.

0 (hodnocen0 x )

(1) Půjčeno:1x 

BK

Druhé vydání

Praha : OIKOYMENH, 2019-

svazky ; 22 cm

ISBN 978-80-7298-364-3 (I ; vázáno)

Knihovna novověké tradice a současnosti ; svazek 44

němčina

Přeloženo z němčiny

Obsahuje bibliografické odkazy a rejstříky

I. 2019. 339 stran

001659270

Úvod ...13 // PRVNÍ KNIHA // OBECNÝ ÚVOD DO ČISTÉ FENOMENOLOGIE // První oddíl // Podstata a poznaní podstaty // První kapitola // Fakt a podstata ...21 // §1. Přirozené poznání a zkušenost ...21 // §2. Fakt. Neoddčlitelnost faktu a podstaty ...22 // §3. Nazření podstaty a individuální názor ...24 // §4. Nazření podstaty a fantazie. Poznání podstaty je nezávislé na // veškerém poznání faktů ...26 // §5. Soudy o podstatách a soudy eidetické obecné platnosti ...27 // §6. Některé základní pojmy. Obecnost a nutnost ...29 // §7. Vědy o faktech a eidetické vědy ...30 // §8. Vztahy závislosti mezi vědou o faktech a eidetickou vědou ...32 // §9. Region a regionální eidetika ...33 // §10. Region a kategorie. Analytický region a jeho kategorie ...34 // §11. Syntaktické předmětnosti a poslední substráty. Syntaktické // kategorie ...37 // §12. Rod a druh ...38 // §13. Generalizace a formalizace ...39 // §14. Substrátové kategorie. Substrátová podstata ...41 // §15. Samostatné a nesamostatné předměty. Konkrétum a individuum 42 // §16. Region a kategorie v materiální sféře. // Syntetické poznatky a priori ...44 // §17. Závěr logických úvah ...45 // Druhá kapitola // Mylné naturalistické výklady ...46 // §18. Úvod do kritických diskusí ...46 // §19. Empiristické ztotožnění zkušenosti a originárně dávajícího aktu 47 // §20. Empirismus jako skepticismus ...50 // §21. Nejasnosti na idealistické straně ...51 // §22. Obvinění z platónského realismu. Podstata a pojem ...53 // §23. Spontaneita ideace, podstata a fiktum ...55 // §24. Princip všech principů ...56 // §25. Pozitivista v praxi jako přírodovědec, přírodovědec v reflexi jako // pozitivista ...57 // §26. Vědy dogmatického postoje a vědy filosofického postoje ...58 //

Druhý oddíl // Základní fenomenologická úvaha // První kapitola // Teze přirozeného postoje a její vyřazení ...61 // §27. Svět přirozeného postoje: já a můj okolní svět ...61 // §28. Cogito. Můj přirozený okolní svět a ideální okolní svět ...63 §29. „Druhé“ jáské subjekty a intersubjektivní přirozený // okolní svět ...64 // §30. Generální teze přirozeného postoje ...65 // §31. Radikální změna přirozené teze. „Vyřazení“, „uzávorkování“ . 65 §32. Fenomenologická éiroxf) ...68 // Druhá kapitola // Vědomí a přirozená skutečnost ...70 // §33. Předběžné vymezení „čistého“ čili „transcendentálního vědomí“ jako fenomenologického rezidua ...70 // 6 // §34. Podstata vedomí jako téma ...72 // §35. Cogito jako „akt“. Modifikace inaktuality ...73 // §36. Intencionálni prožitek. Prožitek vůbec ...76 // §37. „Zaměření na“, které provádí čisté Já v cogito, // a uchopující všímání ...77 // §38. Reflexe na akty. Imanentní a transcendentní vjemy ...79 // §39. Vědomí a přirozená skutečnost. Pojetí „naivního“ člověka ...81 §40. „Primární“ a „sekundární“ kvality. Tělesně daná věc jako „pouhý jev“ něčeho „fyzikálně pravého“ ...82 // §41. Reelný obsah vjemu a jeho transcendentní objekt ...84 // §42. Bytí jako vědomí a bytí jako realita. Principiální rozdíl způsobů názoru ...86 // §43. Vyjasnění principiálního omylu ...89 // §44. Pouze fenomenální bytí transcendentního, absolutní bytí imanentního ...90 // §45. Nevnímaný prožitek, nevnímaná realita ...93 // §46. Nepochybnost imanentního vjemu, pochybnost // transcendentního vjemu ...95 // Třetí kapitola // Region čistého vědomí ...97 // §47. Přirozený svět jako korelát vědomí ...97 //

