.

0 (hodnocen0 x )

(2) Půjčeno:2x 

BK

1. vydání

Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2009

239 stran ; 24 cm

ISBN 978-80-244-2315-9 (brožováno)

Učebnice

Nad názvem: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta

Obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstřík

001946549

Úvod: Jak pracovat s touto učebnicí 9 // 1 Společnost a sociologie 11 // Uvedení do problému 11 // 1.1 Společnost jako předmět sociologie 12 // 1.1.1 Myšlenky osvícenství 12 // Exkurz 1 Temné stránky osvícenství 14 // 1.1.2 Tradiční versus moderní společnost 15 // 1.1.3 Tři charakteristiky moderních společností 16 // 1.1.3.1 Rozpor mezi kapitalismem a demokracií 17 // 1.1.3.2 Veřejná a soukromá sféra moderní společnosti 20 // 1.1.3.3 Účelově racionální organizace // moderních společností 22 // 1.2 Sociologie jako věda o společnosti 26 // Exkurz 2 Jak se sociologicky dívat na život 27 // 1.2.1 Sociologie versus zdravý rozum 27 // 1.2.2 Multiparadigmatičnost sociologie 30 // 1.2.2.1 Sociologická dilemata a paradigmata 31 // 1.2.2.2 Odlišnost národních sociologií 35 // 1.2.3 Funkce sociologie 37 // 1.2.4 Základy sociologického poznávání: teorie a metoda 39 // 1.3 Základní problémy moderních společností 41 // Shrnutí 42 // Kontrolní otázky 42 // Kde se můžete dozvědět více? 42 // 2 Zakladatelé sociologie 43 // Uvedení do problému 43 // 2.1 August Comte: sociální statika a dynamika 44 // 2.1.1 Pozitivismus 44 // 2.1.2 Osvícenské ideje 45 // 2.1.3 Statika a dynamika společnosti 46 // 2.1.4 Zákon tří stadií vývoje lidského ducha (lidského rozumu) 47 // Ukázka z díla: Comte o výchově a morálce 48 // 2.2 Émile Durkheim: dělba práce a solidarita 49 // 2.2.1 Sociologismus 49 // 2.2.2 Dělba práce a společenská solidarita 50 // 2.2.3 Abnormální formy dělby práce 51 // 2.2.4 Anómie a sebevražda 53 // Ukázka z díla: Durkheim o společnosti a jednotlivci 56 // 2.3 Karel Marx: nenaplněné proroctví zániku kapitalismu 57 // 2.3.1 Dialektický historický materialismus 57 // 2.3.2 Kritika kapitalismu, odcizení člověka 58 //

2.3.3 Kapitalistický výrobní způsob 59 // Exkurz 3 Co mohl vidět Marx 61 // 2.3.4 Analýza vykořisťování: pracovní teorie hodnoty a nadhodnoty 63 // 2.3.5 Nenaplněné proroctví versus stále platné poznatky 64 // Ukázka z díla: Marx o společnosti a společenské bytosti 65 // 2.4 Max Weber: postupná racionalizace společnosti 67 // 2.4.1 Rozumějící sociologie 67 // 2.4.2 Sociální jednání 68 // 2.4.3 Mocenská autorita a její legitimita 69 // 2.4.4 Legální panství a byrokracie 71 // 2.4.5 Racionalismus a kapitalismus 73 // Ukázka z díla: Weber o výchově a vzdělání 76 // Shrnutí 76 // Kontrolní otázky 78 // Kde se můžete dozvědět více? 78 // 3 Evropské sociologické teorie 79 // Uvedení do problému 79 // 3.1 Kritická teorie frankfurtské školy 81 // 3.1.1 Herbert Marcuse: hledání normy spravedlivé společnosti 81 // 3.1.1.1 Jak by měla vypadat společnost? 82 // 3.1.1.2 Kdo vybuduje spravedlivou společnost? 83 // 3.1.2 Erich Fromm: společenský charakter člověka 84 // 3.1.2.1 Krach nadějí industrialismu 84 // 3.1.2.2 Dva způsoby existence člověka 85 // Ukázka z díla: Fromm o štěstí a lidských potřebách 87 // 3.1.2.3 Podmínky pro změnu člověka: nová věda o člověku 88 // 3.1.3 Jürgen Habermas: nové hledání normy spravedlivé společnosti 89 // 3.1.3.1 Diagnóza moderní společnosti: kolonizace životního světa 89 // 3.1.3.2 Životní svět a komunikativní jednání 90 // 3.1.3.3 Má náš svět ještě naději? 92 // 3.2 Karl Mannheim: analýza ideologií 93 // 3.2.1 Sociologie vědění 93 // 3.2.2 Kolektivní nevědomí kolektivního subjektu 95 // 3.2.3 Korespondence mezi bytím a vědomím 95 // 3.2.4 Mannheimův pojem ideologie 96 // 3.2.4.1 Partikulární pojem ideologie 96 // 3.2.4.2 Totální pojem ideologie 97 // 3.2.5 Metoda sociologie vědění 97 //

