.

0 (hodnocen0 x )

EB

EB

ONLINE

4., aktualizované a rozšířené vydání

[Česko] : Grada, 2023

1 online zdroj (384 stran)

ISBN 978-80-271-6942-9 (online ; pdf)

ISBN 978-80-271-3635-3 (print)

Čtvrté vydání pedagogicky osvědčené učebnice makroekonomie reaguje na změny, ke kterým došlo v posledních letech jak v české a světové ekonomice, tak i v ekonomické teorii. Aktualizovaný text reflektuje přesun důrazu světové makroekonomie od deflace k inflaci, jejíž tlaky se staly závažným problémem mnoha ekonomik včetně ekonomiky české..

001941416

Úvodní slovo recenzentů 11 // O autorech 12 // Úvodem 15 // 1. Seznámení s makroekonomií 17 // 1.1 Seznámení s makroekonomií 18 // 1.2 Neoklasická a keynesovská makroekonomie - rozpor, který vás // bude provázet 20 // 1.2.1 Neoklasická ekonomie 20 // 1.2.2 Keynesovská ekonomie 21 // 1.2.3 Další vývoj kontroverze mezi neoklasickou // a keynesovskou teorií 21 // 1.3 Makroekonomie a hospodářské krize 23 // Část A Produkt ekonomiky - jeho měření a determinace // 2. Produkt ekonomiky a jeho měření 26 // 2.1 Makroekonomické agregáty 26 // 2.2 Nominální a reálný produkt 29 // 2.3 Metody výpočtu hrubého domácího produktu 30 // 2.3.1 Výdajová metoda 30 // 2.3.2 Důchodová (příjmová) metoda 33 // 2.3.3 Produkční (výrobní) metoda 35 // 2.4 Rozdíl mezi "domácím" a "národním" produktem 35 // 2.5 Některá omezení při výpočtu makroekonomických agregátů 37 // 2.6 Alternativní ukazatele 41 // 2.7 Ekonomická síla a ekonomická úroveň země 42 // 2.8 Osobní a disponibilní důchod domácností 43 // 2.8.1 Osobní důchod 43 // 2.8.2 Disponibilní důchod 43 // 3. Výdajový model s multiplikátorem 45 // 3.1 Spotřební výdaje domácností 47 // 3.2 Investiční výdaje soukromých firem 50 // 3.3 Rovnováha agregátních výdajů a reálného důchodu (dvousektorový model) 51 // 3.3.1 Změny agregátních výdajů a výdajový multiplikátor 53 // 3.3.2 Paradox spořivosti 55 // 3.4 Vliv státních zásahů fiskální povahy a rozvinutý multiplikátor (třísektorový model) 56 // 3.4.1 Multiplikátor vyrovnaného rozpočtu 58 // 3.5 Vliv zahraničního obchodu na makroekonomickou rovnováhu (čtyřsektorový model) 59 // 6 // 4. AS-AD model 63 // 4.1 Agregátní poptávka 63 // 4.1.1 Proč je poptávková křivka klesající 64 // 4.1.2 Faktory ovlivňující agregátní poptávku 66 //

