.

0 (hodnocen0 x )

(1) Půjčeno:1x 

BK

1. vydání

Český Těšín : 2 Theta, 2022

442 stran : ilustrace (některé barevné) ; 24 cm

ISBN 978-80-88279-17-4 (brožováno)

Obsahuje bibliografie a rejstřík

Částečně slovenský text

001941302

OBSAH 3 // PŘEDMLUVA 12 // 1 POSTUPY A METODY ANALÝZY ORGANICKÝCH LÁTEK 13 // 1.1 Postup analýzy 13 - Jiří G. K. Ševčík // 1.1.1 Pravdepodobný svět a deterministický zákon 13 // 1.1.2 Analytický úkol 14 // 1.1.2.1 Zadání analytického úkolu 15 // 1.1.2.2 Vzorkování a úprava vzorku 15 // 1.1.2.3 Analytické metody 16 // 1.1.2.4 Kalibrační metody 18 // 1.1.2.5 Výsledek analýzy 21 // 1.2 Přehled metod pro analýzu organických sloučenin 25 - Josef Čáslavský // 1.2.1 Vážková analýza - gravimetrie 25 // 1.2.2 Odměrná analýza - volumetrie 26 // 1.2.3 Elementární analýza organických látek 26 // 1.2.4 Optické metody - molekulová spektrometrie 26 // 1.2.5 Elektroanalytické metody 26 // 1.2.6 Separační techniky 26 // 1.2.7 Hmotnostní spektrometrie (MS) 27 // 1.2.8 Tandemové techniky 27 // 1.2.9 Nukleární magnetická rezonance (NMR) 27 // 2 ODBĚR A PŘÍPRAVA VZORKŮ K ANALÝZE - EXTRAKČNÍ TECHNIKY, PASIVNÍ VZORKOVÁNÍ ORGANICKÝCH 29 - Martin Adam, Petra Bajerová, Karel Ventura // 2.1 Odběr vzorků vzduchu a plynů pro analýzu organických látek 29 // 2.1.1 Využití difúzních denuderů pro zakoncentrování plynných organických polutantů ze vzduchu 29 // 2.1.2 Extrakce tuhým sorbentem 31 // 2.1.3 Extrakce plynem se zkoncentrováním na tuhém sorbentu 34 // 2.2 Vzorkování ovzduší 34 // 2.2.1 Princip pasivního záchytu -difuse 35 // 2.2.2 Záchyt - adsorpce 35 // 2.2.3 Desorpce 36 // 2.2.4 Axiální pasivní vzorkovače 36 // 2.2.5 Radiální pasivní dozimetr - Radiello 37 // 2.2.5.1 Složení vzorkovače 38 // 2.2.5.2 Příslušenství vzorkovače 38 // 2.3 Příprava vzorků k analýze - extrakční techniky 39 // 2.3.1 Klasické extrakční techniky 39 // 2.3.1.1 Extrakce kapalina-kapalina 39 // 2.3.1.2 Extrakce v Soxhletově extraktom 40 // 2.3.1.3 Automatizovaná Soxhletova extrakce 41 //