3.2.5 Metoda sociologie vědění 97 // 3.2.5.1 Tři metody sociologie vědění 98 // 3.3 Alfred Schütz: každodenní svět 98 // 3.3.1 Fenomenologická sociologie 99 // 3.3.1.1 Schützova fenomenologická ontologie // každodenního života 100 // 3.3.1.2 Schützova fenomenologická metodologie 102 // 3.3.2 Konstrukce prvního a druhého stupně 102 // 3.3.3 Základní principy Schützovy fenomenologie 104 // 3.4 Ralf Dahrendorf: hledání řádu ve světě bez opor 105 // 3.4.1 Třídní konflikt ve společnosti práce 105 // 3.4.2 Konflikt o rozdělení životních šancí // ve společnosti informací 106 // Ukázka z díla: Dahrendorf o meritokratické společnosti vědění 110 // 3.4.3 Aplikace Dahrendorfovy analýzy společnosti informací 111 // 3.5 Pierre Bourdieu: reprodukce sociálních nerovností 111 // 3.5.1 Teorie společnosti: model sociálního prostoru 112 // 3.5.2 Třídní habitusy a třídní životní styly 114 // 3.5.3 Vzdělávací systém 115 // 3.5.4 Aplikace teorie P. Bourdieua 117 // 3.6 Anthony Giddens: proměňující se svět 117 // 3.6.1 Teorie společnosti: dvojitá strukturace 118 // 3.6.2 Vybavenost aktéra: tři úrovně psychiky 119 // 3.6.3 Jak se žije v moderním světě? 121 // Shrnutí 122 // Kontrolní otázky 123 // Kde se můžete dozvědět více? 124 // 4 Americké sociologické teorie 125 // Uvedení do problému 125 // 4.1 Strukturální funkcionalismus 127 // 4.1.1 Talcott Parsons: model integrované společnosti 127 // 4.1.1.1 Morálka jako zdroj integrace společnosti 127 // 4.1.1.2 AGIL model 128 // 4.1.1.3 Stratifikace společnosti // a legitimizace ekonomických nerovností 129 // Příběh o strukturálním funkcionalismu pro Evropany 1 131 // 4.1.1.4 Procesy integrace společnosti 133 // 4.1.2 Robert K. Merton: dezintegrovaná společnost 134 //

