.

0 (hodnocen0 x )

BK

Vydání 1.

Praha : Academia, 1997

395 stran : ilustrace ; 24 cm

ISBN 80-200-0597-8 (brožováno)

Obsahuje bibliografie a rejstřík

001952024

Použité zkratky 14 // 1. Úvod (S. Procházka, J. Šebánek) 17 // 2.Podstata účinku rostlinných hormonů (S. Procházka) 21 // 2.1. Fytohormonální koncepce: biosyntéza, transport, cílové buňky 22 // 2.2. Koncentrace hormonu a senzitivita pletiv 24 // 2.3. Účinek hormonů na genovou aktivitu 25 // 2.4. Místa a způsoby hormonální aktivity 27 // 2.5. Souhrnná charakteristika fytohormonů 29 // 3. Auxiny (I. Macháčková) 31 // 3.1. Objev auxinu 31 // 3.2. Auxin a jeho syntetická analoga, jejich chemické a fyzikálně-chemické // vlastnosti 31 // 3.2.1. Auxiny přirozené 31 // 3.2.2. Syntetické látky s účinkem auxinu 32 // 3.3. Principy metod stanovení auxinu 33 // 3.4. Auxin v rostlinách 33 // 3.4.1. Indolové sloučeniny v rostlinách 33 // 3.4.2. Hladina auxinu v rostlinách 36 // 3.5. Metabolismus IAA v rostlině 37 // 3.5.1. Biosyntéza IAA 37 // 3.5.2. Regulace biosyntézy IAA 39 // 3.5.3. Katabolismus IAA 40 // 3.5.4. Konjugáty IAA 40 // 3.5.5. Metabolické interakce IAA s dalšími fytohormony a fenoly 40 // 3.6. Transport IAA v rostlinách 41 // 3.6.1. Specifické rysy transportu IAA 41 // 3.6.2. Antiauxiny a inhibitory transportu auxinu 42 // 3.7. Přehled hlavních fyziologických účinků auxinů v rostlinách 43 // 3.8. Mechanismus účinku auxinů na molekulární úrovni 44 // 3.8.1. Receptory auxinu 44 // 3.8.2. Přenos signálu 45 // 3.8.3. Brzké a pozdní účinky auxinů 45 // 3.8.4. Kyselý růst, působení ATPáz 45 // 3.8.5. Vliv auxinů na expresi genomu 47 // 3.9. Možnosti využití auxinů v rostlinné výrobě 47 // 4. Gibereliny (I. Macháčkova) 49 // 4.1. Objev giberelinü 49 // 4.2. Chemické a fyzikálně-chemické vlastnosti giberelinů a principy metod jejich stanovení 49 // 4.3. Gibereliny v rostlinách 50 // 4.4. Metabolismus giberelinů v rostlinách 51 // 4.4.1. Biosyntéza giberelinů 51 //

4.4.2. Inhibitory biosyntézy giberelinů 51 // 4.4.3. Odbourání giberelinů 54 // 4.4.4. Konjugáty giberelinů 54 // 4.5. Přehled hlavních fyziologických účinků giberelinů v rostlinách 55 // 4.5.1. Stimulace dlouživého růstu 55 // 4.5.2. Gibereliny a kvetení 56 // 4.5.2.1. Gibereliny a jarovizace 56 // 4.5.2.2. Úloha giberelinů v indukci kvetení 57 // 4.5.2.3. Fotoperiodická regulace metabolismu giberelinů 58 // 4.5.2.4. Vliv giberelinů na pohlaví květů 58 // 4.5.2.5. Vliv giberelinů na nasazování plodů 58 // 4.5.3. Gibereliny a klíčení 59 // 4.6. Mechanismus účinků giberelinů 60 // 4.6.1. Vazebná místa pro gibereliny 60 // 4.6.2. Indukce a-amylázy gibereliny při klíčení 60 // 4.7. Možnosti využití giberelinů v rostlinné výrobě 61 // 5.Cytokininy (M. Kamínek) 63 // 5.1. Úvod 63 // 5.2. Přirozené a syntetické cytokininy 65 // 5.3. Anticytokininy 66 // 5.4. Metody stanovení cytokininů 67 // 5.4.1. Chemické a fyzikální vlastnosti cytokininů 67 // 5.4.2. Čištění cytokininů 68 // 5.4.3. Stanovení cytokininů 68 // 5.5. Biosyntéza a metabolismus cytokininů 69 // 5.5.1. Nepřímá biosyntéza cytokininů 69 // 5.5.2. Přímá biosyntéza cytokininů 69 // 5.5.3. Metabolismus cytokininů 70 // 5.5.3.1. Tvorba konjugátů a jejich hydrolýza 71 // 5.5.3.2. Cytokininoxidáza 71 // 5.6. Regulace obsahu cytokininů fytohormony 72 // 5.6.1. Vliv auxinu, kyseliny abscisové a etylenu 72 // 5.6.2. Habituace buněk vůči cytokininům 72 // 5.7. Transport a translokace cytokininů v rostlinách 73 // 5.8. Mechanismy a způsoby účinku cytokininů 73 // 5.8.1. Vazebné bílkoviny pro cytokininy 74 // 5.8.2. Přenos signálu 74 // 5.8.3. Interakce cytokininů s ostatními fytohormony 74 // 5.9. Úloha cytokininů v rostlinách a jejich praktické využití 75 // 5.10. Závěr 76 //