2.3.1.4 Extrakce tuhou fází 42 // 2.3.2 Mikroextrakční techniky 42 // 2.3.2.1 Mikroextrakce tuhou fází 43 // 2.3.2.2 Sorpční extrakce na míchadle a sorpční extrakce v headspace prostoru 44 // 2.3.2.3 Mikroextrakce tuhou fází s využitím stříkačky 44 // 2.3.2.4 Mikroextrakce jednou kapkou 45 // 2.3.2.5 Disperzní kapalinová mikroextrakce 46 // 2.3.2.6 Mikroextrakce využívající duté vlákno 46 // 2.3.3 Headspace extrakce - extrakce z plynné fáze 47 // 2.3.3.1 Statistická headspace extrakce 47 // 2.3.3.2 Dynamická headspace extrakce 47 // 2.3.4 Extrakce založené na použití alternativních rozpouštědel 47 // 2.3.4.1 Iontové kapaliny 48 // 2.3.4.2 Extrakce nadkritickou tekutinou 48 // 2.3.4.3 Vysokotlaká extrakce horkou vodou 49 // 2.3.5 Asistované extrakce 50 // 2.3.5.1 Extrakce mikrovlnným zářením 50 // 2.3.5.2 Ultrazvukové extrakce 50 // 2.3.5.3 Vysokotlaká extrakce rozpouštědlem 51 // 3 PLYNOVÁ CHROMATOGRAFIE 57 - Jiří G. K. Ševčík, Petr Vozka // 3.1 Principy plynové Chromatografie 57 // 3.1.1 Parametry elučního profilu 57 // 3.1.2 Charakteristiky plynově chromatografického systému 60 // 3.1.3 Charakteristiky rozdělení 61 // 3.1.4 Optimalizace rozlišení 62 // 3.1.5 Identifikace analytů 62 // 3.1.6 Stanovení analytů 63 // 3.2 Schéma instrumentálního uspořádání GC 65 // 3.2.1 Mobilní fáze 65 // 3.2.2 Nástřik vzorku 68 // 3.2.3 Separační systém 72 // 3.3 Měřící systém 75 // 3.3.1 Signál v GC 76 // 3.3.2 Zpracování signálu 81 // 3.3.3 Detektory v plynové 84 // 3.4 Rychlá plynová Chromatografie 88 // 3.5 Miniaturizovaná plynová Chromatografie 89 // 3.6 Vícerozměrná plynová Chromatografie 89 // 4 SUPERKRITICKÁ FLUIDNÍ CHROMATOGRAFIE 93 - Kateřina Plachká, Josef Planeta, Lucie Nováková // 4.1 Úvod 93 // 4.2 Mobilní fáze v SFC 93 // 4.2.1 Čistý oxid uhličitý 94 //

4.2.2 Směsi CO2 a organického modifikátoru 96 // 4.3 Stacionární fáze v SFC 99 // 4.3.1 Náplňové kolony 99 // 4.3.2 Kapilární kolony 100 // 4.4 Instrumentace v SFC 101 // 4.4.1 Zdroj nadkritické tekutiny a organického modifikátoru 101 // 4.4.2 Dávkovací zařízení - automatické dávkovače 102 // 4.4.2.1 Automatické dávkovače 102 // 4.4.2.2 Dávkování systémem s časovým omezením nástřiku (timed-delay) 103 // 4.4.2.3 Dávkování pomocí vstupního děliče 103 // 4.4.3 Termostat kolony v SFC 104 // 4.4.4 Regulace tlaku v SFC 104 // 4.4.4.1 Regulátor zpětného tlaku - BPR 104 // 4.4.4.2 Restriktory 104 // 4.4.5 Detektory v SFC 106 // 4.4.5.1 Spojení SFC-MS 107 // 4.5 Využití SFC v současné praxi 109 // 4.6 Další využití SFC 113 // 4.6.1 Využití SFC k izolaci analytů - preparativní SFC 113 // 4.6.2 Využití SFC pro měření distribučních konstant v systému scCO2 - IL 115 // 4.7 Závěr 116 // 5 KAPALINOVÁ CHROMATOGRAFIE (LC) 119 - Pavel Jandera, Petr Česla // 5.1 Princip kapalinové Chromatografie 119 // 5.2 Nízko- a vysokotlaké techniky, analytická a preparativní LC 120 // 5.3 Termodynamický a kinetický aspekt Chromatografie, chromatografická data 121 // 5.4 Kolony v HPLC 123 // 5.4.1 Tok mobilní fáze kolonou, náplně kolon pro HPLC - pórovité, povrchově pórovité, monolitické 124 // 5.4.2 Stacionární fáze 125 // 5.5 Instrumentace v HPLC 127 // 5.5.1 Zásobníky, úprava a čerpání mobilní fáze 127 // 5.5.2 Systémy pro tvorbu gradientu mobilní fáze 128 // 5.5.3 Dávkování vzorků 129 // 5.5.4 Detektory pro HPLC 129 // 5.6 Chromatografické fázové systémy 133 // 5.6.1 Chromatografie v systémech s obrácenými (převrácenými) fázemi 134 // 5.6.2 Chromatografie v systémech s normálními fázemi 135 // 5.6.3 Iontově-výměnná Chromatografie, iontová chromatografie a chromatografie iontové výluky 137 //

