.

0 (hodnocen0 x )

BK

Praha : nákladem Jana Laichtera, 1901

124 stran ; 25 cm

Dějiny literatur ; 2

Obsahuje bibliografické odkazy a rejstřík

001951640

ČTENÍ PRVNÍ. (Úvod.) // Představy v cizině o Rusku. Náš cíl: výklad, ne polemika. — Krása jako průvodce obecnosti. Nacionalism nebo kosmopolitism? — Ruské dějiny s ptačí perspektivy ... 1 // ČTENÍ DRUHÉ. (862—1224.) // Dva hlasy ze starověku (Herodot a Tacitus). Východ a západ v osudu evropských národu. — Počátek Ruska. Normanská theorie. Kijev a Carihrad. Sv. Vladimír a pokřtění Ruska. — Úloha klášterů. Duchovní literatura. Nestor a letopisy. Lidová literatura. Duchovní verše, epické básnictví. »Slovo o pluku Igorově«. — Sněmy. Kníže. Jaroslav Moudrý a »ruská pravda«. Vladimír Monomach a jeho »naučení«. — Styky s Evropou do vpádu Mongolů ...12 // ČTENÍ TŘETÍ. (1224—1613.) // Tatarské jho. Evropa a Asie. — Odvěký zápas. — Vznik a vzrůst Moskvy. Politika prvnich moskevských knížat a »sbirání ruské země«. Vnitřní proudy společenských vrstev. — Ivan III., první »hosudar« jediné Rusi. Diplomatické a obchodní styky s Evropou. — Ivan IV. Hrozný, první car. Karakteristika. Ivan Hrozný v paměti potomstva. — Osvěta. Neutěšené srovnání ...25 // ČTENÍ ČTVRTÉ. (1613—1725.) // Doba prvních Romanovců. Patriarcha Nikon a revise církevních knih. Probuzení kritické mysli. Vnější vlivy a vnitřní reakce. — Moskevský dvůr, předchůdci. — Petr Veliký. Jeho historický obraz. — Reforma, její přijetí a duch. — Potomstvo a současníci. Carevič Alexěj. Smrt Petrova. — Rozdvojení národního soudu. К čemu domácí polemika na cizí půdě? ... 38 // ČTENÍ PÁTÉ (1725 —1796.) // 18. století. Krátky nárys od Petra 1. do Kateřiny II. — Akademie věd. Tatišoev. Kantěmir. — Lomonosov, učenec, básník. Ruský pseudoklassicism. Sumarokov. Tredjakovskij. Petrovská reforma za císařovny Alžběty. —

Nastoupení Kateřiny Veliké. Autobiografická podobizna. — Francouzská filosofie v Rusku. Literatura. Děržavin. Satira: Císařovna, Fon-Vizin. »Nedorůstče«. — Na prahu našeho století ...54 // ČTENÍ ŠESTÉ. (1779—1837.) // Náhlost a mnohostrannost duchovního vzrůstu v 19. st. Prameny nových literárních směrů. Novikov a moskevský kroužek. — Literární obzor západní Evropy na počátku století. Sentimentalism v Rusku. Karamzin. Romanlism v Rusku. Zukovskij. Poesie dostává nový smysl. — Puškin. Jeho literární význam. Poesie života. Ruská společnost v prvních desítiletích našeho století. — »Eugen Oněgin«. Sujet románu, povaha jeho půvabu. — Lyrika Puškinova. Její význačné rysy: harmonie, mnohostrannost. // Národnost a lidskost ...70 // ČTENÍ SEDMÉ. (1837 — 1861.) // Lermontov, romantický pessimism. Lermontov a Puškin. Kolcov, lidová řeč v poesii. Literární a ostatní aristokratism té doby. — Gogol. Význam jeho vystoupení. Gogolův smích. Místo satiry ve vývoji národa. — Čtyřicátá léta. Moskevská universita. — Bělinskij a jeho vliv. »Slavjanofilové« a »západníci«. Probuzení národních zájmů. Nastoupení Alexandra II ...89 // ČTENÍ OSMÉ. (od r. 1861.) // Šedesátá léta. Osvobození nevolníků. Pád poroby ve Spojených státech a na Rusi. Mravní vliv této přeměny. — Úloha literatury. Tři hlavní představitelé naturalistické školy. Turgeněv. — Myslitel zastíněn umělcem. Kritika šedesátých let. Nihilism. Dostojevský. — Umělec zastíněn myslitelem. Dostojevský a Turgeněv. Obecně lidské a národní rysy Dostojevského. Lev Tolstoj — myslitel i umělec soupeři. Literární obraz Tolstého. Filosofické učení a jeho vliv; negativní zásady a duch rozdrobení. — Závěr ...103

cnb000906543