 Přejaté výrazy 192 // 4.4.1.1.1.1 Výrazy spojené s výrobou, formou a uspořádáním knihy 193 // 4.4.1.1.1.2 Výrazy spojené s žánrem předmluvy 194 // 4.4.1.1.1.3 Výrazy spojené se stavem a rozvojem kultury zvi. jazyka a písemnictví 195 // 4.4.1.1.1.4 Výrazy spojené s řemeslem a obchodem 196 // 4.4.1.1.1.5 Výrazy spojené se světskou a církevní správou 197 // 4.4.1.1.1.6 Výrazy spojené s intelektuální činností; s lidským chováním a s morálkou 199 // 4.4.1.1.1.7 Výrazy spojené s vojenským tažením a s putováním, zvl. do dalekých krajin 201 //
4.4.1.1.2 Citátové výrazy 203 // 4.4.1.2 Expresiva (a deminutiva) 205 // 4.4.1.3 Historismy a archaismy 207 // 4.4.1.3.1 Historismy 207 // 4.4.1.3.2 Archaismy 207 // 4.4.1.4 Ustálená slovní spoj ení 213 // 4.4.1.4.1 Termíny 214 // 4.4.1.4.2 Další ustálená slovní spojení 218 // 4.4.1.5 Frazeologismy 219 // 4.4.1.5.1 Frazeologismy v Dictionariu linguae Latinae 221 // 4.4.1.5.1.1 Přísloví s českým frazeologickým ekvivalentem jinde nezachyceným 221 // 4.4.1.5.1.2 Přísloví s českým frazeologickým ekvivalentem zachyceným i v jiných zdrojích 222 // 4.4.1.5.2 Frazeologismy v předmluvách 226 // 4.4.2 K vztahům ve slovní zásobě 228 // 4.4.2.1 Synonyma 228 // 4.4.3 K proměnám slovní zásoby 228 // 4.4.3.1 Změny lexikálního významu 228 // 4.4.3.1.1 Významové posuny 229 // 4.4.3.1.2 Přenesená pojmenování 237 // 4.4.3.2 Změny lexikální formy 238 // 4.4.3.3 Lexikální rozdíly mezi prvním a druhým vydáním Hospodáře a Kroniky světa 244 // 4.4.3.4 Slovotvorba 249 // 4.4.3.4.1 Derivace 249 // 4.4.3.4.1.1 Prefixace 249 // 4.4.3.4.1.1.1 pře- 249 // 4.4.3.4.1.1.2 ná- pří- 250 // 4.4.3.4.1.1.3 Dvojitá prefixace 251 // 4.4.3.4.1.2 Sufixace 253 // 4.4.3.4.1.2.1 -yně 253 // 4.4.3.4.1.2.2 Adjektiva tvořená příponou -vý, -lavý 254 // 4.4.3.4.1.2.3 Relační (látková) adjektiva tvořená příponou -(ě)ný/-(e)ný 254 // 4.4.3.4.1.2.4 Adjektiva tvořená příponou -ní/-ný 255 // 4.4.3.4.1.3 Tvoření imperfektivních sloves 256 // 4.4.3.4.1.3.1 Iterativa 256 // 4.4.3.4.1.3.2 Sekundární imperfektiva 257 // 4.4.3.4.2 Kompozice 260 // 4.4.3.4.2.1 místo- 260 // 4.4.3.4.2.2 spolu- 260 // 4.4.3.4.2.3 zlo-, dobro- 261 // 4.4.3.4.2.4 boho-/boha- 262 // 4.4.3.4.2.5 -hodný, -vzáctný, -mocný, -věrný 262 // 4.4.3.4.2.6 -krádce 263 // 4.4.3.4.2.7 jedenkaždý, jednostejný, obadva 263 //
4.4.3.4.3 Konverze (substantivizace adjektiv) 264 // 4.5 Skladba 265 // 4.5.1 Slovosled 265 // 4.5.1.1 Koncová pozice verba finita 265 // 4.5.1.2 Pozice přívlastku 268 // 4.5.1.2.1 Pozice přívlastku shodného 268 // 4.5.1.2.1.1 Antepozice a postpozice 268 // 4.5.1.2.1.2 Cirkumpozice 269 // 4.5.1.2.1.3 Interpozice 269 // 4.5.1.2.2 Pozice přívlastku neshodného 270 // 4.5.1.2.2.1 Antepozice a postpozice 270 // 4.5.2 Charakteristické jevy a zvláštnosti výstavby věty a souvětí 270 // 4.5.2.1 Věta 270 // 4.5.2.1.1 Napodobování latinských vazeb 270 // 4.5.2.1.1.1 Přechodníkové vazby (stejnopodmětné a kongruentní) 270 // 4.5.2.1.1.2 Infinitivní vazby 271 // 4.5.2.1.1.2.1 Infinitiv s nominativem 271 // 4.5.2.1.1.2.2 Infinitivs akuzativem 271 // 4.5.2.1.2 Několikanásobné větné členy (koordinační skupiny) 272 // 4.5.2.1.2.1 Cleny několikanásobného větného členu z hlediska slovnědruhového 272 // 4.5.2.1.2.2 Synonymní vztah mezi