6. Kyselina abscisová (S. Procházka, V. Borkovec) 80 // 6.1. Chemické a fyzikální vlastnosti ABA 80 // 6.2. Biosyntéza ABA v rostlinách 81 // 6.3. Metabolismus ABA 83 // 6.4. Obsah ABA a její transport v rostlinách 84 // 6.5. ABA a stres rostlin 87 // 6.6. ABA a dormance, abscise a senescence 87 // 6.7. ABA a syntéza proteinů 88 // 6.8. Mechanismus účinků ABA 89 // 6.9. Závěr 90 // 7. Etylen (I. Macháčková) 92 // 7.1. Vývoj poznatků o etylenu 92 // 7.2. Fyzikální a chemické vlastnosti etylenu a jeho strukturních analog 92 // 7.2.1. Etylen 92 // 7.2.2. Strukturní analoga etylenu 92 // 7.3. Principy metod stanovení etylenu 93 // 7.4. Metabolismus etylenu v rostlinách 94 // 7.4.1. Biosyntéza etylenu 94 // 7.4.2. Regulace biosyntézy etylenu 94 // 7.4.3. Odbourávání etylenu 95 // 7.4.4. Konjugace kyseliny 1-aminocyklopropan-l-karboxylové 95 // 7.4.5. Metabolické interakce etylenu s ostatními fytohormony 95 // 7.5. Etylen v rostlinách 96 // 7.5.1. Etylen - plynný hormon 96 // 7.5.2. Hlavní růstové účinky etylenu 97 // 7.5.3. Tvorba etylenu ve stresových podmínkách 99 // 7.6. Mechanismus účinku etylenu na molekulární úrovni 99 // 7.6.1. Receptory etylenu 99 // 7.6.2. Antagonisté etylenu 100 // 7.6.3. Vliv etylenu na strukturu a vlastnosti membrán 100 // 7.6.4. Vliv etylenu na expresi genomu 100 // 7.7. Možnosti využití etylenu a látek uvolňujících jej v rostlinné výrobě 101 // 8. Ostatní růstové regulátory (/. Macháčková) 103 // 8.1. Úvod 103 // 8.2. Brassinosteroidy 103 // 8.2.1. Výskyt a struktura brassinosteroidů 103 // 8.2.2. Metabolismus brassinosteroidů 105 // 8.2.3. Hlavní fyziologické účinky brassinosteroidů 105 // 8.2.4. Mechanismus účinku brassinosteroidů 105 // 8.3. Kyselina jasmonová 106 // 8.3.1. Výskyt a struktura kyseliny jasmonové 106 //