4.2 Agregátní nabídka 70 // 4.2.1 Krátkodobá agregátní nabídka 71 // 4.2.2 Dlouhodobá agregátní nabídka 72 // 4.2.3 Faktory ovlivňující agregátní nabídku 73 // 4.2.4 Třístupňová křivka agregátní nabídky 77 // 4.3 Makroekonomická rovnováha 79 // 4.4 Změny makroekonomické rovnováhy 81 // 4.4.1 Změna agregátní poptávky 81 // 4.4.2 Změna agregátní nabídky 82 // 4.4.3 Neoklasické a keynesovské dosahování makroekonomické rovnováhy 83 // 5. Model IS-LM 86 // 5.1 Předpoklady a struktura modelu IS-LM 87 // 5.2 Trh statků a křivka IS 87 // 5.2.1 Odvození křivky IS 88 // 5.2.2 Sklon a posuny IS křivky 90 // 5.3 Trhy aktiv a křivka LM 91 // 5.3.1 Odvození křivky LM 92 // 5.3.2 Sklon a poloha LM křivky 93 // 5.4 Celková rovnováha - rovnováha na trzích statků a peněz 94 // 5.5 Účinky monetární politiky v modelu IS-LM 95 // 5.6 Fiskální politika v IS-LM modelu a vytěsňovací efekt 96 // Část B Peníze v tržní ekonomice // 6. Peníze a trh peněz 100 // 6.1 Peněžní a reálná ekonomika 100 // 6.2 Peněžní agregáty 101 // 6.3 Kvantitativní teorie peněz 103 // 6.3.1 Rovnice směny 104 // 6.3.2 Trh peněz 105 // 6.4 Poptávka po penězích 106 // 6.4.1 Transakční poptávka po penězích 107 // 6.4.2 Spekulační poptávka po penězích 108 // 6.5 Nabídka peněz 112 // 6.5.1 Obchodní banky 112 // 6.5.2 Jak vznikly banky 113 // 6.5.3 Jak vznikly banky s částečnými rezervami 114 // 6.5.4 Makroekonomické a mikroekonomické příčiny regulace bank . 115 // 6.5.5 Centrální banka a její funkce 118 // 6.5.6 Jak banky tvoří peníze - peněžní multiplikátor 119 // 6.5.7 Kdo a co určuje nabídku peněz 124 // 6.6 Rovnováha na peněžním trhu a rovnovážná úroková míra 128 // 6.7 Vztah trhu peněz k trhu zapůjčitelných fondů 129 //

Část C Dvě "makroekonomická zla": inflace a nezaměstnanost // 7. Inflace 132 // 7.1 Měření inflace 133 // 7.1.1 Měření cenové hladiny a cenové indexy 133 // 7.1.2 Míra inflace 136 // 7.1.3 Skrytá inflace 137 // 7.1.4 Potlačená inflace 137 // 7.2 Obecná příčina inflace 138 // 7.3 Typologie inflace 139 // 7.3.1 Plíživá a pádivá inflace. Hyperinflace 139 // 7.3.2 Poptávková inflace 141 // 7.3.3 Nákladová inflace 143 // 7.3.4 Očekávaná, anticipovaná a neanticipovaná inflace 146 // 7.4 Inflace a úroková míra 147 // 7.5 Setrvačná inflace 147 // 7.6 Jádrová inflace 148 // 7.7 Důsledky inflace 149 // 7.7.1 "Inflační zdanění" 152 // 7.8 Cílování inflace 152 // 7.9 Náklady dezinflace 153 // 7.10 Deflace jako problém 155 // 7.11 Od deflace k inflaci 156 // 8. Nezaměstnanost 160 // 8.1 Měření nezaměstnanosti 160 // 8.1.1 Míra nezaměstnanosti 160 // 8.1.2 Podíl nezaměstnaných osob 161 // 8.1.3 Míra ekonomické aktivity 162 // 8.1.4 Struktura nezaměstnanosti 163 // 8.1.5 Počet uchazečů na jedno volné místo - Beveridgeova křivka 164 // 8.2 Typy nezaměstnanosti 165 // 8.3 Přirozená míra nezaměstnanosti 166 // 8.3.1 Faktory ovlivňující přirozenou míru nezaměstnanosti 167 // 8.4 Mikroekonomické souvislosti nezaměstnanosti 167 // 8.4.1 Minimální mzda 169 // 8.4.2 Odbory a kolektivní vyjednávání 169 // 8.5 Důsledky nezaměstnanosti 170 // 8.6 Cesty snižování nezaměstnanosti 172 // 9. Vztah inflace a nezaměstnanosti, Phillipsova křivka 175 // 9.1 Phillipsova křivka při změnách agregátní poptávky 175 // 9.2 Phillipsova křivka při změnách agregátní nabídky 177 // 9.3 Phillipsova křivka a role očekávání 178 // 9.3.1 Phillipsova křivka s adaptivními očekáváními 179 // 9.3.2 Phillipsova křivka s racionálními očekáváními 181 // 9.4 Taylorova křivka 183 //

