.

0 (hodnocen0 x )

(5) Půjčeno:5x 

BK

1. vydání

Český Těšín : 2 Theta, 2021

319 stran : ilustrace (některé barevné) ; 24 cm

ISBN 978-80-88279-06-8 (brožováno)

100 výtisků

Obsahuje bibliografie a rejstřík

Částečně slovenský text

001941401

1 ANALÝZA ANORGANICKÝCH LÁTEK A JEJÍ METODY 7 // 1.1 Zameranie knihy 7 // 1.2 Analytická chémia 7 // 1.3 Požiadavky na chemickú analýzu 9 // 1.4 Rozdělení metod anorganické analýzy 11 // 2 OPTICKÉ METODY 15 // 2.1 Obecné principy 15 // 2.1.1 Elektromagnetické spektrum 15 // 2.1.2 Niektoré špeciálne vlastnosti žiarenia z optickej oblasti elektromagnetického spektra 16 // 2.1.3 Emisia a absorpcia optického elektromagnetického žiarenia 17 // 2.2 Geometrická optika 20 // 2.2.1 Zákon lomu světla 20 // 2.2.2 Zobrazovací soustavy 20 // 2.3 Fyzikální (vlnová) optika 21 // 2.4 Spektrální přístroj 23 // 2.5 Fotodetektory 26 // 2.5.1 Typy fotodetektorů 26 // 2.5.2 Základní parametry a charakteristika fotodetektorů 26 // 2.5.3 Vnější fotoelektrický jev 26 // 2.5.4 Vnitřní fotoelektrický jev 28 // 3 SPEKTROMETRIE S INDUKČNĚ VAZANYM PLAZMATEM 31 // 3.1 Úvod 31 // 3.2 Generování indukčně vázaného plazmatu 31 // 3.2.1 Princip výboje 31 // 3.2.2 Generátory ICP 32 // 3.2.3 Plazmové hlavice 33 // 3.3 Optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem 1CP-OES 34 // 3.3.1 Fyzikální vlastnosti 34 // 3.3.2 Excitační mechanismy 35 // 3.3.3 Prostorové rozdělení intenzity emise ve výboji ICP 38 // 3.4 Zavádění vzorku do indukčně vázaného plazmatu 40 // 3.4.1 Úvod 40 // 3.4.2 Systémy zmlžování a transportu aerosolu 41 // 3.4.3 Mechanismy zmlžování roztoků a transportu aerosolu 48 // 3.5 Hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem ICP-MS 49 // 3.5.1 Úvod 49 // 3.5.2 Hmotnostní spektrum a spektrální interference 51 // 3.5.3 Nespektrální interference (matrix effects) a drift signálu 56 // 3.5.4 Meze detekce 60 // 4 OPTICKÁ EMISNÍ SPEKTROMETRIE 61 // 4.1 Optická emisní spektrometrie na pevných vzorcích 61 // 4.1.1 Úvod 61 // 4.1.2 OES z pevného vzorku 62 //