8.3.2. Metabolismus kyseliny jasmonové 106 // 8.3.3. Hlavní fyziologické účinky kyseliny jasmonové 107 // 8.4. Polyaminy 108 // 8.4.1. Výskyt a struktura polyaminů 108 // 8.4.2. Metabolismus polyaminů 108 // 8.4.3. Nejdůležitější fyziologické účinky polyaminů 108 // 8.5. Oligosachariny 110 // 8.5.1. Výskyt, struktura a vznik oligosacharinů 110 // 8.5.2. Nejdůležitější fyziologické účinky oligosacharinů 111 // 8.6. Fenolické látky 113 // 8.6.1. Slruktura a výskyt fenolických látek 113 // 8.6.2. Metabolismus fenolických látek 113 // 8.6.3. Nejdůležitější fyziologické účinky fenolických látek 113 // 8.7. Další látky s růstově regulační aktivitou 115 // 9. Syntetické růstové inhibitory (S. Procházka) 116 // 9.1. Inhibitory biosyntézy giberelinů 116 // 9.2. Inhibitory transportu auxinů 120 // 9.3. Nehormonální inhibitory růstu 121 // 9.4. Závěr 123 // 10. Herbicidy na bázi růstových regulátorů (/. Hradilík) 125 // 10.1. Kyselina 2,4-dichlorfenoxyoctová 126 // 10.2. Kyselina 2-metyl-4-chlorfenoxyoctová 128 // 10.3. Kyselina 2,4,5-trichlorfenoxyoctová 129 // 10.4. Použití 2,4-D, MCPA a 2,4,5-T 129 // 10.5. Podstata účinku herbicidů na bázi růstových regulátorů 130 // 10.6. Citlivost rostlin vůči herbicidům na bázi růstových regulátorů 131 // 10.7. Závěr 132 // 11. Metody stanovení rostlinných hormonů (I. Macháčková) 134 // 11.1. Úvod 134 // 11.2. Extrakce a čištění extraktů 134 // 11.2.1. Obecné zásady 134 // 11.2.2. Auxiny 135 // 11.2.3. Gibereliny 135 // 11.2.4. Cytokininy 135 // 11.2.5. Kyselina abscisová 137 // 11.2.6. Etylen, kyselina 1-aminocyklopropan-l-karboxylová, N-malonyl-ACC 137 // 11.2.7. Ostatní regulátory 137 // 11.3. Biotesty* 138 // 11.3.1. Obecné zásady 138 // 11.3.2. Auxinové biotesty 138 // 11.3.3. Giberelinové biotesty 138 //

11.3.4. Cytokininové biotesty 138 // 11.3.5. Testy pro kyselinu abscisovou 139 // 11.3.6. Etylenové biotesty 139 // 11.3.7. Biotesty pro ostatní růstové regulátory 139 // 11.4. Chromatografické metody 139 // 11.4.1. Papírová a tenkovrstvá chromatografie 139 // 11.4.1.1. Obecnézásady 139 // 11.4.1.2. Auxiny 140 // 11.4.1.3. Gibereliny 140 // 11.4.1.4. Cytokininy 140 // 11.4.1.5. Kyselina abscisová 140 // 11.4.1.6. Další růstové regulátory 140 // 11.4.2. Sloupcová chromatografie 141 // 11.4.2.1. Obecnézásady 141 // 11.4.2.2. Auxiny 141 // 11.4.2.3. Gibereliny _ 141 // 11.4.2.4. Cytokininy 141 // 11.4.2.5. Kyselina abscisová 141 // 11.4.2.6. ACC а МАСС 142 // 11.4.2.7. Ostatní růstové regulátory 142 // 11.4.3. Plynová chromatografie 142 // 11.4.3.1. Obecné zásady 142 // 11.4.3.2. Růstové regulátory (s výjimkou etylenu) 142 // 11.4.3.3. Etylen 143 // 11.4.4. Vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC) 143 // 11.4.4.1. Obecnézásady 143 // 11.4.4.2. Růstové regulátory 143 // 11.5. Imunochemické metody 146 // 11.5.1. Obecnézásady 146 // 12. Růstové regulátory a explantáty (L. Havel) 147 // 12.1. Rozdělení explantátových kultur 147 // 12.2. Morfogeneze in vitro 148 // 12.3. Historie explantátových kultur 149 // 12.4. Kultivační podmínky 151 // 12.4.1. Kultivační médium 151 // 12.4.2. Teplota a světlo 153 // 12.5. Působení jednotlivých rostlinných hormonů 153 // 12.5.1. Auxiny 154 // 12.5.2. Cytokininy 155 // 12.5.3. Gibereliny 156 // 12.5.4. Kyselina abscisová 156 // 12.5.5. Etylen 159 // 12.5.6. Brassinosteroidy 160 // 12.6. Závěr 161 // 13. Rostlinné hormony a genové inženýrství (M. Ondřej) 166 // 13.1. Geny symbiotických nebo parazitických bakterií pro syntézu rostlinných hormonů 166 // 13.2. GenyT-DNA Agrobacterium tumefaciens 167 //