5.6.4 Chromatografie prostorové výluky 139 // 5.6.5 Separace založené na tvorbě komplexů, chirální separace, bioafinitní Chromatografie.140 // 5.7 Vývoj a optimalizace pracovních podmínek při HPLC 140 // 5.8 Programované a kombinované HPLC separační techniky 141 // 5.8.1 Gradientová eluce 141 // 5.8.2 Dvourozměrná kapalinová Chromatografie 142 // 5.9 Závěr 145 // 5.10 Kapalinová Chromatografie v plošném uspořádání: Chromatografie na papíru a na tenkých vrstvách 148 - Pavel Jandera, Aneta Hart manová // 6 HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE 153 - Josef Čáslavský, Vítězslav Otruba // 6.1 Teoretické základy 153 // 6.2 Konstrukce hmotnostního spektrometru 154 // 6.2.1 Ionizační techniky 155 // 6.2.1.1 Elektronová ionizace (El) 155 // 6.2.1.2 Chemická ionizace (Cl) 156 // 6.2.1.3 Elektrosprej 157 // 6.2.1.4 Chemická ionizace za atmosférického tlaku 158 // 6.2.1.5 Fotoionizace za atmosférického tlaku (APPI) 159 // 6.2.1.6 Maldi 160 // 6.2.1.7 Indukčně vázané plazma (ICP) 161 // 6.2.1.8 Iontové zdroje pro přímou analýzu vzorku 161 // 6.2.2 Analyzátory 163 // 6.2.2.1 Magnetický analyzátor (B) 163 // 6.2.2.2 Elektrostatický analyzátor (ESA, E) 164 // 6.2.2.3 Analyzátory s dvojitou fokusací 164 // 6.2.2.4 Kvadrupól (Q) 165 // 6.2.2.5 Sférická iontová past (3D-IT) 166 // 6.2.2.6 Lineární iontová past (LIT) 166 // 6.2.2.7 Analyzátor doby letu (TIME-OF-FLIGHT, TOF) 167 // 6.2.2.8 Iontová cyklotronová rezonance s Fourierovou transformací (FT-ICR) 168 // 6.2.2.9 Orbitrap 168 // 6.2.3 Detektory 169 // 6.2.4 Vakuový systém 170 // 6.2.4.1 Mechanické vývěvy 171 // 6.3 Tandemová hmotnostní spektrometrie 172 // 6.3.1 Tandemové hmotnostní spektrometry na bázi sektorových analyzátorů 172 // 6.3.2 Trojitý kvadrupól (QQQ, QqQ) 172 // 6.3.3 Tandem TOF-TOF 173 // 6.3.4 Trojitý kvadrupól s lineární iontovou pastí (QqQLIT) 173 //

6.3.5 Q-TOF 173 // 6.4 Mobilní hmotnostní spektrometrie 173 // 6.5 Hmotnostní spektrometrie izotopových poměrů (IRMS) 174 // 6.5.1 Princip IRMS 174 // 6.5.2 Využití IRMS 175 // 7 SPOJENÍ CHROMATOGRAFICKÝCH TECHNIK A HMOTNSTNÍ SPEKTROMETRIE 181 - Josef Čáslavský // 7.1 Spojení plynové Chromatografie s hmotnostní spektrometrií (GC/MS) 181 // 7.2 Instrumentace pro GC/MS 183 // 7.2.1 GC/MS s kvadrupólem 183 // 7.2.2 GC/MS se sférickou iontovou pastí 183 // 7.2.3 GC/MS s trojitým kvadrupólem 183 // 7.2.4 GC/MS se sektorovými analyzátory 183 // 7.2.5 GC/MS s analyzátorem doby letu 183 // 7.2.6 GC/MS s Orbitrapem 184 // 7.2.7 GC/FT-ICR MS 184 // 7.2.8 GC/Q-TOF 184 // 7.3 Spojení kapalinové Chromatografie s hmotnostní spektrometrií 185 // 7.3.1 Instrumentace pro LC/MS 186 // 7.4 Spojení superkritické fluidní Chromatografie s hmotnostní spektrometrií 186 // 8 ELEKTROSEPARAČNÍ METODY 189 // 8.1 Kapilárna zónová elektroforéza, izotachoforéza a epitachoforéza 189 - Marián

