.

0 (hodnocen0 x )

BK

EB

Vydání druhé

V Praze : Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2015

416 stran : barevné ilustrace 24 cm

ISBN 978-80-246-2812-7 (brožováno)

ISBN 978-80-246-2834-9 (e-kniha)

Obsahuje bibliografii a rejstřík

Popsáno podle tištěné verze

001951509

Poznámka k druhému vydání 13 // Předmluva 15 // 1 OBECNÉ VÝKLADY O JAZYCE (Václav Cvrček) 17 // 1.1 Jazyk jako prostředek komunikace 18 // 1.2 Jazykové roviny a jednotky; jazykovědné disciplíny 19 // 1.3 jazyk v rámci společnosti 20 // 1.4 Jazyk a jazykovědci 21 // 1.5 Jazykový korpus jako zdroj dat 22 // 2 OBECNÉ POUČENÍ O ČEŠTINĚ (Václav Cvrček) 25 // 2.1 Čeština jako národní jazyk a její variety 26 // 2.1.1 Mluvená a psaná čeština 27 // 2.2 Definice jazykového standardu a jeho varianty v češtine 27 // 2.2.1 Spisovná a standardní čeština 28 // 2.2.2 Standardní a obecná čeština 30 // 2.3 Sozrůzněnost češtiny v závislosti na žánru a stylu 30 // 3 VÝVOJ ČEŠTINY (Dominika Kováříková) 33 // 3.1 Čeština mezi ostatními jazyky. Genetická příbuznost a typologická podobnost // 3.1.1 Genetické zařazení češtiny 34 // 3.1.2 Typologické zařazení češtiny 35 // 3.2 Vývoj jazyka 36 // 3.3 Periodizace vývoje češtiny 36 // 3.3.1 Praslovanština 36 // 3.3.2 Počáteční fáze vývoje českého jazyka 37 // 3.3.3 Raná (stará) čeština 37 // 3.3.4 Čeština 14. století 38 // 3 3 5 Čeština 15. století 39 // 3.3.6 Čeština humanistická 39 // 3.3.7 Barokní čeština 40 // 3.3.8 Čeština v době národního obrození a v 2. polovine 19. století 41 // 3.3.9 Čeština 1. poloviny 20. století a čeština současná 42 // 4 FONETIKA A FONOLOGIE (Jan Volín) 43 // 4.1 Vztah mluvené a psané formy jazyka 44 // 4.2 Fonetický popis jazyka a řeči 46 // 4.3 Řečové orgány 48 // 4.4 Akustické vlastnosti řeči a percepce 50 // 4.5 Jednotky zvukového plánu češtiny 53 // 4.5.1 Hláska, foném, alofon 53 // 4.5.1.1 Vymezení pojmů 53 // 4.5.1.2 Samohlásky 54 // 4.5.1.3 Souhlásky 57 // 4.5.1.4 Popis fenologického inventáře pomocí distinktivních rysů //