§48. Logická možnost a věcný protismysl světa vně našeho světa .. 99 // §49. Absolutní vědomí jako reziduum zničení světa ...100 // §50. Fenomenologický postoj a čisté vědomí jako // pole fenomenologie ...103 // §51. Význam předběžných transcendentálnich úvah ...104 // §51. Doplnění. Fyzikální věc a „neznámá příčina jevů“ ...106 // §53. Animalia a psychologické vědomí ...111 // §54. Pokračování. Transcendentní psychologický prožitek je nahodilý a relativní, transcendentálni prožitek je nutný a absolutní ...113 // §55. Závěr. Všechna realita je jsoucí díky „udílení smyslu“. Žádný „subjektivní idealismus“ ...114 // Čtvrtá kapitola // Fenomenologické redukce ...116 // §56. Otázka po rozsahu fenomenologické redukce. Přírodní vědy a duchovní vědy ...116 // §57. Otázka vyřazení čistého Já ...117 // §58. Vyřazení transcendence boha ...118 // §59. Transcendence eidetična. Vyřazení čisté logiky jako // mathesis universalis ...119 // §60. Vyřazení materiálně-eidetických disciplín ...121 // §61. Metodologický význam systematiky fenomenologických redukcí ...123 // §62. Předběžné epistemologické výklady. „Dogmatický“ a fenomenologický postoj ...125 // Třetí oddíl // K metodice a problematice čisté fenomenologie První kapitola // Předběžné metodické úvahy ...128 // §63. Zvláštní význam metodických úvah pro fenomenologii ...128 // §64. Fenomenologovo vyřazení sebe sama ...129 // §65. Vztah fenomenologie k sobě samé ...130 // §66. Věrné vyjádření jasných daností. Jednoznačné termíny ...132 §67. Metoda vyjasňování. „Blízkost danosti“ a „vzdálenost danosti“ ...133 // §68. Pravé a nepravé stupně jasnosti. Podstata normálního vyjasňování ...135 //

§69. Metoda dokonale jasného uchopování podstaty ...136 // §70. Role vjemu v metodě vyjasňování podstaty. Přednost // svobodné fantazie ...137 // §71. Problém možnosti deskriptívni eidetiky prožitku ...139 // §72. Konkrétní, abstraktní, „matematické“ eidetické védy ...140 // §73. Aplikace na problém fenomenologie. Popis a exaktní určení .. 143 // §74. Deskriptívni a exaktní vědy ...145 // §75. Fenomenologie jako deskriptívni nauka o podstatách čistých prožitků ...146 // 8 // Druhá kapitola // Obecné struktury čistého vědomí ...148 // §76. Téma následujících zkoumání ...148 // §77. Reflexe jako základní osobitost sféry prožitků. Studia v reflexi 150 // §78. Fenomenologické studium aktů reflexe na prožitky ...153 // §70. Kritický exkurs. Fenomenologie a potíže „sebepozorování“ ...157 // §80. Vztah prožitků k čistému Já ...165 // §81. Fenomenologický čas a časové vědomí ...167 // §82. Pokračování. Trojitý horizont prožitku, zároveň jako horizont reflexe na prožitky ...169 // §83. Uchopování jednotného proudu prožitků jako „ideje“ ...170 // §84. Intencionalita jako hlavní fenomenologické téma ...172 // §85. Senzuální ..., intencionální ... ...176 // §86. Funkční problémy ...180 // Třetí kapitola // Noésis a noéma ...183 // §87. Předběžné poznámky ...183 // §88. Reelné a intencionálni složky prožitku. Noéma ...184 // §89. Výpovědi o noématu a výpovědi o skutečnosti. Noéma // v psychologické sféře ...187 // §90. „Noematický smysl“ a rozlišení „imanentních objektů“ // a „skutečných objektů“ ...188 // §91. Přenesení na nejširší sféru intencionality ...191 // §92. Pozomostní změny v noetickém a noematickém ohledu ...192 // §93. Přechod k noeticko-noematickým strukturám vyšší sféry vědomí ...196 //

