.

0 (hodnocen0 x )

(3) Půjčeno:3x 

BK

EB

Poezie

První vydání

Brno : Host, 2022

55 stran ; 21 cm

ISBN 978-80-275-1374-1 (vázáno)

ISBN 978-80-275-1521-9 (online ; epub)

Sbírka dlouhodobě nejčtenějšího českého básníka, který vzešel z prostředí pražského undergroundu. Krchovského "Devátá". "Nekonečná čtyřverší" undergroundové legendy. Kde leží klíč k legendě se značkou JHK? Zdálo by se, že ji stvořily jedinečné formy plus dekadence plus underground, ale spíš to bude tak, že to, o čem on jedinečně píše, jsou záležitosti obecně srozumitelné pro všechno živé a občas snad i myslící. Básník, aby jím skutečně byl, musí vydat své svědectví. Jenže pak je zde ještě jiný zápas. Vyvzdorovat na nicotě aspoň vteřinu, vyrvat z její všežravé tlamy třeba střep, učinit z něj svou skutečnost. To je to jediné, co duch & slovo zmůže, i když je to boj marný, nikoli však zbytečný. Námitka, že se autor opakuje, je tedy zcela bezpodstatná. Co by tak jiného měl dělat? Krchovského "nekonečná čtyřverší" jistě váží víc než takzvaná literatura a její efemérní ambice. Nakladatelská anotace. Kráceno..

Popsáno podle tištěné verze

001951621

Ty zubatá, ty ještě zajed // Nic se mi vlastně neděje... // Až zítra půjdu krmit ptáčky // Ten život je ňák k neživotu... // Zkouším si oblek, skoro na míru // Sem na ten gauč dva by se vešli... // Za život opak - dost zlá cena... // Do pekla, ráje? Tam, či onam // Černý flór spouštím přes zrcadlo // Pouštím si desku, kdysi milou // A už mi dejte pokoj, všichni // Ta věčná touha! S věčným zmarem... // Co jsem to za kripla?! Bože můj, ptám se tě // Stojí ta krása za tu bolest?! // Do ranních zvonů hromy, blesky // Nocí i dnem mne dlaně svrbí // Vždyť i ta hovada vůkol jsou boží... // Bůh pokoj věčný, duše, dej vám // Už nebudu tu trpět déle // Ti ubozí jsou též jen hosti // Hrnu svůj život do koutka // Od dětství trpěl jsem pocity viny: // Na kole do Billy - pro chlast a pro body... // Asi vše nebylo, jak o tom dívky sní // Je po bouři... Na nebi duha... // Smrt bere všechny, slabé dříve // Umřel jsem?! Vždyť jsem žil zatím tak málo! // Jak je dnes doma? U vás, Tam... // Kde jste, mé víly? Touha kvílí... // Přejíždím palcem noži přes břit // Dnes umřel rok, už déle nechtěl... // Záhrobní příběh, nebo "lidský"? // Nebudu! (Brzy...) Natož spasen // Bože, co udělám v nejbližší vteřině?! // Dost plané zloby, chce to skutky! // Jak přežil jsem tu zimu vlastně?! // Až budete číst tento dopis // Už zešílel jsem, prý se šušká // Měl bys jít spát, dnes už máš dost // Deku až přes tvář, pozdě k ránu // Vteřina navěky z věčnosti vyjmutá // Nechci už vlastně nic... Co tedy po kom chci? // Už zase vyšlo slunce?! Slunce... // Dny ve svůj ocas zahryzlé // Alespoň kytkám v slunci nestůj! // Už spát! Je ale teprv pět... // S vidinou zlou a málo vábnou // Vylezl měsíc... Tys tu chyběl... //

Kýč málem jako z reklamy: // Kolik mi zbývá roků už jen // Ty zkoušíš znova vykvést, keři? // Tak jako vloni touto dobou // Na prahu dne popravčí četa // Snad smrti stín, nebo jen pták // Má noční jitra morbidní // Nic, žádný předěl... Už pět neděl // Kde jste, má slova - andělé mí?! // Jsi krásná! Hodná...? Vtipná, chytrá // Tu máš i levou tvář! Čase, ty vrahu // Po vzdeších, chropotu, vzlycích a smíchu // Už dodělávám (píseň...), končím // Vždyť jsem to tušil zkraje hned // Přišel jsem k Tobě! Ale pryč jdu od jiný... // Od cigarety k cigaretě // Nic na dohled v dohledné době // Už nikdy... Nikdy! Vím to jistě // Tak zase spolu, samoto má věrná... // Co chvíli blahem zaplesám // Jedno, kam hledíš; jedno, kam jdeš... // Prosím, jen houšť a víc těch běsů // Byl jsem já včera někde venku...? // Život je hrozný! Někdy krásný // 47 Celé dny koukám na hodiny // Už nevydržím déle tady! // 48 Ukoj se, tělo, zas jen s akty // Zpět tisknu slzu pod víčko // 49 Tmou domů k teskný inventuře // Cestou mi hrůzou chlupy vstávaj // 50 Už za týden jsou Vánoce... // Konečně konec je mým hrám // 51 Země se vůbec netočí! // Úzkostí lezu po svejch zdech // 52 Nic pro dva už, nic neříkám // Hlína už rozmrzá... A nejde o dítě... (?!) // 53 Sbohem bud, další dni... A prosím, odpusť mi // Konečně zase mám pro koho tady žít // 54 Až k ránu vchází dřímota // Vše ti teď dochází... Spočiň a chvíli stůj! // 55 Neznámá žena jde přede mnou v sněhu

(OCoLC)1375348972

cnb003474399