4.5.1.5 Změny na úrovni hlásek při produkci řeči 62 // 4.5.2 Slabika 68 // 4.5.3 Mluvní takt 70 // 4.5.4 Promluvový úsek, promluva 72 // 4.5.5 Replika, mluvní akt, mluvený text 76 // 4.6 Mluvní styly 77 // 4.7 Řečové poruchy, řečové vady a řečové chyby 79 // 5 LEXIKOLOGIE (Marie Kopřivová) 81 // 5.1 Vymezení lexikológie a základní pojmy 82 // 5.1.1 Související disciplíny 82 // 5.1.2 Slovo 83 // 5.1.3 Lexém 84 // 5.1.4 Kolokabilita a kolokace 85 // 5.1.5 Pojmenování 86 // 5.1.6 Motivace (motivovanost) 87 // 5.2 Lexikální sémantika 88 // 5.2.1 Význam 88 // 5.2.1.1 Lexikální význam 88 // 5.2.1.2 Gramatický význam 89 // 5.2.2 Metafora 89 // 5.2.3 Autosémantika 90 // 5.2.4 Synsémantika 90 // 5.2.5 Propria 90 // 5.2.6 Apelativa 90 // 5.2.7 Abstrakta a konkréta 91 // 5.2.8 Polysémie 91 // 5.2.9 Homonymie 92 // 5.3 Základní sémantické vztahy 92 // 5.3.1 Synonymie 92 // 5.3.2 Opozitnost 93 // 5.3.3 Hyperonymie a hyponymie 94 // 5.4 Frazeologie 95 // 5.4.1 Frazém 95 // 5.4.2 Typy frazémů 95 // 5.5 Slovní zásoba češtiny 96 // 5.5.1 Vrstvy slovní zásoby 97 // 5.5.2 Způsoby obohacování slovní zásoby 97 // 5.5.3 Současné způsoby obohacování slovní zásoby 98 // 5.5.4 Statistické aspekty lexikonu, zipfův zákon 99 // 6 TVOŘENÍ SLOV (Michal Šulc) 101 // 6.0. Hledisko slovotvorné 102 // 6.0.1.1 Tvoření odvozováním 103 // 6.0.1.2 Rozšiřování a hromadění přípon 104 // 6.0.1.3 Slovotvorné typy 106 // 6.0. 1.4 Slovotvorné kategorie 106 // 6.0.1.5 Tvoření skládáním 108 // 6.0.1.6 Tvoření zkracováním 108 // 6.0.2 Hledisko pojmenovací (onomaziologické) 108 // 6.0.3 Slovotvorná stavba slova tvar slovního základu, tvar afíxu 109 // 6.0.3.1 Odvozování předponou 109 // 6.0. Odvozování příponou 109 // 6.0.3.3 Skládání 113 //

6.1 Odvozování (derivace) odvozeniny (deriváty) 114 // 6.1.1 Mění se význam slova nebo slovní druh (mutace nebo transpozice) 114 // 6.1.1.1 Odvozování předponou (prefixem) 115 // 6.1.1.2 Odvozování příponou (sufixem) 117 // 6.1.1.3 Odvozování cirkumfixem (před i za základovým slovem) 126 // 6.1.1.4 Odvozování nekoncovým sufixem (uvnitř základového slova) 129 // 6.1.1.5 Původní forma se nemění 129 // 6.1.1.6 Původní forma se mění odsunutím přípony (desufixace) 130 // 6.1.2 Význam slova ani jeho druh se nemění, přidává se zpřesňující rys (modifikace) 131 // 6.1.2.1 Odvozování předponou (prefixem) 131 // 6.1.2.2 Odvozování příponou (sufixem) 132 // 6.1.2.3 Odvozování cirkumfixem (před i za základovým slovem) 134 // 6.1.2.4 Odvozování nekoncovým sufixem (uvnitř základového slova) 135 // 6.1.2.5 Původní forma se nemění 136 // 6.1.2.6 Původní forma se mění odsunutím přípony (desufixace) 136 // 6.2 Skládání (kompozice) složeniny (kompozita) 136 // 6.2.1 Vlastní skládání 137 // 6.2.2 Smíšený způsob skládání 139 // 6.2.2.1 Skládání a odvozování 139 // 6.2.2.2 Skládání a zkracování 141 // 6.2.3 Zvláštní případy skládání 141 // 6.2.3.1 Opakování slova (reduplikace) 141 // 6.2.3.2 Opakování rytmu (kvazireduplikace) 141 // 6.2.3.3 Skládání s písmennou značkou 142 // 6.2.3.4 Skládání se zkráceným slovem 142 // 6.2.3.5 Skládání pozičně variantní 142 // 6.2.4 Spřahování (juxtapozice) spřežky (juxtapozita). Nevlastní skládání 142 // 6.2.4.1 Dvoučlenná předložková spřežka 143 // 6.24.2 Jiné než dvoučlenné předložkové spřežky 143 // 6.3 Zkracování zkrácená slova 144 // 6.3.1 Vlastní zkracování 144 // 6.3.2 Smíšený způsob zkracování 146 // 6.3.2.1 Zkracování a odvozování 146 //