§94. Noésis a noéma v oblasti soudů ...197 // §95. Analogická rozlišení v emotivní a volní sféře ...200 // §96. Přechod k dalším kapitolám. Závěrečné poznámky ...202 // Čtvrtá kapitola // k problematice noeticko-noematických struktur ...204 // §97. Hyletické a noetické momenty jako reelné. noematické // momenty jako nereelné momenty prožitku ...204 // 9 // §98. Způsob bytí noématu. Nauka o formách noesi. Nauka o formách // noémat ...207 // §99. Noematické jádro a jeho charaktery ve sféře přítomnění // azpřítomnění ...210 // §100. Podstatně zákonitá zvrstvení představ v noésis a noématu ..212 // §101. Stupňové charakteristiky. Různorodé „reflexe“ ...213 // §102. Přechod k novým dimenzím charakterizací ...214 // §103. Charaktery víry a charaktery bytí ...215 // §104. Doxické modality jako modifikace ...217 // §105. Modalita víry jako víra, modalita bytí jako bytí ...218 // §106. Afirmace a negace s jejich noematickými koreláty ...219 // §107. Opakované modifikace ...221 // §108. Noematické charaktery nejsou žádná „reflexivní“ určení ...222 // §109. Modifikace neutrality ...223 // §110. Neutralizované vědomí a rozsudek rozumu. Předpokládání .. 224 // §111. Modifikace neutrality a fantazie ...226 // §112. Opakovatelnost modifikace fantazie, neopakovatelnost // modifikace neutrality ...228 // §113. Aktuální a potenciální kladení ...229 // §114. Pokračování o potencialitě teze a modifikaci neutrality ...233 §115. Aplikace. Rozšířený pojem aktu. Provádění aktů a probouzení aktů ...236 // §116. Přechod k novým analýzám. Fundované noése a jejich noematické koreláty ...239 // §117. Fundované teze a završení nauky o modifikaci neutrality. Obecný pojem teze ...241 // §118. Syntézy vědomí. Syntaktické formy ...245 //

§119. Proměna poly tetických aktů v monotetické ...247 // §120. Pozicionalita a neutralita ve sféře syntéz ...249 // §121. Doxické syntaxe v emotivní a volní sféře ...250 // §122. Mody provádění artikulovaných syntéz. „Téma“ ...253 // §123. Zmatenost a zřetelnost jako mody provádění syntetických aktů ...255 // §124. Noeticko-noematická vrstva „logu“. Znamenání a význam .. 256 §125. Modality provádění v logicko-výrazové sféře a metoda vyjasňování ...259 // §126. Úplnost a obecnost výrazu ...261 // §127. Výraz soudů a výraz emotivních noémat ...262 // 10 // Čtvrtý oddíl Rozum a skutečnost // První kapitola // Noematický smysl a vztah k předmětu ...265 // §128. Úvod ...265 // §129. „Obsah“ a „předmět“; obsah jako „smysl“ ...267 // §130. Vymezení podstaty „noematický smysl“ ...269 // §131. „Předmět“, „určitelné X v noematickém smyslu“ ...270 // §132. Jádro jakožto smysl v modu své plnosti ...273 // §133. Noematická věta. Tetické a syntetické věty. Věty v oblasti představ ...273 // §134. Nauka o apofantických formách ...275 // §135. Předmět a vědomí. Přechod k fenomenologii rozumu ...278 // Druhá kapitola // Fenomenologie rozumu ...281 // §136. První základní forma rozumného vědomí: originárně // dávající „vidění“ ...281 // §137. Evidence a náhled. „Originami“ a „čistá“, asertorická // a apodiktická evidence ...284 // §138. Adekvátní a neadekvátní evidence ...285 // §139. Proplétání všech druhů rozumu. Teoretická, axiologická a praktická pravda ...288 // §140. Potvrzení. Ospravedlnění bez evidence. Ekvivalence pozicionálního a neutrálního náhledu ...290 // §141. Bezprostřední a zprostředkované rozumné kladení. Zprostředkovaná evidence ...292 // §142. Rozumná teze a bytí ...294 //

§143. Adekvátní danost věci jako idea v Kantově smyslu ...296 // §144. Skutečnost a originárně dávající vědomí: závěrečná určení ...297 // §145. Kritické poznámky k fenomenologii evidence ...298 // Třetí kapitola // Stupně obecnosti problematiky teorie rozumu ...302 // §146. Nejobecnější problémy ...302 // §147. Rozvětvení problémů. Formální logika, axiologie a praktika ...303 // §148. Rozumově-teoretické problémy formální ontologie ...306 // §149. Rozumově-teoretické problémy regionálních ontologií. Problém fenomenologické konstituce ...307 // §150. Pokračování. Region ,věc‘ jako transcendentálni vodítko ...311 // §151. Vrstvy transcendentálni konstituce věci. Doplnění ...314 // §152. Přenesení problému transcendentálni konstituce // na jiné regiony ...316 // §153. Plný rozsah transcendentálního problému. Členění zkoumání 317 // Věcný rejstřík ...323 // Jmenný rejstřík ...336 // Ediční poznámka ...337

(OCoLC)1200246226

cnb003217638