Kovaľ, Ludmila Křivánková, Ivona Voráčová // 8.1.1 Teoretické principy 189 // 8.1.2 Konštrukcia prístrojov 191 // 8.1.2.1 Zdroj prúdu (napätia) 191 // 8.1.2.2 Kapiláry 191 // 8.1.2.3 Detektory 193 // 8.1.3 Zónová elektroforéza 194 // 8.1.4 Izotachoforéza 196 // 8.1.4.1 Inštrumentácia pre ITP 199 // 8.1.5 Aplikácie ITP a CZE 200 // 8.1.6 Epitachoforéza 206 // 8.1.6.1 Princip 206 // 8.1.6.2 Instrumentace 208 // 8.1.6.3 Aplikace 208 // 8.2 Afinitní kapilární elektroforéza 209 - Petr Kubáň // 8.2.1 Úvod 209 // 8.2.2 Princip ACE 209 // 8.2.3 Vyhodnocení naměřených dat - Scatchardův graf 210 // 8.2.4 Techniky ACE 211 // 8.2.4.1 Analýza rovnovážných směsí 212 // 8.2.4.2 Analýza založená na změně elektroforetických mobilit 213 // 8.2.4.3 ACE s imobilizovaným ligandem 215 // 8.2.5 Aplikace ACE 215 // 8.2.6 Závěr 215 // 8.3 Gelová elektroforéza 217 - Petr Kubáň // 8.3.1 Úvod // 8.3.2 Princip GE // 8.3.3 Instrumentace // 8.3.4 Typy gelů // 8.3.4.1 Agarosový gel // 8.3.4.2 Polyakrylamidový gel (PAGE) // 8.3.4.3 Další typy gelů // 8.3.5 Separační elektrolyt 219 // 8.3.6 Elektroforéza v polyakrylamidovém gelu s dodecylsulfátem sodným (SDS-PAGE) 219 // Detekce // 220 // 8.3.8 Blotting 220 // 8.3.9 Dvoudimenzionální (2D) gelová elektroforéza 220 // 8.3.10 Kapilární gelová elektroforéza (CGE) 221 // 8.3.10.1 DNA sekvenování pomocí kapilární gelové elektroforézy 221 // 8.3.11 Závěr 222 // 8.4 Elektrokinetické chromatografické metody 223 // Petr Česla, Jana Váňová // 8.4.1 Micelární elektrokinetická Chromatografie 224 // 8.4.1.1 Tenzidy používané v micelární elektorkietické 225 // 8.4.2 Další elektrokinetické chromatografické techniky 227 // 8.4.3 Instrumentální aspekty spojené s elektrokinetickou 228 // 8.4.4 Aplikace elektrokinetické Chromatografie 229 //

9 ELEKTROANALYTICKÉ METODY 235 - František Opekar, Vlastimil Vyskočil // 9.1 Obecný úvod a rozdělení elektroanalytických metod 235 // 9.1.1 Struktura mezifází kov/elektrolyt, elektrická dvoj vrstva 235 // 9.1.2 Vznik elektrodového potenciálu 236 // 9.1.3 Elektrochemický článek 236 // 9.1.4 Průchod proudu elektrochemickým článkem - kinetika elektrodových reakcí 237 // 9.1.5 Transportní procesy v elektrochemickém článku 239 // 9.1.6 Rozdělení elektroanalytických metod 241 // 9.2 Voltametrická analýza 242 // 9.2.1 Princip metody 242 // 9.2.2 Instrumentace 243 // 9.2.3 Pracovní elektrody 244 // 9.2.3.1 Rotující disková elektroda 246 // 9.2.3.2 Mikroelektrody a jejich soubory 246 // 9.2.4 Další komponenty voltametrické cely 248 // 9.2.5 Varianty voltametrických měření 248 // 9.2.5.1 Diferenční pulsní voltametrie 248 // 9.2.5.2 Elektrochemická rozpouštěcí voltametrie 249 // 9.2.6 Nové trendy ve voltametrické analýze 251 // 9.2.6.1 Netradiční elektrodové materiály 252 // 9.2.6.2 Voltametrické DNA biosenzory 254 // 9.3 Ampérometrie 256 - Jana Skopalová // 9.3.1 Ampérometrické senzory 256 // 9.3.1.1 Clarkovo kyslíkové čidlo 256 // 9.3.1.2 Enzymové biosenzory 257 // 9.3.1.3 Tkáňové a bakteriální biosenzory 259 // 9.3.2 Ampérometrické detektory 259 // 9.3.2.1 Průtokové cely 260 // 9.3.2.2 Pracovní elektrody pro průtoková měření 261 // 9.3.2.3 Měřící techniky 262 // 9.3.2.4 Použití ampérometrické detekce v průtokové analýze organických látek 262 // 10.5.4 lNNMR spektroskopie 331 // 10.5.5 Způsoby měření 15N NMR spekter v roztoku 333 // 10.5.5.1 Přístrojové vybavení pro měření 15N NMR spekter 334 // 10.5.5.2 Standardy v "N NMR 335 // 10.5.6 Interpretace l5N NMR spekter 335 // 10.5.7 Speciální kvantitativní analýza 339 //