6.3.2.2 Zkracování a skládání 148 // 6.4 Zkratky a slova zkratková 148 // 6.4.1 Zkratky hláskované 148 // 6.4.2 Zkratky plynule čtené 149 // 6.4.3 Slova zkratková akronyma 149 // 6.5 Přejaté části slov 149 // 7 MORFOLOGIE I53 // 7.0 Úvod do morfologie (Václav Cvrček) 154 // 7.0. 1 Stavba slovního tvaru morfematika 155 // 7.0. 2 Morfém a jeho kombinace morfonologické alternace 156 // 7.0. 3 Slovní druhy 158 // 7.0. 4 Víceslovné ekvivalenty slovních druhů 164 // 7.1 Podstatná jména (substantiva) (Vilém Kodýtek) 165 // 7.1.1 Obecná charakteristika podstatných jmen 165 // 7.1.2 Jmenný rod 166 // 7.1.2.1 Rod substantiv označujících živé bytosti 166 // 7.1.2.2 Jmenný rod versus gender 167 // 7.1.2.3 Kolísání rodu substantiva 168 // 7.1.3 Číslo 169 // 7.1.4 Pád (casus) 170 // 7.1.4.1 Charakteristika jednotlivých pádů 171 // 7.1.4.2 Pádový Synkretismus 173 // 7.1.4.3 Frekvence pádů 173 // 7.1.5 Určenost a neurčenost substantiv. Determinátory určitosti 174 // 7.1.6 Typy skloňování (deklinace) 176 // 7.1.6.1 Třídění deklinačních paradigmat 176 // 7.1.6.2 Přehled vzorů substantiv 177 // 7.1.6.3 Frekvenční zastoupení substantiv podle vzorů 183 // 7.1.7 Vzory substantiv 184 // 7.1.7.1 Podstatná jména rodu mužského životného (maskulina animata) 185 // 7.1.7.1.1 Vzor had 185 // 7.1.7.1.2 Vzor muž 191 // 7.1.7.1.3 Vzor táta 194 // 7.1.7.1.4 Vzor soudce 195 // 7.1.7.1.5 Deklinace dalších životných maskulin 196 // 7.1.7.2 Podstatná jména rodu mužského neživotného (maskulina inanimata) 7.1.7.2.1 Vzor list 199 // 7.1.7.2.2 Vzor stroj 205 // 7.1.7.2.3 Vzor cyklus 206 //

7.1.7.3 Podstatná jména rodu ženského (feminina) 207 // 7.1.7.3.1 Vzor žena 207 // 7.1.73.2 Vzor duše 212 // 7.1.7.3.3 Vzor píseň 218 // 7.1.7.3.4 Vzor kost 219 // 7.1.7.3.5 Další typy skloňování feminin 222 // 7.1.7.4 Podstatná jména rodu středního (neutra) 223 // 7.1.7.4.1 Vzor stavení 223 // 7.1.7.4.2 Vzor město 224 // 7.1.7.4.3 Vzor moře 229 // 7.1.7.4.4 Vzor kuře 230 // 7.1.7.4.5 Další vzory neuter 231 // 7.1.7.5 Skloňování názvů párových orgánů těla v plurálu 235 // 7.1.7.6 Vokativ 236 // 7.2 Přídavná jména (adjektiva) (Dominika Kováříková) 238 // 7.2.0 Obecná charakteristika přídavných jmen 238 // 7.2.1 Gramatické kategorie přídavných jmen: jmenný rod, číslo, pád; stupňování 239 // 7.2.2 Druhy skloňování 239 // 7.2.2.1 Složené skloňování adjektiv 240 // y.2.2.2 Jmenné skloňování adjektiv 244 // 7.2.2.3 Smíšené skloňování adjektiv, přivlastňovací přídavná jména 246 // 7.2.24 Nesklonná přídavná jména 248 // 7.2.3 Stupňování (komparace, gradace) 249 // 7.2.3.1 Komparativ 250 // 7.2.3.2 Superlativ 252 // 7.2.3.3 Nepravidelné stupňování 252 // 7.3 Zájmena (pronomina) (Marie Kopřivová) 254 // 7.3.1 Význam zájmen 254 // 7.3.2 Dělení zájmen 255 // 7.3.2.1 Zájmena osobní 255 // 7.3.2.2 Zájmena přivlastňovací 258 // 7.3.2.3 Zájmena ukazovací 262 // 7.3.2.4 Zájmena tázací 265 // 7.3.2.3 Zájmena vztažná 267 // 7.3.2.6 Zájmena neurčitá 268 // 7.3.2.7 Zájmena záporná 269 // 7.4 Číslovky (numeralia) (Václav Cvrček) 270 // 7.4.1 Číslovky základní 271 // 7.4.2 Číslovky řadové 277 // 7.4.3 Číslovky násobné 278 // 7.4.4 Číslovky druhové 278 // 7.4.5 Ostatní výrazy s kvantifikačním významem 279 // 7.5 Slovesa (verba) (Václav Cvrček) 279 // 7.5.1 Gramatické kategorie sloves 281 // 7.5.1.1 Osoba (persona) 281 //