4.2 Optická emisní spektrometrie s doutnavým výbojem (GDOES) 71 // 4.2.1 Úvod 71 // 4.2.2 Konstrukce GDOES 71 // 4.2.3 Požadavky na vzorek 74 // 4.2.4 Etapy GDOES analýzy 75 // 4.2.5 Kalibrace GDOES 76 // 4.2.6 Profilová analýza 77 // 4.2.7 Možné nepřesnosti měření 77 // 4.2.8 Výhody a aplikační možnosti GDOES 78 // 4.3 Spektroskopie laserem buzeného plazmatu - LIBS 79 // 4.3.1 Princip metody 79 // 4.3.2 Instrumentace 79 // 4.3.3 Fyzikální základy metodiky 81 // 4.3.4 Dvoupulzní uspořádání 82 // 4.3.5 Studium hloubkových profilů 83 // 4.3.6 Povrchové mapování 83 // 4.3.7 Dálková analýza 84 // 5 ATOMOVÁ ABSORPČNÍ SPEKTROMETRIE 85 // 5.1 Základní fyzikální principy 85 // 5.2 Základní prvky instrumentace v A AS 88 // 5.2.1 Atomová absorpční spektrometrie s čárovými zdroji 88 // 5.2.2 Atomová absorpční spektrometrie s kontinuálním zdrojem 98 // 5.2.3 Atomizátory 100 // 5.3 Analytické parametry a metodologie v A AS 110 // 5.3.1 Detekční schopnost a citlivost metody 110 // 5.3.2 Pracovní rozsah a postupy standardizace 111 // 5.3.3 Kontrola a zabezpečení kvality výsledků 112 // 5.3.4 Metodiky analýzy anorganických látek a doporučená literatura 113 // 6 HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE 115 // 6.1 Instrumentace anorganické hmotnostní spektrometrie 115 // 6.1.1 Iontové zdroje 115 // 6.1.2 Hmotnostní analyzátory 116 // 6.1.3 Detektory iontů 119 // 6.1.4 Vakuový systém 120 // 6.2 Spektrometry 1CP-MS 122 // 6.2.1 Vnášení vzorků do ICP/MS 123 // 6.2.2 Iontový zdroj 123 // 6.2.3 Interface 123 // 6.2.4 Iontová optika 124 // 6.2.5 Analyzátor iontů 124 // 6.2.6 Detektor 124 // 6.3 ICP-MS jako prvkové specifický detektor pro chromatografické techniky 124 // 6.3.1 Spojení kapalinové chromatografie s ICP-MS 125 // 6.3.2 Spojení plynové chromatografie s ICP-MS 126 //

6.3.3 Spojení kapilární elektroforézy s ICP-MS 126 // 7 METODY RENTGENOVÉ ANALÝZY 129 // 7.1 Metody využívající rentgenové záření a jejich postavení v analytické chemii 129 // 7.2 Základy rentgenové spektrometrie 130 // 7.2.1 Vznik rtg záření a zákonitosti rtg spektra 130 // 7.2.2 Interakce rtg záření s hmotou 134 // 7.3 Vlnově disperzní spektrometr 138 // 7.3.1 Buzení 138 // 7.3.2 Monochromatizace 140 // 7.3.3 Detekce 143 // 7.3.4. Filtrace 145 // 7.3.5. Elektronické konstrukční prvky rtg spektrometrů 145 // 7.3.6 Základní parametry přístrojů 145 // 7.4 Princip a funkce energodispersních rtg. Spektrometrů 147 // 7.4.1 Historie 147 // 7.4.2 Konstrukce EDS 148 // 7.4.3 Zdroje excitujícího záření 148 // 7.4.4 Polovodičový detektor 150 // 7.4.5 Energetické spektrum 151 // 7.4.6 Kvantitativní analýza - zvláštnosti EDS 153 // 7.5 Zdroje chyb ve WD XRF analýze 154 // 7.5.1 Úvod 154 // 7.5.2 Chyby vyplývající z nesprávného zadání dat do analytického programu 154 // 7.5.3 Chyby související s atestací a výběrem certifikovaných referenčních materiálů 154 // 7.5.4 Chyby aparatury 155 // 7.5.5 Chyby odběru a přípravy vzorků 157 // 7.5.6 Chyby způsobené vlivy absorpce a přibuzování 160 // 7.5.7 Chyby teoretických metod korekce matričních vlivů 162 // 7.6 Nové směry v RTG spektrometrii 163 // 7.6.1 Úvod 163 // 7.6.2 Pokroky v experimentální sféře 174 // 7.7 Elektronová mikroskopie a mikroanalýza 174 // 7.7.1 Interakce elektronového svazku se vzorkem 174 // 7.7.2 Konstrukce elektronových mikroskopů 175 // 7.7.3 Rentgenová spektrometrie 176 // 7.7.4 Aplikace elektronové mikroanalýzy 177 // 7.8 Rentgenová prášková difraktometrie 177 // 7.8.1 Základy rentgenové difrakce 178 // 7.8.2 Podmínky a omezení 178 // 7.8.3 Techniky získávání práškových difrakčních dat 179 //