Část D Centrální banka a vláda v ekonomice // 10. Monetární (peněžní) politika 188 // 10.1 Nástroje monetární politiky 189 // 10.1.1 Operace na volném trhu a měnověpolitické sazby 190 // 10.1.2 Povinné minimální rezervy 192 // 10.2 Keynesovský pohled na úlohu a možnosti monetární politiky 193 // 10.2.1 Pravděpodobný vliv změn úrokové míry na výdaje 194 // 10.2.2 Úroková míra a uzavírání deflační a inflační mezery // v ekonomice 195 // 10.3 Monetaristický pohled na úlohu a možnosti monetární politiky 197 // 10.3.1 Monetaristické pravidlo hospodářské politiky 198 // 10.3.2 Problém neutrality peněz 199 // 10.4 Ekonomický pragmatismus 201 // 10.5 Některá omezení monetární politiky 202 // 10.5.1 Zpoždění účinků monetární politiky 203 // 10.5.2 Dilema centrální banky 204 // 10.5.3 Past likvidity 205 // 10.6 Financializace ekonomik 206 // 10.7 Monetární politika v krizové ekonomice 207 // 10.7.1 Finanční a hospodářská krize 207 // 10.7.2 Experiment se zápornou úrokovou sazbou 208 // 10.7.3 Kvantitativní uvolňování monetární politiky 210 // 10.8 Snahy o stabilizaci 211 // 10.9 Eurozóna a Evropská centrální banka 212 // 10.10 Dodatek: O tzv. moderní měnové teorii 213 // 11. Fiskální (rozpočtová) politika 216 // 11.1 Funkce, cíle a nástroje fiskální politiky 217 // 11.1.1 Nástroje fiskální politiky 218 // 11.2 Státní rozpočet 219 // 11.2.1 Příjmy státního rozpočtu 220 // 11.2.2 Výdaje ze státního rozpočtu 224 // 11.3 Poptávkově zaměřená fiskální politika - stabilizační fiskální politika 224 // 11.3.1 Vliv změn ve výši vládních výdajů 225 // 11.3.2 Vliv změn v míře zdanění 227 // 11.3.3 Kombinace výdajové a daňové politiky 228 // 11.3.4 Účinnost stabilizační fiskální politiky a sklon křivky agregární nabídky 229 //

11.4 Nabídkově zaměřená fiskální politika - ekonomie strany nabídky 230 // 11.4.1 Lafferova křivka 233 // 11.4.2 Dodatek: průměrná a marginální míra zdanění 234 // 11.5 Vyrovnaný a nevyrovnaný státní rozpočet 234 // 11.5.1 Cyklický a strukturální deficit státního rozpočtu 236 // 11.5.2 Financování deficitu státního rozpočtu 237 // 11.5.3 Financování deficitu státního rozpočtu a vytěsňovací efekt 239 // 11.5.4 Státní a veřejný dluh 241 // 11.5.5 Dluhová krize a snahy o finanční konsolidaci 242 // 11.6 Některá omezení fiskální politiky 243 // 11.6.1 Pružnost versus stabilita fiskálních nástrojů 244 // 11.6.2 "Stop and go" politika a časová zpoždění 245 // 11.6.3 Vytěsňovací efekt vládních výdajů 247 // 11.6.4 Omezená autonomie národní daňové politiky 248 // Část E Ekonomický růst a ekonomický cyklus // 12. Ekonomický růst 252 // 12.1 Zdroje a typy ekonomického růstu 253 // 12.2 Měření ekonomického růstu 255 // 12.3 Teorie ekonomického růstu 256 // 12.3.1 Neoklasická teorie růstu 257 // 12.3.2 Role technologického pokroku 259 // 12.3.3 Problém exogenního pojetí technologického pokroku 260 // 12.3.4 Nová teorie růstu a koncepce lidského kapitálu 261 // 12.3.5 Technologický pokrok jako veřejný statek a role vlády.. 261 // 12.3.6 Sociálně-ekonomické přístupy k růstu 262 // 12.4 Institucionální hranice produkčních možností 264 // 12.5 Role mezinárodní směny v procesu ekonomického růstu 265 // 12.6 Ekonomický růst a blahobyt společnosti 265 // 12.6.1 Alternativní měřítka blahobytu 266 // 12.6.2 Ekonomický růst a důchodová nerovnost 266 // 12.6.3 Trvale udržitelný rozvoj 267 // 13. Ekonomický cyklus 270 // 13.1 Anatomie ekonomického cyklu 271 // 13.1.1 Fáze cyklu 271 // 13.2 Cyklické chování ekonomických veličin 274 //

