Vysoké hodnocení tělesnosti je jedním z nejnápadnějších rysů, které křesťanství vneslo do kultury a myšlení pozdní antiky. Víra v Boha, který se vtělil, měla přitom vliv také na představu o člověku. Podle starokřesťanských autorů řeckého jazyka, o něž jde v této knize především (Klement Alexandrijský, Origenes, Řehoř z Nyssy a další), člověk není jen bytostí, k jejíž identitě náleží individuální tělo, ale navíc bytostí pevně začleněnou do kosmického řádu. Křesťanská naděje ve vzkříšení těla je tak v jejich podání nadějí v záchranu a proměnu všech lidských bytostí, ba celého veškerenstva. Díky tomuto poselství je křesťanství těchto autorů zajímavé i pro člověka 21. století, který znovu začíná chápat kosmický rozměr své odpovědnosti a zároveň si ve světě redukovaném na digitální média znovu uvědomuje význam tělesnosti pro svou identitu i pro společenství s druhými..
Úvod 7 // Je látka princip? // Od Hermogena k Origenovi 10 // Látka v Origenově pojednání O principech 46 // Okřídlená a ztěžklá duše // podle Klementa Alexandrijského a Řehoře z Nyssy 67 // Diova božská hra // Čas v Klementově Vychovateli 87 // Makrinina eschatologická naděje // Nesmrtelnost duše, vzkříšení těla a obnova lidské přirozenosti // v rozhovoru O duši a vzkříšení Řehoře z Nyssy 106 // "Duchovní tělo" mezi Or igenem a Eriugenou 134 // Summary 147 // Prameny 150 // Literatura 158 // Zkratky edičních řad, časopisů a kompendií 174 // Jmenný rejstřík 176 // Věcný rejstřík 181 // Rejstřík citací a odkazů 185