13.3. GenyT-DNA plazmidů RiAgrobacterium rhizogenes 170 // 13.4. Regulace rostlinného genomu vnesenými rostlinnými geny pro fytohormony 171 // 14. Růstové regulátory a transport asimilátů floémem (S.Procházka) 173 // 14.1. Způsoby transportu a distribuce asimilátů 173 // 14.2. Místa syntézy a transport fytohormonů 175 // 14.3. Regulace translokačních procesů v listu 177 // 14.4. Regulace floémového transportu 178 // 14.4.1. Plnění floému 178 // 14.4.2. Transport ve floému 179 // 14.4.3. Vyprazdňování floému 180 // 14.5. Regulace aktivity sinku 182 // 14.6. Fytohormony a transport asimilátů do meristematických pletiv 183 // 14.7. Závěr 184 // 15. Růstové regulátory a zakořeňování řízků (V. Psota, J. Šehánek, M. Luxová, L. Rauscherová) 188 // 15.1. Morfogeneze vzniku adventivních kořenů 188 // 15.2. Fytohormony a etapy tvorby adventivních kořenů 190 // 15.2.1. Auxin 190 // 15.2.2. Cytokinin 191 // 15.2.3. Giberelin 192 // 15.2.4. Etylen 192 // 15.2.5. Inhibitory 194 // 15.2.6. Etapy tvorby adventivních kořenů 197 // 15.3. Praxe využití regulátorů růstu rostlin v rhizogenezi 200 // 15.4. Závěr 201 // 16. Rostlinné hormony a růstově korelační vlivy kořenů, stonků, děloh, listů a pupenových šupin (J. Šebánek) 205 // 16.1. Korelace mezi prýtem a kořenem 205 // 16.1.1. Úloha rostlinných hormonů v růstu kořene, stonku a listů 205 // 16.1.2. Korelace mezi prýtem a kořenem ve vztahu k rostlinným hormonům 206 // 16.2. Fytohormonální vlivy regenerace pupenů 207 // 16.3. Polarita prýtu ve vztahu k rostlinným hormonům 207 // 16.3.1. Rozdělení (topofýza) fytohormonů v prýtu 207 // 16.3.2. Odlišná morfogenní povaha apexu, středu a báze prýtu 208 // 16.4. Růstově regulační a korelační funkce děloh 209 // 16.4.1. Růstově korelační funkce děloh a ontogeneze 210 //

16.4.2. Růstově korelační funkce děloh ve vztahu k jednotlivým typům rostlinných hormonů 210 // 16.4.2.1. Abscisová kyselina 210 // 16.4.2.2. Auxin 210 // 16.4.2.3. Etylen 212 // 16.4.2.4. Cytokininy 212 // 16.4.2.5. Gibereliny 212 // 16.5. Růstově korelační funkce listů ve vztahu k rostlinným hormonům 213 // 16.6. Růstově korelační funkce pupenových šupin 215 // 16.7. Závěr 215 // 17. Rostlinné hormony a apikální dominance (S. Procházka) 218 // 17.1. Apikální dominance lodyhy 218 // 17.2. Nutritivní teorie apikální dominance 218 // 17.3. Korelačně inhibiční vlivy v apikální dominanci 220 // 17.4. Teorie přímé auxinové inhibice v apikální dominanci 220 // 17.5. Teorie nepřímé auxinové inhibice v apikální dominanci 220 // 17.6. Teorie nutričně diverzní a ostatní teorie 221 // 17.7. Fytohormony a apikální dominance 222 // 17.7.1. Auxiny 222 // 17.7.2. Cytokininy 224 // 17.7.3. Gibereliny 226 // 17.7.4. Abscisová kyselina 226 // 17.7.5. Etylen 227 // 17.7.6. Závěr 229 // 18. Růstové regulátory a tuberizace (J. Šebánek) 232 // 18.1. Růstově regulační a korelační vlivy hlíz 232 // 18.2. Tuberizace ve vztahu k růstovým regulátorům 232 // 18.2.1. Tuberizace a auxin 234 // 18.2.2. Hiberizace a inhibiční látky 234 // 18.2.3. Tliberizace ve vztahu k cytokininům a giberelinům 235 // 18.2.4. Tuberizace a dormance hlíz ve vztahu k etylenu 237 // 18.3. Tuberizace a vnější vlivy 237 // 18.4. Závěr 238 // 19. Růstové regulátory a tvorba květů (J. Krekule, Z. Sladký) 240 // 19.1. Iniciace tvorby květů 240 // 19.2. Fotoperiodická indukce kvetení - model hormonální regulace 240 // 19.3. Povaha chemických signálů indukce kvetení - současné hypotézy 241 // 19.3.1. Florigenní hypotéza 242 // 19.3.2. Multikomponentní systém kontroly kvetení a fytohormony 244 //