13.3 Zdroje a typy ekonomického cyklu 277 // 13.4 Poptávkové a nabídkové změny 277 // 13.5 Endogenní mechanismus versus exogenní šoky 279 // 13.6 Model ekonomického cyklu s multiplikátorem a akcelerátorem 280 // 13.6.1 Investiční multiplikátor 281 // 13.6.2 Akcelerátor investic 282 // 13.6.3 Součinnost investičního multiplikátoru a akcelerátoru investic 285 // 13.7 Monetaristický model ekonomického cyklu 286 // 13.7.1 Nová kvantitativní teorie peněz a role adaptivních očekávání 286 // 13.7.2 Asymetrické informace na trhu práce ve Friedmanově modelu 287 // 13.7.3 Měnová politika v monetaristické koncepci // cyklických výkyvů 288 // 13.8 "Nabídkové" teorie ekonomického cyklu 289 // 13.8.1 Koncepce "přírodního" cyklu Williama S. Jevonse 289 // 13.8.2 "Inovační model" ekonomického cyklu Josepha A. Schumpetera 290 // 13.9 Politicko-ekonomický cyklus 291 // 13.10 Finanční krize a recese 292 // 13.11 Ekonomický cyklus, Okunův zákon a role hospodářské politiky 293 // Část F Vnější vazby otevřené ekonomiky // 14. Mezinárodní obchod 300 // 14.1 Obchodní bilance 301 // 14.2 Příčiny existence mezinárodního obchodu 302 // 14.3 Teorie absolutních výhod 302 // 14.4 Teorie komparativních výhod 304 // 14.4.1 Terms of trade 308 // 14.5 Obchodní protekcionismus a jeho důsledky 309 // 14.5.1 Překážky volného mezinárodního obchodu 309 // 14.5.2 Ekonomická neefektivnost jako důsledek zavedení cla 311 // 14.5.3 Sociálně-politické dopady volného obchodu 313 // 14.6 Úsilí o volný obchod 315 // 15. Měnový kurz 317 // 15.1 Měnové trhy 317 // 15.2 Měnové kurzy 319 // 15.2.1 Nominální a reálný kurz 319 // 15.2.2 Determinace měnového kurzu 324 // 15.2.3 Co způsobují změny měnových kurzů 325 // 15.2.4 Faktory působící na změnu rovnovážného kurzu 326 //

15.3 Režimy měnových kurzů 333 // 15.3.1 Výhody a nevýhody jednotlivých měnových režimů 334 // 15.3.2 Režimy měnových kurzů v současnosti 335 // 15.3.3 Ideální měnový režim a "nedosažitelná trojice" 337 // 15.4 Česká koruna na měnových trzích 338 // 15.5 Budoucnost české měny a vývoj evropské měnové integrace 340 // 15.5.1 Kdy přistoupit k euru 343 // 15.5.2 Dopady vstupu ČR do eurozóny 344 // 16. Platební bilance 346 // 16.1 Dílčí salda platební bilance 350 // 16.2 Kumulativní salda platební bilance 353 // 16.3 Investiční pozice a zahraniční zadluženost 354 // 16.4 Vývoj platební bilance České republiky 356 // Část G Makroekonomická úloha státu a jeho hlavní cíle // 17. Stát a ekonomika 362 // 17.1 Stát v makroekonomice 362 // 17.2 Makroekonomické cíle hospodářské politiky a jejich konfliktnost 365 // 17.2.1 Magický čtyřúhelník 366 // 17.2.2 Index mizerie 368 // 17.3 Národní stát a ekonomická globalizace 369 // 17.4 Válečná ekonomika a politická ekonomie strachu 370 // Summary 373 // Použitá literatura 374 // Rejstřík 378