11 MOBILNÍ SPEKTRÁLNÍ ANALYZÁTORY 347 - Tomáš Černohorský // 11.1 Členění podle technik a vybraných aplikací 347 // 11.2 Ramanova spektrometrie 347 // 11.2.1 Nej rozšířenější aplikace mobilních Ramanových spektrometrů 354 // 11.2.1.1 Bezpečnostní aplikace - detekce nebezpečných látek 354 // 11.2.1.2 Mobilní detekce narkotik a jejich prekurzorů 355 // 11.2.1.3 Kontrola pozitivní shody vstupních surovin ve farmac. a kosmetickém průmyslu 356 // 11.2.1.4 Detekce padělků léčiv 357 // 11.2.1.5 Rychlá kvantitativní analýza v terénu a v provozech 358 // 11.3 Infračervená spektrometrie ve střední oblasti 359 // 11.3.1 Filtrové spektrometry a spektrometry na principu LVF (Linear Variable Filter) 359 // 11.3.2 FT-IR spektrometry pro identifikaci pevných a kapalných látek 359 // 11.3.3 FT-IR spektrometry pro identifikaci a kvantifikaci plynů a par 361 // 11.3.4 Spektrometry využívající laditelné infračervené lasery 362 // 11.4 NIR spektrometrie 363 // 11.5 Hmotnostní spektrometrie 365 // 12 ORGANICKÁ ELEMENTÁRNÍ ANALÝZA 371 - Jan Langhans // 12.1 Princip metod organické elementární analýzy 371 // 12.2 Stanovení celkového organického uhlíku (TOC) a forem uhlíku 371 // 12.2.1 Základní pojmy a rozdělení metod 371 // 12.2.2 Stanovení TOC suchým spalováním 372 // 12.2.3 Stanovení TOC oxidační mineralizací s UV zářením 372 // 12.2.4 Stanovení forem uhlíku postupným termickým rozkladem 372 // 12.3 Stanovení organického dusíku 373 // 12.3.1 Stanovení dusíku podle Dumase 373 // 12.3.2 Stanovení dusíku podle Kjeldahla 374 // 12.3.3 Stanovení vázaného dusíku (TNb) 374 // 12.3.4 Další metody stanovení dusíku 375 // 12.4 Stanovení fosforu 376 // 12.5 Stanovení síry 376 - Antonín Povolný // 12.6 Stanovení halogenů 376 // 12.6.1 Základní pojmy a rozdělení metod 377 //

12.6.2 Analyzátor organicky vázaných halogenů 377 // 12.7 Stanovení rtuti 379 - Věra Spěváčková, Mája Čejchanová // 12.7.1 Vlastnosti rtuti 379 // 12.7.2 Stanovení rtuti 379 // 12.7.2.1 Přímé stanovení celkového obsahu Hg 379 // 12.7.3 Sledování vlivu obsahu rtuti v životním prostředí na zdraví člověka 381 // 12.7.3.1 Stanovení anorganicky a organicky vázané rtuti ve vlasech 381 // 12.8 Stanovení C, H, N, S spalovacími analyzátory 382 - Pavel Novák // 12.8.1 Charakteristické vlastnosti elementárních analyzátorů 382 // 12.8.1.1 Způsoby detekce prvků C, H, N, S 382 // 12.8.1.2 Navážky vzorku 382 // 12.8.1.3 Spalování vzorku 383 // 12.8.1.4 Měřicí rozsah analyzátorů 383 // 12.8.2 Obvyklé kombinace měřených prvků 383 // 12.8.2.1 Analyzátory CHNS 383 // 12.8.2.2 Analyzátory CNS 384 // 12.8.2.3 Analyzátory SC 384 // 12.8.2.4 Analyzátory stanovení obsahu kyslíku 385 // 12.9 Závěr 385 // 13 PŘÍKLADY APLIKACÍ ANALYTICKÝCH METOD V RŮZNÝCH OBLASTECH 389 // 13.1 Kontrola životního prostředí 389 - Vladimír Kraják, Jiří Pavlosek, Lucie Hellebrandová // 13.1.1 Vody 389 // 13.1.1.1 Nejužívanější nespecifické (skupinové, neselektivní) parametry 389 // 13.1.1.2 Selektivní stanovení 391 // 13.1.2 Ovzduší 393 // 13.1.2.1 Přímá měření pomocí analyzátorů 393 // 13.1.2.2 Záchyt na kolektor k následnému analytickému stanovení 394 // 13.1.2.3 Venkovní ovzduší (imise) 396 // 13.1.2.4 Emise (odpadní plyn) 397 // 13.1.2.5 Ovzduší pobytových místností 397 // 13.1.2.6 Pracovní ovzduší 398 // 13.1.2.7 Půdní vzduch (atmogeochemický průzkum) 398 // 13.1.3 Odpady a kaly 399 // 13.1.4 Půda a sedimenty 400 // 13.2 Organická analýza v chemickém průmyslu 402 - Pavel Kuráň, Pavel Janoš // 13.2.1 Specifika analýzy v chemickém průmyslu 402 // 13.2.2 Výroba polypropylenu 403 //