19.3.2.1. Úloha giberelinů 244 // 19.3.2.2. Úloha cytokininů 245 // 19.3.2.3. Úloha auxinu a etylenu 245 // 19.3.2.4. Úloha abscisové kyseliny 249 // 19.4. Genetický a molekulárně biologický pohled na úlohu fytohormonů // v kontrole kvetení 250 // 19.5. Obecné závěry o hormonální kontrole kvetení 251 // 19.6. Využití regulátorů růstu při řízení doby kvetení 251 // 19.7. Růstové hormony a aktivita apikálních meristémů 252 // 19.7.1. Iniciace květu a květenství 254 // 19.7.2. Utváření morfologie pravidelných květů 255 // 19.7.3. Utváření morfologie souměrných květů 257 // 19.7.4. Utváření květů jednodomých a dvoudomých rostlin 258 // 19.8. Fytohormony a determinace květů a květenství 258 // 19.8.1. Diferenciace pohlaví květů okurky seté (Cucumis salivus) 259 // 19.8.2. Diferenciace květenství kukuřice seté (Zea mays) 261 // 19.8.3. Diferenciace květenství ořešáku královského (Juglans regia) 264 // 19.9. Fytohormony a vznik sterilních částí květů 266 // 19.9.1. Diferenciace plnokvěté formy máku setého (Papaver somniferum) 268 // 19.9.2. Význam fytohormonů pro objasnění zákonitostí květní stavby 268 // 19.9.3. Termogeneze v pletivech květů a květenství 271 // 19.10. Závěr 272 // 20. Růstové regulátory a tvorba semen a plodů (Z. Sladký) 275 // 20.1. Rostlinné hormony v reprodukčních meristémech 275 // 20.1.1. Oplození vajíčka 275 // 20.1.2. Zárodečný vak apomiktických druhů a vznik semen bez oplození 276 // 20.1.3. Rostlinné hormony při indukci somatické embryogeneze 278 // 20.1.4. Prašníkové kultury 278 // 20.1.5. Oplození in vitro 279 // 20.1.6. Vývoj embrya a růst zásobních pletiv 283 // 20.2. Úloha fytohormonů v počátečních procesech růstu semen a plodů 285 // 20.3. Úloha fytohormonů při dozrávání plodů 287 //