Příběh o strukturálním funkcionalismu pro Evropany II 134 // 4.1.2.1 Morálka jako zdroj dezintegrace společnosti 135 // 4.1.2.2 Rolové konflikty 137 // 4.1.2.3 Negativní aspekty byrokracie 139 // 4.1.2.4 Nezamýšlené důsledky záměrného sociálního jednání 141 // Ukázka z díla: Merton o vlivu výchovy v rodině na deviantní chování 143 // 4.1.3 Aplikace strukturálního funkcionalismu 143 // 4.2 Interakcionismus 146 // 4.2.1 Florian W. Znaniecki a William I. Thomas: situace definovaná lidmi 147 // 4.2.1.1 Humanistický koeficient 147 // 4.2.1.2 Definice situace 148 // 4.2.1.3 Sebenaplňující se proroctví 149 // 4.2.2 George H. Mead: osobnost a sociální skupina 151 // 4.2.2.1 Sociální behaviorismus 151 // 4.2.2.2 Dvě stadia socializace 152 // 4.2.2.3 Self a společnost 153 // 4.2.3 Herbert Blumer: společnost jednajících lidí 154 // 4.2.3.1 Symbolický interakcionismus 154 // 4.2.3.2 Přidělování významů: proces interpretace 154 // 4.2.3.3 Blumer a proměnlivá společnost 156 // Ukázka z díla: Blumer o společnosti jednajících lidí 157 // 4.2.4 George C. Homans: člověk a naučené chování 158 // 4.2.4.1 Teorie směny a behaviorismus 158 // 4.2.4.2 Konstanty lidského chování 159 // 4.2.4.3 Sociální učení 159 // 4.2.5 James S. Coleman: rozumná společnost 161 // 4.2.5.1 Teorie racionální volby 161 // 4.2.5.2 Sociální interakce mezi individui 162 // 4.2.5.3 Sociální interakce uvnitř skupiny a mezi skupinami 162 // 4.2.6 Aplikace interakcionismu 165 // 4.3 Fenomenologická sociologie po Alfredu Schíitzovi 168 // 4.3.1 Harold Garfinkel: všední život v obyčejné společnosti 168 // 4.3.1.1 Etnometodologie 168 // 4.3.1.2 Praktické činnosti // a praktické sociologické uvažování 169 // 4.3.2 Erving Goffman: společné jednání 171 // 4.3.2.1 Dramaturgická sociologie 171 //

4.3.2.2 Definice situace 172 // 4.3.2.3 Fasáda a idealizace představení: interakční řád 172 // 4.3.2.4 Herec a socializovaná postava 174 // 4.3.2.5 Odstup od role 175 // 4.3.2.6 Stigmatizovaná identita 176 // 4.3.3 Peter L. Berger a Thomas Luckmann: sociální konstrukce reality 177 // 4.3.3.1 Sociologie vědéní 177 // 4.3.3.2 Společnost je výtvorem člověka // a přesto je objektivní realitou 178 // 4.3.3.3 Člověk je výtvorem společnosti 181 // 4.3.3.4 Problém zvěčnění (reifikace) sociální reality 183 // 4.3.3.5 Co znamená sociální konstrukce 183 // Shrnutí 184 // Kontrolní otázky 185 // Kde se můžete dozvědět více? 186 // 5 Problémy moderní společnosti optikou sociologie 187 // Uvedení do problému 187 // 5.1 Sociální důsledky proměn kapitalismu 188 // 5.1.1 Modernizace konfliktu a rozpad třídní struktury a solidarity 190 // 5.1.2 Oddělení práce a kapitálu 192 // 5.1.3 Globalizace a lokalizace 194 // Ukázka z díla: Bauman o globálních lidech mimo řád 196 // 5.1.3.1 Regionalizace v globálních časech 197 // 5.1.4 Postzaměstnanecká společnost 199 // 5.2 Demokracie a účelová racionalita 200 // 5.2.1 Politika třetí cesty versus politika svobody 201 // 5.2.1.1 Giddens a demokratizace veřejné sféry a rodiny 201 // Ukázka z díla: Giddens o politice třetí cesty 203 // 5.2.1.2 Dahrendorf a cesta к otevřené společnosti 204 // 5.2.2 Krize sociálního státu 207 // 5.2.2.1 Čím je rozvracen sociální stát? 207 // 5.2.3 Vývoj správy moderních společností 209 // 5.2.3.1 Sociologické teorie byrokracie 210 // 5.2.4 Veřejná správa jako sociologický problém 212 // 5.2.5 Participace občanů na veřejné správě 214 // 5.3 Institucionalizace 216 // Ukázka z díla: Parsons o institucích 217 // 5.3.1 Sociální kontrola a socializace 218 // 5.3.2 Sociální deviace a korupce 219 //

5.4 Hodnotový systém společnosti a legitimita 221 // Ukázka z díla: Bauman o morálce a účelové racionalitě 222 // 5.4.1 Sociální soudržnost jako základní hodnota společnosti 223 // Shrnutí 225 // Kontrolní otázky 225 // Kde se můžete dozvědět více? 226 // Závěr 227 // Doporučená literatura 229 // Použitá literatura 231 // Rejstřík jmenný a věcný 235 // Ediční poznámka 239

(OCoLC)481095845

cnb002008317