7.5.1.2 Číslo (numerus) 284 // 7.5.1.3 Způsob (modus) a čas (tempus) 285 // 7.5.1.3.1 Oznamovací způsob (indikativ) 285 // 7.5.1.3.2 Podmiňovací způsob (kondicionál) 288 // 7.5.1.3.3 Rozkazovací způsob (imperativ) 289 // 7.5.1.4 Slovesný rod (genus verbi) 290 // 7.5.1.5 Vid (aspekt) 292 // 7.5.2 Tvary sloves: jednoduché a složené, kmeny 294 // 7.5.3 Tvary sloves: určité a neurčité 295 // 7.5.4 Časování (konjugace) 297 // 7.5.4.1 První třída ( e) 298 // Vzor nese (čte) 299 // Vzor bere 301 // Vzor peče (může) 302 // Vzor maže (dokáže) 303 // Vzor umře 305 // 7.54.2 Druhá třída ( ne / me) 306 // Vzor tiskne 306 // Vzor mine 307 // Vzor začne (zajme) 308 // 7.54.3 Třetí třída ( je) 309 // Vzor kryje 309 // Vzor kupuje 310 // 7.5.44 Čtvrtá třída ( í) 311 // Vzor trpí (myslí) 312 // Vzor prosí 313 // Vzor sází 314 // 7.54.5 Pátá třída ( á) 315 // Vzor dělá 315 // 7.54.6 Nepravidelná slovesa (být, chtít, jíst, jít, jet, mít, vědět, vidět; lze) 316 // Sloveso být/bejt 316 // Sloveso chtít 319 // Sloveso jíst 319 // Sloveso jít 320 // Sloveso jet 321 // Sloveso mít 321 // Sloveso vědět 322 // Sloveso vidět 323 // 7.6 Příslovce (adverbia) (Martina Waclawičová) 323 // 7.6.1 Zájmenná příslovce 324 // 7.6.2 Skupiny příslovcí podle významu 325 // 7.6.2.1 Příslovce času 325 // 7.6.2.2 Příslovce místa 327 // 7.6.2.3 Příslovce způsobu 327 // 7.6.24 Příslovce míry 328 // 7.6.2.5 Příčinná příslovce 329 // 7.6.2.6 Zařazení příslovcí podle kontextu 329 // 7.6.3 Adverbia modální a stavová 329 // 7.6.4 Stupňování příslovcí 330 // 7.6.5 Zařazení do slovního druhu podle kontextu 332 // 7.7 Předložky (prepozice) (Martina Waclawičová) 332 // 7.7.1 Předložky podle původu 333 // 7.7.1.1 Předložky vlastní 333 //

7.7.1.2 Nevlastní a víceslovné předložky 333 // 7.7.2 Skupiny předložek podle spojitelnosti s pády 334 // 7.7.2.1 Předložky pojící se s nominativem 334 // 7.7.2.2 Předložky pojící se s genitivem 335 // 7.7.2.3 Předložky pojící se s dativem 336 // 7.7.24 Předložky pojící se s akuzativem 338 // 7.7.2.5 Předložky pojící se s lokálem 339 // 7.7.2.6 Předložky pojící se s instrumentálem 340 // 7.7.3 Vokalizace předložek 340 // 7.8 Spojky (konjunkce) (Martina Waclawičová) 342 // 7.8.1 Struktura spojek 342 // 7.8.1.1 Jednočlenné spojky 342 // 7.8.1.2 Vícečlenné spojky 342 // 7.8.2 Souřadicí spojky 343 // 7.8.2.1 Slučovací spojky 343 // 7.8.2.2 Odporovací spojky 343 // 7.8.2.3 Vylučovací spojky 344 // 7.8.24 Stupňovací spojky 344 // 7.5.2.5 Důvodové spojky 345 // 7.5.2.6 Důsledkové spojky 345 // 7.8.3 Podřadicí spojky 345 // 7.8.3 i Obsahové spojky 346 // 7.8.3.2 Časové spojky 346 // 7.8.3.3 Způsobové spojky 346 // 7.8.3.4 Příčinné spojky 346 // 7.8.3.5 Srovnávací spojky 347 // 7.9 Částice (partikule) 347 // 7.9.1 Částice postojové (modálni) 349 // 7.9.1.1 Faktuální (veritativní) částice 349 // 7.9.1.2 Volní (voluntativní) částice 350 // 7.9.1.3 Výrazové (expresivní) částice 350 // 7.9.2 Částice pocitové (emocionální) 350 // 7.9.3 Částice hodnotící (evaluativní) 350 // 7.9.4 Částice zesilovací (intenzifikační) 351 // 7.9.5 Částice členící text 351 // 7.10 Citoslovce (interjekce) 351 // 7.10.1 Citoslovce faktuální 352 // 7.10.2 Citoslovce volní (voluntativní) 352 // 7.10.3 Citoslovce emocionální 353 // 7.10.4 Citoslovce kontaktová 353 // 7.10.5 Citoslovce onomatopoická (zvukomalebná, imitativní) 353 // 8 UVEDENÍ DO syntaxe (větná stavba) (Petr Sgall) 355 // 8.1 Úvodní poznámky 356 // 8.2 Základní pojmy závislostní syntaxe 357 //

8.3 Syntaktické jevy netypické 361 // 8.4 Souřadnost a další vztahy 362 // 8.5 Aktuální členění věty 362 // 9 NAUKA O TEXTU A STYLU (STYLISTIKA) (Jan Táborský) 365 // 9.1 Styl a stylistika 366 // 9.2 Stylový potenciál jazyka (funkční spektrum jazyka) 366 // 9.3 Zákonitosti výběru jazykových prostředků 368 // 9.3.1 Objektivní stylotvorné faktory 369 // 9.3.2 Subjektivní stylotvorné faktory 371 // 9.4 Stylová hodnota výrazových prostředků 372 // 9.5 Styly češtiny 373 // 9.5.1 Styl prostě sdělovací 373 // 9.5.2 Styl odborný 373 // 9.5.3 Styl umělecký 374 // 9.5.4 Styl publicistický 375 // 10 PSACÍ SOUSTAVA (PRAVOPIS, ORTOGRAFIE) (Václav Cvrček) 377 // 10.1 Psací soustava a jazyk 378 // 10.2 Inventář znaků 379 // 10.3 Principy české psací soustavy 380 // 10.3.1 Psaní písmene eh a písmen q, w, x 381 // 10.3.2 Psaní hlásek podléhajících spodobě znělosti (p, b, t, d, s, z apod.) 381 // 10.3.3 Psaní skupin di, ti, ni; dě, tě, ně 382 // 10.3.4 Psaní i / í ? ? /ý 382 // 10.3.5 Psaní písmene ě (skupiny dě, tě, ně; bě/bje, vě/vje, pě/pje; mě/mně)10.3.6 Psaní písmen ú/ů 386 // 10.3.7 Psaní souhláskových skupin na hranicích slov a částí slov 387 // 10.3.7.1 Psaní předložek a předpon s a z 387 // 10.3.7.2 Psaní přípon ší a čí 388 // 10.3.7.3 Psaní přípon ský, ství, stvo a cký, ctví, ctvo 389 // 10.3.7.4 Psaní zdvojených hlásek 391 // 10.3.8 Psaní rozdělovačích značek 391 // 10.3.9 Vlastnosti, které se projevují v rámci psaného textu 395 // 10.3.9.1 Psaní velkých písmen 395 // 10.3.9.2 Hranice slov v písmu 396 // 10.3.9.3 Rozdělování slov (na konci řádků) 398 // 10.3.10 Psaní cizích slov 398 // 10.3.11 Zkratky 399 // 10.3.12 Tradiční a historický princip (odchylky a nepravidelnosti) 400 // 10.4 Zvládání psací soustavy 401 // Seznam zkratek 402 // Literatura 404 // Rejstřík termínů 408

(OCoLC)923582217

cnb002635517