13.2.3 Hodnocení vlastností petrochemických surovin a produktů pomocí NIR 404 // 13.2.4 Výroba kaprolaktamu 407 // 13.2.5 Výroba generátorového plynu zplyňováním biomasy 409 // 13.3 Klinická biochemie a toxikologie 412 // 13.3.1 Klinická biochemie 412 - Luděk Dohnal, Richard Průša // 13.3.1.1 Glukóza v krvi (v plazmě) 412 // 13.3.1.2 Močovina v séru 412 // 13.3.1.3 Kreatinin v séru 413 // 13.3.1.4 Kyselina močová v séru 413 // 13.3.1.5 Cholesterol celkový v séru 413 // 13.3.1.6 Bilirubin celkový v séru 414 // 13.3.1.7 Gamaglutamyltransferasa (GGT) v séru 414 // 13.3.1.8 Alaninaminotransferasa a aspartátaminotransferasa (ALT a AST) v séru 414 // 13.3.1.9 Albumin v moči (mikroalbuminurie) 414 // 13.3.1.10 Celková bílkovina v séru 415 // 13.3.1.11 Elektroforéza bílkovin krevního séra 415 // 13.3.2 Toxikologie 417 - Štěpánka Vlčková // 13.3.2.1 Toxikologická analýza 417 // 13.3.2.2 Průmyslová toxikologie 418 // 13.4 Kriminalistické a celní laboratoře 419 // 13.4.1 Kriminalistické a forenzní aplikace metod organické chemické analýzy 419 - Oldřich Vyhnálek // 13.4.1.1 Subjekty kriminalistické a forenzní chemie 419 // 13.4.1.2 Objekty kriminalistickotechnické expertizy organických látek 419 // 13.4.1.3 Separační metody 420 // 13.4.1.4 Spektroskopické metody 421 // 13.4.1.5 Nové směry 422 // 13.4.2 Stanovení organických látek v Celně technické laboratoři 423 - Stanislav Ondroušek // 13.4.2.1 Úkoly Celně technické laboratoře 423 // 13.4.2.2 Používané analytické metody 424 // 13.5 Farmacie: stanovení nitrosonečistot 428 - Jaroslav Kuchyňa, Kirill Mitusov, Zbyněk Mruzek // 13.5.1 Monitoring N-nitrosaminů ve farmaceutických produktech 428 // 13.5.2 Chromatografické metody stanovení N-nitrosaminů 429 // 13.5.3 Headspace metody GC/MS a GC/MS/MS 430 // 13.5.3.1 Příprava vzorku 430 //

13.5.3.2 Parametry headspace autosampleru 430 // 13.5.3.3 Parametry plynového chromatografu 430 // 13.5.3.4 Porovnání výsledků analýz s použitím SQ a MS/MS detektoru 430 // 13.5.4 Extrakční metody GC/MS a GC/MS/MS 431 // 13.5.4.1 Příprava extraktu vzorku 431 // 13.5.4.2 Parametry ALS 432 // 13.5.4.3 Parametry plynového chromatografu 432 // 13.5.4.4 Hodnocení GC/MS a GC/MS/MS analýzy extraktů vzorků léčiv 432 // 13.5.5 Analýza metodou LC/MS/MS 433 // 13.5.5.1 Příprava vzorku 433 // 13.5.5.2 Hodnocení analýzy N-Nitrosaminů pomocí LC/MS A LC/MS/M 433 // 13.5.6 Závěr 433 // Autorský rejstřík 439 // Sponzoři, inzerce 442

(OCoLC)1350560146

cnb003461712