7.8.4 Použití rentgenových práškových difrakčních dat 180 // 8 ELEKTROANALYTICKÁ CHÉMIA 183 // 8.1 Úvod 183 // 8.2 Elektrody a elektrochemické články 183 // 8.3 Referenčné elektrody 186 // 8.4 Potenciometria 187 // 8.4.1 Sklená elektroda 187 // 8.4.2 Fluoridovoselektívna elektroda 188 // 8.4.3 Priama potenciometria 189 // 8.4.4 Potenciometrické titrácie 189 // 8.5 Konduktometria 189 // 8.6 Voltampérometria 191 // 8.6.1 Pracovné elektrody 192 // 8.6.2 Elektrodové procesy 195 // 8.6.3 Transport látky v roztoku 196 // 8.6.4 Voltampérometria s lineárnou zmenou potenciálu 198 // 8.6.5 Cyklická voltampérometria 200 // 8.6.6 Pulzové voltampérometrické metody 201 // 8.6.7 Rozpúšťacia voltampérometria a chronopotenciometria 202 // 8.7 Coulometria 204 // 8.7.1 Coulometria pri konštantnom potenciáli 205 // 8.7.2 Galvanostatická coulometria (coulometrické titrácie) 206 // 8.7.3 Coulometria v tenkej vrstve roztoku 207 // 9 SEPARAČNÍ TECHNIKY 211 // 9.1 Iontová chromatografie 211 // 9.1.1 Úvod 211 // 9.1.2 Princip metody 211 // 9.1.3 Instrumentace 212 // 9.1.4 Aplikace 214 // 9.1.5 Závěr 216 // 9.2 Elektroforetické techniky 217 // 9.2.1 Teoretické prieípy 217 // 9.2.2 Zónová elektroforéza 221 // 9.2.3 Izotachoforéza 223 // 9.2.4 Aplikácie ITP a CZE 226 // 10 TERMOANALYTICKÉ METODY 231 // 10.1 Úvod 231 // 10.2 Charakteristika a rozdělení termoanalytických metod 231 // 10.3 Principy a analytické parametry hlavních termoanalytických metod 231 // 10.3.1 Termochemické metody 231 // 10.3.2 Termogravimetrická analýza (TGA) 232 // 10.3.3 Diferenční termická analýza (DTA) 233 // 10.3.4 Integrované (simultánní) termoanalytické metody 233 // 10.3.5 Termoevoluční analytické metody 234 // 10.3.6 Elementární termoevoluční analyzátory 234 // 10.3.7 Ostatní termoanalytické metody 237 //

