.

0 (hodnocen0 x )

BK

Vydání první

Praha : Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, 2016

2 svazky (224; 221 stran) : ilustrace ; 29 cm

ISBN 978-80-7080-950-1 (1. díl ; brožováno)

ISBN 978-80-7080-951-8 (2. díl ; brožováno)

Díl 1. 224 stran. -- Díl 2. 221 stran

001659612

DÍL 1 :   1. ZÁKLADNÍ POJMY 7 // 1.1 Analytický proces 8 // 1.2 Rozdělení metod analytické chemie 9 // 1.3 Základní měření v analytické chemii: měření hmotnosti a objemu 11 // 1.3.1 Váhy a vážení 11 // 1.3.1.1 Váhy 11 // 1.3.1.2 Vážení 12 // 1.3.1.3 Postup vážení 13 // 1.3.1.4 Faktory ovlivňující výsledky vážení 14 // 1.3.1.5 Kvalifikace vah 14 // 1.3.2 Měření objemu 15 // 1.3.2.1 Faktory ovlivňující přesnost odměrného měření 15 // 1.3.2.2 Běžně používané odměmé nádobí 16 // 1.4 Příprava roztoků, vyjadřování koncentrace 18 // 1.5 Charakteristiky analytické metody 19 // 1.6 Kalibrace analytické metody 19 // 1.6.1 Kalibrační standardy 20 // 1.6.2 Lineární regrese metodou nejmenších čtverců 21 // 1.6.3 Vyhodnocení metodou externí kalibrace 22 // 1.6.4 Vyhodnocení metodou přídavků standardů 23 // 1.6.5 Vyhodnocení metodou vnitřního standardu 24 // 2. ZPRACOVÁNÍ VZORKŮ PŘED ANALÝZOU 25 // 2.1 Odběr a zmenšování vzorků 25 // 2.2 Rozpouštění vzorků a rozklady vzorků kyselinami a hydroxidy 30 // 2.3 Rozklady vzorků tavením 32 // 2.4 Speciální typy rozkladů 34 // 2.5 Zkoncentrování analytu 35 // 3. VYHODNOCENÍ ANALYTICKÝCH VÝSLEDKŮ 36 // 3.1 Statistické rozdělení naměřených hodnot 36 // 3.2 Chyby analytických měření 39 // 3.3 Hodnocení kvality analytických výsledků 39 // 3.4 Testování významnosti 40 // 3.5 Systém řízení jakosti 45 // 3.6 Kvalifikace instrumentace 49 // 3.7 Výpočty výsledků a nejistoty analytických měření 50 // 3.7.1 Vyjadřování nejistoty 51 // 3.7.2 Odhad nejistoty 51 // 3.7.3 Nejistoty základních operací v analytické laboratoři 55 // 4. ROVNOVÁHY V ROZTOCÍCH 59 // 4.1 Acidobazické rovnováhy 63 // 4.1.1 Rovnovážné konstanty acidobazických reakcí 66 // 4.1.2 Výpočet pH silných kyselin a zásad 66 // 4.1.3 Výpočet pH slabých kyselin a zásad 68 //

4.1.4 Výpočet pH amfolytů 71 // 4.1.5 Výpočet pH roztoků pufrů 73 // 4.1.6 Měření a kontrola pH 75 // 4.2 Komplexotvorné rovnováhy 76 // 4.2.1 Rovnovážné konstanty komplexotvomých reakcí 77 // 4.2.2 Analyticky významné cheláty 81 // 4.3 Srážecí rovnováhy 82 // 4.3.1 Součin rozpustnosti 82 // 4.3.2 Výpočet rozpustnosti čistých látek 83 // 4.3.3 Výpočet množství vzniklé sraženiny 87 // 4.4 Oxidačně-redukční rovnováhy 87 // 4.4.1 Vliv pH na vlastnosti redoxního systému 90 // 4.4.2 Vybraná oxidační a redukční činidla 90 // 5. CHEMICKÁ ANALÝZA 92 // 5.1 Kvalitativní analýza anorganických kationtů a aniontů 92 // 5.2 Kvalitativní prv ková analýza organických látek 93 // 5.3 Kvalitativní funkční analýza 93 // 5.4 Kvantitativní prvková organická analýza 93 // 5.5 Odměrná analýza 94 // 5.5.1 Základní pojmy 94 // 5.5.2 Titrační křivky acidobazických titrací 96 // 5.5.2.1 Titrační křivka v systému dvou silných protolytů 96 // 5.5.2.2 Titrační křivka v systému s jedním silnýma jedním slabým protolytem 98 // 5.5.3 Titrační křivky chelatometrických titrací 99 // 5.5.4 Titrační křivky srážecích titrací 102 // 5.5.5 Titrační křivky oxidačně-redukčníchtitrací 102 // 5.5.6 Indikace bodu ekvivalence 107 // 5.5.7 Acidobazické titrace 108 // 5.5.7.1 Indikace bodu ekvivalence 109 // 5.5.12 Příklady alkalimetrických stanovení 110 // 5.5.7.3 Příklady acidimetrických stanovení 113 // 5.5.8 Komplexometrie 116 // 5.5.8.1 Chelatometrie 117 // 5.5.8.2 Příklady chelatometrických stanovení - celková tvrdost vody 118 // 5.5.9 Srážecí titrace - argentometrie 119 // 5.5.10 Redoxní titrace 119 // 5.5.10.1 Indikace bodu ekvivalence 119 // 5.5.10.2 Příklady redoxních stanovení 120 // 5.6 Vážková analýza 125 // 5.6.1 Vlastnosti sraženin 125 // 5.6.2 Izolace, sušení a žíhání sraženin 126 // 5.6.3 Příklady gravimetrických stanovení 126 //