20.3.1. Podíl růstových látek při zrání semen a plodů 289 // 20.3.2. Dozrávání plodů a tvorba etylenu při skladování 289 // 20.4. Závěr 292 // 21. Rostlinné hormony a klíčení semen (J. Šebánek, V. Psota) 295 // 21.1. Stratifikace semen a rostlinné hormony 295 // 21.2. Posklizňové dozrávání semen a rostlinné hormony 297 // 21.2.1. Posklizňové dozrávání obilek ječmene 297 // 21.2.2. Hormonální podstata posklizňového dozrávání obilek ječmene 302 // 21.3. Stimulace (hormonizace) osiva 304 // 21.4. Interakce fytochromu a rostlinných hormonů při klíčení semen 306 // 21.5. Fyzikální vlivy na klíčení ve vztahu k rostlinným hormonům 307 // 21.6. Závěr 308 // 22. Růstové regulátory ve vztahu k dormanci, abscisi a senescenci (J. Šebánek, V. Psota) 312 // 22.1. Dormance pupenů a rostlinné hormony 312 // 22.1.1. Postupný přechod korelační inhibice v dormanci 314 // 22.1.2. Dormance pupenů a endogenní fytohormony 315 // 22.1.3. Dormance pupenů a exogenně aplikované fytohormony 317 // 22.1.4. Délka endogenní dormance u různých druhů dřevin 318 // 22.2. Dormance hlíz a cibulí ve vztahu k rostlinným hormonům 320 // 22.3. Směry studia dormance 321 // 22.4. Stárnutí rostlin a rostlinné hormony 321 // 22.4.1. Stárnutí izolovaných listů 322 // 22.4.2. Stárnutí celistvé rostliny 323 // 22.4.3. Stárnutí květů 323 // 22.5. Abscise listů, květů a plodů 324 // 22.5.1. Abscise listů a rostlinné hormony 324 // 22.5.2. Abscise květů a plodů ve vztahu k rostlinným hormonům 327 // 22.6. Závěr 328 // 23. Růstové regulátory a pohyby rostlin (/. Macháčková) 331 // 23.1. Růstové regulátory a tropismy 331 // 23.1.1. Gravitropismus 331 // 23.1.2. Fototropismus 334 // 23.2. Růstové regulátory a nastie 336 // 23.3. Háčkovité ohyby klíčků 338 // 23.4. Závěr 339 //

24. Růstové regulátory a rezistence vůči patogenům (G. Vizárová) 340 // 24.1. Účinek virových infekcí 340 // 24.2. Účinek organismů podobných mykoplazmě 341 // 24.3. Vliv bakteriálních onemocnění 341 // 24.4. Účinek houbových onemocnění 342 // 24.5. Interakce mezi obsahem růstových regulátorů a rezistencí vůči patogenům 344 // 24.6. Exogénni aplikace růstových regulátorů a eliminace účinku houbových patogenů . 347 // 24.7. Závěr 347 // 25. Růstové regulátory a rezistence vůči suchu, nepříznivým teplotám a imisím (/. Šebánek, R. Čížková, Š. Klíčová) 350 // 25.1. Stres způsobený suchem (nedostatkem vody a vysokou teplotou) 350 // 25.1.1. Abscisová kyselina a vodní stres 350 // 25.1.2. Gibereliny a vodní stres 351 // 25.1.3. Auxin a etylen ve vztahu k vodnímu stresu 352 // 25.1.4. Cytokininy a vodní stres 353 // 25.1.5. Polarita prýtu a vodní stres 353 // 25.2. Stres způsobený nadbytkem vody v půdě (nedostatkem kyslíku) 353 // 25.3. Růstové regulátory a stres způsobený nízkými teplotami 354 // 25.3.1. Poměr abscisové kyseliny a giberelinů ve vztahu k odolnosti vůči chladu 354 // 25.3.2. Cytokininy, auxiny a etylen ve vztahu k odolnosti vůči chladu 354 // 25.3.3. Retardanty a odolnost k chladu 355 // 25.4. Růstové regulátory a stres vyvolaný imisemi 356 // 25.4.1. Imise a etylen 356 // 25.4.2. Imise a kyselina abscisová 358 // 25.4.3. Imise ve vztahu k auxinům, giberelinům a cytokininům 358 // 25.4.4. Interakce imisních a exogenních fytohormonálních vlivů 361 // 25.5. Závěr 362 // 26. Růstové regulátory a praxe rostlinné výroby (V. Rozkošová) 365 // 26.1. Význam růstových regulátorů pro zemědělskou praxi 365 // 26.2. Růstové regulátory v jednotlivých plodinách 365 // 26.2.1. Obilniny 365 // 26.2.2. Okopaniny 371 // 26.2.2.1. Cukrovka 371 //

26.2.2.2. Brambory 373 // 26.2.3. Olejniny 373 // 26.2.4. Technické plodiny 374 // 26.2.4.1. Len přadný 374 // 26.2.4.2. Chmel 375 // 26.2.5. Pícniny, semenné porosty 375 // 26.2.5.1. Jetel 375 // 26.2.5.2. Trávy 375 // 26.2.6. Zelenina 375 // 26.2.7. Ovocné plodiny 377 // 26.2.8. Okrasné rostliny 378 // 26.3. Závěr 378 // Rejstřík 380

(OCoLC)38152358

cnb000211768