10.4 Využití termoanalytických metod v praxi 237 // 10.4.1 Využití termoanalytických metod v metalurgii a strojírenství 238 // 10.4.2 Využití termoanalytických metod v energetice 239 // 10.4.3 Využití termoanalytických metod v oblasti analýzy složek životního prostředí 240 // 10.5 Závěr 241 // 11 PRŮTOKOVÉ METODY 243 // 11.1 Úvod 243 // 11.1.1 Průtokový systém se segmentovaným tokem (SCFA) 244 // 11.1.2 Průtokový injekční systém (FIA) 244 // I 1.1.3 Sekvenční injekční systém (S1A) 245 // 11.2 Průtoková injekční analýza (FIA) 246 // 11.2.1 Instrumentace 246 // 11.3 Příklady speciálních technik 247 // 11.3.1 Rozklad vzorků 247 // 11.3.2 ňedění vzorku a kalibrace 247 // 1 1.3.3 Separační a obohacovací techniky 247 // 11.3.4 FIA jako modul pro přípravu vzorků v kombinovaných technikách 249 // 11.4 Příklady aplikací 250 // 11.4.1 Anionty 250 // 11.4.2 Ionty kovů 250 // 1 1.4.3 Stanovení specií prvků 250 // 11.4.5 Aplikace z pohledu matrice vzorků 250 // 12 ŠPECIAČNÁ ANALÝZA 253 // 12.1 Úvod 253 // 12.2 Definície pre prvkovú špeciáciu a frakcionáciu 253 // 12.3 Význam stanovenia špécií 254 // 12.4 Metodológia špeciačnej analýzy 255 // 12.5 Inštrumentálne metody 256 // 12.5.1 Analýza tuhých vzoriek 256 // 12.5.2 Analýza kvapalných vzoriek 257 // 12.5.3 Separácia 258 // 12.6 Zabezpečenie kvality výsledkov 259 // 12.7 Vývoj a aplikačné postupy 260 // 13 ODBĚR A ÚPRAVA VZORKŮ 263 // 13.1 Obecné zásady vzorkování 263 // 13.1.1 Odběr vzorků 263 // 13.1.2 Příprava k odběru vzorků 263 // 13.1.3 Vlastní odběr vzorků 264 // 13.1.4 Uchování vzorku a transport do laboratoře 265 // 13.1.5 Obecný postup odběru vzorku 265 // 13.2 Vzorkovací nástroje a zařízení 266 // 13.2.1 Způsob odběru vzorku 266 // 13.2.2 Vlastnosti vzorkovaného celku 267 //

13.3 Příprava vzorků pro analýzu z roztoků 268 // 13.3.1 Úvod 268 // 13.3.2 Metody rozkladu 268 // 13.3.3 Další způsoby přípravy vzorku 271 // 13.4 Příprava kovových vzorků pro spektrometrickou analýzu 275 // 13.4.1 Úprava vzorku broušením a frézováním 275 // 13.4.2 Příprava vzorku přetavováním 277 // 13.5 Příprava vzorků nekovových materiálů k chemické analýze metodou rentgen fluorescenční spektrometrie 278 // 13.5.1 Vzorky k analýze 278 // 13.5.2 Rozmělňování materiálů s cílem docílení odpovídající zrnitosti 278 // 13.5.3 Problémy při přípravě vzorků k analýze 281 // 13.5.4 Příprava vzorků k XRF analýze 282 // 13.5.5 Vady práškových a lisovaných vzorků 283 // 13.5.6 Tavené vzorky 283 // 13.5.7 Kapalné vzorky 284 // 14 VOLBA ANALYTICKÉ METODY 285 // 15 JADERNÉ ANALYTICKÉ METODY 289 // 15.1 Úvod 289 // 15.2 Neutronová aktivační analýza (NAA) 290 // 15.2.1 Princip 290 // 15.2.2 Kalibrace 292 // 15.2.3 Metodické postupy NAA 293 // 15.2.4 Hlavní aplikace a zhodnocení metody NAA 298 // 15.3 Promptní gama neutronová aktivační analýza (PGAA) 301 // 15.3.1 Princip 301 // 15.3.2 Kalibrace 301 // 15.3.3 Metodické postupy PGAA 302 // 15.3.4 Hlavní aplikace a zhodnocení metody PGAA 303 // 15.4 Fotonová aktivační analýza (PAA) 304 // 15.4.1 Princip 304 // 15.4.2 Fotojaderné reakce 305 // 15.4.3 Základní vztahy a kalibrace 305 // 15.4.4 Zdroje fotonů 306 // 15.4.5 Aplikace PAA 306 // 15.4.6 Závěr 307 // 15.5 Mössbauerova spektrometria 309 // 15.5.1 Princip metody 309 // 15.5.2 Inštrumentácia 311 // 15.5.3 Základy metodiky a techniky merania 312 // 15.5.4 Analytické možnosti 313 // 15.5.5 Aplikácie 314

(OCoLC)1288052092

(OCoLC)1291384307

cnb003361734