6. SEPARAČNÍ METODY 128 // 6.1 Extrakce 128 // 6.1.1 Princip extrakce 128 // 6.1.2 Základní vztahy 129 // 6.1.3 Extrakce kapalina-kapalina 130 // 6.1.4 Extrakce analytu z pevného vzorku 131 // 6.1.5 Extrakce na tuhou fázi 133 // 6.1.6 Extrakce iontů kovů 133 // 6.2 Úvod do chromatografíe 134 // 6.2.1 Základní pojmy 134 // 6.2.2 Profil chromatografických píků 137 // 6.2.3 Retenční parametry 138 // 6.2.4 Účinnost kolony a kinetické parametry ovlivňující šířku píku 140 // 6.2.5 Vyhodnocení chromatografické separace 142 // 6.2.6 Termodynamika separačního procesu 144 // 6.3 Plynová chromatografíe 144 // 6.3.1 Mobilní a stacionární fáze 145 // 6.3.2 Vzorek a dávkování 146 // 6.3.3 Detektory 146 // 6.3.4 Mechanismus separace 148 // 6.3.4.1 Plynová adsorpční chromatografíe (GSC) 148 // 6.3.4.2 Plynová rozdělovači chromatografíe (GLC) 148 // 6.3.5 Speciální techniky 149 // 6.4 Kapalinová chromatografíe 150 // 6.4.1 Mobilní a stacionární fáze 150 // 6.4.2 Vzorek a dávkován í 151 // 6.4.3 Detektory 152 // 6.4.4 Tenkovrstvá chromatografíe 153 // 6.4.5 Mechanismus separace 154 // 6.4.5.1 Kapalinová adsorpční chromatografíe 154 // 6.4.5.2 Kapalinová rozdělovači chromatografíe 156 // 6.4.5.3 Vylučovací chromatografíe 156 // 6.4.5.4 Iontově výměnná chromatografíe 157 // 6.4.6 Volba separačního systému 159 // 6.5 Kvalitativní a kvantitativní analýza 159 // 6.6 Elektromigrační metody 161 // 6.6.1 Plošná a gelová elektroforéza 161 // 6.6.2 Kapilární elektroforéza (CE) 162 // 6.6.3 Izotachoforéza 164 // 7. ELEKTRO ANALYTICKÉ METODY 166 // 7.1 Základní pojmy 166 // 7.2 Elektrody 167 // 7.3 Elektrochemický článek 170 // 7.4 Potenciometrie 172 // 7.4.1 Skleněná ISE-měření pH 173 // 7.4.2 Fluoridová ISE 175 // 7.4.3 ISE s kapalnou membránou 176 // 7.5 Voltametrie a amperometrie a příbuzné dynamické metody 177 // 7.5.1 Přepětí a polarizace elektrod 177 //