členy několikanásobného větného členu 273 // 4.5.2.1.2.3 Citátový výraz mezi členy několikanásobného větného členu 273 // 4.5.2.1.2.4 Několikanásobný větný člen jako prostředek pro paralelní výstavbu věty 274 // 4.5.2.1.3 Apozice 275 // 4.5.2.1.4 Parenteze 275 // 4.5.2.1.5 Elipsa 276 // 4.5.2.1.6 Větný zápor 277 // 4.5.2.1.6.1 Členský zápor na místě větného 277 // 4.5.2.1.6.2 Zápor ve složených slovesných tvarech 277 // 4.5.2.1.6.3 Užití záporných zájmen 277 // 4.5.2.1.6.4 Zesílení pomocí příslovce nikoli 278 // 4.5.2.1.7 Zapojení citátových výrazů do větné stavby 278 // 4.5.2.1.8 Tázací věta ve funkci řečnické otázky 278 // 4.5.2.1.9 Významové změny některých předložek 279 // 4.5.2.2 Souvětí 280 // 4.5.2.2.1 Složitá souvětí, perioda 280 // 4.5.2.2.1.1 Kontrastní výskyt složitých souvětí a jednoduchých vět 282 //
4.5.2.2.2 Osamostatňování vět pomocí relativ (vznik nepravých vět vztažných) 283 // 4.5.2.2.3 Specifický větosled vedlejších vět 284 // 4.5.2.2.3.1 Interpozice vedlejších vět 284 // 4.5.2.2.3.2 Antepozice obsahové věty před větou hlavní 285 // 4.5.3 Spojování vět a spojovací výrazy 285 // 4.5.3.1 Specializace spojovacích prostředků k vyjadřování specifických souvětných vztahů .. 285 // 4.5.3.2 Dvojité spojovací výrazy 287 // 4.6 Styl 289 // 4.6.1 Veleslavínovy předmluvy ve vztahu k stylotvorným faktorům 289 // 4.6.2 Začlenění stylu Veleslavínových předmluv do klasifikace stylů 289 // 4.6.3 Horizontální členění Veleslavínových předmluv 292 // 4.6.4 Stylotvorné prostředky, jejich výběr a organizace textu 294 // 4.6.4.1 Citáty (mezitextové korelace) 294 // 4.6.4.1.1 Biblické citáty, parafráze a odkazy na bibli 295 // 4.6.4.1.1.1 Před vydáním Bible kralické 296 // 4.6.4.1.1.2 Po vydání Bible kralické 297 // 4.6.4.1.1.3 Biblické citáty v obou vydáních Hospodáře 298 // 4.6.4.1.1.4 Parafráze bible 299 // 4.6.4.1.2 Nebiblické citáty, parafráze a textové odkazy 300 // 4.6.4.1.2.1 Odkazy na další zdroje 302 // 4.6.4.2 Jazykové stylotvorné prostředky 302 // 4.6.4.2.1 Přejaté a citátové výrazy 302 // 4.6.4.2.2 Synonyma a opisy významu 303 // 4.6.4.2.3 Přenesená pojmenování 303 // 4.6.4.2.4 Přirovnání 305 // 4.6.4.2.4.1 Podobenství 305 // 4.6.4.2.5 Ironie 307 // 4.6.4.2.6 Frazeologismy 307 // 4.6.4.2.7 Expresiva 307 // 4.6.4.2.8 Subjektivizace textu 308 // 4.6.4.2.9 Segmentace textu, textové konektory 309 // 4.6.4.2.10 ňečnické otázky 310 // 4.6.4.2.11 Paralelismus 311 // 4.6.4.2.12 Variabilita lexikální formy 312 // 4.7 Obecná charakteristika češtiny Daniela Adama z Veleslavína (shrnutí) 313 // Jaká tedy je čeština Daniela Adama z Veleslavína? 335 //
5 / Prameny a literatura 339 // 5.1 Archivní dokumenty 341 // 5.2 Prameny a literatura 342 // 5.3 Internetové databáze a digitální a digitalizované slovníky 358 // 6 / Zkratky 361 // 6.1 Zkratky starých tisků 363 // 6.2 Obecné zkratky a zkratky často citovaných zdrojů 366 // 6.2.1 Zkratky názvů institucí 366 // 6.2.2 Zkratky lingvistických termínů a dalších výrazů 366 // 6.2.3 Zkratky slovníků; soupisů a databází 367 // 7 / Rejstříky 371 // 7.1 Rejstřík osobních jmen 373 // 7.2 Rejstřík místních jmen 374 // 7.3 Rejstřík termínů 375 // 8 / Resumé 383 // 9 / Obrazová příloha 391

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC