.

0 (hodnocen0 x )

BK

1., autorisované vydání

Praha : Státní nakladatelství politické literatury, 1954

235 stran, 16 nečíslovaných stran obrazových příloh : faksimile, mapy ; 21 cm

Za svobodu lidu ; svazek 14

Obsahuje errata

Obsahuje bibliografii

001951949

ÚVODEM 9 // I. ČEŠI A SLOVÁCI V CARSKÉM RUSKU NA POČÁTKU PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY 11 // Světový imperialismus zahajuje boj o znovurozdělení světa. Zrada zájmů dělnictva všemi stranami II. internacionály. Jediná bolševická strana prosazuje zásadu přeměny imperialistické války ve válku občanskou. — Čs. kolonisté v Rusku stavějí se po bok carské vlády. „Česká družina“. — Češi a Slováci, násilím navléknutí do rakouských uniforem, přebíhají masově do ruského zajetí. Příčiny a pohnutky vstupu válečných zajatců do „České družiny“. — Rostoucí oposiční hnutí čs. zajatců a jejich vliv na vývoj čs. kolonie v Rusku. Rozklad carského režimu pokračující válkou. // II. BUDOVÁNÍ ČS. LEGIÍ A MASARYKŮV PŘÍJEZD DO RUSKA 22 // Únorová buržoasně demokratická revoluce v Rusku. Pracující lid carského Ruska, vedený bolševickou stranou, svrhuje carskou vládu. Vedení protirakouského odboje Čechů a Slováků se místo carofilských reakcionářů zmocňuje západnicky orientovaná čs. buržoasie. III. sjezd Svazů čs. spolků v Rusku. — Příjezd T. G. Masaryka do Ruska jako agenta západních imperialistů. Masarykovo úsilí o masový nábor do čs. legií pro další účast v imperialistické válce. — Čs. vojsko se zúčastňuje ruské letní ofensivy 1917 proti centrálním mocnostem. Značný růst čs. legií za podpory ruských kapitalistů. Masarykova snaha podepřít upadající moc ruské buržoasie. //

III. ČS. UVĚDOMĚLÍ DĚLNÍCI POČÍNAJÍ UPLATŇOVAT SVÁ PRÁVA 34 // Dělnická třída Ruska vedená bolševiky připravuje přechod od buržoasně demokratické revoluce k revoluci socialistické. — Boj čs. levých sociálních demokratů proti nacionalisticko-šovinistickým tendencím propagovaným čs. buržoasií mezi čs. zajatci. — Bolševici ukazují čs. zajatcům —dělníkům jejich místo po boku ruských revolučních proletářů v boji proti vlastní i světové buržoasii. Budování organisací čs. levých sociálních demokratů. — Založení časopisu čs. levých sociálních demokratů „Svoboda“. — Konference delegátů čs. levých sociálních demokratů dovršuje rozkol mezi čs. buržoasním táborem a dělnickým směrem mezi Čechy a Slováky v Rusku. // IV. ČESKOSLOVENSKÉ LEGIE VE SLUŽBÁCH ZÁPADNÍHO IMPERIALISMU POČÍNAJÍ PROVÁDĚT SVOU KONTRAREVOLUČNÍ ÚLOHU 55 // Velkou říjnovou socialistickou revolucí přebírá moc v Rusku dělnická třída. — Krach Masarykova úsilí udržet Rusko ve válce proti centrálním mocnostem. — Ústřední výbor Čs. revoluční sociální demokracie v Rusku znemožňuje pokus čs. buržoasního vedení zneužít čs. vojska proti sovětské moci v Kyjevě. — Reakční vedení čs. legií v Rusku ve službách západních imperialistů usiluje o všestrannou podporu protisovětské kontrarevoluce. Masaryk prohlašuje čs. vojsko v Rusku za součást francouzské armády. — Masarykův pokyn čs. legiím k překotnému ústupu před Němci z Ukrajiny na východ, pod rouškou odjezdu do Francie. — Čs. legie jako kontrarevoluční nástroj v boji proti sov. Rusku v centru zájmu mezinárodního imperialismu. — Pokusy o kontrarevoluční zneužití čs. legionářů vyvolávají oposiční hnutí v řadách čs. vojska. //

V. ČS. LEVÍ SOCIÁLNÍ DEMOKRATÉ PO BOKU BOLŠEVIKŮ VE VELKÉ ŘÍJNOVÉ SOCIALISTICKÉ REVOLUCI 75 // Bolševická strana v čele s Leninem a Stalinem upevňuje moc Sovětů v Rusku. Politicky vyzrávající vedení čs. revolučních sociálních demokratů staví se pevně po bok bolševické strany. „Svoboda“ v Kyjevě a „Pochodeň“ v Petrohradě pomáhají stmelovat jejich řady. Vstup čs. revolučních sociálních demokratů do Rudé gardy a jejich boj u Narvy, Pskova a v Kyjevě. — První čs. samostatné oddíly Rudé gardy bojují s bolševiky proti německým divisim obsazujícím Ukrajinu. — Pokus získat čs. legie do boje po boku Sovětů končí pro Masarykův odpor neúspěchem. — V bojovém souručenství proti německým imperialistům je zpečeťováno krví pevné přátelství čs. proletářů s revolučními proletáři Ruska. // VI. LEVÍ SOCIÁLNÍ DEMOKRATÉ ZAKLÁDAJÍ ČS. KOMUNISTICKOU STRANU V RUSKU 90 // První velké náborové středisko čs. útvarů Rudé armády v Penze. Tisíce legionářů opouštějí legie a vstupuji ďo Rudé armády. Nové časopisy čs. revolučních proletářů v Rusku „Průkopník“ v Moskvě, „Československá Rudá armáda“ v Penze. Úsilí kyjevské, petrohradské a moskevské skupiny čs. levých sociálních demokratů o sjednocení. — Založení Československé komunistické strany v Rusku na sjezdu delegátů všech levých soc. dem. skupin v Rusku, konaném v Moskvě koncem května 1918. — Na kontrarevoluční vystoupení čs. legionářského sboru proti sovětské vládě odpovídají čs. komunisté v Rusku usilovným budováním čs. oddílů Rudé armády a statečným bojem po boku ruských proletářů proti kontrarevoluci a imperialistické intervenci. //

VII. INTERVENČNÍ VYSTOUPENÍ ČS. LEGIÍ PROTI RUSKÉ SOVĚTSKÉ REPUBLICE 113 // Bolševická strana upevňuje diktaturu proletariátu a počíná s výstavbou socialistického státu. Úloha čs. legií v kontrarevolučních plánech západních imperialistů po zahájení intervence proti sovětskému státu. — Kontrarevoluční protisovětské vystoupení čs. vojska koncem května 1918 pod vedením reakčních důstojníků. Krvavá srážka čs. rudoarmějců s čs. legionáři v Penze. — Čs. legie během několika týdnů násilím svrhávají v prostoru od Samary a Omska až po Vladivostok sovětskou moc a předávají vládu do rukou kontrarevoluce. Bílý teror a masové vyhlazování revolučních dělníků a stoupenců sovětů. — Čs. legie v Rusku se staly žoldnéry mezinárodního imperialismu a ničiteli vymožeností proletářské revoluce v Rusku. // VIII. ČS. UVĚDOMĚLÍ PROLETÁŘI BOJUJÍ V ŘADÁCH RUDÉ ARMÁDY PROTI INTERVENCI A KONTRAREVOLUCI 139 // Boje oddílů čs. krasnoarmějců na obranu sovětského státu proti intervenci a kontrarevoluci. — Čs. krasnoarmějské útvary zúčastňují se obrany Caricynu, bojují v Přiuralí i na Kamě, proti Kolčakovi i Děnikinovi, v Turkestanu i na Dálném Východě. — Také v roce 1919 zúčastňují se bojů v Rudé armádě na Ukrajině, Krymu i na Sibiři. Konference čs. komunistů v březnu 1919 v Moskvě dělá bilanci dosavadní činnosti. Ústředí strany se přestěhovává na Ukrajinu. //

IX. PORÁŽKA A ÚSTUP ČS. LEGIÍ ZE SIBIŘE 153 // Čs. legie, tvořící jádro Kolčakovy bělogvardějské armády, jdou na podzim 1918 od porážky k porážce. Rozklad v čs. vojenském sboru. Odvolání čs, legií z fronty koncem ledna 1919 pro nespolehlivost. Ochrana magistrály a Kolčakova zázemí čs. legiemi. — Neúspěch Štefánikova úsilí pozvednout ducha čs. vojska. V policejních službách Kolčaka. Kontrarevoluční zločiny. Vítězství Rudé armády nad kolčakovskými bandami. — Řádění kontrarevolučního vedení čs. legií. Internace delegátů II. sjezdu čs. vojska. Příměří čs. legií se Sověty. Neslavný návrat čs. legií do vlasti. Úsilí české buržoasie získat legionáře pro kapitalistický režim. // X. NÁVRAT ČS. KOMUNISTŮ ZE SOVĚTSKÉHO SVAZU DO ČESKOSLOVENSKA 176 // Krach intervenčních pokusů mezinárodního imperialismu proti sovětskému státu. — Pobyt představitelů revolučního proletariátu ČSR v sovětském Rusku. Návrat čs. komunistu do vlasti posílením revolučních marxistů v Československu. — Dělnická třída Československa nastupuje ve své většině revoluční cestu k svému osvobození po vzoru komunistů sovětského Ruska. // ZÁVĚR 189 // PŘÍLOHY 194 // SEZNAM NEJDŮLEŽITĚJŠÍ POUŽITÉ LITERATURY 231 // SEZNAM PŘÍLOH 233 // SEZNAM OBRÁZKOVÝCH PŘÍLOH 235

(OCoLC)12986736

cnb000510597