7.5.2 Voltametrie 179 // 7.5.2.1 Voltamerické křivky 181 // 7.5.2.2 Voltametrický experiment a vyhodnocení polarizačních křivek 182 // 7.5.2.3 Rozpouštěcí voltametrie 187 // 7.5.3 Amperometrie 187 // 7.5.4 Coulometrie 190 // 7.5.4.1 Coulometrie za konstantního potenciálu a elektrogravimetrie 190 // 7.5.4.2 Coulometrická titrace // 7.6 Konduktometrie 192 // 7.6.1 Přímá konduktometrie // 7.6.2 Konduktometrická titrace 194 // 8. HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE 19? // 8.1 Instrumentace // 8.1.1 Vakuový systém // 8.1.2 Vstup vzorku 198 // 8.1.3 Iontový zdroj // 8.1.3.1 Elektronová ionizace 200 // 8.1.3.2 Chemická ionizace 200 // 8.1.3.3 Ionizace nárazem atomů 200 // 8.1.3.4 Ionizace laserem za účasti matrice 201 // 8.1.3.5 Ionizace za atmosférického tlaku 203 // 8.1.4 Separátor iontů 205 // 8.1.4.1 Magnetický a elektrostatický sektorový separátor 207 // 8.1.4.2 Kvadrupólový separátor a iontová past 208 // 8.1.4.3 Průletový separátor // 8.1.4.4 Cyklotronový separátor // 8.1.4.5 Orbitrap // 8.1.5 Detektor // 8.2 Vícestupňová analýza 213 // 8.2.1 Vícestupňová analýza uvnitř hmotnostního separátom 214 // 8.2.2 Vícestupňová analýza v sérii hmotnostních separátom 914 // 8.3 MS spektrum // 8.3.1 Aplikace v kvalitativní analýze 216 // 8.3.2 Aplikace v kvantitativní analýze 213 // 8.4 Aplikace MS pro anorganickou analýzu 219 // 8.5 Spektrometrie pohyblivosti iontů 223 //

DÍL 2 :   9. SPEKTROCHEMICKÉ METODY 9 // 9.1 Úvod 9 // 9.2 Některé radiometrické veličiny 10 // 9.3 Principy spektrometrie 11 // 9.3.1 Absorpce a emise záření 11 // 9.3.2 Rozptyl záření 16 // 9.3.3 Fotoelektrický jev 18 // 9.4 Techniky měření spekter 19 // 9.4.1 Techniky měření atomových spekter 19 // 9.4.1.1 Transmisní měření 20 // 9.4.1.2 Emisní měření 20 // 9.4.1.3 Rentgenová fluorescence 21 // 9.4.2 Techniky měření molekulových spekter 21 // 9.4.2.1 Transmisní měřínr, 21 // 9.4.2.2 Reflexní měření 21 // 9.4.2.3 Zeslabený totální odraz (technika ATR) 23 // 9.4.2.4 Difúzni reflexe H 23 // 9.4.2.5 Měření v polarizovaném záření 24 // 9.4.2.6 Fotoakustická měření 25 // 9.4.3 Komponenty spektrálních přístrojů 25 // 9.4.3.1 Zdroje záření 25 // 9.4.3.2 Detektory záření 29 // 9.4.3.3 Selektory záření 32 // 9.4.4 Spektroskopický přístroj 38 // 9.5 Interpretace spektra 40 // 9.5.1 Kvalitativní analýza 40 // 9.5.1.1 Prvková analýza 40 // 9.5.1.2 Identifikace látek 41 // 9.5.1.3 Zobrazování 42 // 9.5.2 Kvantitativní analýza 42 // 9.5.2.1 Absorpční měření 42 // 9.5.2.2 Emisní měření 45 // 10. ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE 47 // 10.1 Atomová absorpční spektrometrie 47 // 10.1.1 Instrumentace 47 // 10.1.2 Zdroje záření 47 // 10.1.3 Atomizátory 49 // 10.1.4 Uspořádání spektrometru, korekce pozadí 53 // 10.1.5 Speciální techniky 55 // 10.2 Atomová emisní spektrometrie 57 // 10.2.1 Plamenová emisní spektrometrie 58 // 10.2.2 Spektrografie 59 // 10.2.3 Emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem 62 // 10.2.4 Jiné typy atomové emisní spektrometrie 66 // 10.3 Rentgenová fluorescenční analýza 67 // 10.3.1 Instrumentace 68 // 3 // 10.3.2 Kvalitativní analýza 72 // 10.3.3 Kvantitativní analýza 73 //

11. MOLEKULOVÁ ABSORPČNÍ SPEKTROMETRIE V OBLASTI UV-VIS 74 // 11.1 Instrumentace 76 // 11.1.1 Konfigurace a rozsah přístroje 76 // 11.1.2 Rozlišení přístroje 76 // 1 1.1.3 Parazitní záření 77 // 11.1.4 Šum 77 // 11.1.5 Lineární dynamický rozsah 78 // 11.1.6 Drift 78 // 11.1.7 Plochost (monotónnost) základní linie 78 // 11.2 Ověření funkčních charakteristik 78 // 11.3 Měření vzorku 78 // 1 1.3.1 Kyvety 78 // I 1.3.2 Rozpouštědla 79 // 11.3.3 Podmínky měření 79 // 11.4 Interpretace spektra 80 // 11.4.1 Kvalitativní analýza - identifikace látek 80 // 11.4.2 Kvantitativní analýza 81 // 11.4.2.1 Volba stanovované formy analytu 82 // 11.4.2.2 Volba vlnové délky 83 // 11.4.2.3 Analýza vícesložkových směsí 83 // I 1.4.2.4 Studium rovnováh 84 // 11.4.2.5 Zdroje nejistoty stanovení 84 // 11.5 Měření elektronového cirkulárního dichroismu 85 // 12. MOLEKULOVÁ FOTOLUMINISCENČNÍ SPEKTROMETRIE 87 // 12.1 Instrumentace 88 // 12.1.1 Konfigurace a rozsah přístroje 89 // 12.2 Funkční charakteristiky a jejich ověření 91 // 12.3 Měření vzorku 91 // 12.4 Interpretace spektra 92 // 12.4.1 Kompenzace a korekce dat 92 // 12.4.1.1 Měření kvantového výtěžku 93 // 12.4.2 Kvalitativní analýza 94 // 12.4.3 Kvantitativní analýza 94 // 13. INFRAČERVENÁ A RAMANOVA SPEKTROMETRIE 96 // 13.1 Infračervená spektrometrie 97 // 13.1.1 Instrumentace 98 // 13.1.1.1 Konfigurace a rozsah přístroje 98 // 13.1.1.2 Rozlišení přístroje 98 // 13.1.1.3 Optická propustnost 99 // 13.1.1.4 Přesnost a preciznost 99 // 13.1.1.5 Šum 99 // 13.1.1.6 Rychlost skenování 100 // 13.1.1.7 Zpracování interferogramu 100 // 13.1.2 Ověření funkčních charakteristik 100 // 13.1.3 Měření spektra 101 // 13.1.3.1 Transmisní měření 101 // 4 // 13.1.3.2 Reflexní měření 101 // 13.1.3.3 Mikroskopická měření 102 //

13.2 Spektrometrie v blízké infračervené oblasti 102 // 13.2.1 Instrumentace 103 // 13.2.2 Měření vzorku 103 // 13.2.2.1 Transmisní měření 103 // 13.2.2.2 Reflexní měření 103 // 13.2.2.3 Procesní měření 104 // 13.3 Ramanova spektrometrie 104 // 13.3.1 Instrumentace 105 // 13.3.1.1 Konfigurace a rozsah přístroje 106 // 13.3.1.2 Rozlišení přístroje 108 // 13.3.1.3 Přesnost a preciznost 108 // 13.4 Ověření funkčních charakteristik 108 // 13.5 Měření vzorku 109 // 13.5.1 Normální RamanoVo spektrum 109 // 13.5.2 Zesílené Ramanovo spektrum 110 // 13.6 Interpretace spektra 111 // 13.6.1 Identifikace látek 111 // 13.6.2 Klasifikace látek 112 // 13.6.3 Kvantitatiní analýza 113 // 13.6.3.1 Infračervená spektrometrie 113 // 13.6.3.2 Infračervená spektrometrie v blízké infračervené oblasti 113 // 13.6.3.3 Ramanova spektrometrie 114 // 13.6.4 Strukturní analýza 114 // 14. SPEKTROMETRIE NUKLEÁRNÍ MAGNETICKÉ REZONANCE 116 // 14.1 Instrumentace 119 // 14.2 Měření vzorku 120 // 14.3 Parametry NMR spektra 121 // 14.3.1 Chemický posun a stínění jader 121 // 14.3.2 Relativní integrální intenzita 123 // 14.3.3 Multiplicita 125 // 14.3.4 Interpretace spekter 128 // 14.4 Relaxace 129 // 14.5 Chemická výměna 130 // 14.6 Dvojrozměrná NMR 131 // 15. SPŘAŽENÉ TECHNIKY 134 // 15.1 Spojení chromatografických technik s hmotnostní spektrometrií 134 // 15.1.1 Spojení GC-MS 134 // 15.1.2 Spojení LC-MS 135 // 15.1.3 Režimy sběru dat 136 // 15.1.4 Spojení GC nebo LC s ICP-MS 137 // 15.1.5 Speciační analýza a příklady specií prvků 139 // 15.2 Spojení chromatografických technik s IR a NMR 141 // 15.2.1 Spojení LC-NMR 142 // 15.3 Spojení CE-MS a CE-ICP-MS 143 // 16. POVRCHOVÁ ANALÝZA 145 // 16.1 Povrchová analýza fotony 146 // 16.2 Povrchová analýza elektrony 147 //

16.2.1 Transmisní elektronová mikroskopie 148 // 16.2.2 Rastrovací elektronová mikroskopie 149 // 16.2.3 Augerova elektronová spektrometrie 151 // 16.3 Povrchová analýza ionty 153 // 16.3.1 Spektrometrie Rutherfordova zpětného rozptylu 153 // 16.3.2 Hmotnostní spektrometrie sekundárních iontů 154 // 16.3.3 Částicemi indukovaná rentgenová emise 155 // 16.4 Povrchová analýza rastrovací sondou 156 // 16.4.1 Rastrovací tunelová mikroskopie 156 // 16.4.2 Mikroskopie atomárních sil 157 // 16.4.3 Mikroskopie v blízkém optickém poli 159 // 16.5 Výběr vhodné metody 160 // 17. KINETICKÉ METODY 162 // 17.1 Základní pojmy 162 // 17.2 Klasifikace chemických kinetických metod 163 // 17.3 Provedení kinetických měření 164 // 17.3.1 Metoda kontinuálního přidávání reakčního činidla 165 // 17.3.2 Technika zastavení toku 165 // 17.3.3 Průtoková vstřikovací analýza 166 // 17.3.3.1 Instrumentace 168 // 17.3.3.2 Vyhodnocení dat 169 // 17.3.4 Sekvenční vstřikovací analýza 171 // 17.3.4.1 Instrumentace 172 // 17.4 Kvantitativní aplikace 173 // 17.5 Posouzení chemických kinetických metod 176 // 18. RADIOANALYTICKÉ METODY 178 // 18.1 Základní pojmy 178 // 18.2 Klasifikace záření 178 // 18.3 Gama spektrometrie 180 // 18.4 Mössbauerova spektrometrie 180 // 18.5 Neutronová aktivační analýza 183 // 18.6 Izotopová zřeďovací analýza 184 // 19. BIOCHEMICKÁ ANALÝZA 185 // 19.1 Enzymové metody v analytické chemii 185 // 19.1.1 Základní pojmy 185 // 19.1.2 Enzymová aktivita 186 // 19.1.3 Základní zásady při práci s enzymy 186 // 19.1.4 Enzymy jako analytická činidla 187 // 19.1.4.1 Analyt jako substrát, aktivátor nebo inhibitor 189 // 19.1.4.2 Stanovení enzymové aktivity 190 // 19.2 Imunochemické metody 191 // 19.2.1 Základní imunochemické metody 193 // 19.2.1.1 Aglutinační test 193 //

19.2.1.2 Imunoprecipitace 193 // 19.2.2 Imunoanalytické metody založené na použití značených antigenů nebo protilátek 194 // 19.2.2.1 Enzymová imunoanalýza 194 // 19.2.2.2 Radioimunoanalýza 197 // 19.2.2.3 Fluorescenční imunoanalýza 197 // 19.2.3 Imunohistochemie 198 // 19.3 Afinitní chromatografie 198 // 20. CHEMICKÉ SENZORY A BIOSENZORY 201 // 20.1 Základní schéma a struktura senzoru 201 // 20.1.1 Receptory používané v chemických senzorech a biosenzorech 202 // 20.1.1.1 Receptory užívané v chemických senzorech 202 // 20.1.1.2 Receptory užívané v biosenzorech 202 // 20.1.2 Nejčastější typy používaných převodníků pro konstrukci senzorů 204 // 20.1.2.1 Optické senzory 205 // 20.1.2.2 Elektrochemické senzory 208 // 20.2 Multisenzorová analýza 211 // 20.3 Čipy 212 // 20.3.1 DNA čipy 212 // 20.3.2 Aptosenzory a čipy 214 // 20.3.3 Proteinové čipy 214 // 20.3.4 Sacharidové čipy 215 // 21. PROCESNÍ ANALÝZA 216 // 21.1 Typy procesní analýzy 217 // 21.1.1 Off-line 217 // 21.1.2 At-line 218 // 21.1.3 On-line 218 // 21.1.4 In-line 218 // 21.1.5 Bezkontaktní analýza 219 // 21.2 Základní prvky procesního analyzátoru 220 // 21.3 Analytické metody používané v procesní analýze 220

(OCoLC)970631733

cnb002844580